ČESKÁ REPUBLIKA > jARo 2011

Slavíme dvacáté výročí vzniku Greenpeace v České republicejak ale vůbec k založení české pobočky došlo? Co mu předcházelo a jaká byla první česká akce? Přinášíme Vám první část seriálu o historii Greenpeace ČR.

2

Praha, 25. 1. 2011 – Před vchodem do ministerstva průmyslu a obchodu v Praze vznikl během několika minut obývací pokoj se

sedací soupravou, stolem, knihovnou, pokojovou lampou a funkčním televizorem. Osm obyvatel Horního Jiřetína tak s podporou

dobrovolníků Greenpeace chtělo upozornit na pokus ministerských úředníků zdržet přípravu novely horního zákona a vyškrtnutí

komunistických vyvlastňovacích paragrafů. Od poklidného pití čaje a sledování dokumentu o bourání královského města Mostu

vyrušili hornojiřetínské až pracovníci důlní společnosti, kteří je z jejich improvizovaného „domova“ vyhnali.

fotografie čísla

Foto

© Ib

ra Ib

rahi

mov

ič

3

editorial

Milé čtenářky, milí čtenáři,v době uzávěrky Magazínu zasáhla Japonsko živelná pohroma, která si vyžádala tisíce obětí na životech. Jedním z důsledků katastrofy byla i havárie několika jaderných reaktorů. Celý svět tak v těchto dnech kromě projevů soustrasti a soucitu s Japonskem diskutuje i o budoucnosti jaderné energetiky. Greenpeace se riziky spojenými s jadernou energetikou dlouhodobě zabývá, a tak vám v příštím čísle přineseme shrnutí těch nejdůležitějších informací o japonské jaderné havárii. V letošním roce Greenpeace slaví 20 let existence v České republice. Připravili jsme pro vás proto vyprávění na pokračování, jak to všechno vlastně bylo, a rozhodně to není žádná nuda. Málokdo kupříkladu ví, že první protest aktivistů Greenpeace proti znečišťování ovzduší – možná si ještě někteří vzpomenete na problém s kyselými dešti, které ničily naše lesy – proběhl již v roce 1984 a střílelo se při něm. A příjezd duhového autobusu Greenpeace při sametové revoluci, kdy nadšení lidé doslova vytrhávali pracovníkům a dobrovolníkům organizace materiály z rukou, byl opravdu dojemný. Myslím, že po přečtení úvodu do začátků Greenpeace v Česku od Lucie Jakešové se již budete těšit na příští číslo. A neslaví jen české Greenpeace. Letos to bude 40 let, kdy vznikla celá naše mezinárodní organizace. Velkým tématem letoška je proto také dostavba nové vlajkové lodi Rainbow Warrior. Bude unikátní, velmi šetrná k životnímu prostředí, vybavená nejmodernějšími technologiemi a projít se po její palubě můžete i vy. Ačkoli zatím pouze virtuálně – stačí navštívit stránky www.greenpeace.cz a nenechat si ujít prohlídku po palubě lodi. A pozvánka na závěr – sice nám teprve začíná jaro, ale pokud již přemýšlíte, kam v létě vyrazit na festival, máme pro vás zajímavou nabídku. Jako již tradičně budeme na festivalu Rock for People a vy tam můžete být s námi a zdarma. Více v článku Jany Pravdové.

Krásné jaro přeje Petra Krystiánová

obsah čísla

Fotografie čísla ........................................................... 2Editorial | Novinky ....................................................... 3Slavíme dvacáté narozeniny v České republice ......... 4–7Z ropného tankeru na palubu Rainbow Warrior ... 8–11O 30 % více naděje ................................................................ 12Novinky ze světa ...................................................... 13Pojeďte s námi na Rock for People .............................. 14Podpořte Greenpeace | On-line fundraiser ............... 15

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Petra KrystiánováGrafická úprava: Petr Slezák | Jazyková redakce: Horst WulkánRegistrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993.Tištěno na 100% recyklovaném papíře.

ve zkratce

Greenpeace apeluje na prodejce, aby stáhli z prodeje veškeré dětské zboží obsahující nebezpečný bisfenol A (BPA). S platností od 1. června 2011 by měl být v celé Evropské

unii zakázán prodej kojeneckých lahví s BPA. Evropská komise tak reagovala na kampaň řady environmentálních organizací (včetně Greenpeace), vědců a lékařů, kteří poukazovali na rizika plynoucí z používání této toxické látky v produktech pro děti. Evropský zákaz se ale zatím vztahuje pouze na kojenecké láhve a české ministerstvo zdravotnictví se k jeho rozšíření na další výrobky – se stejně škodlivými účinky – staví zamítavě. Naše kampaň se proto nyní zaměří na výrobce, dovozce a prodejce těchto nebezpečných výrobků.

V naší dlouholeté kampani proti devastaci severních Čech a klimatu těžbou a spalování uhlí jsme hned v lednu dosáhli významného úspěchu: vláda potvrdila, že

do konce letošního roku připraví novelu, která z horního zákony vyškrtne komunistické vyvlastňovací paragrafy. Až paragrafy ze zákona zmizí, vlastníci domů v Horním Jiřetíně si budou moci zhluboka vydechnout: bez souhlasu každého jednoho z nich se uhlobaron Pavel Tykač k uhlí pod jejich městem nedostane. Vzhledem k tomu, že prodej svých nemovitostí aktuálně výslovně odmítá přes polovinu jiřetínských vlastníků, je to skoro stejné, jako by vláda uhlí pod Horním Jiřetínem odepsala.

