florence 3_2011

FLORENCE 3/2011 59

s. 3, s. 31

Téma: Sledování dekubitů – metodika a praxe

s. 7

Případová studie: Akutní myeloidní leukémie u 54leté pacientky

s. 30

Kongresový list: Léčba rány

s. 6

Ze zahraničního tisku: Komplikace těhotenství

Vychází pod patronací České asociace sesterbřezen 2011, ročník VII,

60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

3č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

indol-in.indd 1 10/22/09 17:47 07

FLORENCE 3/2011 1

EditORiaL

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci

vám pomohou naše

webové stránky

www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky

všech vydaných čísel.

Více odborných

článků najdete na

webu v rubrice

Florence je také

na facebooku.

Přidejte se k nám!

Velice pečlivě jsem sledovala kau-zu Děkujeme, odcházíme a postoje sester v průběhu toho, jak se vyvíje-la. Situace nebyla jednoduchá, měni-la se každým dnem a tlaky na sestry byly obrovské. Také názory jednotli-vých sester nebyly jednotné. Pro ně-koho byl prioritou klid ve zdravot-nictví a zabránění chaosu, pro ně-koho princip a zásady, jiný měl na mysli především poslání ošetřovatel-ství a blaho pacienta, někdo myslel na peníze, jiný na prestiž a posílení ro-le sester a možnost víc hovořit do bu-doucích změn ve zdravotnictví. Část byla přesvědčena, že by se sestry ten-tokrát měly svého požadavku ve pro-spěch lékařů vzdát.

Česká asociace sester (ČAS) se distancovala od drsné iniciativy LOK a trvala na tom, že měšec pro odmě-ňování zdravotníků je ve státních zdravotnických zařízeních jeden, a proto, už pro pouhou spravedlnost, je třeba vedle lékařů, bude-li jim při-dáno, přidat i ostatním nelékařům. Lékaři ale trvali na tom, že od výpo-

vědí neustoupí, pokud část z jimi vy-vzdorovaného slíbeného obnosu do-stanou sestry. Prezident ČLK Martin Kubek to v pořadu Václava Moravce vyjádřil slovy, že sestry hodily do do-hody mezi vládou a odbory vidle. Na-konec je ale vytáhly, ustoupily a po-slední velká překážka dohody padla. Výsledek se dnes už dá předpokládat.

Nemocniční lékaři dostanou oka-mžitě dvě miliardy, budou jim přidány do platů podle jejich kvalifikace a dél-ky praxe, změna tarifních tabulek bu-de provedena neprodleně.

ČAS ovšem jednala jedině mož-ně rozumně. Není odborovou organi-zací a tím hlavním nejsou pro ni pla-ty. Její prioritou je vedle ochrany členů i přímá účast na zdravotnických refor-mách, a ta jim byla ministrem zdra-votnictví slíbena. ČAS zformulovala 13 základních bodů této účasti, urči-tý strategický postup, který byl akcep-tován. Přesné znění najdete buď na www.cnna.cz, www.florence.cz nebo v rubrice Zpravodaj ČAS v tomto čís-le časopisu.

Florence hodlá ve svém obsahu na změny v postavení profesní organi-zace reagovat. Budeme sledovat změ-ny obsažené v malé i velké novele zá-kona č. 96/2004 Sb., té malé, která by již ve velmi krátké době měla začít pla-tit v praxi a přípravu a obsah té vel-ké. Budeme informovat o nových vý-konech a Sazebníku výkonů a o veške-rých změnách ve vzdělávání nelékařů a v jejich registraci.

Možná, že si některé sestry po prá-vě proběhlých krušných zkušenos-tech myslí, že ČAS měla vybojovat víc, že měla na svých platových požadav-cích trvat, že sestry měly také pohro-zit jako lékaři výpověďmi. A jsou nyní zklamané. Já si však myslím, že až se všichni otřepou, zjistí, že účast sester na reformách je profit mnohem hod-notnější než problematických pár ko-run na odměnách. Spoluúčast na ří-zení ošetřovatelství je pak vedle jiné-ho i zálohou na odpovídající platové ohodnocení všech nelékařů.

16. 2.Jarmila Škubová

Jarmila Škubová

Jedině možně rozumně

PoKYnY Pro autorYPříspěvky v češtině nebo slovenštině po sílejte v elek-tronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: [email protected] nebo [email protected] (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publi-kován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť.

Články, kazuistiky• Ideálnírozsahčlánkujevrozmezí80–150řádků,vpří-

paděkazuistikynebovýzkumnépráce80–200řádků.• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/

autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení.

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné(profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů.

• V textunepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete-li v textuodkazynapoužitou literaturu,uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002),uvícenežtříautorůdoplňte„etal.“(Staň-kováetal.,2002).

• Struktura většího článku, vědeckých prací nebokazuistiky:

– názevpráceajehoanglickýpřeklad;– titul,jménoapříjmeníautora,celýnázevamísto

jehopracoviště;– souhrn(do12řádků)ajehoanglickýpřeklad;– klíčováslova(nejvýše5)ajejichanglickýpřeklad;– textčlánku, strukturovaný do celků oddělených

mezititulky;ukazuistiky popis případu, disku-se, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody,

charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

• Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvý-

šetří,potédoplnit„etal.“).Názevprácevjazyceoriginálu. Název časopisu, rok vydání, ročník,stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit„et al.“). Název knihy.Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace• Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, sché-

mata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímámevelektronickéformě–fotavgrafickémformátuJPGneboTIFavrozlišení300dpi,grafyveformátuPDF.U většího rozsahu či počtuobrázkůdoporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu.

• Ke každému souboru v grafickém formátu(obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třebapřipojit čísloa zkrácenýnázev.Nakonectextu článku/kazuistiky pak připojte očíslova-ný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jménojejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zaří-zení apod.).

Obsah

Editorial ................................................................................................................................................................................................1

TémaSledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče ..........................................................................................3

VýzkumJak potřebná je prevence pracovního násilí?..............................................................................................................................4

nové knihy .......................................................................................................................................................................................5

Ze zahraničního tiskuKomplikace těhotenství ...................................................................................................................................................................6

recenzované článkyPřípadová studieAkutní myeloidní leukémie u 54leté pacientky .........................................................................................................................7zkušenosti z praxeOšetrovateľská starostlivosť o dieťa s mechanickou podporou ECMO na OAIM ............................................................ 11Ochrana zranitelných dospělých – systém britské péče ....................................................................................................... 14Starostlivosť o spirituálne potreby nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich ................................................................... 17Anglická diabetologická terminologie ...................................................................................................................................... 19Výzkumné sděleníBezpečnost personálu ve zdravotnickém zařízení ................................................................................................................. 21Screening rizika pádů v pediatrii ................................................................................................................................................ 25

Kongresový listIX. celostátní kongres Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektůTýmovost v hojení ran ................................................................................................................................................................... 30Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče ................................................................................................................ 31Řešení pro suché a exsudující rány ............................................................................................................................................ 35

odborná témataGeriatrieVýživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta .................................................................................................................. 37Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů ........................................................................... 39operační krytíOperační krytí – pomůcky na jedno použití versus klasické materiály ............................................................................. 42Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány (recenzovaný článek) ............ 44

Zpravodaj ČASČAS před Fórem delegátů piluje program................................................................................................................................ 4913 základních oblastí spolupráce ČAS na reformě zdravotnictví ....................................................................................... 50Kandidátky na prezidentku ČAS ................................................................................................................................................. 51Pracovní den – mezinárodní spolupráce ČAS s EDTNA/ERCA ............................................................................................. 52

Zaznamenali jsmeBode definitivně ve struktuře Hartmann-Rico ........................................................................................................................ 53Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 53Telekonference o vzdělávání v roce 2011 ................................................................................................................................. 54

Volné chvíleKonopná kosmetika – pomocník z přírody nejen pro ekzematiky ..................................................................................... 55Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................... 56

Akcent – informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny ..............................................................................................1-4

www.florence.cz

Ročník VII., číslo 3, březen 2011

Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5

[email protected].: +420 222 352 578

Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová

e-mail: [email protected]

Redakce:PhDr. Eva Wićazová


Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,

Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,

Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,

Růžena Wagnerová

Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník

Vydavatel:Ambit Media, a. s.

www.ambitmedia.cz

Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík

Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý


Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575


Obchod:Alexandra Manová

tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]

Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866


Personální inzerce:fax: +420 222 352 572


Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414

684 01 Slavkov u Brna

Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,

Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],

infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,

Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

[email protected]

Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur

Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)

Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2011

Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou

správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545

Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75

Šedá: CMYK 0-0-0-75

Vychází pod patronací České asociace sester

Foto na titulní straně Václav Kříž

těhotenské sonografické vyšetření na Gynekologicko-porodnické klinice VFn, Praha

čAsOPis s nAdPOlOViční VěTŠinOu RecenzOVAných článků

FLORENCE 3/2011 3

První pokusy o zavedení národní me-todiky se objevily v roce 2000, kdy pro-běhlo porovnání mezi čtyřmi fakult-ními nemocnicemi. Druhé porovnání probíhalo v letech 2003 až 2005 v rám-ci projektu Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR), do kterého se zapojilo šest fakultních nemocnic.

V roce 2008 byl zahájen pro-jekt MZ ČR v rámci projektů kvality a bezpečí pacientů. Mezi hlavní vý-stupy tohoto projektu patří vypra-cování jednotné metodiky (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závaž-nosti dekubitů; výpočet a standardi-zace ukazatelů kvality péče založené na informacích o struktuře zdravot-nického zařízení, o pacientech s rizi-kem vzniku dekubitu a o pacientech s dekubitem). Jedním ze zásadních výstupů je také zařazení ukazatelů do Národní sady ukazatelů zdravot-ních služeb. Metodika sběru byla vy-dána ve Věstníku MZ ČR č. 6/2009 ja-ko metodické doporučení, nemocnice se mohou přidat dle zájmu, je to dob-rovolný proces. Pracovní skupina pro kvalitu ve zdravotnictví doporučila tento projekt k pokračování.

další vývoj standardizovaných ukazatelů kvality ošetřovatelské péčeV roce 2009 bylo Ministerstvem zdra-votnictví ČR převzetím projektu Sle-dování dekubitů jako indikátoru kva-lity ošetřovatelské péče na národní úrovni pověřeno Národní referenční centrum (NRC) jako funkční, otevře-ná, nezávislá a transparentní organi-zace, která vyvíjí a spravuje reprezen-tativní datovou základnu pro tvorbu a vyhodnocování parametrů kvality a efektivity poskytovaných zdravot-ních služeb. NRC realizuje projekt, ja-ko Šetření dekubitů, na národní úrov-ni od začátku roku 2010, a tím zajiš-ťuje další vývoj standardizovaných ukazatelů kvality ošetřovatelské péče s využitím již vypracované metodiky prevalenčního sběru dat.

Ve světě je sledování ukazatelů kvality ošetřovatelské péče běžné, v Česku se tento proces rozvíjí. Sledování výskytu dekubitů probíhá ve zdravotnických zařízeních v závislosti na individuálním uvážení ošetřovatelského managementu nebo na procesu akreditace a obvykle není založené na jednotné metodice.

SledoVání deKubitů JaKo indiKátoru KValitY ošetřoVatelSKé PéČe

důvody preventivní i ekonomickéMotivačním faktorem pro realiza-ci projektu je potřeba řešení význam-ného problému ošetřovatelské pé-če. Důvody sledování jsou především preventivní (ochrana pacienta před dalšími komplikacemi v průběhu hos-pitalizace), ale i ekonomické (nákup efektivních zdravotnických prostřed-ků, minimalizace nákladů na zbyteč-ně vznikající dekubity). Mezi přínosy projektu patří hlavně zvýšení bezpečí, spokojenosti a kvality života pacientů, identifikace a vyhodnocení rizikových faktorů a aplikace preventivních opat-ření a podpora dalšího rozvoje kvalit-ní ošetřovatelské péče.

První výsledky po roce a další plányTyto přínosy potvrzují i nemocnice za-pojené do projektu, které byly po roční spolupráci osloveny k dotazníkovému šetření o evaluaci projektu. Nemocni-ce pozitivně hodnotily školení projek-tu, webové stránky, aplikační software (jeho „uživatelskou přívětivost“), vý-stupy (porovnání ošetřovatelské péče mezi jednotlivými pracovišti, mezi or-ganizacemi), možnost rychle a efektiv-

ně na výstupy projektu reagovat a im-plementovat včasná preventivní opat-ření hlavně na pracovištích s vysokým počtem rizikových pacientů, rychlost podávání informací, řešení případ-ných problémů a proklientský přístup.

Dalším cílem projektu je testování ukazatelů výskytu dekubitů a vytvo-řené metodiky v praxi (sběr dat o ri-ziku, výskytu, původu a závažnos-ti dekubitů, informací o pacientech s rizikem vzniku dekubitu a informa-cí o pacientech s dekubitem). Projekt bude dále rozšířen o analýzu faktorů ovlivňujících vznik dekubitů a o vy-tváření postupů pro minimalizaci je-jich výskytu.

Výhody zvoleného softwaruŠetření dekubitů se provádí pomocí aplikačního softwaru (ASW), který za-jišťuje standardizovaný sběr dat podle metodiky doporučené MZ ČR a umož-ňuje celorepublikové srovnání ukaza-telů podle vypočítaných referenčních hodnot. Metodika prevalenčního vy-hodnocení rizika a výskytu dekubi-tů byla vypracována za účelem sjed-nocení sběru dat a jejich vyhodnoce-ní. Metodika umožňuje publikovat ve spojení s použitým ASW výskyt rizi-

tÉMa

ing. Pavel kožený, Ph.d. ředitel NRC

V roce 1997 dokončil vysoko-

školské studium ekonomického směru. Během této doby

založil a vedl Studentskou Radu akademického senátu univerzity a zastupoval studenty v Kolegiu

rektora. Po ukončení studia nastoupil do České národní

zdravotní pojišťovny jako analy-tik, kde prošel řadou pracovních

pozic. Zejména zodpovídal za implementaci a kontrolu nových způsobů financování akutní lůž-

kové péče, včetně DRG. v roce 2004 byl jmenován do funkce

ředitele Národního referenč-ního centra, kde zodpovídá za kultivaci systému DRG v České

republice. Dále se aktivně podílí na architektuře datových zdrojů,

jejich zpracování a epidemi-ologických a ekonomických

analýzách.

velmi vysoké

vysoké

střední

nízké

žádné

Graf 2. Podíl počtu pacientů s dekubitem z počtu pacientů v riziku – všechny obory za poslední rok do 29. 12. 2010

0 % 10 % 20%5 % 15 %

% pacientů s dekubitem

25%

22,09%

17,32%

10,83%

6,38%

5,88 %

stupe

ň rizi

ka

4 FLORENCE 3/2011

výzkuM

tÉMa ka a výskyt dekubitů v rámci jednot-livých zdravotnických zařízení a srov-návat výsledky šetření s referenčními hodnotami pro různé typy oddělení. Použitý ASW byl vyvinut v rámci té-to metodiky jako nástroj jednotné-ho sběru a zpracování dat a umožňu-je rovněž standardizaci výpočtu pre-dikce vzniku dekubitu. Tím obohacuje škálu ukazatelů o ukazatele standar-dizované na přítomnost i míru rizika vzniku dekubitu.

nabídka v rámci projektuNRC v rámci tohoto projektu nabízí:• Šetření dekubitů podle otestova-

né jednotné metodiky schválené MZ ČR,

• celorepublikové srovnání ukaza-telů podle vypočítaných referenč-ních hodnot,

• nastavení a přístup do webovéhorozhraní,

• vyhodnocenísběruvýskytudeku-bitů a vedení databáze (primární a odvozené ukazatele za jednot-livá oddělení, skupiny oddělení a zdravotnické zařízení; referenč-ní hodnoty za celou databázi; vý-počty stejných ukazatelů v agrega-ci více šetření v průběhu jednoho roku; vytvoření systému sledová-ní a porovnávání údajů o výsky-tu dekubitů mezi zdravotnickými zařízeními),

• odbornéškolenízaměřenéname-todiku vyhodnocování rizika vzni-ku dekubitů a sběru dat, kde je dů-raz kladen na správné pochope-ní a používání modifikované škály predikce rizika dle Nortonové a na

správné vyhodnocení stupně po-stižení tkání u zjištěného dekubi-tu dle Hibbsové; výklad ukazatelů a jejich použití; používání aplikace pro sběr dat a pro práci s aplikací/webovým prostředím.

Sledované ukazatele:• Podíl počtu pacientů s dekubitem

zjištěným v nemocnici (na praco-višti) z počtu pacientů v riziku

• Podíl počtu pacientů s dekubitemnově vzniklým v nemocnici (na pra-covišti) z počtu pacientů v riziku

• Podíl počtu dekubitů zjištěnýchv nemocnici (na pracovišti) z po-čtu pacientů v riziku

• Podíl počtunově vzniklýchdeku-bitů v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku

• Podíl počtu dekubitů nově vznik-lých v nemocnici z predikované-ho počtu nově vzniklých dekubitů (standardizovaný ukazatel)

• Celá řada podpůrných ukazatelůvztažených k typu pracovišť a popi-sujících kvalitu sběru dat a schop-nost vyhodnocovat riziko vzniku dekubitů

• Odborný panel pro konečné vy-hodnocení klinicky specifických ukazatelů v oblasti ošetřovatelské péče.

NRC bylo pověřeno MZ ČR sprá-vou a dalším vývojem výstupů pro-jektů zaměřených na řešení problémů kvality zdravotní péče. V rámci pro-jektu Národní sada ukazatelů zdra-votních služeb zorganizovalo odborný panel pro konečné vyhodnocení kli-

nicky specifických ukazatelů v oblas-ti ošetřovatelské péče. Panelu se účast-nili experti daného klinického obo-ru a experti reprezentující stanovisko zdravotnického systému a plátců.

