hic 01: uvod

Download HIC 01: Uvod

Post on 17-Dec-2014

1.119 views

Category:

Education

5 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

HIC 01: Uvod

TRANSCRIPT

  • 1. Historie chemie
  • 2. Historie chemie nejstar poznatky lovka
  • 3. Prvn chemick reakce, kterou lovk poznal, byl ohe - hoen
  • 4. Prvn chemick reakce, kterou lovk poznal, byl ohe - hoen
  • 5. Nejstar chemick objevy a poznn Od zvldnut ohn po vrobu kov, skla a keramiky
  • 6. Nejstar chemick objevy a poznn Prvn chemick reakce, kterou lovk poznal a ovldl, bylo hoen ohe 1
  • 7. Nejstar chemick objevy a poznn Pomoc ohn dokzal vyplit prvn keramiku 2
  • 8. Nejstar chemick objevy a poznn Ohe dovolil roztavit psek a popel a vytvoit tak prvn sklovinu 3
  • 9. Nejstar chemick objevy a poznn Zbytky po ohni umonily seznmen s prvnm chemickm prvkem uhlkem 4
  • 10. Nejstar chemick objevy a poznn Pomoc ohn a uhlk vyrobil prvn kovy a slitiny a vytvoil z nich uitkov pedmty 5
  • 11. Nejstar chemick objevy a poznn Nauil se pracovat s drahmi kovy 6
  • 12. Nejstar chemick objevy a poznn Pomoc ohn a redukce devnm uhlm vyrobil prvn elezo a nstroje a zbran z nj 7
  • 13. KOVY Historie objev a zpracovn kov
  • 14. Historie objev a zpracovn kov Vskyt a zpracovn kov se velmi odliovalo podle lokality. Proto tak zpracovn kov bylo rozdln v rznch oblastech. Obecn se d konstatovat, e nkte lid (vtinou kn) umli kovy zpracovvat, vyrbt rzn slitiny a tm mnit i vlastnosti pslunho kovu. Ti, kte umli kovy zpracovvat, mli vsadn prva a byli velmi veni a obc zaopatovni. V prehistorickch dobch lid poznali m, jej slitiny, zlato, stbro, rtu, olovo, cn a elezo Krom uvedench kov byly znmy i dva nekovy a to sra a uhlk. Uveden kovy a nekovy byly urit znmy, ale jsou nznaky, e ji ve starovku lid znali i arzn. Nezaazovali ho vak mezi kovy, nbr ho pokldali za ltku pbuznou rtuti. Podobn antimon byl azen mezi druhy olova.
  • 15. m
  • 16. m
  • 17. m m Prvn kov, kter lidstvo pouilo, byla m (ped rokem 5000 p.n.l.) Vyskytuje se v prod ryz. Technologie zpracovn mdnch rud nen doposud pln jasn. Zkladnm technologickm postupem bylo taven, m se zskala ist m. Byla vak pli mkk, proto se zaala pouvat spe s psadami (Zn, Pb, As, Sb, Fe, Ni...). Tyto pmsi se pouvaly bez znalosti jejich podstaty. Nejastji se setkvme se slitinou mdi a cnu - bronzem. O jeho vznamu svd to, e je podle nho pojmenovno cel obdob. V prci s bronzem vynikali pedevm an. Z roku kolem 1200 p.n.l. se zachovala bronzov ndoba o hmotnosti 875 kg a tavic kelmky na 70 a 1650 kg kovu. Bronz byl a za 700 let vytlaen elezem.
  • 18. zlato Zlato Zlato patilo k nestarm znmm kovm, protoe se vyskytuje ryz. Pirozen se vyskytujc zlato obsahuje adu neistot (Cu, Ag aj.). Prakticky ist zlato (99,8%) se objevuje v nlezech z Egypta datovanch do 6. stol. p.n.l. Kolem roku 2900 p.n.l. dolovali Egypan zlato ve velkm (nap. na zlatou rakev Tutanchmovu bylo spotebovno 110,4 kg zlata, piem tato hrobka patila mezi ty skromnj). Zlat ruda se zpracovvala roztavenm v ohni a nslednm rozlmnm. Zlato se potom drtilo na hrub prach, kter se promval vodou, smchal s olovem, sol, cnem a jenmi otrubami. Pot se v peci 5 dn halo. Po vychladnut bylo na dn ist rafinovan zlato.
  • 19. zlato
  • 20. stbro Stbro se v Egypt nevyskytovalo, muselo bt proto doveno a bylo dra ne zlato. V prod se vyskytuje v ryzm stavu, ale zdaleka ne v takovm mnostv jako zlato. Stbro bylo pravdpodobn tetm kovem, se kterm se lidstvo nauilo pracovat. (asi 2500 p.n.l.). Pravdpodobn nejstarm pedmtem vyrobenm ze stbra je nhrdelnk nalezen v Egypt kolem roku 2400 p.n.l. Stbro se podle dostupnch pramen (Geber) zpracovvalo pravdpodobn kupelac s olovem. Pm dkazy o pouit tohoto zpsobu zpracovn jsou nlezy ze stbrnch dol Laureion na jihu Attiky (500 let p.n.l.).
  • 21. stbro
  • 22. olovo Olovo - bylo objeveno velmi zhy, o em svd existence olovnch figurek. Jako ist kov se olovo objevilo v Mezopotmii a v Egypt ji ve 3. tis. p.n.l. jako materil na vrobu peetidel. Olovo se pouvalo tak na vrobu olovnch tabulek k psan (pesnji k ryt do nich), k vrob vodovodnch trubek v m. Bylo znmo pod nzvem ern olovo.
  • 23. olovo
  • 24. cn Cn - zskval se tavenm, pravdpodobn stejn jako zlato a stbro. Cn byl mnohdy tak pokldn za druh olova (tzv. bl olovo)
  • 25. elezo elezo - vyskytovalo se ryz v meteoritech, ale ve velmi malm mnostv. elezn rudy znalo lidstvo dvno, ne vak jako zdroj kovu, ale jako barvu (erven okr - hematit - patil k nejastji pouvanm barvm na skalnch malbch z doby kamenn). elezo z rudy bylo pravdpodobn objeveno nhodn, jako vedlej produkt pi taven olova a mdi. Prvn nznaky dobvn eleznch rud se objevuj kolem roku 2650 - 2050 p.n.l. Podle rukopis bylo elezo mnohem dra ne m a teprve od roku 1300 p.n.l. se zan vyuvat astji ne bronz.
  • 26. elezo
  • 27. rtu Prvn zmnka o rtuti se objevuje u Aristotela, kter ji nazval tekutm stbrem. Vyrbla se z rumlky (HgS) redukc uhlkem. Rtu byla nalezena v egyptskch hrobech, nen vak jasn, zda byla ndobka se rtut stejn star jako hrob. Jist vak je, e rtu znali sta ekov a man (podle Plinia se zlato z nepotebnch starch vivek zskvalo zpt pomoc rtuti). Tak rumlka byla pouvna jako barva a lidlo.
  • 28. rtu
  • 29. sra byla znma pedevm jej holavost (Prvn kniha Mojova vyprv o tom, jak rozhnvan Hospodin sypal sru a ohe na Sodomu a Gomoru). Ve starovku ji pouvali v lkastv, v domcnostech knoty do lamp.
  • 30. uhlk Uhlk byl znm jako ltka ji v pravku (devn uhl, saze), ale jako prvek je znm a od druh poloviny osmnctho stolet. Mezinrodn nzev uhlku carbon je odvozen od latinskho carbo, m man oznaovali devn uhl. Uhlk se iroce