Petra Krystiánovášéfredaktorka

editorial | ve zKratce

4 výročí

Foto © Ibra Ibrahimovič / Greenpeace

slavíme dvacáté narozeniny v české republice

slavíme dvacáté narozeniny v české republice

5výročí

2. duben 1984, Karlovy Vary: kulky z pušek milicionářů se zarývají do komína těsně vedle aktivistů Greenpeace. Veškerá legrace končí, je třeba se co nejlépe krýt a paradoxně s povděkem přivítat příjezd policie a nechat se zatknout. Takové byly obrysy první akce Greenpeace na území tehdejšího Československa.

Byla to součást kampaně proti znečišťování ovzduší a kyselému dešti. Aktivisté Greenpeace vylezli současně na celkem osm komínů po celé Evropě a vyvěsili na ně jednotlivá písmena slova STOP. Jeden z komínů se nacházel i v komunistickém Československu, v Karlových Varech. Uskutečnit takovou akci za železnou oponou se tehdy zdálo nepředstavitelné. Přesto se Greenpeace ze západního Německa podařilo na vytipovaný komín vylézt a transparent s písmenem „T“ vyvěsit. Českoslovenští představitelé tehdy rozhodně nestáli o žádnou negativní mediální pozornost a i díky mezinárodnímu tlaku na československou ambasádu byli aktivisté po zatčení ještě téhož dne propuštěni a vypovězeni ze země. Vyšetřovací spis události se po roce 1989 v archivu našel, o střelbě v něm však pochopitelně nebylo ani slovo. V době komunistického režimu se pak Greenpeace v Československu objevilo ještě jednou: v den prvního výročí havárie v Černobylu – 26. dubna 1987 – vyvěsili rakouští aktivisté obrovský transparent z ochozu Národního muzea v Praze. Okamžitě byli zatčeni a z ČSSR vyhoštěni. Rakouské Greenpeace se pochopitelně o dění i stav životního prostředí v Československu zajímalo. Přes kontakty s českými disidenty a signatáři Charty 77 ve Vídni se dozvídalo znepokojivé informace, zejména o jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích, která byla ve špatném technickém stavu. Bylo však jasné, že železná opona je pro jakoukoli systematickou činnost Greenpeace na území ČSSR nepřekonatelná.

1989: GreenPeace na VáclaVSkéM náMěSTíTo se změnilo v listopadu 1989. V reakci na dění v Československu se Greenpeace vydalo z Vídně do Prahy a na Václavském náměstí se 11. prosince objevil duhový autobus – pojízdná laboratoř a informační stánek Greenpeace. Během několika dní aktivisté rozdali tisíce nálepek a informačních letáků a zároveň nasbírali po celé republice téměř 80 000

Foto © Greenpeace / Willy Goldschmid

6

podpisů pod petici proti atomové energii. Tu tehdy podepsal i Václav Vašků, který se o sedm let později stal tiskovým mluvčím Greenpeace Česká republika. „Za nějaký čas jsem dostal od Greenpeace Rakousko dopis, že je ten enormní zájem zaskočil a momentálně mi nemůžou poslat materiály, ale že je připravují. A skutečně, asi za dva měsíce mi přišel balíček informačních materiálů v češtině, leták o Greenpeace, příručka o alternativní energii. Bylo to pěkně a pečlivě udělané,“ vzpomíná na první zásilku od Greenpeace. Otevřenost a vřelé přijetí českou veřejností v polistopadových dnech podnítily myšlenku založit pobočku Greenpeace v Československu. Padala železná opona, životní prostředí bylo jedno z nejpalčivějších témat a Greenpeace bylo přijato s obrovským zájmem. Založení nové kanceláře však nebylo tak samozřejmé a hladké, jak by se mohlo v porevolučním nadšení roku 1990 zdát. Činnost každé pobočky podléhá licenční smlouvě s mezinárodní centrálou Greenpeace International. Československo a východní Evropa sice byly po pádu železné opony zajímavým regionem s nezpochybnitelnou ekologickou zátěží, nikoli však jedinou mezinárodní prioritou.

PrVní akTiViTy Vraťme se ale na počátek roku 1990. Nikdo v tu dobu nechtěl pouze čekat, zda Greenpeace v Československu oficiálně vznikne, či ne. Duhový autobus, který disponoval skvěle vybavenou laboratoří umožňující ihned na místě analyzovat odebrané vzorky, se již v prosinci 1989 vydal na cestu po velkých českých městech. „Odebíraly se vzorky vzduchu, vody, půdy. Ty výsledky byly hrozné. Vzpomínám si hlavně na chemičku Synthesia v Pardubicích,“ vypráví Wolfgang Pekny, tehdejší ředitel kampaní Greenpeace Rakousko. „Rozhodli jsme se proto, že budeme dělat monitoring kvality vody českých řek, sbírat informace a předávat je odpovědným úřadům.“ Dalším žhavým tématem tehdy byla stavba jaderné elektrárny Temelín. Byla to doba intenzivních veřejných debat o důležitých společenských tématech, mimo jiné i o budoucí energetické politice státu. Na jedné takové debatě bylo také rakouské Greenpeace a dozvědělo se o podniku MAPE Mydlovary. Neoficiálně získalo statistiky o zvýšení nádorových onemocnění v regionu od šedesátých let. Případ Greenpeace zaujal a začalo se mu věnovat. V Českých Budějovicích vznikla malá kancelář sloužící jako informační a materiálová základna.

