hic 05: prumyslova revoluce

89
OBDOBÍ PRuMYSLOVÉ REVOLUCE XIX. století od Lavoisiera k Berzeliovi

Upload: department-of-chemistry-fp-tul

Post on 21-Dec-2014

509 views

Category:

Education


3 download

DESCRIPTION

Historie chemie - XIX. stoleti - obdobi prumyslopve revoluce

TRANSCRIPT

Page 1: HIC 05:  prumyslova revoluce

OBDOBIacute PRuMYSLOVEacute

REVOLUCEXIX stoletiacute

od Lavoisiera k Berzeliovi

Zatiacutemco v XVI-XVIII stoletiacute se formovaly jednotliveacute vědy

XIX stoletiacute je silně spjato s rozvojem průmyslu

v Anglii naacutestup bdquoprůmysloveacute revoluceldquo dřiacutev neţ u naacutes

prudkyacute rozvoj vyacuteroby a produktivity praacutece

staacutele širšiacute vyuţitiacute energiiacute (paacutera )

vznik novyacutech technologiiacute

koncentrace vyacuteroby

oslabeniacute zaacutevislosti na půdě

obyvatelstvo osidluje města

Obdobiacute průmysloveacute revoluce

Prvniacute širokyacute rozvoj maacute textilniacute vyacuteroba

pouţitiacute mechanickyacutech spřaacutedaciacutech a tkaciacutech

strojů

barveniacute běleniacute

Doprava ndash mosty průplavy ţeleznice

Noveacute objevy ndash diferenciace věd

Suez - 1869

Obdobiacute průmysloveacute revoluce

Ferdinand Verbiest9101623

2811688

kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně

postavil parniacute samohyb

pro ciacutesaře (1672)

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Daniel Bernoulli821700 Groningen

1131782 Basilej

holandsko-švyacutecarskyacute matematik

hydrodynamika a mechanika plynů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Edme Mariotte(1620-1684)

francouzskyacute fyzik a kněz

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Denis Papin

(1647-1712)

francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 2: HIC 05:  prumyslova revoluce

Zatiacutemco v XVI-XVIII stoletiacute se formovaly jednotliveacute vědy

XIX stoletiacute je silně spjato s rozvojem průmyslu

v Anglii naacutestup bdquoprůmysloveacute revoluceldquo dřiacutev neţ u naacutes

prudkyacute rozvoj vyacuteroby a produktivity praacutece

staacutele širšiacute vyuţitiacute energiiacute (paacutera )

vznik novyacutech technologiiacute

koncentrace vyacuteroby

oslabeniacute zaacutevislosti na půdě

obyvatelstvo osidluje města

Obdobiacute průmysloveacute revoluce

Prvniacute širokyacute rozvoj maacute textilniacute vyacuteroba

pouţitiacute mechanickyacutech spřaacutedaciacutech a tkaciacutech

strojů

barveniacute běleniacute

Doprava ndash mosty průplavy ţeleznice

Noveacute objevy ndash diferenciace věd

Suez - 1869

Obdobiacute průmysloveacute revoluce

Ferdinand Verbiest9101623

2811688

kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně

postavil parniacute samohyb

pro ciacutesaře (1672)

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Daniel Bernoulli821700 Groningen

1131782 Basilej

holandsko-švyacutecarskyacute matematik

hydrodynamika a mechanika plynů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Edme Mariotte(1620-1684)

francouzskyacute fyzik a kněz

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Denis Papin

(1647-1712)

francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 3: HIC 05:  prumyslova revoluce

Prvniacute širokyacute rozvoj maacute textilniacute vyacuteroba

pouţitiacute mechanickyacutech spřaacutedaciacutech a tkaciacutech

strojů

barveniacute běleniacute

Doprava ndash mosty průplavy ţeleznice

Noveacute objevy ndash diferenciace věd

Suez - 1869

Obdobiacute průmysloveacute revoluce

Ferdinand Verbiest9101623

2811688

kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně

postavil parniacute samohyb

pro ciacutesaře (1672)

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Daniel Bernoulli821700 Groningen

1131782 Basilej

holandsko-švyacutecarskyacute matematik

hydrodynamika a mechanika plynů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Edme Mariotte(1620-1684)

francouzskyacute fyzik a kněz

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Denis Papin

(1647-1712)

francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 4: HIC 05:  prumyslova revoluce