Doporučené ukazatele pro ošetřovatelskou péčiPQ0077xNS – Standardizovaný počet pacientů s dekubitem vzniklým v orga-nizaci zjištěný prevalenční metodouPQ0287xNS – Standardizovaný počet dekubitů vzniklých v organizaci zjiš-těný prevalenční metodou

Národní referenční centrum navá-zalo na problematiku šetření dekubitů na národní úrovni. Plní tak svoji roli centrální referenční organizace zajiš-ťující metodické a praktické služby, je-jichž cílem je zvyšování kvality a efek-tivity péče, bezpečí pacientů a elimina-ce zbytečných nákladů. Má k dispozici celou řadu nástrojů (jednotná meto-dika, aplikační software atd.), které se osvědčily při šetření dekubitů ve všech typech nemocnic. Tyto nástroje lze vy-užít i při sběru dat o dalších nežádou-cích událostech. Více o tomto projek-tu se dozvíte na http://www.dekubity.nrc.cz/dekubity/.

([email protected]) www.nrc.cz

Na otázku v titulku odpoví malé srovnání výsledků výzkumů výskytu pracovního násilí z roku 2004 a 2010, které vám nabízíme v tomto článku.

JaK Potřebná Je PreVence PracoVního náSilí?

První výzkum na téma prevence pra-covního násilí v naší republice proběhl v roce 2004 v rámci projektu Phare, je-hož nositelem byl tehdejší Institut zdra-votní politiky a ekonomiky. Spoluřešiteli byli Výzkumný ústav bezpečnosti práce a Odborový svaz zdravotnictví sociální péče ČR. Výzkum probíhal na celém úze-mí České republiky, bylo rozesláno 2 500 dotazníků s návratností 51 % (1 286 ks).

Respondenty byly převážně ženy 83 % (1 061 osob), ve věku 45–54 let.

rozsah projektu v r. 2010 V roce 2010 nebyla do výzkumu zahr-nuta Praha, vzhledem k financová-ní z Evropských sociálních fondů, ope-rační výzvy Lidské zdroje a zaměstna-nost, která to neumožňovala Nositelem projektu a zadavatelem výzkumu z ro-

ku 2010 je Českomoravská konfedera-ce odborových svazů společně s Odbo-rovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR a spoluřešitelem je Konfede-race zaměstnavatelských a podnikatel-ských svazů společně s Unií zaměstna-vatelských svazů ČR. V roce 2010 bylo rozesláno 1 500 dotazníků s návratnos-tí 74 %. I zde byly nejčastěji responden-ty ženy (78 %) ve věku 45–54 let, 30 %

FLORENCE 3/2011 5

Jednotná terminologie je základním před-pokladem komunikace a bezproblémového kontaktu všech pracovníků poskytujících péči. Nenívpořádku,pokudvzájemnákomunikacenaráží na skutečnost, kdy je obsah jednoho pojmu vysvětlován na několika pracovištích odlišně a tento odlišný pohled vyvolává ne-jasnosti. Vzniklé rozpory pak komplikují ne-jen vztahy mezi poskytovateli péče, ale také

mezisestramiakonzumentypéče–pacientya klienty. Další pro sestry a ostatní nelékařské profese důležitý aspekt se týká záznamů do ošetřovatelské dokumentace a v praktické ro-vině edukace nemocného a jeho doprovodu. Terminologická příručka pro výuku a praxi přináší sjednocení hlavních pojmů používa-ných v péči o nemocného v šíři, kterou sestry v praxi ocení. red

LUBOMÍR VONDRÁČEK, VLASTA WIRTHOVÁ, JINDRA PAVLICOVÁ

ZÁKLADY PRAKTICKÉ TERMINOLOGIE PRO SESTRYPříručka pro výuku a praxi

GRADA PUBLISHING, a. s. Počet str. 136, 199 KčISBN 978-80-247-3697-6

se středoškolským vzděláním. Oba vý-zkumy probíhaly anonymně a bylo k nim využito dotazníku WHO, který můžete nalézt na internetových strán-kách této organizace www.WHO.int. Tento dotazník však byl upraven a při-způsoben potřebám českého prostře-dí. Osloveni byli pracovníci jak soukro-mých, tak státních institucí z oblasti zdravotní i sociální péče.

násilí na pracovištích přibývá a málokdy se jím někdo zabýváVýsledky obou šetření ukázaly, že mí-ra rizika pracovního násilí v zařízeních sociální péče a zdravotnictví pozvolna stoupá. Alarmující však je, že z dalších výsledků obou šetření vyplývá, že v cca 90 % se těmito případy na pracovištích nikdo nezabývá, a tak pro většinu pacha-telů nemá jejich jednání žádné důsledky, což je pro oběti značně frustrující.

Časté jsou také případy, kdy se oběť obrátí na své nadřízené a ti jí nedají žád-nou podporu; naopak se oběť stává ne-pohodlnou pro své okolí a je vystavena ještě většímu stresu. Z výsledků šetření dále vyplývá, že na mnoha pracovištích stále neexistují opatření či schválené po-stupy pro řešení výskytu pracovního ná-silí. Pouze v rámci bezpečnosti a ochra-ny zdraví při práci existují na pracoviš-tích vnitřní pravidla i vnější předpisy pro hlášení a řešení výskytu pracovní-ho násilí. Tato oblast však nezahrnu-je všechny jeho typy. Její zajištění úzce souvisí především s právními norma-mi, které jasně definují povinnosti za-městnavatelů v oblasti BOZP.

V roce 2004 bylo nejvíce obětí na-padeno klientem zařízení (63 %), v ro-ce 2010 to bylo 60 %. 13 % obětí napadl v roce 2004 i v r. 2010 vedoucí pracov-ník, 13 % obětí napadl jiný zaměstna-nec a 9 % osoba doprovázející klienta, v roce 2010 13 %.

Z výsledků šetření tedy vyplývá, že problém nelze bagatelizovat. Je roz-hodně potřeba se prevencí pracovního násilí zabývat. Stoupající tendenci má fyzické i psychické násilí, přestože ta-to tendence není výrazná. Není nutné čekat, až se tak stane.

nabídka vzdělávání zdarmaProto považujeme za velmi důležitou možnost vzdělávání zdarma z projek-tu ESF v problematice prevence pra-covního násilí, která je určena pro řa-dové pracovníky i vedoucí zaměstnan-ce zdravotnictví i sociální péče.

Kurs je rozložen do čtyř modulů a je možné upravit ho dle požadavků jednotlivce i celých zařízení. Zabývá-me se těmito tématy:

1. Obecná problematika násilí na pra-covišti a právní souvislosti (identifikace situací, které jsou násilím na pracovišti nebo kdy je již nezbytné přivolání vnější pomoci, zajištění právního řešení atd.).

2. Psychologické aspekty nási-lí na pracovišti a krizová komuni-kace (identifikace rizikových situací a osob, tvorba návrhů vhodných pre-ventivních opatření, nácvik adekvát-ní reakce při výskytu násilí, rozpozná-ní nežádoucích prvků v chování zdra-votnických pracovníků, které zvyšují případnou agresivitu, a jejich preven-ce, řešení situace při chronickém vý-skytu násilí, zásah v krizových situa-cích včetně práce s obětí i s celým

pracovním týmem, tvorba analýzy konkrétních mimořádných událostí).

3. Základy sebeobrany (identifika-ce rizikových situací a osob, navržení vhodných preventivních opatření, ná-cvik adekvátní reakce, bezprostřední zásah v krizových situacích).

4. Management prevence násilí na pracovišti (tvorba analýz a řízení ri-zik, využití sociálního dialogu, BOZP, řízení rizik a řízení kvality v prevenci násilí na pracovištích, provádění šetře-ní v této oblasti na základě standardi-zovaného dotazníku a benchmarkin-gu, koordinace řešení mimořádných událostí v oblasti násilí na pracoviš-tích, jejich analýza a nápravná opatře-ní, práce s managementem rizik).

Další informace o projektu a možnostech přihlá-šení se do kursů naleznete na adrese www.uzs.cz podzáložkouProjekty;Posilování sociálního dia-logu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích zejména ve zdravot-nických zařízeních a zařízeních sociálních služeb.

Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Mgr. Kateřina Hofmannová

Ilustrační foto z archivu redakce

výzkuM

NOvÉ kNihy

Mgr. et Mgr. eva Proškováodborný poradce

pro vzdělávání

Mgr. kateřina hofmannoválektorka

6 FLORENCE 3/2011

zE zahRaNičNíhO tisku

mární péči a rovněž porodních asisten-tek. Ti všichni musí vést ženy k tomu, aby dbaly na správný výběr potravin a nápojů a aby zvyšovaly svou tělesnou aktivitu.

V poslední době se zvyšuje počet obézních obyvatel. Nedávné údaje na-značují, že asi polovina žen na začátku těhotenství má nadváhu (BMI ≥ 25) a 16 % z nich je obézních (BMI ≥ 30).

NICE doporučuje, aby zdravotníci poučili ženy, které zamýšlejí otěhotnět a mají BMI ≥ 30, o zdravotním příno-su snížení hmotnosti a rizicích obezity. Před těhotenstvím je také vhodné na-bádat ženy, aby denně užívaly doplňky stravy s obsahem kyseliny listové. Bě-hem těhotenství je hlavním cílem vy-vrátit mýtus, že těhotné ženy musí jíst za dva. Ženám je třeba vysvětlit, že sice potřebují více kalorií, ale pouze během posledního trimestru a i tehdy jim sta-čí asi 200 kcal denně navíc, které mo-hou být obsaženy ve dvou kusech ovoce a jednom krajíčku celozrnného chleba. Je také důležité sdělit ženám, že během těhotenství není vhodná redukce hmot-nosti. Ženám by měly být poskytovány individualizované rady týkající se zdra-vé výživy a zvyšování tělesné aktivity, ale ne snižování hmotnosti. Pokud jde o zvyšování tělesné aktivity, ženy by neměly začínat s více než 15 minuta-mi nepřetržité aktivity třikrát týdně a délku cvičení by měly prodlužovat až na 30 minut denně. Po porodu by ženy měly dostávat jasné, individualizované a ucelené rady, jak mají snižovat těles-nou hmotnost. Ženám s BMI ≥ 30 by měl být nabídnut strukturovaný pro-gram redukce hmotnosti nebo dopo-ručení k dietologovi či jinému odbor-níkovi, aby získaly informace, motivaci a podporu pro redukci hmotnosti před dalším otěhotněním.

nursing times, 2010, 106, č. 43MULHAIRL,FIELDINGR.Howtoeffectivelyma-nage hypertensive disorders in women who are pregnant (Jak zvládnout hypertenzi u tě-hotnýchžen):19.

NICE nedávno vydal doporučené postupy pro porodní asistentky, vše-obecné praktické lékaře a porodníky, jak nejlépe pečovat o ženy, které v těho-tenství trpí hypertenzí nebo jsou jejím vznikem ohroženy. Hypertenze je nej-častější komplikací těhotenství a vysky-tuje se zhruba u 10 % těhotných. Preek-

nursing times, 2010, 106, č. 32KNIGHT BA, WYATT K. Barriers encounteredwhen recruiting obese pregnant women to a dietary intervention (Překážky, s nimiž se po-týkal nábor obézních těhotných žen k dietním intervencím):20–22.

Výskyt obezity v těhotenství stou-pá, a protože obezita s sebou nese vý-znamná rizika jak pro ženu, tak pro dí-tě, byly vyvinuty specifické doporučené postupy pro identifikaci a management klinických rizik souvisejících s obezi-tou, ale existuje málo důkazů o opti-málních dietních intervencích pro tak-to ohrožené matky. Článek popisuje vý-sledky náboru žen do navrhovaného projektu dietních intervencí, jehož cí-lem je snížení incidence nadměrného přírůstku hmotnosti během těhoten-ství a jenž je zaměřen na matky, které mají na začátku těhotenství zvýšený in-dex tělesné hmotnosti (BMI). Byly iden-tifikovány ženy na začátku těhotenství (8–10 týdnů) s BMI ≥ 30 a těm byla na-bídnuta možnost zapojit se do projektu, který se zaměřil na poskytování speci-fických dietních rad a další motivační podporu při pravidelných návštěvách poradny pro těhotné. V průběhu 4 mě-síců bylo pro studii získáno 25 z cel-kového možného počtu 172 žen, což je 14,5 %. Pro strategii náboru byly nej-důležitějším prvkem porodní asistent-ky, ale velká část z nich uváděla osob-ní a profesní důvody své neochoty bavit se s těhotnými ženami o problému obe-zity v těhotenství přímo. Byl učiněn zá-věr, že nábor pro tuto studii a jakouko-liv budoucí studii intervencí při obezitě je problematický vhledem k pociťované citlivosti tématu obezity v těhotenství a následnému diskomfortu, který poci-ťují porodní asistentky, když mají toto téma otevřít.

nursing times, 2010, 106, č. 41ANDERSONA.Howtosupportwomentomana-ge their weight before, during and after preg-nancy (Jak pomáhat ženám, aby si udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost před otěhotně-ním,běhemtěhotenstvíapoporodu):19.

Tento článek seznamuje čtenáře s doporučeními britského Národního institutu pro klinickou kvalitu ( NICE), zaměřenými na intervence k dosaže-ní přiměřené tělesné hmotnosti u žen v reprodukčním věku. Řešení otázek tělesné hmotnosti je úkolem zdravot-ních sester a dalších pracovníků v pri-

lampsie je jednou z hlavních příčin ma-teřské a fetální morbidity a mortality. Je spojena také s růstovou retardací plodu, nízkou porodní vahou plodu, předčas-nými porody a syndromem respirač-ní tísně. Mezi symptomy preeklampsie patří silná bolest hlavy, nevolnost, zvra-cení, náhlé otoky obličeje, rukou nebo nohou. Dokument definuje chronickou hypertenzi, gestační hypertenzi, mír-nou, střední a těžkou hypertenzi a také mírnou, střední a těžkou formu preek-lampsie. v rámci těchto definic přináší také příslušné hodnoty TK a možnos-ti terapie hypertenze v zařízeních pri-mární a akutní péče. Faktory, které zvy-šují riziko vzniku hypertenze v těhoten-ství: první těhotenství, věk nad 40 let, BMI ≥ 35 při první návštěvě poradny, interval mezi těhotenstvími delší než 10 let, preeklampsie v rodinné anamné-ze a vícečetné těhotenství.

Hlavní doporučení: poraďte že-nám, které trpěly preeklampsií, aby si před dalším těhotenstvím udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost. Infor-mujte ženy s hypertenzí, které plánu-jí otěhotnění, že ACE inhibitory a blo-kátory angiotenzinu II na úrovni re-ceptorů (používané ke snižování TK u netěhotných žen) mohou zvyšovat riziko vrozených vad, pokud je žena užívá v těhotenství. Poraďte ženám se středním nebo vysokým rizikem vzni-ku preeklampsie, aby od 12. týdne tě-hotenství až do porodu užívaly každý den 75 mg aspirinu, čímž by se mělo snížit riziko rozvoje gestační hyper-tenze. Nabídněte ženám s hypertenzí nebo preeklampsií balíček péče, který zahrnuje hospitalizaci, antihypertenz-ní léčbu, měření TK, krevní testy a vy-šetření proteinurie. Ženy s nekompli-kovanou chronickou hypertenzí by se měly snažit o to, aby si udržely TK pod hodnotou 150/100 mm Hg, jejich di-astolický tlak by neměl klesnout pod 80 mm Hg. Antihypertenzní léčba bude záviset na předchozí léčbě, cha-rakteru jejích vedlejších účinků a ter-atogenicitě. Tento dokument nedo-poručuje k prevenci vzniku gestační hypertenze užívání potravinových do-plňků – např. česnek, rybí tuk, mag-nézium nebo antioxidanty, jako jsou vitaminy C a E.