MaPe MydloVary: Poněkud nešťaSTný zaČáTekMAPE Mydlovary byla chemická úpravna uranové rudy, která od šedesátých do osmdesátých let dvacátého století zpracovala téměř 17 milionů tun uranové rudy. Několika odkališti zdevastovala více než 300 hektarů území. Greenpeace do Mydlovar vyrazilo, aby zjistilo, co se zde stalo, a od místních lidí se dozvědělo znepokojivé informace. Vyšlo najevo, že z odkaliště podniku v šedesátých letech unikla kontaminovaná voda. Koncem ledna 1990 Greenpeace tyto informace zveřejnilo, nicméně se dopustilo zásadní chyby a doplatilo na netrpělivost: v okamžiku zveřejnění totiž ještě nemělo v ruce žádnou studii, která by jeho zjištění potvrzovala. MAPE zpočátku existenci havárie popíralo, avšak již během ledna se z odtajněných záznamů prokázalo, že v roce 1965 skutečně došlo ke středně velkému úniku z areálu (a pak ještě ke dvěma menším v osmdesátých letech). Případ vyvolal velkou mediální kontroverzi, zvláště poté, co rakouský (zejména bulvární) tisk celou situaci interpretoval poněkud apokalyptickým způsobem. V českých médiích bylo Greenpeace obviňováno z toho, že šíří hysterii bez konkrétních důkazů, a ztrácelo na důvěryhodnosti. V listopadu sice Greenpeace předložilo závěry nezávislého rakouského Institutu pro ekologii potvrzující, že okolí Mydlovar je skutečně zamořené a radioaktivita byla prokázána v sedimentech,

výročí

Foto

© S

pan

g O

lsen

/ G

reen

pea

ce

7

rybnících i rybách. Nicméně bylo příliš pozdě a v médiích se objevila jen krátká zpráva, kterou nebral nikdo vážně. Nutno přiznat, že průběh případu MAPE nebyl právě nejšťastnější a Greenpeace v Československu do začátku rozhodně neposkytl optimální startovní pozici. Skutečností však zůstává, že díky mediálnímu zájmu, který Greenpeace vyvolalo, došlo ke zveřejnění závažného problému a odtajnění údajů, což byl v té době velký pokrok. A faktem zůstává, že problém s MAPE Mydlovary přetrvává dodnes a představuje jednu z největších ekologických zátěží v ČR. SToP ČSFrnobyl!Asi nejikoničtější akcí, která se řadě lidí v souvislosti s Greenpeace dodnes vybaví, bylo vyvěšení obrovského transparentu s nápisem „Stop ČSFRnobyl!“ na jaderné elektrárně Temelín. V den čtvrtého výročí černobylské tragédie, 26. dubna 1990, vylezlo 13 aktivistů na 155 metrů vysokou chladicí věž rozestavěné elektrárny, kde setrvali po 9 hodin. Akce se účastnili lezci z devíti zemí, mezi nimi samozřejmě i Češi a Slováci. Přípravy tohoto ve své době největšího transparentu Greenpeace na světě (2 000 m2) málem zkomplikovalo přejmenování ČSSR na ČSFR. Druhé „S“ tou dobou ale naštěstí ještě nebylo namalováno. Jednalo se o první nenásilnou přímou akci takového rozsahu u nás a vyvolala velký ohlas. Reakce se pohybovaly od zcela nadšených po kategoricky odmítavé. Takový způsob protestu byl v české

společnosti dosud naprosto nevídaný a řada lidí jej vůbec nechápala. Nicméně není sporu o tom, že splnil svůj účel. Greenpeace po akci uspořádalo tiskovou konferenci, kde prezentovalo seznam nedostatků stavby vypracovaný samotnou elektrárnou, který se Greenpeace podařilo získat. Zájem médií byl obrovský. Wolfgang Pekny vzpomíná mimo jiné i na výměnu názorů s Václavem Klausem během temelínské kampaně. „Klaus mě označil za blázna a vysmál se mi, když jsem tvrdil, že Temelín bude oproti původnímu rozpočtu nejméně dvakrát dražší.“ Jak se ukázalo, měl Wolfgang Pekny pravdu.

na dálku To nePůjdeV květnu 1990 pak rakouské Greenpeace ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody zahájilo na Staroměstském náměstí putovní výstavu „Ekotopie“ zaměřenou na alternativní zdroje energie a jejich využití v dopravě, průmyslu a v domácnostech. Bylo ale jasné, že bez československé pobočky bude jakékoli úsilí náročné a neefektivní. Na necelý rok aktivity Greenpeace v Československu ustaly.

1991: GreenPeace ČeSkoSloVenSko bude Počátkem roku 1991 se Greenpeace International konečně rozhodlo, že pobočka v Československu by přeci jen stála za pokus. A tak odstartovala první aktivita českých Greenpeace. Byl vypsán konkurz na koordinátory projektu putovní výstavy „Nebe a peklo“ na palubě lodi Rübezahl, která měla připlout po Labi z Německa. „Jak jsem uviděl v Respektu inzerát, věděl jsem, že je to práce pro mě,“ vzpomíná Jan Piňos na okamžik, kdy se poprvé setkal s Greenpeace. On a Antonín Mucha konkurz vyhráli a dostali za úkol výstavu připravit a zkoordinovat. Přípravy začaly téměř okamžitě a počátkem května mohl Rübezahl u pražského Mánesa slavnostně zakotvit. Do července pak měli návštěvníci v různých městech příležitost seznámit se v podpalubí lodi – v pekle – s negativními následky plýtvání energií a špatné energetické politiky, ve druhé části na palubě – v nebi – pak poznat možnosti obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby, včetně praktických ukázek. Projekt se setkal s kladnou odezvou a Greenpeace International se definitivně rozhodlo oficiální pobočku Greenpeace v Československu založit. Píše se rok 1991 a právě vzniká Greenpeace Československo. Co bylo dál? Dozvíte se v příštím čísle Magazínu.