Ferdinand Verbiest9101623

2811688

kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně

postavil parniacute samohyb

pro ciacutesaře (1672)

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Daniel Bernoulli821700 Groningen

1131782 Basilej

holandsko-švyacutecarskyacute matematik

hydrodynamika a mechanika plynů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Edme Mariotte(1620-1684)

francouzskyacute fyzik a kněz

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Denis Papin

(1647-1712)

francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 5: HIC 05:  prumyslova revoluce

Daniel Bernoulli821700 Groningen

1131782 Basilej

holandsko-švyacutecarskyacute matematik

hydrodynamika a mechanika plynů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Edme Mariotte(1620-1684)

francouzskyacute fyzik a kněz

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Denis Papin

(1647-1712)

francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 6: HIC 05:  prumyslova revoluce

Edme Mariotte(1620-1684)

francouzskyacute fyzik a kněz

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Denis Papin

(1647-1712)

francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 7: HIC 05:  prumyslova revoluce

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

Denis Papin

(1647-1712)

francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 8: HIC 05:  prumyslova revoluce

Denis Papin

Vynaacutelezce vyviacuteječe par a

tlakoveacuteho hrnce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 9: HIC 05:  prumyslova revoluce

Thomas Newcomen2421663

581729

anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce

zhotovil asi prvniacute parniacute stroj

Thomas Newcomen

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 10: HIC 05:  prumyslova revoluce

James Watt1911736

1981819

ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce

a fyzik

ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem

skrze sveacute vynaacutelezy a

vylepšeniacute parniacutech strojů

Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 11: HIC 05:  prumyslova revoluce

James Watt

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 12: HIC 05:  prumyslova revoluce

Siegfried Marcus1891831 ndash 171898

1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute

samohyb

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

1870

1885

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 13: HIC 05:  prumyslova revoluce

Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929

německyacute automobilovyacute konstrukteacuter

ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute

automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 14: HIC 05:  prumyslova revoluce

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Benzovy historickeacute automobily

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 15: HIC 05:  prumyslova revoluce

Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900

je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu

spalovaciacuteho motoru a

konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů

a automobilů

ndash 1885 sestrojil společně

s Wilhelmem Maybachem prvniacute

motocykl

ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil

pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem

ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute

rozměry vozů a zkonstruoval tak

prvniacute naacutekladniacute automobil

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 16: HIC 05:  prumyslova revoluce

Gottlieb Daimler

vozidlo z roku 1886

Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 17: HIC 05:  prumyslova revoluce

Nicolaus August Otto

1061832 ndash 2611891

německyacute vynaacutelezce

autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)

Benzinovyacute spalovaciacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 18: HIC 05:  prumyslova revoluce

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 19: HIC 05:  prumyslova revoluce

Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 20: HIC 05:  prumyslova revoluce

vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk

uacutepravy Joseph Day (1889) angličan

Benzinovyacute dvoutaktniacute motor

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 21: HIC 05:  prumyslova revoluce

Jacques Alexandre Ceacutesar Charles

12111746 ndash 741823

francouzskyacute vynaacutelezce

přiacuterodovědec matematik

isochorickyacute děj

tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho

termodynamickeacute teplotě (1802)

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 22: HIC 05:  prumyslova revoluce

1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot

1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick

1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii

1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson

1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice

1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe

1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)

1835 ndash ţeleznice v Belgii

1836 ndash ţeleznice v Kanadě

1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)

Vyacutevoj železnic

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 23: HIC 05:  prumyslova revoluce

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku

1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)

1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)

1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav

Vyacutevoj železnic

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 24: HIC 05:  prumyslova revoluce

1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc

1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek

1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice

1845 ndash Praha ndash Olomouc

1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten

1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde

1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku

Vyacutevoj železnic

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 25: HIC 05:  prumyslova revoluce

1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno

1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku

1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii

1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku

1865 ndash Kralupy ndash Turnov

1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva

1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně

Vyacutevoj železnic

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 26: HIC 05:  prumyslova revoluce

Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy

1890 ndash metro v Londyacuteně

1896 ndash metro v Budapešti

1898 ndash metro v Bostonu

1900 ndash metro v Pařiacuteţi

1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně

1904 ndash metro v New Yorku

Vyacutevoj železnic

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 27: HIC 05:  prumyslova revoluce

Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 28: HIC 05:  prumyslova revoluce

Koněspřežnaacute draacuteha

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 29: HIC 05:  prumyslova revoluce

Koněspřežnaacute draacuteha

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 30: HIC 05:  prumyslova revoluce

Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804

francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů

Prvniacute parniacute samohyb

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 31: HIC 05:  prumyslova revoluce

Prvniacute parniacute samohyb

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 32: HIC 05:  prumyslova revoluce

Richard Trevithick1341771

2241833

britskyacute vynaacutelezce

autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy

Prvniacute parniacute lokomotiva

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 33: HIC 05:  prumyslova revoluce

Trevithickova lokomotiva

Prvniacute parniacute lokomotiva

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 34: HIC 05:  prumyslova revoluce

George Stephenson

961781

1281848

britskyacute inţenyacuter

zdokonalil parniacute lokomotivu

pro běţnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 35: HIC 05:  prumyslova revoluce

Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 36: HIC 05:  prumyslova revoluce

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 37: HIC 05:  prumyslova revoluce

Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830

Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 38: HIC 05:  prumyslova revoluce

Německeacute horskeacute železnice

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 39: HIC 05:  prumyslova revoluce

Parniacute lokomotivy v Guatemale

Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 40: HIC 05:  prumyslova revoluce

Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 41: HIC 05:  prumyslova revoluce

Ernst Werner von Siemens

13121816 ndash 6121892

německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek

vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů

vynalezl ozonizaacutetor

1842 patent na galvanickeacute

pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute

1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip

konstruoval dynama

1879 postavil elektrickou lokomotivu

Prvniacute elektrickaacute lokomotiva

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 42: HIC 05:  prumyslova revoluce

Rudolf Christian Karl Diesel

1831858

3091913

německyacute vynaacutelezce

studoval vyuţitiacute paliv

znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor

prvniacute Dieselův motor

Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 43: HIC 05:  prumyslova revoluce

984 ndash zdymadla v Čiacuteně

1373 ndash zdymadla Vreeswijk

1396 ndash zdymadla Bruggy

1458 ndash zdymadla Milano

1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko

1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko

1869 ndash Suezskyacute průplav

1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)

1914 ndash Panama

Uměleacute vodniacute cesty

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 44: HIC 05:  prumyslova revoluce

Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798

(Louis Belanger 1800)

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 45: HIC 05:  prumyslova revoluce

Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 46: HIC 05:  prumyslova revoluce

1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie

1666 Pařiacuteţ

1770 Praha

Vědeckeacute instituce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 47: HIC 05:  prumyslova revoluce

1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika

(Ēcole Polytechnique)

1806 Praha (F Gerstner)

Technickeacute školy

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 48: HIC 05:  prumyslova revoluce

Boyle-Mariottův zaacutekon

isothermickyacute děj

za teacuteţe teploty je součin tlaku

a objemu plynu konstantniacute

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 49: HIC 05:  prumyslova revoluce

Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon

ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů

přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute

teplotě

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 50: HIC 05:  prumyslova revoluce

Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon

animace

Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 51: HIC 05:  prumyslova revoluce

Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem

vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry

Uacutespěchy teoretickeacute chemie

formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie

formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů

osamostatněniacute organickeacute chemie

vznik chemickeacute symboliky

racionaacutelniacute klasifikace laacutetek

objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů

Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 52: HIC 05:  prumyslova revoluce

Kvantitativniacute zaacutekony

1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier

1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust

1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton

1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac

1811 ndash Avogadrův zaacutekon

1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo

1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday

1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 53: HIC 05:  prumyslova revoluce

Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)

francouzskyacute chemik

zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)

Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať

laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 54: HIC 05:  prumyslova revoluce

John Dalton

691766 ndash 2771844

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

atomovaacute teorie

atomovaacute vaacuteha

barvoslepost

Slučovaciacute zaacutekony

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 55: HIC 05:  prumyslova revoluce