Mgr. Libuše Dobrovodská ([email protected])

KomPliKace těhotenStVíPŘINÁŠÍME VÝBĚR z ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 32, 41, 43

Nursing Times, 2010, 106, č. 32



FLORENCE 3/2011 17

RECENzOvaNý čLáNEk


ÚvodPaliatívna ošetrovateľská starostli-vosť je podľa Koncepcie zdravotnej starostlivosti v odbore paliatívna me-dicína vrátane hospicovej starostli-vosti (2006) „komplexná ošetrova-teľská starostlivosť poskytovaná sest-rami s odbornou spôsobilosťou a je zameraná na manažment a uspokojo-vanie potrieb pacienta s nevyliečiteľ-ným ochorením a zomierajúceho pa-cienta“. Jej súčasťou je hospicová oše-trovateľská starostlivosť poskytovaná v samostatných zdravotníckych zari-adeniach – v hospicoch. v paliatívnej a hospicovej ošetrovateľskej starost-livosti sestra uspokojuje a) biologické potreby (vyprázdňovanie, výživa, dý-chanie, spánok a odpočinok, aktivi-ta/pohyb, bezpečie, ochrana pred bo-lesťou), b) psychické potreby (istota, emocionálny kontakt, rešpekt, seba-úcta, láska), c) sociálne potreby (zdru-žovanie, sociálny kontakt, komuniká-cia, priateľstvo) a d) duchovné potreby (zmysel života, utrpenia, smrti, nábo-ženská sloboda, náboženské tradície, vzťah k bohu, praktizovanie nábožen-ských obradov, prijímanie sviatosti). (Tomagová, Bóriková, 2008)

duchovná podporaChoroba mení alebo modifikuje uspo-kojovanie potrieb človeka. Samozrej-me, tak je to i u nevyliečiteľne cho-rých a zomierajúcich pacientov, u kto-

rých môže nastať zmena v hodnotách, čo sa premietne do uspokojovania du-chovných potrieb. Nevyliečiteľná cho-roba a približovanie sa k smrti môžu duchovné potreby meniť či modifiko-vať. Uspokojovanie duchovných pot-rieb pacientov je prirodzené a súčas-ne tak významné ako uspokojovanie ostatných potrieb. Dôležitým predpo-kladom starostlivosti o duchovné po-treby nevyliečiteľne chorých a zomie-rajúcich, resp. duchovnej starostli-vosti, je multidisciplinárny prístup, ktorý je založený na spolupráci jed-notlivých odborníkov z tímu (leká-rov, sestier, psychológov, duchovných

ai.). Duchovná starostlivosť nemá byť poskytovaná izolovane od iných oše-trovateľských činností, ale má byť ich súčasťou. Duchovnú starostlivosť by sme nemali chápať iba ako starostli-vosť o veriacich, ktorým zabezpečí-me účasť na náboženských obradoch a pod. Spiritualita je dnes vnímaná aj mimo religiózneho chápania (Nemče-ková, 2008), starostlivosť o duchovné potreby teda realizujeme tiež u cho-rých, ktorí sú bez vyznania. Uspoko-jovanie duchovných potrieb slúži na redukciu existencionálnej úzkosti a je dôležitým zdrojom vyrovnávania sa s neistotami (chorobou) v živote.

zKušenoSti z PraXe

StaroStliVoSť o SPirituálne PotrebY neVYlieČiteľne chorých a zomieraJÚcichSúhrn: Chorému s chronickou, nevyliečiteľnou a súčasne pokročilou a aktívne progredujúcou chorobou s časovo obmedze-ným prežívaním poskytujeme paliatívnu starostlivosť, ktorej súčasťou je aj starostlivosť ošetrovateľská. Paliatívna starost-livosť poskytuje aktívnu celkovú starostlivosť o pacienta s cieľom liečby bolesti a iných symptómov spolu s psychologickou, sociálnou a spirituálnou podporou chorého, ale aj blízkym a rodine chorého. v príspevku chceme vyzdvihnúť význam sta-rostlivosti o duchovné potreby nevyliečiteľne chorého a zomierajúceho pacienta. Pripojená kazuistika vyzdvihuje dôleži-tosť uspokojovania spirituálnych potrieb u 68ročnej pacientky, ktorá bola hospitalizovaná v hospici. Pacientka, hoci bola rímsko-katolíckeho vierovyznania, počas svojho života svoju vieru nepraktizovala. Počas hospitalizácie v hospici pacient-ka postupne znovuobjavovala svoju stratenú vieru v boha, a zomierala tak duchovne pripravená na smrť. Kľúčové slová: paliatívna starostlivosť – duchovné potreby – multidisciplinárny tím.

(Care of spiritual needs of incurably ill and dying patients) Summary: The palliative care is treatment provided to the untreated patients and patients during the last phase of life. The palliative nursing care is a part of the palliative care. The palliative care provides the complex and active care in patient wi-th untreated pain and other symptoms and their families with psychological, social and spiritual care together. The enclo-sed case study is aimed to emphasize the necessary of spiritual care in a 68years old woman-patient in hospice. The patient was a catholic, but she stopped practice her catholic faith during her life. The patient found out her lose faith in God again during hospitalization in hospice and so she was getting ready spiritually to die.Key words: palliative nursing care – spiritual needs – multidisciplinary team.

Phdr. zuzana kvasnicová, Ph.d.

Fakulta zdravotníctva, Trenči-anska univerzita A. Dubčeka,

Trenčín, SR

1995: ukonč. SZŠ, Trenčín – zdr. sestra; 2000: ukonč. Jesseniova

LF UK v Martine – ošetr. (Mgr.); 2000–2001: Šp. nem. sv.

Svorada, Nitra – Zobor, sestra na odd. klin. onk.; 2001–2002:

Hemat.-onk. klin FN Brno, sestra; 2002–2006: SZŠ, Trenčín, učit.

odb. predm.; 2007: ukonč. Slov. zdr. univ., Bratislava – ošetr.

(PhDr.); od 2006: FZ TU A. Dub-čeka, Trenčín, odb. asist.; 2008:

Palliative Nursing Care, seminár, Salzburg (Rakúsko); 2010: ukonč.

VŠ zdr. a soc. práce sv. Alžbety, Bratislava – ver. zdrav. (Ph.D.)

Bc. Anna BurganováHospic Milosrdných sestier,

Trenčín, SR

1999: ukonč. SZŠ, Ružomberok – zdr. sestra; 2000–2005: SKCH – Charit. dom Vrícko, sestra; od 2005: Hospic Mil. sestier, Tren-čín, sestra; 2010: ukonč. FZ TU

A. Dubčeka, Trenčín – ošetr., I. stupeň (Bc.)

Phdr. darina ŠimovcováFakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita

A. Dubčeka, Trenčín, SR

1969: ukonč. SZŠ, Trenčín; 1969–1971: NsP Trenčín, int.

odd., zdr. sestra; 1975: ukonč. PedF UK v Trnave – učit.

1.–5. roč. ZŠ; 1975–1977: ZŠ Melčice, učit.; 1977–2005: SZŠ,

Trenčín, učit. odb. predm.; 1991: ukonč. FF UK, Bratislava – učit. ped. – ošetr. (Mgr.); od 2005:

FZ TU A. Dubčeka, Trenčín, odb. asist.; 2007: ukonč. Slov. zdr.

univ., Bratislava – ošetr. (PhDr.)

18 FLORENCE 3/2011


Duchovné potreby delíme na:a) potreby súvisiace s vedomím seba

(potreba cieľov a zmyslu života, ná-deje, potreba odpustiť si, potreba pripraviť sa prijať smrť, zmieriť sa so smrteľnosťou a pod.),

b) potreby súvisiace s inými (potreba odpustiť iným, potreba byť vážený a rešpektovaný ai.),

c) potreby súvisiace s absolútnom (potreba istoty, že existuje boh či vyššia moc, potreba viery, že boh je milujúci a prítomný, potreba uctievania a zbožnosti), ktoré pat-ria k náboženským potrebám (Ne-mčeková, 2008). U pacientov v paliatívnej a hospi-

covej starostlivosti spiritualita nadob-úda veľký význam, pretože pacienti/klienti si tu oveľa intenzívnejšie uve-domujú svoju smrteľnosť.

KazuistikaDo hospicu bola prijatá 68ročná žena s agresívne rastúcim bazocelulárnym karcinómom pravej dolnej mihalnice s výraznou lokálnou progresiou a de-vastáciou tkanív a rozsevom do fron-tálnych kostí, ľavého oka (rozoznáva len svetlo a tmu), do sterna a oboch bedrových kĺbov s pseudoartrózou po opakovaných operáciách, po chemote-rapii a rádioterapii a enukleácii pravé-ho oka. Pacientka bola neschopná sa-mostatnej chôdze. Bola orientovaná osobou, časom i miestom. Trpela bo-lesťami v oblasti tváre a ľavého bedro-vého kĺbu.

Pacientka bola vdova, mala syna a dcéru. Dcéra žije v Čechách. Pred hospitalizáciou pacientka bývala u sy-na s rodinou, ktorý sa jej snažil zabez-pečiť potrebnú starostlivosť. Tiež mu zverila všetky osobné a finančné zále-žitosti a uviedla ho ako prvú kontakt-nú osobu v súvislosti s informovaním o jej zdravotnom stave.

Starostlivosť o spirituálne potreby pacientkyAby mohla byť pacientke poskytovaná starostlivosť v oblasti duchovných po-trieb, bolo dôležité zistiť jej spirituálnu anamnézu. Pacientka bola rímskoka-tolíckeho vierovyznania, ale nerozši-rovala si svoje vedomosti v oblasti vie-ry, a preto necítila vo svojej viere opo-ru, čo malo za následok, že ju prestala praktizovať. v živote si však veľmi vá-žila pravdovravnosť, úprimnosť a čest-nosť. Medzi najvyššie hodnoty v jej ži-vote patrili zdravie a rodina.

Pacientku v hospici navštevova-li dobrovoľníci, ktorí k nej prichádza-li podľa jej želania v pravidelnom ča-

se. Rozprávala sa s nimi o najnovších informáciách zo sveta a oni jej číta-li, vypila si s nimi kávu. Dobrovoľníci v hospici vytvorili spoločenstvo a pra-videlne sa stretávali za účelom spolo-čnej modlitby. To podnietilo aj záu-jem pacientky znovu sa vrátiť k prak-tizovaniu svojej viery, pričom si chcela zlepšiť svoje religiózne vedomosti. Bo-la jej ponúknutá aj duchovná služba kňaza, ktorú sa rozhodla prijať. Kňaz jej vyslúžil sviatosť zmierania. Počas hospitalizácie sa potom už pravidelne zúčastňovala bohoslužieb a prijímaní sviatostí, čo jej prinášalo radosť a po-koj. Dôležité miesto v uspokojovaní jej spirituálnych potrieb malo zabez-pečenie dostatočného časového pries-toru a vytvorenie súkromia pre oso-bitnú modlitbu i modlitbu v užšom spoločenstve podporných osôb. Koor-dinovaná služba dobrovoľníkov, kto-rá jej bola poskytnutá, mala pozitívny vplyv na psychiku pacientky a súčasne na lepšie zvládanie bolesti. Osobitný individuálny prístup si pacientka vy-žadovala v získavaní informácii z du-chovnej literatúry, o ktoré mala veľký záujem, keďže bola nevidiaca. Dobro-voľníci jej z literatúry čítali a taktiež mala možnosť počúvať audionahrávky s duchovným obsahom z Únie nevi-diacich a slabozrakých Slovenska.

Z hľadiska komplexného prístu-pu k pacientke sa uspokojovanie du-chovných potrieb prelínalo s uspoko-jením psychických a sociálnych pot-rieb (komunikácia, kontakt s ľuďmi, priateľstvo a pod.). Pacientka sa zú-častňovala kultúrnych podujatí orga-nizovaných v hospici (sviatok sv. Mi-kuláša, fašiangy ai.). Vytvorila si nové priateľské vzťahy s inými. Vzhľadom na dlhodobú hospitalizáciu (decem-ber 2005 – máj 2007) spoznala všet-kých členov multidisciplinárneho tí-mu v hospici. Dokonca ich dokázala rozpoznávať prostredníctvom sluchu. Individuálnym multidisciplinárnym prístupom pacientka nadobudla väčší pocit istoty a bezpečia. Zdravotnícky tím so svojím empatickým, pravdivým a otvoreným prístupom bol význam-nou podporou pacientke i jej príbuz-ným v náročných a ťažkých (terminál-nych) chvíľach počas hospitalizácie. V 518. deň hospitalizácie v hospici došlo po niekoľkých apnoických pau-zách k trvalému výpadku dýchania so zástavou srdcovej činnosti a bol kon-štatovaný exitus letalis.

záverCieľom duchovnej starostlivosti nie je to, že pacientovi dáme odpovede

na jeho posledné otázky, ani to, že sa pacient obráti na vieru. Cieľom je dať mu príležitosť hovoriť o tom, čo pre neho život znamenal, čo urobil správ-ne a čo mohol urobiť inak. Duchov-ná starostlivosť o pacientov s pokro-čilým ochorením môže byť pláno-vaná, tak ako ostatné ošetrovateľské činnosti (O´Connor, Aranda, 2005). Starostlivosť o duchovné potre-by v prípade 68ročnej pacientky bo-la prirodzenou súčasťou komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti. Hlav-ným predpokladom spirituálnej sta-rostlivosti sú kvalitné vzťahy medzi pacientom a zdravotníckym tímom. Veľmi dôležitým kritériom kvali-ty poskytovanej duchovnej starostli-vosti sú tiež partnerské vzťahy med-zi členmi tímu. Určite je jednoduch-šie venovať sa duchovným potrebách v zdravotníckych zariadeniach, kde sú členmi tímu odborníci v duchov-nej oblasti (kňazi, rehoľníci). Na za-istenie holistickej paliatívnej ošetro-vateľskej starostlivosti je nevyhnutná otvorenosť jednotlivcov a zanietenie celého zdravotníckeho tímu. Dôle-žitým predpokladom poskytovania duchovnej starostlivosti je atmosfé-ra partnerstva, vzájomnej podpory a dôvery, tak ako to bolo v prípade 68ročnej pacientky.

Literatúra:1. Koncepcia zdravotnej starostlivosti

v odbore paliatívna medicína vrátane

hospicovej starostlivosti. Č. 17463/OZS

zo dňa: 19. 6. 2006.

2. O´Connor M, Aranda S. Paliativní péče

pro sestry všech oborů. Praha: Grada,

2005, 324 s. ISBN 80-247-1295-4.

3. Tomagová M, Bóriková I a kolektív. Po-

treby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta,

2008, 198 s. ISBN 978-80-8063-270-0.

4. Nemčeková M. Duchovné potreby. In:

Tomagová M, Bóriková I a kolektív. Po-

treby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta,

2008, s. 169–179. ISBN 978-80-8063-

270-0.

([email protected],[email protected],

[email protected])

Recenzovali:PhDr. Zuzana Schmidtová,

odborná asistentka, katedra ošetrovateľstva,

Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva

UKF, Nitra

Mgr. Petr Snopek, DiS,

odborný asistent, Institut zdravotnických

studií, Ústav ošetřovatelství Univerzity

Tomáše Bati, Zlín

FLORENCE 3/2011 21

VýzKumné Sdělení

bezPeČnoSt PerSonálu Ve zdraVotnicKém zařízení

cíle šetřeníJedním z prvních úkolů bylo zrealizo-vat šetření zjišťující aktuální data. Cí-lem šetření bylo ověřit si tři základní hypotézy, a to: • Uvelkéhopočtusesterdošlokpo-

ranění ostrými předměty během pracovní činnosti.

• Pracovníúrazysenedostatečněza-znamenávají.

• Problematikubezpečnostipersoná-lu je třeba rozšířit i prostřednictvím dodržování pracovních standardů.

metodika Dotazník obsahoval 28 otázek, 24 by-lo uzavřených, 4 otázky byly otevřené. Z celkového počtu 1 399 oslovených re-spondentů se ankety zúčastnilo 1 055 respondentů. Data byla shromažďová-na od října 2009 do února 2010. Ná-vratnost ankety představovala více než 75 %. Na otázky odpovídali zdravotnič-tí pracovníci nelékařských oborů v pěti fakultních nemocnicích z ČR.

Poranění ostrými předměty – výsledkyPo vyhodnocení údajů bylo zjištěno, že se vzhledem k vysoké frekvenci inva-zivních výkonů spojených s manipula-cí s ostrými předměty poranilo nejvíce pracovníků z JIP. Více než 83 % (876) účastníků ankety se při výkonu povo-lání poranilo ostrým předmětem (viz graf 1). Zajímali jsme se rovněž o po-čet zranění, ale 57,9 % respondentů

Souhrn: Zajistit bezpečí personálu ve zdravotnických zařízeních je jedním z významných úkolů nejen samotných pracovní-ků, ale i řídicích složek. Naléhavost tohoto tématu vedla k založení pracovní skupiny Aesculap Akademie, která byla zřízena za podpory České asociace sester. Jejím úkolem je především mapovat situaci v našem zdravotnictví, definovat potřeby dnešní praxe a také přispět ke standardizaci pracovních postupů a podmínek, včetně jejich rozšiřování do povědomí zdravotnických pracovníků. Výzkum na toto téma byl proveden formou ankety mezi zdravotnickým personálem v českých nemocnicích.Klíčová slova: bezpečnost personálu – pracovní postupy – standardy – stres – infúzní linka – infekce – bodná poranění – mimořádná událost pracovní úraz – nemoci z povolání.

(Safety of the health care staff)Summary: Ensuring staff safety in the health care settings is an important responsibility not only of the workers themsel-ves but also of the management. The exigency of this topic has lead to foundation of the working group Aesculap Akade-mie, which was established with support of the Czech Association of Nurses. Its tasks include especially mapping of the si-tuation in our health care system, defining of the needs of contemporary practice as well as contributing to standardizati-on of working practices and conditions and making the health care professionals familiar with them. The research of this topic was conducted using an inquiry among the health care professionals in Czech hospitals.Key words: staff safety – working practices – standards – stress – infusion set – infection – needlestick injuries – critical accident – injury at work – occupational diseases.

neuvedlo, kolikrát k poranění ostrým předmětem došlo. Z úplných odpově-dí vyplynulo, že 1–5krát se porani-lo 20,9 % respondentů, 6 a vícekrát se poranilo 8,7 % respondentů a 2,6 % re-spondentů si nepamatuje, kolikrát ke zranění došlo. Poranění ostrým před-mětem může být natolik časté, že se bez náhledu do dokumentace neobe-jdeme, pracovníci si všechna poranění pamatovat nemusí.

K poranění došlo u responden-tů za těchto okolností: 67,3 % respon-dentů se poranilo při přípravných pra-cích či před použitím ostrých pomů-cek, 42,5 % respondentů se poranilo po použití ostrých předmětů a 46,3 % respondentů pak během likvidace po-můcek či odkládání do odpadní nádo-by (viz graf 2).

Nejrizikovější předmět předsta-vuje injekční jehla, kterou se poranilo

Mgr. Veronika zachováI. chirurgická klinika VFN, Praha

2000–dosud: sestra pro in-tenzivní péči; 2002– dosud:

stomasestra; 1997: SZŠ Školská; 2000: 1. LF UK, Praha,

ošetřovatelství; 2005: 1. LF UK, Praha, učitelství odborných

předmětů; 2009: specializační studium ARIP

Mgr. dagmar ŠkochováI. chirurgická klinika VFN, Praha

1977–1981: SZŠ Příbram, všeo-becná sestra; 1983–1985: IDVZP

Brno, PSS, péče o dospělé ne-mocné; 2005–2008: VŠZ Praha, bakalářské studium, ošetřovatel-ství; 2008–2010: VŠ zdrav. a soc.

práce, Bratislava, magisterské studium, ošetřovatelství


Graf 1. Poranil/a jste se při výkonu svého povolání ostrým předmětem?

0 4020 60 9010 50 8030 70 100

anon = 1 055 ne

83,0% 17,0 %

Graf 2. Jak došlo k poranění ostrým předmětem?