výročí

Foto

© G

reen

pea

ce /

Cla

udia

Ott

lucie Jakešovátisková mluvčí Greenpeace

8 oceány

Foto © Paul Hilton / Greenpeace

„Dosud jsem vozil ropu, uhlí nebo kontejnery. Kdežto náklad Rainbow Warrior je nehmotný – jsou to myšlenky, jak změnit chování společnosti i jednotlivých lidí, aby byl dopad na životní prostředí co nejmenší,“ říká Robert Horák, druhý důstojník na palubě vlajkové lodi Greenpeace Rainbow Warrior, která se právě nachází v Pacifiku na turné za ochranu světových oceánů.

jak jsi se ocitl na palubě lodi rainbow Warrior? Dříve jsem pracoval na různých typech lodí, ta poslední byla ropný tanker. Na palubu nám chodil měsíčník britsko-holandských odborů Nautilus a na jejich webových stránkách jsem našel inzerát Greenpeace. Vlajkovou loď Rainbow Warrior jsem už před několika lety potkal v Barceloně. Nabídka se mi zdála zajímavá, hlavně kvůli činnosti, kterou ta loď dělá. Vypsal jsem dotazník a Greenpeace se ozvalo.

Věděl jsi předem, do čeho jdeš?Na moři už jsem nějaký ten čas a o aktivitách Greenpeace jsem něco věděl. A protože světové oceány jsou neuvěřitelně znečištěné a vydrancované průmyslovým rybolovem, přihlásil jsem se, abych podal pomocnou ruku a nabídl zkušenosti, co mám.

Právě jste na turné v Tichém oceánu. jaký je cíl vaší mise? V Pacifiku nyní probíhá východoasijské turné s názvem „Bráníme naše oceány“, které začalo na Tchaj-wanu, kde Greenpeace nedávno otevřelo svou nejmladší pobočku. Tchaj-wan má jednu z největších flotil na lov tuňáků, která operuje ve všech světových mořích. Tuňák je v současné době kvůli nadměrnému rybolovu jedním z nejohroženějších druhů ryb a smyslem turné je šířit informace a zvyšovat povědomí o žalostném stavu světových oceánů. Cílem oceánské kampaně Greenpeace je vytvořit ve světových oceánech systém mořských rezervací, podobný národním parkům na pevnině, které by pokrývaly 40 % mořského povrchu a kde by byl komerční rybolov zakázán.

liší se rainbow Warrior oproti jiným lodím? Rozdíl je především v nákladu, který vozíme. Doposud jsem vozil ropu, uhlí, kontejnery a bůhví co ještě. Kdežto náklad Rainbow Warrior je nehmotný – jsou to myšlenky, jak změnit chování společnosti

9oceány

Foto © Waltraud Holzfeind / Greenpeace

z ropného tankeru na palubu rainbow

warrior

10

i jednotlivých lidí, aby byl dopad na životní prostředí co nejmenší. Taky se snažíme přinést svědectví o zločinech páchaných na přírodě v místech, kam se člověk normálně nedostane. K tomu je Rainbow Warrior velice dobře vybaven. Na palubě máme například radiotelefonního důstojníka, což je na normálních obchodních lodích spíše rarita. Náš rádiový důstojník je také IT technik zodpovědný za počítačovou síť a satelitní spojení. Díky dvěma satelitním anténám máme na palubě nepřetržité připojení k internetu, což také není na obchodních lodích běžné.

děláte hodně aktivit pro veřejnost. Vnímají lidé Greenpeace a rainbow Warrior v různých zemích odlišně? Já byl s Rainbow Warrior zatím pouze ve třech zemích, na Filipínách, Tchaj-wanu a teď v Hongkongu. Obecně se dá říct, že lidé jsou příjemní, hodně se o naši činnost zajímají, hlavně na Tchaj-wanu, protože tam je Greenpeace nová a zatím docela neznámá organizace. Vnímání lidí se dost liší stát od státu, protože v některých zemích je Greenpeace známější a má větší

podporu než v jiných. Taky se liší postoj veřejnosti – ta je většinou Greenpeace nakloněna – a místních politiků. Naší lodi například nebylo umožněno vplout do žádného přístavu v Indonésii. Tamějším úřadům se Greenpeace moc nezamlouvá kvůli tvrdé a úspěšné práci na ochraně indonéského deštného pralesa.

letošek by měl být pro rainbow Warrior posledním rokem služby. co s ním bude dál? Ve hře je hned několik návrhů. Jedním je udělat z ní muzeum. Zajímavá je také myšlenka loď zase ekologicky potopit a udělat z ní podmořský umělý ekosystém, jako tomu bylo v případě prvního Rainbow Warrior. Další možností je loď ekologicky zlikvidovat a jít příkladem, jak recyklovat vysloužilé lodě. Recyklace lodí je totiž závažný problém. Zatím se provádí nešetrným způsobem v jižní Asii – v Indii, Bangladéši, Pákistánu. Loď najede na pláž a místní lidé ji rozřežou na kusy, z nichž se recyklují jen kovy. Tímto způsobem ale uniká do moře plno toxických látek, které ohrožují zdraví dělníků. V těchto zemích není o zaměstnance postaráno a nemají k dispozici žádné ochranné oděvy. Většinou pracují naboso