John Dalton

zaacutekon mnoţnyacutech poměrů

slučovaciacutech

Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece

sloučenin jsou hmotnostniacute

mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute

se slučujiacute s konstantniacutem

hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku

druheacuteho v poměru celyacutech

zpravidla malyacutech čiacutesel

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 56: HIC 05:  prumyslova revoluce

Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)

francouzskyacute fyzik a chemik

kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval

i vztah mezi objemem a teplotou plynů

objevil prvek boacuter

zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute

a kyseliny šťaveloveacute

studoval chemii halogenů kyselin

fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek

byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech

exploziacutech

Slučovaciacute zaacutekony

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 57: HIC 05:  prumyslova revoluce

Joseph Louis Gay-Lussac

objemovyacute zaacutekon

plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem

plynneacuteho produktu je

v jednoducheacutem vztahu k objemu

reagujiacuteciacutech plynů

Slučovaciacute zaacutekony

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 58: HIC 05:  prumyslova revoluce

Friedrich Heinrich Alexander von

Humboldt1491769 ndash 651859

německyacute přiacuterodovědec

zakladatel geografie

zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute

mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou

zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute

astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute

jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu

jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny

Slučovaciacute zaacutekony

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 59: HIC 05:  prumyslova revoluce

Alexander von Humboldt

Objemovyacute zaacutekon (1808)

ndash plyny se slučujiacute v poměrech

objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi

celyacutemi čiacutesly

Slučovaciacute zaacutekony

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 60: HIC 05:  prumyslova revoluce

Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata

9 srpna 1776 Turiacuten

9 července 1856 Turiacuten

ndash ve stejnyacutech objemech plynů

za stejnyacutech podmiacutenek (pT)

je stejnyacute počet molekul

(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)

Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen

aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro

vysvětlili a potvrdili jeho platnost

Slučovaciacute zaacutekony

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 61: HIC 05:  prumyslova revoluce

Andreacute Marie Ampeacutere2211775

1071836

francouzskyacute matematik

a fyzik

znaacutemyacute pracemi

o magnetismu

a elektrodynamice

pochopil a vysvětlil

Avogadrův zaacutekon

Slučovaciacute zaacutekony

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 62: HIC 05:  prumyslova revoluce

Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)

vysvětlil plně vyacuteznam

Avogadrovyacutech tvrzeniacute

Slučovaciacute zaacutekony

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 63: HIC 05:  prumyslova revoluce

Germain Henri Hess781802 Ţeneva

30111850 Sankt Petersburg

chemik studoval v Tartu a Stockholmu

prvniacute zaacutekon termodynamiky

ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho

tlaku je rovno změně entalpie

a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně

vnitřniacute energie

ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze

na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu

nikoli na stavech přechodnyacutech

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 64: HIC 05:  prumyslova revoluce

Pierre Louis Dulong

1221785

1971838

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s A T Petitem definoval

zaacutekon o konstantnosti

atomoveacuteho tepla

součin měrneacuteho tepla prvku

a jeho atomoveacute hmotnosti je

konstantniacute a roven 2675 Jmol

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 65: HIC 05:  prumyslova revoluce

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Alexis Theacuteregravese Petit

2101791 ndash 2161820

francouzskyacute fyzik a chemik

spolu s P L Dulongem definoval

zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho

tepla

součin měrneacuteho tepla prvku a jeho

atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a

roven 2675 Jmol

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 66: HIC 05:  prumyslova revoluce

Eilhard Mitscherlich

711794 ndash 2881863

byl německyacute chemik

objevil princip isomorfismu

ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute

majiacute podobnou krystalickou

strukturu a naopak

popsal kyselinu selenovou

a manganistou

Dalšiacute zaacutekony a pravidla

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 67: HIC 05:  prumyslova revoluce

Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807

stechiometrickeacute poměry

Složeniacute molekul

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 68: HIC 05:  prumyslova revoluce

William Hyde Wollaston

681766 ndash 22121828

anglickyacute fyzik a chemik

objevil palladium 1803

a rhodium 1804

rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute

platiny z rud

zavedl pojem ekvivalent

Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 69: HIC 05:  prumyslova revoluce

Leopold Gmelin281788 ndash 1341853

německyacute chemik

studoval kyanidy

připravil červenou krevniacute sůl

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 70: HIC 05:  prumyslova revoluce

Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848

šveacutedskyacute chemik

objevil křemiacutek selen thorium

cer lithium

vymyslel moderniacute chemickeacute

značky prvků

upřesnil hodnoty atomovyacutech

hmotnostiacute

Složeniacute molekul

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 71: HIC 05:  prumyslova revoluce

Jean Servais Stas

2181813 ndash 13121891

belgickyacute analytickyacute chemik

opravil atomoveacute vaacutehy

Složeniacute molekul

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 72: HIC 05:  prumyslova revoluce

Jean Charles Galissard de Marignac

2441817 ndash 1541894

švyacutecarskyacute chemik zpřesnil

atomoveacute vaacutehy

jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil

kysliacutek s hodnotou 16

spolubjevitel ytterbia 1878

gadolinia 1880 a samaria 1880

Složeniacute molekul

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 73: HIC 05:  prumyslova revoluce

Jean-Henri Hassenfratz

20121755 ndash 2621827

francouzskyacute chemik fyzik

mineralog a politik

snaţil se zjednodušit psaniacute

vzorců chemickyacutech laacutetek

Chemickaacute symbolika

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 74: HIC 05:  prumyslova revoluce

Pierre Auguste Adet

1751767 ndash 1931848

francouzskyacute vědec chemik

a později diplomat

spolupracoval s Lavoisierem

na systeacutemu chemickeacute

nomenklatury

Chemickaacute symbolika

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 75: HIC 05:  prumyslova revoluce

Louis-Bernard Guyton de Morveau

411737 ndash 211816

francouzskyacute chemik

spolupracovniacutek Lavoisiera

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 76: HIC 05:  prumyslova revoluce

Claude Louis Berthollet

9121748 ndash 6121822

francouzskyacute chemik

pracoval s amoniakem

chlorečnanem draselnyacutem

studoval vratneacute reakce

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

Chemickaacute symbolika

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 77: HIC 05:  prumyslova revoluce

Antoine Franccedilois

comte de Fourcroy

1561755 ndash 16121809

francouzskyacute chemik

spolupracoval s Lavoisierem

na chemickeacute nomenklatuře

pryacute přispěl k jeho popravě

Chemickaacute symbolika

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 78: HIC 05:  prumyslova revoluce

Lemeryho klasickaacute symbolika

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 79: HIC 05:  prumyslova revoluce

C

A

I

dusiacutek

kysliacutek

vodiacutek

siacutera

zlato

měď

střiacutebro

ţelezo

Symbolika navrženaacute Hassenfratzem

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 80: HIC 05:  prumyslova revoluce

Daltonovy symboly

S

G

I

kysliacutek

vodiacutek

dusiacutek

uhliacutek

siacutera

střiacutebro

zlato

železo

voda

oxid uhelnatyacute

amoniak

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 81: HIC 05:  prumyslova revoluce

Lavoisierova nomenklatura

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 82: HIC 05:  prumyslova revoluce

Ukaacutezky vzorců podle Berzelia

původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu

vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index

kysliacutek tečkami nad atomem

siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem

vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů

zlato ndash latinsky aurum Au

později voda H2O

chlorid ţelezityacute FeCl3

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 83: HIC 05:  prumyslova revoluce

Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829

Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů

britskyacute chemik a vynaacutelezce

elektrochemickeacute pokusy

chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute

nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 84: HIC 05:  prumyslova revoluce

Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)

Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo

Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek

(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te

Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 85: HIC 05:  prumyslova revoluce

Uacutepravy

Karel Slavoj Amerling

1891807 ndash 2111884

doktor mediciacuteny

pracoval v technickeacute chemii

popsal daguerrotypii ndash prvniacute

fotografickeacute postupy

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 86: HIC 05:  prumyslova revoluce

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 87: HIC 05:  prumyslova revoluce

Uacutepravy

Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902

českyacute chemik a astronom

zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute

oxidů podle valence

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 88: HIC 05:  prumyslova revoluce

Uacutepravy

Emil Votoček5101872 ndash 11101950

českyacute chemik a hudebniacute skladatel

provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy

českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute

1921 ndash 1922 rektor ČVUT

Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy

Page 89: HIC 05:  prumyslova revoluce

Děkuji za pozornost

Prosiacutem dotazy