0 4020 60 9010 50 8030 70 100

n = 855 ano ne

při přípravě před použitím

po aplikaci

během likvidace pomůcek

při odkládání do odpadní nádoby

67,3% 32,7%

42,5% 57,5 %

34,7% 65,3%

11,6 % 88,4 %

22 FLORENCE 3/2011

téměř tři čtvrtiny respondentů (z 873). Přibližně každý pátý respondent se poranil jehlou v souvislosti s odběrem krve. Během pracovních činností do-šlo k poranění i jinými ostrými před-měty. Významné jsou tedy skleněné ostré předměty (ampule), tento úraz se vyskytoval u 70,2 % respondentů. Tře-tím nejfrekventovanějším předmětem byl skalpel, kterým se poranilo 16 % (z 382) respondentů (viz graf 3).

Graf 4. Použitou jehlou se poranil(a)

0 4020 60 9010 50 8030 70 100

anon = 744 ne

vinou pacienta

vinou jiného pracovníka

sám / sama

10,2% 89,8%

12,5% 93,8%

87,5 % 6,2%

Graf 5. Časový či jiný stres v době poranění

0 4020 60 9010 50 8030 70 100

anon = 854 ne

v době poranění jsem nebyl/a v časovém nebo jiném stresu

v době poranění jsem byl/a v časovém nebo jiném stresu

51,5 % 48,5 %

52,1% 47,9%

Graf 3. o jaký ostrý předmět se jednalo?

0 4020 60 9010 50 8030 70 100

n=873 ano ne

jiná ostrá pomůcka

chirurgická šicí jehla

zaváděcí jehla do periferní kanyly

injekční jehla pro odběry krve

injekční jehla

47,3% 52,7%

11,1 % 88,9%

9,2% 90,8%

18,0 % 82,0%

70,3% 29,7%

Graf 6. ochranné rukavice při poranění

0 4020 60 9010 50 8030 70 100

anon = 861 ne

ve chvíli poranění jsem měl/a nasazeny ochranné rukavice

ve chvíli poranění jsem neměl/a nasazeny ochranné rukavice

63,8% 36,2%

41,9% 58,1 %


Důvod, proč nebyl proveden písemný záznam o poranění ostrým předmětem (n = 209)

nejednalo se o infekční materiál 43,1%

poranění jsem nepovažoval/a za vážné 23,4%

časová tíseň 9,6%

poranění nebylo nahlášeno 9,1%

opomenutí 3,3%

nadřízená sdělila, že to není nutné 1,4 %

není kam 1,0 %

strach 0,5 %

jiná odpověď 6,7 %

nevím 1,9%

S jakou nákazou konkrétně jste se setkal/a? (n = 271)

hepatitis 69,7%

MRSA/zlatý stafylokok 9,2%

TBC 8,9%

HIV 1,5 %

salmonela 1,1 %

pneumokok 0,4 %

inf. mononukleoza 0,4 %

jiná nemoc 7,7 %


Jakými postupy, pomůckami či pro-středky by se dalo, podle vás, zabránit poraněním ostrými předměty? (n = 586)

dodržováním předpisů 19,8%

zvýšená opatrnost 19,6%

snížení stresu 13,8%

modernější pomůcky 9,2%

kontejner na ostré předměty 9,0%

periferní kanyly s ochranou hrotu 5,8 %

odstranit nebo omezit manipulaci s ostrými předměty

4,3%

kvalitnější pomůcky 1,7 %

dostatek personálu 1,0 %

znehybnění pacienta 0,3%


nevím 9,4%

co si představujete pod pojmem „uzavřená infuzní linka“? (n = 1 055)

správná odpověď 25,7%

chybná odpověď 27,7%

nepoužívá 2,6%


neví 43,3%

Vliv stresu na rizika bodných poraněníDotaz na míru zavinění potvrdil, že v 93,8 % případů se poranili pracovní-ci vlastní vinou. Každý osmý případ se stal vinou cizí osoby (spolupracovník) a 16,2 % případů bylo způsobeno paci-entem (viz graf 4).

Dalo by se předpokládat, že vážné incidenty se stávají častěji vlivem stre-sových faktorů. Vnímání zátěže je ale

velmi individuální. Pouze v 51,5 % pří-padů uvádějí respondenti stresogenní okolnosti úrazu (viz graf 5). Zdravot-níci upozorňují na vliv zvýšené pozor-nosti a soustředění při práci, čímž by se mohlo snížit riziko úrazu.

Respondenti vykonávající náročnou profesi se mohli vyjádřit k možnostem zamezení poranění ostrými předmě-ty. Je překvapivé, že pětina z 586 dota-zovaných se domnívá, že možnosti spo-

FLORENCE 3/2011 23

čívají v dodržování předpisů a pracov-ních standardů, a pětina dotazovaných spatřuje možnost ve zvýšení opatrnos-ti a pozornosti při rizikové práci. Každý osmý respondent dále považuje za dů-ležité minimalizovat stres a zvýšit klid při práci. Tato opatření mohou souviset s organizační strukturou práce.

ochranné pomůckyV dnešní době je samozřejmé použí-vání ochranných pomůcek. Při urči-tých výkonech ovšem například noše-ní ochranných rukavic není nezbytné, ale může snížit riziko nákazy. V 63,8 % (z 861) případů měli zdravotníci v době úrazu ochranné rukavice (viz graf 6).

Jedním z nejčastějších ošetřova-telských výkonů je zavádění peri-ferní žilní kanyly. Více než polovi-na respondentů uvedla, že používá rukavice vždy (53,6 %), dvě pětiny re-spondentů používají rukavice občas. Každý 12. respondent přiznává výji-mečné použití rukavic nebo je nepo-užívá nikdy (viz graf 7).

Dále jsme zjišťovali, zda respon-denti dodržují při zavádění perifer-ních žilních kanyl standardní ošet-řovatelské postupy. Většina (96,5 %) dotázaných potvrdila, že dodržová-ní standardních postupů je pro ně sa-mozřejmostí. Pouze 3,2 % dotázaných přiznalo, že standardní postupy nedo-držují. Častější dodržování standard-ních postupů bylo nepochybně uvádě-no na infekčních pracovištích.

Obecně vzato je správnost postupu vztahována k ochraně pacienta, nikoliv personálu. V předchozí položce uved-lo 53,6 % respondentů, že používají ochranné rukavice, což by nekorelova-lo s odpovědí o dodržování doporuče-ných standardních postupů. Jiným vy-světlením by mohlo být to, že ve stan-dardních pracovních postupech nejsou ochranné pomůcky ustanoveny.

Potěšující bylo zjištění, že naprostá většina respondentů (92,6 % z 1 036) uvádí, že mají na oddělení k dispozici dostatek prostředků proti kontaktní-mu přenosu infekce (viz graf 8). Podle našeho průzkumu jsou v tomto směru nejlépe vybaveny jednotky intenzivní péče a akutní medicíny. Nižší dostup-nost udávají respondenti u ochran-ných plášťů, zástěr či rukavic.

Dotazovaní hodnotili i správ-nost použití ochranných prostředků, s čímž souhlasí 93,5 % z 1 009 odpově-dí. Dostatečné množství a sortiment pomůcek k ochraně přenosu krevních infekcí přiznává 96,9 % respondentů z 1 031. Opět se potvrzuje dobré vyba-vení pracovišť akutní medicíny.

Vedení dokumentace o pracovních úrazechNedostatky v písemném zaznamená-vání profesních poranění potvrdilo 30,2 % respondentů. Pokud bychom zohlednili individuální podmínky pracovišť, tak se na odděleních inten-zivní péče úrazy zapisují dle závaz-ných doporučení.

Velmi podstatné bylo zjištění, že pí-semné záznamy týkající se poranění ostrým předmětem nemají obecně zná-mou strukturu a postup. Zajímavá by-la informace, kdy 43,1 % respondentů uvedlo, že se při poranění ostrým před-mětem nejednalo o infekční materiál. Předpokládáme tedy, že se tito respon-denti poranili čistým, nekontaminova-ným předmětem. 23,4 % responden-tů dokonce nepovažovalo poranění za vážné. Musíme si ovšem položit otáz-ku, podle čeho tak usuzovali. Také čas-to (9,6 %) si respondenti stěžovali na časovou tíseň, kdy nemohli záznam uskutečnit. Mezi dalšími důvody by-lo uváděno, že sestry nemají k dispo-zici dokumenty určené k záznamu po-ranění, že nadřízený rozhodl o bezvý-znamnosti záznamu, často respondenti uváděli pocity strachu. Domníváme se,


že je to způsobeno neznalostí a bylo by tedy vhodné standardizovat postupy při pracovních úrazech a zlepšit infor-movanost pracovníků. Tento úkol plní nejen lokální organizace, ale nyní tu-to úlohu může plnit pracovní skupina Bezpečnost personálu, jejíž výsledky a související dokumenty jsou prezento-vány i na webových stránkách.

choroby z povolání a nemocnostZajímavé bylo také zjištění, že násled-kem poranění použitou jehlou došlo k přenosu infekční nemoci pouze ve 2,5 % případů z 856. Jednalo se pře-devším o hepatitidu. U 95 % zranění respondenti udávali, že byla jejich in-fekční nemoc následně uznána jako nemoc z povolání. Pouze 5 % respon-dentů uvedlo, že u nich následné in-fekční onemocnění nebylo uznáno ja-ko nemoc z povolání, a 15 % z nich ne-žádalo o uznání choroby z povolání.

V souvislosti s přenosem infekční-ho onemocnění byli respondenti dota-zováni na setkání s profesionální ná-kazou. V této souvislosti se vyjádřilo kladně 34,8 % z 1 019 dotázaných (z to-ho nákaza vlastní osoby 5,7 %, u spo-

Vzdělávací instituceAesculap Akademie podporuje

BEZPEČNOST ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ prostřednictvím pracovní skupiny Bezpečnost personálu, která pracuje od léta 2009 ve spolupráci s Českou asociací sester.

Skupina je zaměřená na bezpečnost personálu v našich nemocnicích, edukaci, přípravu podkladů standardních ošetřovatelských postupů a doporučení například v následujících okruzích:

bodná poranění rizika profesionální nákazy uzavřená infúzní linka a další ...

Informace o pracovní skupině Bezpečnost personálu naleznete na www.aesculap-akademie.cz Své dotazy a nápady zasílejte na e-mailovou adresu [email protected]

zpecnost personalu_100x138_0211.indd 1 17.2.2011 10:00:10

INZERCE

28 FLORENCE 3/2011

3.–

4. 3

.N

euro

chir.

klin

ika

FN B

rno,

pro

f. M

. Sm

rčka

Inte

nz. p

éče

v ne

uroc

hiru

rgii

(urč

. pro

NLZ

P)Bo

by C

entr

um, B

rno

J. Be

zrou

ková

, jbe

zrou

k@fn

brno

.cz,

tel:

532

233

753

8. 3

. Če

ská

spol

. pod

pory

zdr

aví,

ČAS:

se

kce

prim

. ses

ter,

Uro

gyn.

spo

lečn

ost

10. k

onfe

renc

e In

coFo

ra: I

nkon

tinen

ce v

prim

ární

péč

iFT

NsP

, Pra

haRe

nata

Hav

lová

, Čes

ká s

pole

čnos

t pod

pory

zdr

aví,

Hav

lo-

va@

cspz

.cz,

+42

0 26

1 08

3 18

6, +

420

724

207

874

9. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Výž

iva

u on

kol.

paci

entů

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Zac

háze

ní s

léky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

21. 3

.–1.

4.

FTN

sP, P

raha

Spec

. stu

dium

v A

RIP,

Mod

ul R

ole

sest

ry s

peci

alis

tky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4A

lena

Kov

ářov

á, a

lena

.kov

arov

a@ft

n.cz

, tel

.: 26

1 08

3 41

8

22. 3

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: To

xiko

man

ie, z

ávis

lost

iFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Teku

tiny

a fla

voni

dyFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

., 10

hod

.Pr

ezid

ium

ČA

SFó

rum

del

egát

ů ČA

S –

volb

yH

otel

DU

O, P

raha

ww

w.cn

na.cz

24. 3

. ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Psyc

hiat

rické

oše

třov

atel

ství

Konf

ekčn

í sál

, PL

Kosm

onos

yM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

24. 3

. a 1

3. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: K

ardi

opul

mon

ální

resu

scita

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

25.–

26. 3

.Lá

zně

Luha

čovi

ceXV

III. l

uhač

ovic

ké d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

ci-

enty

s re

spir.

one

m.

Luha

čovi

ceM

UD

r. Ev

a Ša

bová

26. 3

.Se

nolo

gick

á se

kce

ČGPS

ČSL

JEP

12. k

onfe

renc

e o

nem

ocec

h pr

suVe

lká

posl

uchá

rna

FN M

otol

, V Ú

valu

84,

Pra

ha 5

Pave

l.Str

nad@

lfmot

ol.c

uni.c

z

28. 3

.–1.

4.

teor

. čás

tFT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: D

louh

odob

á U

PV,

Pro

mim

opra

ž. z

ájem

ce h

raz.

z p

roje

ktu

MZ

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4M

gr. J

aros

lava

Žiž

ková

, DiS

., ja

rosl

ava.

zizk

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

256

29. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

átní

kon

fere

nce

mik

robi

olog

ický

ch la

bora

ntů

Brno

scer

na@

fnbr

no.c

z

30. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

át. k

onf.:

Zdr

avot

ní la

bora

nt v

dia

gnos

tické

péč

iFN

Mot

ol, P

raha

Mgr

. Mar

tina

Bune

šová

, bun

esov

am@

sezn

am.c

z

břez

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: M

ykol

ogic

ká o

nem

ocně

ní k

ůže

a ne

htů

FN M

otol

, Pra

haha

na.c

erna

@fn

mot

ol.c

z

1. 4

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iPr

ac. d

en M

arty

Sta

ňkov

é II:

Akt

uáln

í otá

zky

ve v

zděl

. ne

léka

ř. zd

rav.

pra

covn

íků

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

ilon

A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, ose

tro@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

538

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

8.–1

0. 4

.Sd

ruže

ní k

řesť

ansk

ých

zdra

votn

íků

(SKZ

)XX

. kon

fere

nce

SKZ:

Výz

vy v

med

icín

ě pr

o 21

. sto

letí

SOŠ

info

rmat

iky

a sp

ojů,

Čic

hnov

a 23

, Brn

oin

fo@

skzc

r.cz,

ww

w.s

kzcr

.cz

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

.Ú

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

27. 4

., 7.3

0 ho

dTe

ch. u

niv.

v L

iber

ci, Ú

stav

zdr

. stu

dií

a KN

Lib

erec

, a. s

.O

db. s

ympo

zium

: Lid

ská

byto

st v

ersu

s si

mul

átor

yD

ivad

lo F

. X. Š

aldy

, Lib

erec

Info

rmac

e: w

ww

.uzs

.tul.c

z, e

-mai

l: pe

tra.

hoffm

anno

va@

tul.c

z

21.–

22. 4

.M

OÚ

Brn

o, Č

AS

Konf

eren

ce p

ro n

elék

ař. z

drav

. pra

covn

íky,

BO

D 2

011

BVV,

pav

ilon

A, B

rno

Eva

Čech

man

ová,

cec

hman

ova@

mou

.cz,

ww

w.m

ou.c

z

27. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

i str

av. v

e sv

ětě

– A

sie

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

27. 4

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Celo

ústa

vní k

onfe

renc

e: M

oder

ní o

šetř

. v 2

1. s

tol.

– VI

II.Ki

no „9

9“, Z

ahra

dní 7

64, K

olín

IVSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

28. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Den

gyn

ekol

ogie

a p

orod

nict

víFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

28.–

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.XX

. jih

očes

ké O

RL d

nyBa

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.8.

ane

stez

iolo

gick

é se

tkán

í lék

ařů

a se

ster

jiho

česk

ého

kraj

eM

etro

pol,

Česk

é Bu

dějo

vice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29.–

30. 4

.Pl

icní

klin

ika

FN H

rade

c Kr

álov

éXV

. hra

deck

é pn

eum

ol. d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

cien

ty s

resp

ir. o

nem

.H

rade

c Kr

álov

éBc

. Eva

Prc

halo

vá, p

rcha

eva@

fnhk

.cz

dube

n ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Nov

é tr

endy

jedn

oráz

ovýc

h m

ater

iálů

na

oper

ační

ch sá

lech

Škol

icí c

entr

um, B

atis

t, s.

r. o.

, Čer

vený

Kos

tele

cM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

dube

n ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůZd

ravo

tní l

abor

ant v

dia

gnos

tické

péč

i FN

v M

otol

e, P

raha

bune

sova

m@

sezn

am.c

z

dube

n ČA

S: re

gion

Hra

dec

Král

ové

Konf

eren

ce: P

alia

tivní

a h

ospi

cová

péč

e FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

1.–3

. 5.

Sekc

e la

bor.

ČHS,

Sek

ce la

bor.

a se

ster

STL

, tr

ansf

úzní

sek

ce Č

AS,

Pan

och.

nem

. Tur

nov

XXIII

. cel

ostá

t. pr

ac. k

onfe

r. la

bora

ntů

a se

ster

: Hem

atol

. a

tran

sfúz

ní s

lužb

aH

otel

Skl

ář, H

arra

chov

Zdeň

ka D

robn

íkov

á, z

dena

.dro

bnik

ova@

nem

tur.c

z

3.–4

. 5.

ČAS:

sek

ce n

utrič

ních

tera

peut

ůKo

nfer

ence

: Die

tní s

ysté

mM

uzeu

m p

olic

ie Č

R, K

e Ka

rlovu

1, P

raha

2O

lga

Men

gero

vá, o

lme@

ikem

.cz

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.A

rthr

osco

py o

f the

Hip

and

Ank

le (m

ezin

árod

ní)

Bazi

lika,

Čes

ké B

uděj

ovic

eM

UD

r. Sa

dovs

ký, s

adov

sky@

nem

cb.c

z, 3

87 8

7 88

63

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

loid

y a

pelo

idní

ext

rakt

yH

otel

Rez

iden

ce, N

ové

Hra

dyD

oc. M

UD

r. Pe

tr, P

h.D

., pe

tr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

78 7

50

7. 5

.ČA

S: in

tern

í sek

ceO

šetř

ovat

elst

ví v

kar

diol

ogii

Kong

reso

vý s

ál N

em. n

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

9. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: T

réno

vání

pam

ěti

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

9. 5

.–10

. 6.

