hic 03: alchymie - chemie

Download HIC 03: alchymie - chemie

Post on 18-Dec-2014

1.293 views

Category:

Education

4 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

historie mezidobi od alchymie po chemii

TRANSCRIPT

  • 1. od alchymie k nanovlknmMEZIOBDOB ALCHYMIE CHEMIE pednky o historii prodnch a technickch vdHIC - 04 Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz
  • 2. od alchymie k nanovlknm MEZIOBDOB ALCHYMIE CHEMIE obdob od Paracelsa k LavoisieroviHIC 04 Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz
  • 3. Obecn charakteristika obdobKlimatick zmny mal doba ledov 15. stoletHlad, podviva, epidemie (mor)etn povstn a vlkyRenesance v umn (1350 1600)Zrod humanismu a individualismu
  • 4. Meziobdob alchymie chemieIatrochemieTechnick chemiePneumatick chemieFlogistonov chemie
  • 5. Meziobdob alchymie chemie Rudolf II Lavoisier 1552-1612 1743-17941400 1500 1600 1700 1800 1900 Technick chemie Flogistonov Iatrochemie chemie Pneumatick chemie
  • 6. IATROCHEMIE iatros lka (v etin)Hlavn osobnost:Philippus Aureolus TheophrastusBombastus von Hohenheim Paracelsus(*1493 Einsiedeln 1541 Salzburk)
  • 7. ParacelsusV 16. stolet byla alchymie nastupu. Nemalou mrou k tomupispl Paracelsus, pedstavitelnovho smru v chemii, kternehledal smysl chemie v elixruivota a mld, ani kameni mudrc.Jeho clem bylo vyuit chemiek lebnm elm.Z tto funkce alchymie je odvozentak jej nov smr.
  • 8. Paracelsus
  • 9. IatrochemieIatrochemie je tedy obdob chemie, citovan samotnmParacelsem jako:vda, jejm kolem nen pipravovat zlato ani stbro.Bude lep, aby nalzala lky.V tto formulaci je prv ukryt nov smr, spojujcalchymii s medicnou.Nadje v livou moc alchymistickch ppravk mlamnohem zdravj zklad ne vra v monost pemnykov ve zlato.
  • 10. Vlastnosti ltek v zvislosti na vazbReforma spov v tom, ek alchymistickm principm -rtuti a se pidal Paracelsus jetsl a vyuil je k len. sl sra rtu Kad ltka m v sob nco z princip sry, rtuti a soli Odpovd rozdlen chemickch vazeb kovalentn, kovov a iontov
  • 11. IatrochemieNejvznamnjmi poznatky iatrochemie byly: iatrochemie jako zklad farmaceutick chemie zjitn analogie mezi hoenm a dchnm vznik chemick sloueniny na zklad vzjemnho psoben mezi jejich soustmi.
  • 12. Paracelsus cittyDo dvaceti jez, kolik me,do padesti, kolik mus, apo padestce tak mlo, jak jenme.Lka mus k nemoci, jakokrva k jeslm.Jed od lku odliuje pouzepodvan mnostv.Pro len nesta rozezattlo, jako kdy sedlk zkoumalt.
  • 13. Paracelsus cittyMnoz si mysl, e alchymieslou jen pro vrobu zlata astbra. Pro m to nen clem, jejctnost a sla spov v lkastv.Kdybych se byl sm neobrtil kezkuenosti, sta lkai by mnebyli ponechali ve slepot,nevidomho.Medicna stoj na tyechpilch: filozofii, astronomii,alchymii a etice.Vykldat sny je velk umn.
  • 14. IatrochemieZikmund Albk z Uniova(1358-1427) arcibiskup praskuznval chemick liva
  • 15. IatrochemieAndreas Libavius (1550-1616)Nmeck lka a chemikobjevil SnCl4,napsal uebnici Alchymia 1595a adu dalch knih,AlchymistiAlchymistische Practic
  • 16. IatrochemieAndreas Libavius ve sv laboratoi v Rothenburgu
  • 17. IatrochemieAndreas Libavius: Alchymistisches Practic