oceány

druhý Palubní důSTojník

Je navigačním důstojníkem. Má zodpovědnost za plánování cest, zakresluje do námořních map opravy, které vychází jednou týdně pod názvem Notice to Mariners, vypočítává kurz, délku a čas cesty. Dále je zodpovědný za záchranné prostředky (vesty, obleky pro přežití ve vodě, záchranné čluny) a také za protipožární ochranu lodi (hasicí přístroje, kouřové detektory, hlásiče požáru, hadice a hasící stříkačky) i obeznámení nových členů posádky se vším, co souvisí s bezpečností na moři. Na starosti má i údržbu a kontrolu záchranného radiokomunikačního systému GMDSS (Global Maritime Distress and Safety System). A hlavně jako člen posádky a tzv. Officer of the Watch (OOW) zodpovídá za chod lodi od 00:00 do 04:00 a od 12:00 do 16:00 místního času. Na rozdíl od práce na běžných lodích se druhý důstojník na palubě Rainbow Warrior navíc musí starat o návštěvníky při dnech otevřených dveří, které posádka lodi pořádá.

11

a v nějakém lehkém oděvu. Takhle Rainbow Warrior určitě neskončí.

je pravda, že „duhu nepotopíš“?Rainbow Warrior v češtině znamená duhový bojovník. Fyzicky loď určitě potopit jde, však také francouzská tajná služba první Raibow Warrior potopila teroristickým útokem, při němž zahynul portugalský fotograf Fernando Pereira. Co však potopit nejde, je myšlenka, kterou Rainbow Warrior vozí po světě, ta tu bude pořád. I když Rainbow Warrior někdo potopí, bude zase nový a ještě novější.

Greenpeace právě staví novou vlajkovou loď. jsi na rainbow Warrior iii zvědavý? Jasně že ano. Bude to první nově postavená loď ve flotile Greenpeace. Současný Rainbow Warrior II je bývalá rybářská loď, přes 50 let stará, která původně ani neměla stěžně a plachty. Teď je sice má, ale plachtění není její silná stránka, i když se snažíme, co to jde. Na plachetní pohon jsme schopni odplout zhruba 50 % cesty, což je poměrně málo. Nový Rainbow Warrior III bude schopen plachtit až 90 % cesty i při poměrně slabém a nepříznivém větru. Bude to hi-tech plachetnice, první svého druhu na světě.

Česká pobočka Greenpeace letos slaví dvacáté výročí. co bys nám popřál k narozeninám? Určitě hodně úspěchů a dosažení všech cílů aspoň na 99,99 %. A taky hodně čerstvého vzduchu na Mostecku a zvlášť na severní Moravě, odkud pocházím. Je skvělé, že v České republice je Greenpeace aktivní, třeba co se týče těžby uhlí a jeho spalování v neefektivních elektrárnách. Tak ať vám to vydrží co nejdéle!

co bys vzkázal čtenářům Magazínu Greenpeace? V ČR už sice 18 let nežiju, ale jezdím tam. Myslím, že Češi jsou v ekologických otázkách celkem uvědomělí. Například v recyklaci jsme na předních místech statistik. Vzkázal bych jim, aby se aktivně zapojili

do boje s globálními změnami klimatu, jejichž důsledky jsou všude znát, a ukázali světu, že Česká republika není jen hnízdo zkorumpovaných politiků, kteří se nám tam nějak přemnožili a dělají Česku ostudu ve světě.

oceány

Foto

© P

aul H

ilton

/ G

reen

pea

ce

Foto

© P

aul H

ilton

/ G

reen

pea

ce

lucie Jakešovátisková mluvčí Greenpeace

roberT horák (35)

narozen v rychnově nad Kněžnou, do svých 17 let žil v Přerově. na moře se dostal ve Španělsku, kde začínal jako námořník a potápěč na jachtách. Po vystudování námořní fakulty v Barceloně se plavil na obchodních lodích. od podzimu 2010 je druhým důstojníkem na palubě vlajkové lodi greenpeace rainbow Warrior.

Robert Horák se nalodil koncem listopadu v Manile na Filipínách, kde právě končila kampaň za obnovitelné zdroje energie, loď poté pokračovala v plavbě na Tchaj-wan. V přístavu Hualien na východním pobřeží provedla posádka údržbářské práce ve strojovně, přivítala Nový rok a přesunula se na sever ostrova do přístavu Kee-Lung. Zde bylo 2. ledna turné oficiálně zahájeno. Tchaj-wan loď obeplula celý, navštívila všechny důležité přístavy a podnikla i nenásilnou přímou akci proti lodi na zpracování tuňáka. Koncem ledna se pak přesunula do Hongkongu, kde nyní posádka pořádá dny otevřených dveří pro veřejnost, školy, VIP hosty a dárce Greenpeace – pořád je co dělat. Robert nyní navíc opravuje mapy na cestu do Jižní Koreje, kam Rainbow Warrior pokračuje koncem února.