FTN

sP, P

raha

Akr

ed. k

valif

. kur

s Vše

ob. s

anitá

řFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jana

Haz

drov

á, ja

na.h

azdr

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

172

12. 5

.Pr

ezid

ium

ČA

SJa

rní k

onfe

renc

e pr

ezid

ia Č

AS

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

17. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: N

ovin

ky v

KPR

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

26. 5

. a 8

. 12.

Obl

astn

í nem

ocni

ce K

olín

, a. s

.Ko

nfer

ence

: Hyg

iena

ruko

u –

čist

á pé

če =

bez

peč.

péč

eO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26.–

27. 5

.I.

chir.

klin

ika

VFN

v P

raze

, ČA

S:

trau

mat

.-ort

oped

. sek

ce, 1

. LF

UK

v Pr

aze,

Če

ská

chiru

rg. s

pol.

ČLS

JEP

XVIII

. pra

žské

chi

rurg

ické

dny

(Jirá

skov

y dn

y)Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

gue,

Pra

haoffi

ce@

cong

ress

prag

ue.c

z, s

koch

ova.

dagm

ar@

vfn.

cz

27.–

28. 5

.Če

ská

spol

. pro

sex

uáln

í med

icín

u a

ČAS:

ur

olog

ická

sek

ce

XVI.

andr

olog

ické

sym

pozi

umM

ěsts

ké d

ivad

lo Č

eský

Kru

mlo

vre

gist

race

a p

řihlá

šky:

ww

w.c

sssm

web

.cz,

do

tazy

: olg

a.bo

linov

a@se

znam

.cz

Dat

umPo

řada

tel

náz

ev a

kce

(tém

a)M

ísto

Kont

akt

Přeh

led

Vzd

ěláV

acíc

h a

Kcí (

břez

en 2

011

– kv

ěten

201

1)

FLORENCE 3/2011 29

3.–

4. 3

.N

euro

chir.

klin

ika

FN B

rno,

pro

f. M

. Sm

rčka

Inte

nz. p

éče

v ne

uroc

hiru

rgii

(urč

. pro

NLZ

P)Bo

by C

entr

um, B

rno

J. Be

zrou

ková

, jbe

zrou

k@fn

brno

.cz,

tel:

532

233

753

8. 3

. Če

ská

spol

. pod

pory

zdr

aví,

ČAS:

se

kce

prim

. ses

ter,

Uro

gyn.

spo

lečn

ost

10. k

onfe

renc

e In

coFo

ra: I

nkon

tinen

ce v

prim

ární

péč

iFT

NsP

, Pra

haRe

nata

Hav

lová

, Čes

ká s

pole

čnos

t pod

pory

zdr

aví,

Hav

lo-

va@

cspz

.cz,

+42

0 26

1 08

3 18

6, +

420

724

207

874

9. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Výž

iva

u on

kol.

paci

entů

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Zac

háze

ní s

léky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

21. 3

.–1.

4.

FTN

sP, P

raha

Spec

. stu

dium

v A

RIP,

Mod

ul R

ole

sest

ry s

peci

alis

tky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4A

lena

Kov

ářov

á, a

lena

.kov

arov

a@ft

n.cz

, tel

.: 26

1 08

3 41

8

22. 3

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: To

xiko

man

ie, z

ávis

lost

iFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Teku

tiny

a fla

voni

dyFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

., 10

hod

.Pr

ezid

ium

ČA

SFó

rum

del

egát

ů ČA

S –

volb

yH

otel

DU

O, P

raha

ww

w.cn

na.cz

24. 3

. ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Psyc

hiat

rické

oše

třov

atel

ství

Konf

ekčn

í sál

, PL

Kosm

onos

yM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

24. 3

. a 1

3. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: K

ardi

opul

mon

ální

resu

scita

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

25.–

26. 3

.Lá

zně

Luha

čovi

ceXV

III. l

uhač

ovic

ké d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

ci-

enty

s re

spir.

one

m.

Luha

čovi

ceM

UD

r. Ev

a Ša

bová

26. 3

.Se

nolo

gick

á se

kce

ČGPS

ČSL

JEP

12. k

onfe

renc

e o

nem

ocec

h pr

suVe

lká

posl

uchá

rna

FN M

otol

, V Ú

valu

84,

Pra

ha 5

Pave

l.Str

nad@

lfmot

ol.c

uni.c

z

28. 3

.–1.

4.

teor

. čás

tFT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: D

louh

odob

á U

PV,

Pro

mim

opra

ž. z

ájem

ce h

raz.

z p

roje

ktu

MZ

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4M

gr. J

aros

lava

Žiž

ková

, DiS

., ja

rosl

ava.

zizk

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

256

29. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

átní

kon

fere

nce

mik

robi

olog

ický

ch la

bora

ntů

Brno

scer

na@

fnbr

no.c

z

30. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

át. k

onf.:

Zdr

avot

ní la

bora

nt v

dia

gnos

tické

péč

iFN

Mot

ol, P

raha

Mgr

. Mar

tina

Bune

šová

, bun

esov

am@

sezn

am.c

z

břez

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: M

ykol

ogic

ká o

nem

ocně

ní k

ůže

a ne

htů

FN M

otol

, Pra

haha

na.c

erna

@fn

mot

ol.c

z

1. 4

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iPr

ac. d

en M

arty

Sta

ňkov

é II:

Akt

uáln

í otá

zky

ve v

zděl

. ne

léka

ř. zd

rav.

pra

covn

íků

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

ilon

A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, ose

tro@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

538

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

8.–1

0. 4

.Sd

ruže

ní k

řesť

ansk

ých

zdra

votn

íků

(SKZ

)XX

. kon

fere

nce

SKZ:

Výz

vy v

med

icín

ě pr

o 21

. sto

letí

SOŠ

info

rmat

iky

a sp

ojů,

Čic

hnov

a 23

, Brn

oin

fo@

skzc

r.cz,

ww

w.s

kzcr

.cz

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

.Ú

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

27. 4

., 7.3

0 ho

dTe

ch. u

niv.

v L

iber

ci, Ú

stav

zdr

. stu

dií

a KN

Lib

erec

, a. s

.O

db. s

ympo

zium

: Lid

ská

byto

st v

ersu

s si

mul

átor

yD

ivad

lo F

. X. Š

aldy

, Lib

erec

Info

rmac

e: w

ww

.uzs

.tul.c

z, e

-mai

l: pe

tra.

hoffm

anno

va@

tul.c

z

21.–

22. 4

.M

OÚ

Brn

o, Č

AS

Konf

eren

ce p

ro n

elék

ař. z

drav

. pra

covn

íky,

BO

D 2

011

BVV,

pav

ilon

A, B

rno

Eva

Čech

man

ová,

cec

hman

ova@

mou

.cz,

ww

w.m

ou.c

z

27. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

i str

av. v

e sv

ětě

– A

sie

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

27. 4

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Celo

ústa

vní k

onfe

renc

e: M

oder

ní o

šetř

. v 2

1. s

tol.

– VI

II.Ki

no „9

9“, Z

ahra

dní 7

64, K

olín

IVSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

28. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Den

gyn

ekol

ogie

a p

orod

nict

víFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

28.–

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.XX

. jih

očes

ké O

RL d

nyBa

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.8.

ane

stez

iolo

gick

é se

tkán

í lék

ařů

a se

ster

jiho

česk

ého

kraj

eM

etro

pol,

Česk

é Bu

dějo

vice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29.–

30. 4

.Pl

icní

klin

ika

FN H

rade

c Kr

álov

éXV

. hra

deck

é pn

eum

ol. d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

cien

ty s

resp

ir. o

nem

.H

rade

c Kr

álov

éBc

. Eva

Prc

halo

vá, p

rcha

eva@

fnhk

.cz

dube

n ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Nov

é tr

endy

jedn

oráz

ovýc

h m

ater

iálů

na

oper

ační

ch sá

lech

Škol

icí c

entr

um, B

atis

t, s.

r. o.

, Čer

vený

Kos

tele

cM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

dube

n ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůZd

ravo

tní l

abor

ant v

dia

gnos

tické

péč

i FN

v M

otol

e, P

raha

bune

sova

m@

sezn

am.c

z

dube

n ČA

S: re

gion

Hra

dec

Král

ové

Konf

eren

ce: P

alia

tivní

a h

ospi

cová

péč

e FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

1.–3

. 5.

Sekc

e la

bor.

ČHS,

Sek

ce la

bor.

a se

ster

STL

, tr

ansf

úzní

sek

ce Č

AS,

Pan

och.

nem

. Tur

nov

XXIII

. cel

ostá

t. pr

ac. k

onfe

r. la

bora

ntů

a se

ster

: Hem

atol

. a

tran

sfúz

ní s

lužb

aH

otel

Skl

ář, H

arra

chov

Zdeň

ka D

robn

íkov

á, z

dena

.dro

bnik

ova@

nem

tur.c

z

3.–4

. 5.

ČAS:

sek

ce n

utrič

ních

tera

peut

ůKo

nfer

ence

: Die

tní s

ysté

mM

uzeu

m p

olic

ie Č

R, K

e Ka

rlovu

1, P

raha

2O

lga

Men

gero

vá, o

lme@

ikem

.cz

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.A

rthr

osco

py o

f the

Hip

and

Ank

le (m

ezin

árod

ní)

Bazi

lika,

Čes

ké B

uděj

ovic

eM

UD

r. Sa

dovs

ký, s

adov

sky@

nem

cb.c

z, 3

87 8

7 88

63

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

loid

y a

pelo

idní

ext

rakt

yH

otel

Rez

iden

ce, N

ové

Hra

dyD

oc. M

UD

r. Pe

tr, P

h.D

., pe

tr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

78 7

50

7. 5

.ČA

S: in

tern

í sek

ceO

šetř

ovat

elst

ví v

kar

diol

ogii

Kong

reso

vý s

ál N

em. n

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

9. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: T

réno

vání

pam

ěti

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

9. 5

.–10

. 6.

FTN

sP, P

raha

Akr

ed. k

valif

. kur

s Vše

ob. s

anitá

řFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jana

Haz

drov

á, ja

na.h

azdr

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

172

12. 5

.Pr

ezid

ium

ČA

SJa

rní k

onfe

renc

e pr

ezid

ia Č

AS

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

17. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: N

ovin

ky v

KPR

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

26. 5

. a 8

. 12.

Obl

astn

í nem

ocni

ce K

olín

, a. s

.Ko

nfer

ence

: Hyg

iena

ruko

u –

čist

á pé

če =

bez

peč.

péč

eO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26.–

27. 5

.I.

chir.

klin

ika

VFN

v P

raze

, ČA

S:

trau

mat

.-ort

oped

. sek

ce, 1

. LF

UK

v Pr

aze,

Če

ská

chiru

rg. s

pol.

ČLS

JEP

XVIII

. pra

žské

chi

rurg

ické

dny

(Jirá

skov

y dn

y)Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

gue,

Pra

haoffi

ce@

cong

ress

prag

ue.c

z, s

koch

ova.

dagm

ar@

vfn.

cz

27.–

28. 5

.Če

ská

spol

. pro

sex

uáln

í med

icín

u a

ČAS:

ur

olog

ická

sek

ce

XVI.

andr

olog

ické

sym

pozi

umM

ěsts

ké d

ivad

lo Č

eský

Kru

mlo

vre

gist

race

a p

řihlá

šky:

ww

w.c

sssm

web

.cz,

do

tazy

: olg

a.bo

linov

a@se

znam

.cz

Pozn

ámka

: pod

barv

ené

akce

poř

ádá

ČAS.

Úpl

ný p

řehl

ed v

zděl

ávac

ích

akcí

201

1 na

jdet

e na

ww

w.fl

oren

ce.c

z. V

zděl

ávac

í akc

e IP

VZ p

ro z

drav

otní

ky n

elék

aře,

bře

zen

2011

– k

věte

n 20

11, p

řihlá

šky

a da

lší i

nfor

mac

e na

jdet

e na

ww

w.ip

vz.c

z.

rozs

áhlý

pře

hled

akc

í tak

é na

web

u

ww

w.fl

oren

ce.c

zfa

cebo

ok F

LORE

NCE

pros

tor p

ro v

zkaz

y a

kom

unik

aci

30 FLORENCE 3/2011

Zájem o pasivní a zvláště aktivní účast byl obrovský – letošní ročník přiví-tal kolem devíti set účastníků. Léč-ba ran a kožních defektů je obor, je-hož výsledky jsou závislé na práci v tý-mu. Proto se kongresu v očekávání nových zkušeností, nejnovějších po-znatků i profesních kontaktů zúčast-nili opět nejen lékaři specialisté, kteří se zabývají léčbou rány, ale i zdravotní sestry, psychologové, sestry specialist-ky na hojení ran, rehabilitační pracov-níci, fyzioterapeuté a další odborníci.

V Pardubicích se ve dnech 27.–28. ledna konal IX. celostátní kongres s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů. Uspořádala ho Česká společnost pro léčbu rány ve spolupráci s Univerzitou Pardubice Fakultou zdravotnických studií a Pardubickou krajskou nemocnicí, a. s. Záštitu nad ním přijali hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek a rektor Univerzity Pardubice Prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.

týmoVoSt V hoJení ranKONGRES S TRADICÍ, KTERÝ STMELUJE SPOLUPRÁCI A UKAzUJE SMĚR

Některé přednášky byly zaměřené na širokou problematiku platící ve všech oborech, které se starají o rány a de-fekty, jiné byly vysoce specializované. v průběhu kongresu přednesli svá sdě-lení i špičkoví odborníci ze Slovenska, Německa, Nizozemí, Francie a Belgie.

Jen edukovaný pacient přichází včas a spolupracujeKongres se tradičně prezentoval širokou nabídkou přednášek, workshopů, sym-pozií a posterů. Tématem zmiňovaným

téměř všemi byla edukace – neboť jen edukovaný pacient přichází a spolupra-cuje. Samostatně byla tématu věnována přednáška Mgr. M. Koutné z VFN Pra-ha, která hovořila o tom, že léčit s úspě-chem lze jen toho pacienta, který se léčit chce, tzn. edukovaného pacienta. Neu-kázněnost a neznalost u pacientů pro-dlužuje a prodražuje léčbu, která je sa-ma o sobě drahá. Otázku, zda je možné takového chronicky nespolupracujícího pacienta odmítnout, řešil MUDr. J. Čer-ný z polikliniky Dobříš.

Foto Adrián Zeiner

KONGRESOVý LIST

27.–28. ledna 2011

PARDUBICEIX. celostátní kongres Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů

FLORENCE 3/2011 31

o projektu na sledování výskytu dekubitůTéma workshopu bylo zvoleno jako příspěvek k současným trendům sle-dování ukazatelů kvality ošetřova-telské péče. v České republice se tyto procesy teprve rozvíjejí, sledování vý-skytu dekubitů ve zdravotnických za-řízeních často závisí na individuálním

Jednou z doprovodných akcí IX. celostátního kongresu s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů v Pardubicích byl mimořádně aktuální interaktivní workshop firmy Nutricia s názvem Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče.

deKubituS – indiKátor KValitY ošetřoVatelSKé PéČeINTERAKTIVNÍ WORKSHOP

rozhodování managementů a provádí-li se, není obvykle založeno na jednot-né metodice. Tato situace se ale v po-slední době začíná měnit.

Workshop navázal na stejnojmen-nou přednášku Mgr. Niny Müllerové, vedoucí Centra řízení kvality, FN Pl-zeň, která hovořila o projektu, mezi je-hož hlavní výstupy patří právě vypra-

cování jednotné metodiky (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závažnos-ti dekubitů; výpočet a standardizace ukazatelů kvality péče založené na in-formacích o struktuře zdravotnického zařízení, o pacientech s rizikem vzni-ku dekubitu a o pacientech s deku-bitem).Jedním ze zásadních výstupů je také zařazení ukazatelů do Národ-

Prostor pro sestry v podiatriiTématem, kterému se nevyhnul ani tento ročník, byly kompetence jednotli-vých členů v týmu zabývajícím se hoje-ním ran a kožních defektů, především kompetence sestra-lékař. V přednášce Aktuality v podiatrické péči kupříkla-du hovořila Prof. A. Jirkovská z Centra diabetologie IKEM o tom, že zde budou v péči zastoupeny rozhodující měrou podiatrické sestry. Seznámila audito-rium s kursy, které pracoviště připravi-lo na tento rok a které opravňují absol-venty tuto funkci vykonávat.

management rány jako kongresový evergreenS problematikou kompetencí, kte-rá byla na kongresu řešena, souvise-la i problematika řízení léčby a péče – wound management, fungování týmu, komplexnost léčby (přednáška ze Slo-venska). Šířeji než v minulých roční-cích zde byla zpracována právní pro-blematika zaměřená na ochranu zdra-votníka před obviněním z pochybení, například při vzniku dekubitu u pa-cienta. v této souvislosti byla mnoho-krát zdůrazněna „ochranná“ role per-fektně vedené lékařské a ošetřovatel-ské dokumentace.

Mgr. N. Müllerová z FN Plzeň pre-zentovala aktuální přednášku Deku-bitus – indikátor kvality ošetřovatel-ské péče na národní úrovni. Hovořila o hlavních výstupech projektu MZ ČR, který řešil sběr dat o riziku, výskytu,

původu a závažnosti dekubitů. Výstu-pem z projektu je metodika vydaná ve Věstníku MZ ČR a aplikační software. Metodika i SW byly vyvíjeny a ověře-ny ve zdravotnických zařízeních fa-kultního a nefakultního typu.