  • 18. IatrochemieJohann Heinrich Cohausen(16651750), lka u barona z Mnsterunapsal Salt Iatrochemistry, a teorii dlouhho itv satirickm dle Hermippus Redivivus (1742)
  • 19. IatrochemieFranciscus Sylvius(11.5.1614 19.11.1672)rodn jmno Franz de le Bo,Holandsk lka, anatom, chemikpopsal cirkulaci krvesestavil model mozku
  • 20. IatrochemieSamuel Fridrich ChristianHahnemann(10. dubna 1755 2. ervence 1843)byl lkaem, chemikem a pekladatelem.Narodil se v Mni, studoval na univerzitv Lipsku a ve Vdni.Zabval se lkaskou vdou a vyvinul novsystm lby, tzv. homeopatii..Akoliv toto je svm zpsobem sporn,nebo Hahnemann se sice sm oznauje zapvodce tohoto zpsobu, ale dr. Burnett otom ve svm dle pochybuje a poukazuje, emnoho prvk homeopatie popsal uHipokrates (teorie podobnosti), neboParacelus.Psobil pak jako homeopat v Nmecku apak ve Francii a do sv smrti.
  • 21. IatrochemieFranz Anton Mesmer(23.5.1734 5.3.1815)vcarsk lka, praotec hypnzy a psychoterapie.Ve sv terapii vyuval tzv. ivoinhomagnetismu.
  • 22. Technick chemie Hlavn osobnost: Georgius Agricola spisy: 12 dl De re metallica libriAgricola o rudch:Filozof m zalben v rozjmn o povaze tchtoltek, zatmco hornk m radost z monosti jejichvyuit a zskn kov z nich
  • 23. Technick chemieGeorgius Agricola24.3.1494 21.11.1555byl vznamn nmeck uenec.Je autorem po stovky let uvan hornick prukya asto je nazvn otcem mineralogieStudoval filologii, teologii a filozofii na univerzit v Lipsku, potk nim pidal jet studium prodnch vd a medicny.1527 se stal mstskm lkaem a lkrnkem v Jchymov.1530 pesdlil do Sask Kamenice.I tam byl po tech letech stanoven mstskm lkrnkem.Na krtkou dobou byl zvolen i starostou, ale z nboenskchdvod (byl katolkem v protestantskm mst) by pinucenrezignovat.
  • 24. Vlastnm jmnem Georg Bauer (1494-1555), mstsk lka v Jchymov. Bhemsvch studi medicny, prodnch vd a filozofie v Itlii se sptelil s ErasmemRotterdamskm, velkm renesannm myslitelem a uencem, kter na nj ml velkvliv. Agricola ve svch prozpytnch studich dval vdy pednost pozorovn pedspekulacemi a dostval se tm do rozporu s pstupem alchymie.Jako lka vyznvajc iatrochemii, tj. pouit prodnch ltek jako lk, hledal bhemsvho psoben v Jchymov (1527-1533) mezi minerly a rudami nov lky a trvilveker voln as v dolech a hutch. Jchymov byl v t dob nejdleitjm centremrudnho hornictv v Evrop. Agricola rozmlouval se zkuenmi hornky a hutnky, ktevychzeli z nkolik stolet trvajc tradice tby a zpracovn kov, pedevm stbra, vtto oblasti.Na zklad tchto poznatk i etby knih o hornictv a hutnictv vytvoil ve sv dobzkladn dla popisujc metody hornictv a hutnictv (De re metallica, 1546) a zkladnsystematiku minerl (De natura fossilium, 1550). De natura fossilium je prvnmineralogickou uebnic, kde je poprv uvedena vdeck klasifikace minerl,zaloen na jejich fyziklnch vlastnostech. Dvanctisvazkov dlo De re metallica sestalo na adu desetilet let klasickm pramenem znalost z oblasti dobvn azpracovn kov a jet roku 1912 ho do anglitiny peloil dln inenr HerbertHoover, pozdj (1929-1932) prezident USA.http://www.vscht.cz/homepage/soucasti/historie/gregorius_agricola
  • 25. Technick chemieLazarus Ercker,1530 se narodil v Annabergu v Sasku 13 km od eskch hranic1547 48 vystudoval Univerzitu ve Wittenbergu (matematiku a lkastv)po u