12

Michal Komárek programový ředitel

KliMa

Požadujeme po evropských politicích, aby letos přidali dalších 10 % naděje, že se v příštích desetiletích podaří zamezit tomu, aby život lidské civilizace postupně, ale nezadržitelně ovládl chaos: vstupujeme do celoevropské kampaně za další snížení emisí skleníkových plynů, které se významně podílejí na globálním oteplování. Naším cílem je přimět evropské politiky, aby přijali závazek na snížení emisí o 30 % do roku 2020, a dosavadní závazek tak zvýšili o 10 %. Je to cesta k naplnění cíle nedopustit zvýšení teploty o více než dva stupně, tedy nepřekročit hranici, kterou vědci považují za kritickou. Ano, opět to vypadá jako pouhá čísla, jako abstraktní cíl – těžko si pod ním představit něco konkrétního pro náš každodenní život, těžko si to spojit s něčím, co opravdu ovlivní fungování společnosti v příštích desetiletích. O to je však kampaň náročnější a o to je důležitější. Zkusme ji pro začátek představit alespoň z některých úhlů pohledu.

neSTaVMe noVou „železnou oPonu“Tak předně: požadavek, aby čeští politici tento závazek podpořili, je požadavkem, aby se naše politika nevyčleňovala z hlavního evropského proudu. Aby v nejlepším případě dokonce stála v čele tohoto proudu. Zatímco třeba Velká Británie nebo Dánsko už závazek veřejně vyhlásily, další evropští politici se k němu hlásí, Evropská komise s ním pracuje ve svých dokumentech a přední univerzity analyzují jeho přínosy,

o 30 % více nadějevětšině lidí v česku připadají hrozby spojené s klimatickými změnami stále jako něco abstraktního a vzdáleného. ledovce u nás netají, žádné přístavy ohrožené stoupající hladinou moří nemáme, o častějších hurikánech rádi čteme s bezpečným pocitem vzrušení nezúčastněných pozorovatelů. i na povodně, které mají ostatně mnoho různých příčin, si, zdá se, zvykáme jako na něco, s čím se prostě musíme vyrovnat. greenpeace chce tento klamný a nebezpečný pocit klidu konfrontovat se svojí novou klimatickou kampaní.

mnozí naši politici se tváří stále tak, jako by klimatické změny vůbec neexistovaly a úkolem dne bylo spíše bojovat proti „ekoteroristům“ než proti dopadům zastaralé struktury ekonomiky a krátkozrakého nezodpovědného chování člověka k přírodě. Tato kampaň znamená, že nechceme, aby Česká republika zůstala na okraji Evropy, vřadila se mezi zaostalejší země a znovu vznikl nějaký typ „železné opony“, kterým se oddělí od vyspělejších zemí. Tuhle oponu bychom si stavěli my sami. Má to totiž jednoznačné ekonomické důsledky. Prozíraví politici, špičkoví vědci a poučená veřejnost již nevidí rozpor mezi tím, co je „ekonomické“ a „ekologické“, boj proti změně klimatu nepovažují za něco, co přináší zbytečné náklady navíc a čemu se tedy každý racionálně a odpovědně uvažující politik či ekonom vyhne.

zaČínáMe PráVě TeďNikoli pouze Greenpeace či jiné ekologické nevládky, nýbrž i vědci z Oxfordu a jiných výzkumných institucí vládám radí: snižování emisí skleníkových plynů, a tedy nutnost opustit ekonomiku založenou na spalování fosilních paliv znamená cestu ke konkurenceschopnosti, k vytváření nových pracovních míst, k budoucí prosperitě. V příštích desetiletích ani žádná jiná cesta není, nechce-li se Evropa jako celek ocitnout na vedlejší koleji a jenom přihlížet technologické expanzi Číny, Indie nebo Spojených států. Tato kampaň je abstraktní jenom na první pohled. V jejím rámci jde naopak o to, abychom si dokázali co nejkonkrétněji uvědomit a představit, co boj s klimatickými změnami znamená. Abychom to dokázali určit v rovině politických i ekonomických koncepcí, v rovině každodenního přemýšlení a chování. Hraje se tu o naši budoucnost, prosperitu, spokojenost. A začíná se právě teď, nikoli za dvacet, nebo za padesát let.

Foto

© G

reen

pea

ce

13novinKy

jSTe na Facebooku? PřidejTe Se ke SkuPině „chceMe, aby Facebook PoužíVal 100% obnoViTelné enerGie“.Facebook nedávno oznámil, že v americkém Oregonu zbuduje obrovské datové centrum, využívající údajně nejnovější, energeticky vysoce účinné servery, které budou sloužit stovkám milionů uživatelů této téměř návykové sociální sítě. Společnost ovšem plánuje napájet toto zařízení elektřinou vyrobenou z uhlí – nejšpinavějšího zdroje energie přispívajícího ke změně klimatu. Proto nyní na Facebooku vznikla skupina „Chceme, aby Facebook používal 100% obnovitelné energie“, která má v současnosti již přes 20 000 členů a stále se rozrůstá. Cílem je přesvědčit společnost, aby se nejpozději ke Dni Země, tedy 22. dubna 2011, zavázala mimo jiné zvýšit používání obnovitelných zdrojů energie či vypracovat dlouhodobý plán, který jí umožní fungovat bez energetické závislosti na uhlí. Zapojte se i vy.

kuPTe Si korMidlo Či šTěTku na záchod. rainboW Warrior PoTřebuje oboje!Stará vlajková loď Greenpeace již dosluhuje a díky sbírce již mohla být zahájena stavba lodi zbrusu nové, o čemž se můžete dočíst i o pár stránek dříve v rozhovoru s jejím druhým důstojníkem, jenž je Čech. Od loňského července, kdy došlo k položení kýlu, byla do dneška postavena téměř třetina lodi. Na její palubu vás ale zveme již dnes! Virtuální prohlídka vám umožní projít každý kout lodi. Zároveň můžete pomoci s pořízením jejího vybavení. K tomu, aby byla

loď funkční a akceschopná, ještě chybí velká část zařízení, nábytku, technického vybavení a dalších nezbytných předmětů. Pomozte nám je pořídit. V každé části lodi najdete položky, které můžete pro Greenpeace koupit, od maličkostí až po velké součástky. Jen namátkou třeba kus hlavní plachty, radar, štípací kleště či štětku na záchod.