S touto přednáškou souvisel in-teraktivní workshop společnosti Nu-tricia, kde byly výsledky a zkušenosti jednoho z ověřujících pracovišť (MOÚ Brno) předány sestrám a kde se cvičně řešily již konkrétní úkoly při zavádě-ní sledování výskytu dekubitů na kon-krétním pracovišti a hodnotil se vliv výživy na jejich výskyt.

Aktivní, jak má správně být, by-ly také workshopy firmy Lohmann a Rauscher, které vedla Mgr. Marké-ta Koutná z pražské Všeobecné fakult-ní nemocnice. Rozdělila posluchačky do skupin a dala jim vylosovat číslo ka-zuistiky, kterou pak měly popsat a na-vrhnout správný postup léčby i pro-středky, které by při tom použily. Je tře-ba říci, že se „zkoušené“ sestry ukázaly jako věci znalé, takže vedoucí worksho-pů opravovala v podstatě jen drobnosti.

Příčina? diabetes mellitusKongres ukázal, jak mnoho zdravotní-ky trápí strmě vrůstající křivka výsky-tu diabetes mellitus v populaci a s tím pak související výskyt diabetické nohy a dalších závažných, kupříkladu der-matologických defektů. Přednášejí-cí se tu zabývali širokou problemati-kou: prevencí vzniku diabetické nohy,

hojením chirurgických ran, například po amputaci, a dalšími typy péče. Vý-hledy v diagnostice a léčbě tohoto one-mocnění přednesl v obecněji pojaté přednášce MUDr. J. Brož z FNKV.

Každý si našel svéVedle novinek v pomůckách a materi-álech, které byly představeny přímo na kongresu (např. prof. H. Smola z Ně-mecka, speciální pěnové krytí) nebo na stáncích a při prezentacích výrob-ců a dodavatelů, bylo možno dozvědět se i o zkušenostech pracovišť s biolo-gickou léčbou, například s larvální te-rapií anebo účinnou terapií použitím myromycety Pythium oligandrum na hnisající rány. (Kolektiv: odd. Klinic-ké mikrobiologie geriatrické centrum kožního odd. Pardubické krajské ne-mocnice.) Významná byla přednáška o zkušenostech s léčbou pacientů růz-ných diagnóz v hyperbarické komoře (MUDr. M. Hájek, Centrum hyperba-rické medicíny, MN Ostrava). Zájem-ci mohli dále vyslechnout přednášky o alternativních metodách hojení ran, zajímavé kazuistiky a mnohé další.

Komu se po loňském ročníku kon-gresu mohlo zdát, že léčba ran a kož-ních defektů již nic významně nového přinést nemůže, ten se letos přesvědčil o opaku. a to platí i do budoucna, pro ročníky příští. Stává se už nezadržitel-nou tradicí i zvykem, že se do Pardu-bic jezdí nejen za perníkem.

JŠ

kONgREsOvý List

27. ledna 2011

PARDUBICEworkshop Dekubitus

– indikátor kvality ošetřovatelské péče

36 FLORENCE 3/2011

Cerdak je materiál vlhkého hojení ran, které je v posledním roce na čes-kém trhu jako novinka. Unikátním způsobem řeší problematiku sekre-tu v ráně. Biokeramika je dlouhodo-bě využívána v mnoha oborech me-dicíny, surovinou výrobku je bauxit, je to bílá prášková látka ve vodě ne-rozpustná. Cerdak jsou biokeramic-ké kuličky o průměru 0,2–0,7 mm z oxidu hlinitého, uložené v sáčcích

Na IX. celostátním kongresu s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů, který se uskutečnil ve dnech 27.–28.1. 2011, prezentovala společnost A care a. s. přípravek CERDAK.

cerdaK – roK PoužíVání bioKeramiKYA Care a.s.

z netkané, velice prodyšné textilie. Tato keramická zrna jsou volně ba-lena a mají mnoho meziprostorových otvorů. Mikrostruktura pórů a krys-talů poskytuje vysokou propustnost a povrchovou plochu.

Funkce cerdaKuCERDAK má výjimečnou sílu kapi-lárního sání, stejně tak i velký pohl-cující povrch. Keramika nasává nad-bytek exsudátu z rány. Krytí je urče-no pro středně a silně secernující rány. Při kontaktu s ránou prochází exsudát

textilní vrstvou a je velkou rychlos-tí absorbován kuličkami – mnohem vyšší rychlostí, než je ranou produko-ván. Tato akce vede k příznivé změně vnitřního prostředí v ráně.

Výhody cerdaKuCerdak odvádí přebytečnou vlhkost z rány a optimalizuje biochemické elementy v exsudátu z rány. Starý ex-sudát je tedy uzamčen v keramických zrnech, odkud se neuvolňuje, z rá-ny jsou odváděny bakterie, jejich en-dotoxiny a další látky negativně ovliv-ňující proces hojení. Okamžitě zamy-ká nadbytek exsudátu v keramických granulích a permanentně zadržu-je bakterie a endotoxiny v mikropo-rézní struktuře. Nedochází k žádné-mu zpětnému odtoku bakterií a en-dotoxinů na spodinu rány, díky této schopnosti patří mezi antimikrobiál-ní krytí (studie Opoku 2007). Snižu-je hypergranulaci, bolestivost v ráně, účinně omezuje maceraci v ráně díky pohybu kuliček v ráně, má pozitivní vliv na tvorbu jizev.

indikaceCERDAK je indikován pro léčbu akut-ních i chronických (nehojících se) kož-ních defektů se středním nebo silným sekretem. Nekrotická tkáň by měla být vždy odstraněna před zahájením léčby CERDAKEM. Na neporušené kůži ne-má CERDAK žádný účinek.

Jak cerdaK baSic používatKrok 1: očistit šetrně ránu nebo oplách-nout vhodným roztokem. Možná kom-binace s jinými materiály typu mřížky (ne mastné krémy).

Krok 2: přiložit neporušený CER-DAK lesklou stranou na ránu, nutnou podmínkou je důsledná příprava spo-diny rány a její kontakt s obvazem.

Krok 3: zabezpečit CERDAK ná-plastí a obvazem.

Krok 4: odstranit CERDAK z rány, pokud bude z 50–70 % viditelně zabar-vený, podle množství sekretu lze ne-chat až 7 dní v ráně (snížení trauma-tizace rány při převazech).

KP

kONgREsOvý List

Stavrány2.denléčby(nahoře) Dole stav 11. měsíc léčby

Odborné téma – Geriatrie

FLORENCE 3/2011 37

Geriatries. 37

Téma 1: Výživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta

s. 39

Téma 2: Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů

V důsledku poškození mozku chorobným pro-cesem se často objevuje tzv. apraxie, kdy ne-mocný nezvládá jednoduché manuální činnos-ti, nezvládá používat běžné nástroje a pomůc-ky, mimo jiné i jídelní příbor.

U poměrně značného procenta lidí se obje-vuje třes rukou, a to buď v důsledku pokroči-lé fáze demence, nebo např. vlivem parkinson-ského syndromu, který bývá ve stáří poměrně častý. Třes samozřejmě také negativně ovliv-ňuje soběstačnost při jídle, nemocní pak nemo-hou dobře nabrat jídlo z talíře. Také kognitiv-ní funkce jsou často již natolik deteriorovány, že nemocný neví, co má s jídlem dělat. U ně-kterých lidí zase najdeme opačný extrém – mají v důsledku nemoci „odbrzděnou“ potřebu jídla a jedí vše, co najdou, i to, co není jejich a hlav-ně třeba i to, co není k jídlu, čímž ohrožují své zdraví. V pokročilejších stadiích demence při-cházejí obtíže s polykáním. Neméně problémů bývá s chrupem, které se zdaleka netýkají jen lidí s demencí. Ve vyšším věku už má málokdo zuby vlastní, většina lidí nosí zubní protézu a zkušenosti bohužel ukazují, že málokdo ji má udělanou dobře. Někdo si také na protézu těžko zvyká, může mu způsobovat až nevolnost nebo zvracení. Další častý jev u lidí v pokročilé fázi

Mgr. Jitka sucháGerontologické centrum, Praha

1992: ukonč. gymnázium, Praha; 1997: ukonč. bakalář. studium – ergoterapie, 1. LF UK, Praha; 2004: ukonč. magist. studium – fyzioterapie, FTVS UK, Praha; od 1997: Gerontol. centrum Praha 8, ergotera-peutka a ved. den. stacionáře

demence – často si protézu vyndávají a čistí na veřejnosti, neboť si již neuvědomují, že to spo-lečensky není vhodné. Celkové ochabnutí svalů u nemocných také způsobí, že např. již nezvlád-nou udržet v ruce hrnek plný tekutiny.

Vše, co bylo popsáno, způsobí:• ženemocnýjídlouhoapersonálnanějlec-

kdy spěchá, což on vycítí;• jímálo,protoženěkterédruhyjídlamuzpů-

sobují problémy;• tovševedekubývánínaváze,atedyizhor-

šování celkového zdravotního stavu.

Vhodná opatřeníDůležité je sledování váhy v pravidelných inter-valech (např. jednou za měsíc), aby nedocháze-lo k extrémním výkyvům, ať již ve smyslu hub-nutí (častější varianta), nebo přibírání na váze (méně častá varianta). V případě, že jsou tyto výkyvy výrazné, je nutná jejich analýza.

Leckteré potíže při soběstačnosti mohou po-moci odstranit různé pomůcky. Např. speciální talíř, který dlouho drží původní teplotu, pokud nemocný jí dlouho (příp. dodatečné ohřátí v mi-krovlnné troubě). Užitečný může být také spe-ciální talíř, který je na jedné straně mělký a na druhé straně hluboký (svislý), což usnadňu-

zKušenoSti z PraXe

VýžiVa u lidí S demencí z Pohledu erGoteraPeuta

K tématu, o němž již bylo napsáno mnoho stran z mnoha různých úhlů, bych chtěla přispět pár postřehy ze svého pohledu – pracuji 13 let jako ergoterapeutka v denním stacionáři pro seniory s demencí. Pro ergoterapeuta je stěžejním prvkem jeho práce klientova soběstačnost, v našem případě soběstačnost při jídle u člověka trpícího demencí. S jakými problémy se v této souvislosti můžeme nejčastěji setkat?


38 FLORENCE 3/2011

je soběstačnost lidem, kteří trpí třesem (o svis-lou stranu talíře si mohou opřít lžíci, takže se jim jídlo lépe nabírá). Použít lze rovněž uprave-né příbory pro lepší úchop, které mají širší, popř. zahnuté rukojeti, když klient nezvládá pohyb ruky v zápěstí. Samozřejmostí jsou uzpůsobené hrnečky např. s náustkem, většinou plastové, ale dnes již mají tyto pomůcky lákavý design, nebo použití obyčejného brčka k usnadnění napití.

Další opatření se týkají úpravy jídla tako-vým způsobem, aby soběstačnost lidí s demen-cí byla co nejdéle zachována. Je vhodné upravit jídlo (přímo před nemocným) na malé kousky tak, aby je mohl jíst samostatně lžící, popř. vid-ličkou jen jednou rukou. To se může týkat i lidí po cévní mozkové příhodě, kterým zůstala jed-na ruka plegická nebo paretická a jsou schopni jíst jen jednou. V dalších fázích onemocnění je vhodné podávat co nejčastěji jídlo, které se běž-ně jí rukama (např. bramborák, různě uprave-né pečivo např. s pomazánkami atd.). Důleži-tá je také možnost opláchnout si bezprostředně po jídle zubní protézu (na diskrétním místě, ale třeba pod dohledem personálu). V žádném pří-padě není dobré na klienty při jídle pospíchat, ponechme jim dostatek času, aby nebyli streso-váni. Krmení klienta personálem by měla být až poslední možnost, když byly všechny ostatní již vyčerpány. Je výhodné spolupracovat s rodi-nou nemocného, která ho zná lépe než my, a in-dividuálně každému v rámci možností vyjít vstříc, co se zvyklostí při jídle týká.

další postřehy z praxeV našem denním stacionáři se nám např. osvědčilo podávat klientům, kteří mají problé-my sníst polévku lžící z hlubokého talíře, polév-ku v hrnečku – nemocný ji téměř vždy zvládne bez problémů vypít, popř. mu pak pomůžeme vyjíst lžící zbylé větší kousky.

Dále se nám osvědčilo brát jídlo a společ-né stolování jako společenskou událost (může-me k němu třeba pustit i nepříliš hlasitou hud-bu). Nemocný může mít se soběstačností při jídle větší problémy doma, ale v zařízení (sta-cionáři), kde sedí u stolu s více lidmi, kteří se také věnují jídlu, je to pro něj stimulující – na-podobuje ostatní a ve výsledku se vlastně na-jí sám. Setkáváme se s tím v denním stacioná-ři často, rodinní příslušníci nám říkají, že musí doma nemocného krmit, a u nás je přitom té-měř soběstačný.

Pro personál není nijak velkou zátěží, zjistí-li si (od klientů, rodiny apod.), jaká jídla klien-ti nemají rádi, a pokud je toto jídlo na jídelníč-ku, v rámci možností nabídnout jinou alterna-tivu. Je to sice zdánlivá drobnost, ale pro člově-ka s demencí důležitá věc, kterou ocení.

Požitek z jídlaO požitek z jídla bychom neměli ochudit ani lidi trpící demencí – i když to může vypadat, že takovéto věci nevnímají, je to pouze zdán-livé. Dobré jídlo je jedna z mála možností, jak jim můžeme zpříjemnit život. To znamená, aby měli možnost „jíst“ všemi smysly – vnímat ta-ké vůni připravovaného pokrmu a vidět, že jíd-lo na talíři pěkně vypadá, je lákavě upravené, popř. doplněné kouskem zeleniny atd.

Je třeba si uvědomit, že staří lidé příliš ne-milují moderní kuchyni a experimenty v jíd-le, ale spíše „starou dobrou klasiku“, tedy jíd-lo prověřené generacemi, které jedli po celý život a hlavně v dětství – do této doby se ve stáří a zejména během onemocnění demen-cí ve svých myšlenkách často vracejí. Zkuše-nosti nám také ukazují, že staří lidé mají ve-lice rádi sladké moučníky. Ty je nejvhodněj-ší podávat třeba jako odpolední svačinu nebo ke kávě.

Příprava jídla jako jedna z forem aktivizaceTerapeutické vaření (pečení) je jednou z oblíbe-ných možností aktivizace u lidí s demencí. Vyu-žívá se přitom dovedností, které máme uložené v dlouhodobé paměti a které jsou natolik zauto-matizované, že ani lidem v pokročilé fázi one-mocnění nečiní potíže a zvládají je. Navíc je jíd-lo připravováno v jejich bezprostřední blízkosti, klienti mohou lépe vnímat vůně, atmosféru atd. Trénují se tak určitým způsobem i kognitivní funkce – např. je nutné dodržet určitý pracovní postup, práce se musí zorganizovat, potřebujeme určité potraviny, musíme je zvážit atd. Nemocní jsou v rámci svého přiděleného úkolu nuceni spo-lupracovat, a tak více komunikovat. Na rozdíl od některých jiných činností, u vaření nebo pečení není nikdy problém s motivací, všichni, dokon-ce i muži, ochotně nabízejí pomoc. Tuto formu aktivizace lze také snadno spojit s reminiscenč-ní terapií – můžeme např. společně vzpomínat na dřívější oblíbená jídla, klienti rádi přispíva-jí i vlastními zkušenostmi a recepty (v některých seniorských zařízeních dokonce takovéto recepty posbírali a vydali jako kuchařku, každý „přispě-vatel“ pak dostal svůj výtisk). Následnou konzu-maci společně připraveného jídla lze pak pojmout jako příjemné posezení s povídáním, hudbou, kávou, čajem atd. V našem zařízení se nám nej-více osvědčilo pečení moučníků (občas zkoušíme i diabetické) nebo výroba bramboráků.

I u lidí s demencí bychom měli mít na pamě-ti jejich důstojnost a předkládat jim chutná jíd-la v takové formě, abychom jim jídlo usnadnili. Měli bychom jim individuálně vyjít vstříc tak, aby jídlo pro ně nebyla pouze nutnost, ale pří-jemná záležitost, kterých již ve svém životě ne-mají mnoho.

([email protected])Fota archiv Gerontologického centra

Příprava jídla je oblíbený způsob aktivizace lidí s demencí. Jídlo bychom měli brát jako společenskou událost. Zároveň tím podpoříme soběstačnost lidí s demencí.


FLORENCE 3/2011 39

Tržná poranění kůže představují stále častěj-ší problém u křehkých starých lidí (Roberts, 2007) a mohou značně ovlivňovat jejich každo-denní život (Penzer a Finch, 2001). Aby se pod-pořilo hojení těchto ran a minimalizoval jejich dopad na pacienty, vyžadují tato poranění po-zorné zhodnocení a terapii. Důsledná preven-tivní opatření mohou snížit riziko jejich opa-kování.

definice tržného poranění kůžeTržné poranění kůže je traumatická rána, je-jíž podstatou je oddělení dermis a epidermis působením frikce anebo smykové síly společ-ně s danými změnami kůže, vznikajícími v dů-sledku stárnutí (Fleck, 2007; Birch a Coggins, 2003; Meuleneire, 2002). Těmito poraněními kůže mohou být jednoduché tržné rány, jako je lineární lacerace, nebo rány, při nichž dochází ke ztrátě tkáně, s hematomem, odřeninou nebo nekrózou (Beldon, 2008a; Nazarko, 2005).

Tržná poranění kůže se mohou vyskyto-vat na kterékoliv končetině, avšak Fleck (2007) uvádí, že se nejčastěji objevují na horních kon-četinách – v 80 % se vyskytují na rukou a pa-žích. Nazarko (2005) tvrdí, že se tržná poranění kůže nejčastěji objevují na dorzální straně ru-kou, dolní části paží a na holeni. Ratliff a Fle-tcher (2007) uvádějí, že u nechodících dospě-lých pacientů se tato poranění vyskytují nejčas-těji na pažích, zatímco u chodících starších lidí je to nejčastěji na dolních končetinách.