bod obraTu: koncern Siner MaS PředSTaVil Plán na ukonČení deVaSTace indonéSkého PraleSa.Obří společnost Siner Mas je největším zpracovatelem palmového oleje v Indonésii a velkou měrou se podílí na likvidaci zdejších pralesů. Greenpeace proto v roce 2007 zahájilo proti koncernu masivní kampaň. V první řadě, vedle vyjednávání s představiteli samotného koncernu, jsme se zaměřili na firmy, kterým Siner Mas a její dceřiná společnost Golden-Agri Resources olej dodává. Unilever, Burger King či Nestlé pak postupně díky veřejné kampani Greenpeace zrušily se společností dodavatelské smlouvy. A přichází únor 2011, kdy představitelé Golden-Agri Resources vystupují a představují veřejnosti plán na zastavení devastace indonéského pralesa. Závazek firmy představuje velký krok směrem k ukončení jejího podílu na odlesňování. Nově zveřejněný plán je ambiciózní, ale především měřitelný. Firma se zavázala, že nebude v plantáže přeměňovat takové plochy, které fungují jako velké zásobárny uhlíku. Hranice byla stanovena na 35 tun uhlíku na hektar, což je v souladu s doporučením pro nízkouhlíkový územní rozvoj, který vydala indonéská vláda. „Nyní roste tlak na ostatní producenty palmového oleje, aby změnili své metody jak z ekonomických, tak z ekologických důvodů,“ říká Bustar Maitar, vedoucí kampaně za ochranu indonéského pralesa.

Více na stránkách www.greenpeace.cz. Děkujeme!

novinky ze světa

14 doBrovolníci

Je to již dvacet let, co greenpeace v české republice aktivně vystupuje proti bezpráví páchanému na lidském zdraví a životním prostředí. Při této příležitosti proto připravujeme zelené městečko na festivalu rock for People, který se uskuteční 2. až 5. července v Hradci Králové. Budete si tak na vlastní kůži moci vyzkoušet čistou energii ze slunce na svých mobilních telefonech nebo při brouzdání na internetu, zdravě se nasnídat bio pečivem s fair trade kávou nebo si poslechnout některou kapelu, besedu či absolvovat workshop na greenpeace stage, a spoustu dalších věcí.

Při velkých festivalech se bohužel vyprodukuje množství odpadu, který je zátěží pro životní prostředí. Proto Rock for People spolu s Greenpeace letos opět připravuje recyklační program, který přispěje k trvalé udržitelnosti festivalu. Jako již tradičně se tak například nápoje budou točit do vratných a biologicky rozložitelných kelímků, které lze po použití jednoduše kompostovat.

noVé obleČení díky recyklaČní linceNejzajímavější součástí ekologického programu bude i vlastní třídící linka, kam se bude svážet veškerý odpad z areálu a dělit na papír, plast, sklo a hliník. Po celém areálu bude rozmístěno na padesát sběrných míst, takzvaných Green Pointů, což jsou koše na tříděný odpad se základními informacemi, jak správně recyklovat. Speciální akční ekotýmy budou Green Pointy objíždět v elektrických ekovozidlech a svážet všechen odpad do zázemí festivalu na třídící linku. Další členové ekotýmu zde budou u pásového dopravníku kontrolovat, aby se každý druh odpadu dostal do svého kontejneru,

kde už bude čekat na odvoz k dalšímu zpracování. Na konci z něj bude třeba nové oblečení, skleněné láhve nebo dokonce i budoucí festivalové noviny, které se rovněž tisknou na recyklovaný papír.

PoTřebujeMe Vaši PoMocAbychom celý projekt rozběhli, potřebujeme vaši pomoc. Sháníme lidi do ekotýmu, kteří pojedou zdarma na Rock for People a kromě toho, že stráví pár hodin snižováním ekologické zátěže festivalu, si také dosyta užijí hudební program a poznají zákulisí festivalu.

Pokud se chcete připojit k našemu ekotýmu nebo víte o někom, kdo by tak rád učinil, napište nám vaše jméno, příjmení, datum narození, telefon a funkční e-mail na adresu jana.pravdova@greenpeace.org.

Jana Pravdovákampaně Greenpeace

pojeďte s námi na rock for peoplehledáme lidi do našeho ekotýmu. zn.: festival zdarma.

Foto

© G

reen

pea

ce

Foto

© G

reen

pea

ce

co od náS doSTaneTe?• Proplacenou vstupenku na festival +

proplacenou vstupenku do stanového městečka.

• Ochranné pomůcky.• Zajištěný pitný režim během pracovní směny.

co od VáS oČekáVáMe?• Věk minimálně 18 let.• Odpovědnost a pracovitost při plnění

svěřených úkolů.

PracoVní doba: • Celkem 8 hodin za den, rozdělených do dvou

směn po 4 hodinách.

15

Tričko s obrázkem velrybyBavlněné tričko, vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L (dámské), XL cena: 300 Kč

Triko Save our seasBavlněné triko, olivová barva, vpředu znak velryby a logo Greenpeace.

Velikost: S,M,L (L pouze dámské), XL (XL pouze dámské)cena: 300 Kč

batikované trikoDívčí triko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, vpředu malé černé logo Greenpeace.