Vliv stárnutí na kůžiJak člověk stárne, snižuje se množství a síla kožního kolagenu a elastinu, což vede k viditel-ným kožním změnám, kůže je uvolněná, vrás-čitá a suchá (Nazarko, 2007). Tento proces mů-že mít negativní vliv na normální funkci kůže, která je méně odolná vůči obvyklé zátěži (Pen-zer a Finch, 2001). Tyto změny znamenají, že jsou starší lidé více ohroženi vznikem tržných poranění kůže (Nazarko, 2007; Penzer a Finch, 2001). U starých lidí dochází rovněž ke ztenče-ní podkožních tkání, a tím ke ztrátě mechanic-ké ochrany a izolace (Reddy, 2008).

Mnoho starých lidí trpí dalšími přidruženými onemocněními, která ovlivňují jejich schopnost udržovat rovnováhu, jejich kognitivní schopnos-ti a stav vědomí, takže je větší pravděpodobnost, že mohou utrpět poranění a také tržná poranění kůže častěji než ostatní skupiny obyvatel (Beldon, 2008a). Proces stárnutí s sebou nese také změny smyslového vnímání, včetně zhoršování zraku, což také u starých lidí zvyšuje riziko vrážení do předmětů a následných úrazů (Reddy, 2008).

Příčinou tržných poranění kůže může být rovněž tlak, ale není považován za příčinu primární (Baranoski, 2003). Sejmutí náplasti z křehké kůže starého člověka může také vést k jejímu poranění (Fleck, 2007).

zhodnocení stavu pacientaPočáteční hodnocení musí zahrnovat celkové zhodnocení zdravotního stavu pacienta i zhod-nocení poranění. Je nutné všímat si všech fak-torů, které mohly přispět ke vzniku poranění, a je nutné zahájit terapii všech dosud nedia-gnostikovaných onemocnění, jako jsou diabe-tes, anémie nebo posturální hypotenze, které se u starých lidí často vyskytují, aby se předešlo opakování poranění (Beldon, 2008a).

Hodnocení musí obsahovat otázky týkající se věku pacienta, jeho celkového zdraví a soci-ální a klinické anamnézy (Beldon, 2008b; Ire-land, 2007; Davis et al., 2004). Tyto informace nám pomohou zjistit případné zhoršení samo-statnosti pacienta. Holistické zhodnocení stavu pacienta je základem pro úspěšnou léčbu (Mc-Kirdy, 2000).

zhodnocení rányTržná poranění kůže mohou mít rozsah od jed-noduché lineární lacerace až po rozsáhlou ztrá-tu kůže a nekrózu, proto je důkladné zhodno-cení rány tak důležité. Nástroj pro hodnocení ran, který navrhl Cole (2003) a který vychází z otázek co, kde, kdy a jak poskytuje cenné in-formace o typu poranění, o tom, kdy a jak k ně-mu došlo, kde se na těle nachází.

Důkladné vyšetření rány je nutné k urče-ní rozsahu a hloubky poškození, přítomnosti

či nepřítomnosti hematomu a rozsahu nekró-zy volného laloku tkáně, což obvykle není oka-mžitě zřejmé.

Klasifikace tržných poranění kůžeNeexistuje žádná všeobecně přijímaná klasi-fikace pro hodnocení tržných poranění ků-že (Henderson, 2007). Tyto systémy jsou pro hodnocení důležité, protože umožňují se-strám zhodnocení rány a plánování terapie. První a nejčastěji citovaný systém (autoři Pay-ne a Martin, 1993) klasifikuje rány do katego-rií 1–3 (rámeček). Avšak Henderson (2007) po-važuje tento systém za příliš jednoduchý, pro-tože se nezmiňuje o hematomu, který se často vyskytuje u pretibiálních lacerací.

Kategorie tržných poranění kůžeKategorie 1Tržná poranění kůže bez ztráty tkáně mohou být:• lineárníhotypu–epidermisadermisjsouod-

trženy v jedné vrstvě od podpůrné struktury;• plochého typu – epidermis a dermis jsou

odděleny, ale plát epidermis pokrývá der-mis kromě asi 1 mm kolem okrajů rány.

Kategorie 2Malá ztráta tkáně, chybí maximálně 25 % od-trženého laloku tkáně; střední až velká ztráta tkáně – při traumatu přišel pacient o více než 25 % odtrženého laloku tkáně.

Kategorie 3Tento typ kožní trhliny znamená ztrátu celé-ho odtrženého laloku tkáně. K této ztrátě moh-lo dojít přímo při vzniku traumatu nebo nekro-tizací odtržené tkáně.Zdroj: Payne a Martin (1993)

Alternativní kategorizační systém navrhli Dunkin et al. (2003). Tento systém má rozsah od 1 (lacerace) do 4 (rozsáhlé poranění s odtr-žením kůže; rámeček Klasifikace pretibiálních poranění). I když se tento systém soustřeďuje na pretibiální poranění, mohl by se používat pro všechna tržná poranění kůže.

Abstrakt: Tento článek pojednává o nejlepší praxi při terapii tržných poranění kůže u starších lidí. Zabývá se otázkou, co to tržné poranění kůže je, zkoumá systémy pro klasifikaci tržných poranění kůže, které jsou v současné době k dispozici, a zabývá se ošetřováním a terapií těchto ran stejně ja-ko strategiemi k prevenci opakování tržných poranění kůže v této skupině pacientů.Klíčová slova: životaschopnost tkání – tržná poranění kůže – staří lidé.

zKušenoSti ze zahraniČí

hledání neJlePší PraXe Při ošetřoVání tržných Poranění Kůže u Seniorů

recenzoVaný ČláneK

s. 42

Téma 1: Operační krytí – pomůcky na jedno použití versus klasické materiály

s. 44

Téma 2: Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány

Odborné téma – Operační krytí

42 FLORENCE 3/2011

zKušenoSti z PraXe

oPeraČní KrYtí – PomůcKY na Jedno Použití VerSuS KlaSicKé materiálYOperační a pooperační prostředí je jednou z oblastí, kde hrozí přímá nákaza pacienta infekcí, a proto je od 90. let minulého století trend využívat jednorázové produkty z netkaných textilií. Dnes je tedy již běžné používání ochranných bariér typu: operační krytí, oděvy, operační masky, čepice a návleky na obuv. To je podpořeno i z hlediska právních předpisů a norem (upravuje vyhláška ČSN EN 13795).

Gabriela Opatřilová1. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, operační sál

1988: ukonč. SZŠ Ruská, Praha; 1988: instru-mentářka na oper. sále, VFN, Praha; 1992: ukonč. PSS – instrum. na oper. sále; 1999: stanič. sestra oper. sálů VFN, Praha; od 2010: VŠ zdravot. a soc. práce sv. Alžbety, Bratislava, detaš. prac. Příbram, kat. ošetřovatelství

Věra Gančevová1. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, operační sál

2003: ukonč. SZŠ 5. května, Praha; 2003–2007: NsP Český Brod, sestra na JIP; od 2007: instrumentářka na oper. sále, VFN, Praha

V současné době se využívá nejčastěji jed-norázových netkaných bariérových produk-tů, které vedou ke snižování rizik nákazy nozokomiálními infekcemi, které ve zdra-votnickém zařízení vznikají obvykle v sou-vislosti s operačním výkonem. Právě ty jsou třetími nejčastějšími pooperačními infek-cemi. Ohrožují zdraví pacienta, zvyšují ná-klady na pooperační péči a prodlužují pobyt v nemocnici. Zdroji nákazy jsou především kůže členů operačního týmu, operační ná-stroje, prašné prostředí operačního sálu, ale i pa cient sám. Pro nemocniční zařízení před-stavuje systematické mytí, dezinfekce a ste-rilizace instrumentária základní předpoklad odstranění rizik jak pro pacienta, tak pro ošetřující personál. K zarouškování operač-ního pole jsou k dispozici i materiály opako-vaně použitelné, např. bavlna, dále třívrstvá textilie, která nepropouští krev a má samo-lepicí okraje, které dokonale přilnou k oko-lí operační rány.

Právní předpisyPrávní předpisy a normy stanoví pro operační krytí standardně tato kritéria:• zabránit kontaminaci rány mikroorga-

nismy z okolních oblastí těla pacienta;

• zabránit kontaminaci operačních plášťů,rukavic operačního týmu, nástrojů, šicího materiálu;

• izolovat operační pole od okolních oblastítěla pacienta;

• mítschopnostpovrchovéabsorpce;• vytvářetbariérupromikroorganismyate-

kutiny;• splňovatminimálníprašnost;• odolnostprotipenetracizamokraizasucha;• jednoduchámanipulace.

Je třeba se zmínit také o požadavcích na ba-vlněné prádlo, přestože nemocnice již od té-to formy rouškování ustupují. Jde o stáloba-revnost, srážlivost do 5 %, odolnost barev vů-či dezinfekčním prostředkům. Tento způsob rouškování má svá úskalí, a to zejména v praní a dezinfekci tohoto materiálu. Jedná se o udá-vané opakované použití (cca 20 cyklů), s tím, že po padesáti pracích cyklech ztrácí klasická bavlna 40 % své pevnosti. Dalšími nevýhoda-mi jsou:• třepení,trhánívláken;• vysokáprašnost;• neodstranitelnémapyaskvrnyodbiologic-

kého materiálu;• iluzesterility;

oPeraČní KrYtí


Totální výměna kyčelního kloubu

• manipulacesbiologickyznečištěnýmprádlem;• hypotermie;• problematické rouškování u specifických

výkonů, řešíme pak i nevýhody s fixací po-mocí „backhausů“(svorek na prádlo);

• velkápropustnosttekutin(kterásečástečněřeší vkládáním sterilních gumovek).

Nezanedbatelné jsou rovněž náklady na opravy prádla, sterilizační obaly, energie sterili-zátorů a velké požadavky na skladovací prostory. Tyto výdaje jsou však i u třívrstvé textilie.

V současnosti normy a zákony (ČSN EN 13795) nařizují používání jednorázového rouškování.

Jednorázové pomůckyJednorázové rouškování má dokonalou výrob-ní technologii, kterou je možné přizpůsobit jednotlivým typům operací, specifickým zá-krokům či zvyklostem konkrétního pracoviště (ortopedie, traumatologie, neurochirurgie, gy-nekologie, oční chirurgie, všeobecná chirurgie, ORL, urologie, kardiochirurgie aj.).Vlastnosti jednorázového rouškování:• účinnábariéramezisterilnímanesterilním

prostředím;• savost;• fixacekpacientověkůži;• čistota;• pevnost;• kontrolovanétřepení;• termostatickáfunkce;• odolnostprotiprosakutekutin;• odpadá manipulace s kontaminovaným

materiálem.

Rovněž operační pláště k jednorázovému užití jsou vyrobeny z nepropustného materiá-lu a umožňují ochranu operační skupiny před promočením krví a průchodem choroboplod-

ných zárodků. Zároveň mají tu vlastnost, že jsou propustné pro vzduch, vodní páru a teplo.

Minimalizaci přenosu nozokomiálních infek-cí pomáhají i další jednorázové pomůcky, např. sterilní pláště, čepice, ústenky, sterilní rukavice.

Operační rukavice představují jednu z vel-kých skupin jednorázového materiálu. V dneš-ní době, kdy se často vyskytují alergie, je nutné mít k dispozici i množství hypoalergenních ru-kavic – bez latexu nebo pudru, což jsou dvě slož-ky, na které je nejvíce alergických reakcí. Pro různé obory existují různé typy rukavic. Orto-pedie např. potřebuje rukavice odolné proti ce-mentu, přesto však tenké, aby chirurg neztrácel cit v prstech. Břišní chirurgové volí rukavice se zvýšenou manžetou, protože při vyšetřování du-tiny břišní noří ruku hluboko do břicha.

závěr Závěrem je třeba říci, že kvalita péče poskyto-vané ve zdravotnických zařízeních se díky jed-

norázovému rouškování zlepšila. Snížily se po-žadavky kladené na personál operačních sálů, a to jak při manipulaci a přípravě materiálu, tak i z pohledu bezpečnosti práce.

Literatura: 1. Lukešová M, Stehlíková D. COS – kardiochirurgie,

Nemocnice Na Homolce, Praha. Jednorázové

rouškování na kardiochirurgii Dostupné na:

http://www.diagnoza.info/?sec=redaction&lan-

g=cz&red_id=49 [cit. 24.1.2011].

2. Bradáčová I. Hygienické bariéry v medicínské

aplikaci. Bakalářská práce, Technická univerzita,

Liberec, 2010.

3. Duda M a kol. Práce sestry na operačním sále.

Praha: Grada Publishing, 2000.

4. Dvořáková M. Moderní pohled na asepsi neope-

račním sále. Hartmann-Rico, Stupava 20. 6. 2003,

seminář.

([email protected])Ilustrační foto autorky

pevný splývavýmateriál

kvalitní lepení další komponentyvysoká savostpevný splývavý kvalitní lepení další komponentykvalitní lepení další komponentyvysoká savost

Operační sety Foliodrape®

O krok dál v možnostech – CombiSetOperační roušky Foliodrape® jsou vyrobeny z pev-ného a zároveň splývavého materiálu, který má vysokou savost a schopnost uzamknutí tekutiny v roušce.

Novým řešením je Foliodrape® Combiset – operační set, který obsahuje kromě roušek i další jednorázový materiál: Sání, drény, břišní roušky, plastové i kovové nástroje, misky, šití…

Operační sety nabízíme ve standardním složení, nebo vyrobené na míru přesně podle vašich požadavků.

Více informací na www.hartmann.cz.Volejte naše odborné poradce na infolince 800 100 333.

INZERCE


recenzoVaný ČláneK

44 FLORENCE 3/2011

zKušenoSti ze zahraniČí

PreVence a Kontrola inFeKcí na oPeraČním Sále: SnižoVání riziKa inFeKce oPeraČní ránYInfekce operační rány se stále vyskytují příliš často – postihují asi 1 % pacientů, kteří jsou operováni kvůli náhradě kloubu, a až 10 % pacientů, kteří se podrobí operaci střev. Následky těchto infekcí mohou být katastrofální: prodloužení doby zotavování, prodloužení pobytu v nemocnici, utrpení, invalidita a dokonce smrt pacienta. Terapie pooperačních infekcí je mnohdy nákladná a časově náročná a může znamenat i nutnost další operace.

na oblečení a zakrývání vlasů před vstupem na operační sál, opravdu přispívají k ochraně pa-cientů tím, že podporují disciplínu na operač-ním sále a připomínají zdejším pracovníkům, jak jsou lidé, o které pečují, ohroženi infekcí. Důkazy týkajícími se praxe na operačních sá-lech se zabývala Pracovní skupina Společnos-ti pro nemocniční infekce (2002) a většina do-poručení v tomto článku, u nichž není uvedeno jinak, vycházejí z dokumentu vydaného touto skupinou.

rozsah problémuInfekce operační rány jsou definovány jako in-fekce, které souvisejí s chirurgickými zákroky a které postihují chirurgickou ránu nebo hlub-ší tkáně, s nimiž se manipulovalo během dané-ho zákroku. Infekce operační rány nemohou být spolehlivě identifikovány pouze na základě laboratorních dat, protože diagnóza závisí na přítomnosti známek infekce v ráně. Zjišťování výskytu infekcí operačních ran proto vyžaduje aktivní monitorování pacientů od doby opera-ce až do jejich propuštění z nemocnice.

Údaje od britské Agentury pro ochranu zdraví (Health Protection Agency – HPA), vy-cházející z téměř 240 000 operací provedených ve 247 nemocnicích v Anglii, potvrzují, že za-tímco většina infekcí operační rány postihuje povrchovou vrstvu rány (tj. kůži a subkutánní tkáně), minimálně 20 % těchto infekcí postihu-je hlubší tkáně – fascie a svaly. Hlavním mikro-organismem uváděným v 11 chirurgických ka-tegoriích, pro něž byly údaje shromažďovány, byl Staphylococcus aureus, který byl odpovědný za 53 % infekcí, u nichž byl uveden původce in-fekce. V 64 % těchto případů byl S. aureus re-zistentní vůči meticilinu, tj. MRSA, což svědčí o závažnosti problémů, které tento mikroorga-nismus může způsobit jako oportunistický pa-togen vyvolávající celou řadu infekcí – od mé-ně závažných infekcí kůže a měkkých tkání až po život ohrožující bakteriémii. MRSA je rezis-

tentní vůči všem beta-laktamovým antibioti-kům (např. flucloxacilin, cefalosporiny) a mno-ha dalším typům ATB. Byla zahájena řada ini-ciativ na omezení šíření MRSA a v současné době existují určité důkazy o snížení jeho vý-skytu. Rezistence na antibiotika ztěžuje terapii infekcí operačních ran a dále zvyšuje význam prevence.

Kontrola a prevence infekcí na operačním sáleKlíčem k optimální kontrole a prevenci infekcí na operačním sále je přístup vycházející ze zá-kladních zásad a uplatňovaný již dlouho před tím, než je objednán první pacient – ve skuteč-nosti již hodně dlouho před tím, než se operač-ní sál vůbec začne stavět. Operační sál musí být vyprojektován tak, aby zde bylo dost prostoru pro všechny zákroky, které zde pravděpodob-ně bude třeba provádět, včetně zařízení a per-sonálu. Stísněné prostory mohou zvýšit riziko náhodné kontaminace sterilních zón nebo ná-strojů personálem sálu.

I v případě, že personál sálu nepřichází pří-mo do styku se sterilními povrchy nebo pro-story, rozsévá kolem sebe mikroskopické frag-menty kůže. Tyto fragmenty jsou kontamino-vány bakteriemi, které se mohou usadit v ráně, na rukavicích členů operačního týmu nebo na nástrojích, s nimiž pracují.