Velikost: L (pouze dámské)cena: 390 Kč

Tričko s obrázkem opičekTričko je vyrobeno z biobavlny a výhradně za využití obnovitelných zdrojů energie (větrné a solární). Objem emisí skleníkových plynů vyprodukovaných během jeho výroby je o 90 % nižší než u běžného trička.

Velikost: pánské – S (červené, fialové), M,L (bílá, červená, fialová, tmavě šedá), XL (červené, fialové, bílé); dámské – S, M, L (bílá, šedá, červená, fialová), XL (šedá, červená, fialová)cena: 350,- Kč

Tričko homelessBavlněné triko s obrázkem ledních medvědů a nápisem „Homeless – Stop global warming“. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L, XLcena: 350 Kč

kalendář GreenpeaceNástěnný kalendář s fotografiemi zvířat a krásné přírody. cena: 350 Kč

PodPořte greenPeace

PexesoKlasická stolní hra.cena: 40 Kč

cd Planet danceKompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace.cena: 50 Kč

2011

zboží můžete zakoupit přímo v kanceláři greenpeace na adrese: Prvního pluku 12, Praha 8, 186 00, nebo si jej objednat na telefonu +420 224 320 448 nebo e-mailem greenpeace@ecn.cz. zboží zasíláme na dobírku.

on-line fundraiserKe Greenpeace jsem se připojil již před pěti lety, kdy jsem začal pracovat jako frontliner – oslovoval jsem lidi na ulici, informoval je o naší práci a o tom, jak nás můžou podpořit. Možná jsme se tedy spolu již potkali a povídali si někde v ulicích Prahy či jiných

měst. Postupem času mě začala čím dál více zajímat nová média a jejich využití. Proto se součástí mé práce stala příprava mnoha interaktivních a zajímavých webových aplikací, informačních webových stránek či elektronického

magazínu. Současně se zčásti starám o aktualizaci webu, funkčnost platební brány nebo sociálních sítí. V prostředí nových médií se věci mění den ze dne a je velmi náročné udržet krok. Jako nezisková organizace si nemůžeme dovolit nákladnou spolupráci s agenturami, a proto budeme rádi za jakýkoli váš nápad nebo připomínku. Jste programátor, grafik, nebo kreativec? Chcete pomoci? Neváhejte mi napsat. Hledáme lidi, kteří s námi chtějí dobrovolně nebo za symbolickou cenu spolupracovat. Greenpeace můžete nyní podpořit jednoduše i přes novou platební bránu. Přidejte si také Greenpeace na Facebooku a doporučte nás přátelům.

Patrik simon, on-line fundraiser, patrik.simon@greenpeace.org

Vážení přátelé a podporovatelé Greenpeace, v zimním čísle magazínu Greenpeace jsme vás informovali o možnosti získat za symbolický poplatek elektronické přáníčko Greenpeace. Program se ale bohužel kvůli technickým komplikacím přes veškerou snahu nepodařilo spustit. Tímto se vám upřímně omlouváme a budeme vás informovat, jakmile se nám podaří avizovaný projekt uskutečnit. Děkujeme za pochopení.

22. března – V časných ranních hodinách začalo 13 lezců Greenpeace stoupat na komín severočeské hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Tuto nenásilnou přímou akci podniklo Greenpeace s cílem upozornit českou i světovou veřejnost na neuvěřitelné okolnosti provázející schvalování polovičaté „modernizace“ této elektrárny. Elektrárenský gigant ČEZ zde chce ušetřit na zdraví Severočechů a ochraně klimatu použitím

zastaralé a nedostatečně účinné technologie.

foto © greenpeace / Jiří řezáč

28. června – Odběry vzorků u řeky Bíliny a u výpustí čističek odpadních vod v Ústí nad Labem a Praze završily čtrnáctidenní sérii odběrů vzorků, jak z vybraných říčních profilů, tak u čističek, v Čechách i na Moravě. Cílem testování bylo zjistit informace o výskytu nonylfenolu a bisfenolu A. Přestože se jedná o tzv. endokrinní disruptory, velmi nebezpečné látky poškozující hormonální systém, nejsou v ČR monitorovány a neexistují ani žádné emisní limity pro jejich vypouštění. Podle evropské Rámcové směrnice o vodách je navíc v případě nonylfenolu ČR povinna tuto látku kompletně odstranit z vodního prostředí během následujících deseti let, avšak navzdory této

skutečnosti nepřijímá v tomto ohledu žádná opatření.

foto © greenpeace / zbyšek Jakubowicz

17. března – Aktivisté převlečení za orangutany s transparentem „Dejte mi pauzu“ vyzývají firmu Nestlé, aby přestala ve svých výrobcích používat palmový olej od největšího producenta palmového oleje – společnosti Sinar Mas, která nechvalně proslula devastací indonéského pralesa. Deštný prales, domov

orangutanů, je ničen kvůli plantážím palmy olejné.

foto © greenpeace / Jiří řezáč

13. června – Letecký snímek nafukovacích člunů a dvou lodí Greenpeace, Arctic Sunrise a Rainbow Warrior, během nenásilné přímé akce proti tuniským rybářským lodím. Aktivisté vypustili silně ohroženého tuňáka obecného z klece, kterou vlekl tuniský remorkér na tuňákovou farmu. Na farmě jsou pak ryby vykrmeny a prodány na trh. Greenpeace tuto akci ve Středozemním moři podniklo s cílem podpořit ochranu

tuňáka obecného a vytvoření mořských rezervací.

foto © greenpeace / Paul Hilton

rok 2010 v obrazech