Další bakterie přenášené vzduchem se na sál mohou dostat s kontaminovaným vzdu-chem vstupujícím na operační sál. Konstruk-ce ventilačních systémů by měla zajišťovat ta-kové tlakové rozdíly, aby se filtrovaný vzduch pohyboval z čistých do méně čistých prostorů – i v době, kdy není operační sál používán. To ob-vykle znamená tok vzduchu, který začíná v pří-pravné místnosti, pokračuje do prostoru, kde je prováděna anestezie a operace, a pak do prosto-ru, kde je ukládán odpad.

Vedle toho, že operační sál musí mít od-povídající systém ventilace, musí jeho řešení

Mezi potenciální zdroje mikroorganismů na operačním sále patří cirkulující vzduch, chi-rurgický tým, sám pacient a kontaminova-né chirurgické nástroje. Rány, které jsou trau-matického původu, již nezřídka kontaminová-ny jsou.

Přítomnost mikroorganismů v ráně ne-znamená, že nevyhnutelně vznikne infek-ce, protože zde hraje roli schopnost pacienta bránit se infekci. Ta může být ovlivněna sta-vem jeho imunity, roli zde hraje délka zákro-ku, tělesná teplota, dodržování asepse i zruč-nost operatéra. Význam kontroly a prevence infekcí v prostředí operačního sálu není mož-né podceňovat.

minimalizace rizikaStrategie zaměřené na snižování rizika výskytu infekcí operační rány budou úspěšné jedině teh-dy, pokud bude respektována nutnost minima-lizovat riziko přenosu mikroorganismů, které mohou způsobit infekci, a pokud budou prová-děna potřebná opatření. Je k dispozici jen má-lo důkazů, že mnohé rituály, které jsou prová-děny ve jménu kontroly infekcí, jako je svlečení pacientů nebo odstranění všech jejich šperků, skutečně snižují riziko infekce. Avšak některé rituály týkající se personálu, jako jsou výmě-

FLORENCE 3/2011 49

Dva faktory – aktuální situace, která vyhrotila problémy ve zdravotnictví (Děkujeme, odcházíme) a objektivní nutnost zefektivnění zdravotnictví – mění zásadním způsobem postave-ní sester a ostatních nelékařů v sys-tému. Česká asociace sester si je toho vědoma, a proto její současné vedení vypracovalo dokument 13 bodů, ná-vrhů a doporučení, pro který získalo konsenzus jak členské základny ČAS, ministerstva zdravotnictví, tak i po-litickou podporu napříč vládní koa-licí. Dokument byl představen veřej-nosti 2. února.

ministr heger o blízkých změnách, které se dotknou sester 2. února jednal ministr zdravotnictví MUDr. Leoš Heger se zástupkyněmi nelékařů organizovaných v ČAS (pre-zidentkou a prezidiem ČAS). O vý-sledcích tohoto jednání byli na brie-fingu informováni novináři a jejich prostřednictvím veřejnost. Ministr charakterizoval dva faktory součas-

ného zdravotnictví, které se ošetřo-vatelství bezprostředně dotýkají. Tím prvním je akce Děkujeme, odchází-me, druhou je reforma zdravotnictví, kterou ministerstvo připravuje. Uve-dl, že zdravotnictví trpí tím, že mezi jednotlivými profesemi probíhá neu-stálá diskuse, která by se někdy da-la nazvat až konkurenčním bojem. Tyto jevy brzdí rozvoj zdravotnictví. Na schůzce se obě strany domlouva-ly, co by se dalo dělat, aby se vztahy zlepšily.

navýšení kompetencí nelékařůMinisterstvo zdravotnictví vidí ně-kolik hlavních oblastí, kde by se pro-fesní vztahy mezi zdravotníky mě-ly zlepšovat. Navýšení kompetencí sester a ostatních nelékařů je jednou z cest. Ministr Heger uvedl, že cílem je stav, který je běžný v rozvinutých zemích. Lékař tam má své definované poslání a daleko účinněji než u nás je doplňován dalšími profesními skupi-nami. Uvedl příklad praktického lé-

kaře, který by mohl být uvolněn pro daleko rozsáhlejší vyšetřování, kdyby některé jeho výkony prováděly sest-ry. Poukázal na diagnózy, které jinde sestry vykonávají samostatně. Pro-to je třeba v zákoně a příslušných vy-hláškách mnohem precizněji defino-vat kompetence a odpovědnosti zdra-votníků nelékařů.

transformace domácí péčeMnohem rozsáhlejší vliv na zdravot-nický systém čeká na sestry a ostat-ní nelékaře v oblasti zdravotně-so-ciální, kde ministerstvo zdravotnic-tví společně s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje podmín-ky pro rozvinutí domácí péče. V Čes-ké republice je dostatečný počet agen-tur domácí péče s dostatečnou kapa-citou, ale je třeba zpřesnit způsob financování, indikace péče a dát se-strám mnohem větší prostor. V sou-časné době je zahájena diskuse o zá-koně o zdravotnických službách, kde existují tři úrovně péče – péče fakult-ních nemocnic, doléčovací péče, která se dnes provádí zejména v léčebnách dlouhodobě nemocných, a ošetřova-telská péče, která potřebuje občas-ný dohled lékaře a obsahuje hlavně sesterské činnosti. Úkolem je sladit součinnost MZ a MPSV tak, aby by-lo možno až polovinu objemu léčeben dlouhodobě nemocných transformo-vat do sféry, v níž sestry budou mno-hem více zapojeny.

Prezidentka ČaS po jednání na mz Čr 2. února„Toto jednání ČAS s ministerstvem je jedno z řady,“ uvedla na briefingu 2. února prezidentka ČAS Mgr. Da-na Jurásková, Ph.D., MBA. „ČAS po-važuje za velmi důležité, aby neléka-

ZPRAVODAJ čas

ČaS Před Fórem deleGátů PiluJe ProGram

Po čtyřech letech, 26. března, se opět sejde nejvyšší plénum České asociace sester (ČAS), Fórum delegátů, aby zvolilo prezidentku, nové prezidium a revizní komisi a aby aktualizovalo stanovy a řády ČAS. Především však se vyjádří k programu, který bude organizace v následujících letech realizovat.

2. února, ČT 24

50 FLORENCE 3/2011

ři, jako jedna velká obec zdravotnic-kých pracovníků, měli v diskusích o dalším vývoji zdravotnictví svůj pro-stor, a tím vliv na změny a stav tohoto resortu. Chceme prostor i v takových diskusích, jako jsou jednání o perso-nálním a technickém vybavení ne-mocnic, abychom byli při tvorbě ze-jména těch pravidel, která budou za-sahovat do praxe nelékařů.“

Česká asociace sester pro minis-terstvo zdravotnictví připravila 13 zá-kladních bodů formou návrhů a poža-davků, jejichž prostřednictvím by se chtěla zapojit do realizace zdravotnic-ké reformy (plné znění viz níže). Nyní k těmto jednotlivým bodům připravu-je konkrétní návrhy. Mezi priority pat-ří transformace lůžkového fondu (pře-vodu akutních lůžek na lůžka následné péče), kde požaduje rozšíření kompe-tencí nelékařů, aby mohli poskytovat služby tomuto typu pacientů. Součás-tí diskusí byla i úvaha o transformaci domácí péče. D. Jurásková uvedla, že v oblasti zdravotně-sociální má aso-

ciace zájem, aby domácí prostředí by-lo dominantní.

Nejbližší jednání s ministerstvem zdravotnictví se bude dotýkat zdra-votně-sociálních lůžek a agentur do-mácí péče. ČAS aktuálně nabídla mi-nisterstvu potenciál nelékařů v pří-padě nedostatku lékařských kapacit způsobených jejich hromadnými vý-pověďmi a možnost převzetí někte-rých jejich činností.

otázka sester je i otázkou politickouK účasti sester na zdravotnické refor-mě z hlediska politika se na brie fingu vyjádřil senátor za ODS Marek Šnajdr. O 13bodovém dokumentu ČAS se vy-jádřil, že je to základ spolupráce ČAS s ministerstvem a vládou. Pokud bu-de naplněna alespoň část uvedených bodů, pak to českému zdravotnictví, zdravotníkům i pacientům význam-ně pomůže. M. Šnajdr vyjádřil pře-svědčení, že vzhledem k nárokům na vzdělání nelékařů, které se u nás vý-

znamným způsobem zvýšily, je třeba přijmout kompetenční opatření v ob-lasti možností poskytovat péči. Když se to podaří, bude to mít pozitivní vliv na zefektivnění českého zdravot-nictví a posílení personální stability v resortu.

transformace lůžkového fondu neznamená rušení lůžekM. Šnajdr na závěr, zvláště pro no-vináře, upřesnil, co konkrétně bu-de transformace lůžkového fondu znamenat. „Transformaci lůžkového fondu je třeba chápat jako systémo-vou změnu – neznamená to jen ru-šení lůžek, ale transformaci lůžek akutních na lůžka následné péče. Je celá řada výkonů, po kterých je mož-né pacienta stabilizovat v domácí pé-či a tam mu zajistit účinnou a kva-litní péči.“

2. února 2011Text a foto Jarmila Škubová

13 záKladních oblaStí SPoluPráce ČaS na reFormě zdraVotnictVí

1 ČAS se chce aktivně účastnit na přípravě reformy zdravotnictví.

2 V souvislosti s přípravou refor-my ČAS žádá významné posílení

kompetencí všeobecných sester, ze-jména v segmentu primární péče, do-mácí péče a zdravotně-sociální péče. Tomu musí odpovídat odpovědnost všeobecných sester, ale i jejich plat.

3 ČAS souhlasí s omezením vstupu nových technologií a efektivním

využitím těch současných.

4 ČAS podporuje protikorupční opatření v resortu zdravotnictví.

5 Při přípravě vyhlášek stanovují-cích personální, technické a věc-

né vybavení zdravotnických zařízení žádá ČAS, aby byla spolu s ČLK a ČLS JEP k řešení přizvána.

6 ČAS je připravena spolupracovat při zpracování standardů posky-

tování zdravotní péče (tzv. nárok po-jištěnce).

7 ČAS žádá spoluúčast na kultivaci Sazebníku výkonů a posílení no-

sitelů výkonů z řad nelékařů. Součas-ně požaduje navýšení indexace ce-ny práce nelékařů, ta je dlouhodobě podhodnocena.

8 ČAS podporuje přerozdělení po-jistného mezi zdravotními pojiš-

ťovnami.

9 ČAS podporuje aktivity pojišťo-ven vedoucí k finančním úspo-

rám v oblasti léků a SZM.

10 ČAS nabízí spolupráci při re-strukturalizaci akutního lůž-

kového fondu, zejména s ohledem na jeho možnou transformaci v lůžka ná-sledné či zdravotně-sociální péče. ČAS podporuje redukci akutního lůžkové-ho fondu o 10 %. ČAS žádá, aby úhra-dová vyhláška na rok 2012 finančně zohlednila přesun pacientů z lůžkové do domácí péče navýšením úhrad to-muto segmentu. Tato bude více zatíže-na a změní se také struktura pacientů ošetřovaných v domácím prostředí.

11 ČAS podporuje úpravy plato-vých tarifů z vnitřních zdro-

jů systému s tím, že bude analogic-ky jako u lékařů zajištěn růst mezd i ostatním zdravotnickým pracov-níkům.

12 ČAS je připravena nadále spolupracovat na zákonných

i podzákonných normách o vzdě-lávání nelékařů. V této oblasti žádá zejména zjednodušení a zlevnění re-gistrace nelékařů.

13 ČAS nadále trvá na splně-ní příslibu ministra zdra-

votnictví nelékařům, který se tý-ká v případě nalezení finančních zdrojů úpravy platů všech zdravot-níků. Nelékaři se chovali a chova-jí velmi zodpovědně, nejsou tedy slyšet. Bylo by velmi nešťastné, aby za svůj zodpovědný postoj byli po-trestáni.

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka ČAS

(www.cnna.cz)

zpRavOdaj čas

FLORENCE 3/2011 51

zpRavOdaj čas

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA je současnou pre-zidentkou ČAS. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Uherském Hradišti, obor všeobecná sestra. Specializační vzdělání získala v oboru ARIP. Krátce po revoluci (v r. 1991) absolvovala na Filozofické fa-kultě obor pedagogika-ošetřovatelství, a protože už v té době pracovala ve vedoucích funkcích, vzděláva-la se v managementu. Vysokou školu ekonomickou za-vršila titulem MBA v r. 2004. Absolvovala též postgra-duální studium na LF UP v Olomouci v oboru sociál-ní lékařství.

Po škole pracovala v IKEM jako sestra na klinice kar-diologie, poté jako staniční sestra JIP na I. interní klini-ce FTN v Praze. Jako odborná učitelka působila na SZŠ v Praze 8 a v r. 1991 se stala vrchní sestrou Neurologické kliniky FTN v Praze. Současně pracovala jako odborná asistentka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (ÚTPO). V r. 1996 se stala hlavní sestrou a zástupkyní ředitele FTN, v r. 2003 vedoucí ÚTPO, v r. 2009 ředitel-kou Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), poté minis-tryní zdravotnictví ČR a od roku 2010 až dosud vykonává funkci ředitelky VFN.

Pro Českou asociaci sester pracuje Dana Jurásková od jejího počátku. Využila zkušeností, které získala ješ-tě v České společnosti sester, kde pracovala jako předsed-kyně sekce ARIP a členka předsednictva. V ČAS působila postupně jako místopředsedkyně registrační komise, tis-ková mluvčí, předsedkyně kreditní komise, vědecká se-kretářka a současně prezidentka ČAS.

V tomto období se Dana Jurásková intenzivně anga-žuje na zapojení ČAS do reformy zdravotnictví s cílem docílení většího vlivu sester a ostatních nelékařů na re-formní procesy. Navázání úzké spolupráce s minister-stvem zdravotnictví (viz 13 bodů spolupráce) je do znač-né míry výsledkem její iniciativy. Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února (viz str. 49–50).

Dana Jurásková má dvě dorůstající děti, je vdaná a ve svém volném čase se ráda věnuje sportování a chalupě, kde jí potěšení přináší především pěstování skalniček a zušlechťování skalky úctyhodných rozměrů.

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová vystudovala Střed-ní zdravotnickou školu v Teplicích v oboru dětská sestra. Potom se stejně jako její protikandidátka specializovala na ARIP. Vystudovala Vysokou školu o. p. s. Ilony Mauritzové v Plzni, obor ošetřovatelství, a v loňském roce získala titul Ing. na Vysoké škole finanční a správní v oboru hospodář-ská politika a správa.

Nejprve pracovala na porodnickém oddělení Nemoc-nice Teplice jako dětská sestra, později v Masarykově ne-mocnici v Ústí nad Labem, nejprve jako dětská sestra, poz-ději na resuscitační klinice jako sestra anesteziologická. Od r. 1995 pracovala jistý čas jako trenérka a školitelka ve společnosti Hartmann-Rico, dosud pracuje jako lektorka Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a externí auditor kvality a technický expert pro certifikaci ISO 9001:2000 ve zdravotnictví a sociálních službách. V ČAS působí Irena Kouřilová v současnosti v prezidiu a v sekci hojení ran.

V současné době, podobně jako její protikandidátka, usiluje Irena Kouřilová-Pejznochová o emancipaci pro-fese sestry ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února, o kterém je referováno výše.

Co byste odpověděla sestrám na otázku: „Co z toho budu mít, když budu v ČAS?“„To je velmi těžká otázka. V posledních týdnech až ožehavá. Mnoho kolegyň argumentuje tím, že nic z členství v ČAS nemá. Odpovědí by mohlo být to, že jsem sestra a patřím někam, do nějaké komunity. Členství v ČAS poskytuje prá-vě tu legislativní oporu profese, možnost vzdělávání a zís-kávání infomací o vývoji profese doma i v zahraničí. To je ten ideální stav. Ten však v současnosti je významně otře-sen tím, že si kolegyně pletou profesní a odborovou organi-zaci. Profesní organizace nesmí, již z podstaty svého statu-tu, vést jakékoliv nátlakové akce, ani je iniciovat. Takže na vaši otázku bych odpověděla tím, co z členství v ČAS nikdo rozhodně mít nebude – protesty, stávky a vydírání. Chceme jít cestou dialogu a kladení jasných a efektivních požadav-ků na legislativu tak, aby práce nelékaře měla smysl a byla náležitě oceněna.“

kAndidáTky nA PRezidenTku čAs nA VOleBní OBdOBí 2011–2015

Připravila Jarmila Škubová

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA

„Nelékaři musí mít vliv na stav a změny ve zdravotnictví!“

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová

„Očekávání sester musíme slyšet a naslouchat jim!“

FLORENCE 7–8/2010 47

s. 7 Kazuistika: Roztroušená

skleróza mozkomíšní

u 14leté dívky

s. 26 Výzkum: Pracovní

čas vrchních a staničních sester

s. 15 Praxe: Onemocnění související s obezitou

Speciál 1: Inkontinence moči Vychází pod patronací

České asociace sester

červenec–srpen 2010, ročník VI,


7–8

č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

final_FLO_7-10.indd 47

2.7.2010 11:08:10

FLORENCE 7–8/2010 1

s. 3Téma: Jak se pracuje

s elektronickou dokumentací

s. 16Praxe: Diskomfort

dítěte v období erupce první dentice

s. 8Kazuistika:Rotavirové průjmy u dětí s. 29

Výzkum: Sledování pádů hospitalizovaných

pacientůVychází pod patronací

České asociace sesterzáří 2010, ročník VI,


09

č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

Standardní, roční 550,- Kč

Studentské, roční 440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční * 1220,- Kč * speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

Objednávám předplatné časopisu FLORENCE

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.florence.cz.

na které akci jste kupón získali?

.........................................................................................

Datum: .....................................................................

Podpis: .....................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

OdbĚRatEL:

Titul: ........................................................................................................................................................

Jméno a příjmení: .......................................................................................................................

organizace: ......................................................................................................................................

obor činnosti: .................................................................................................................................

Adresa: ..................................................................................................................................................

PSČ a město: ....................................................................................................................................

Telefon: .................................................................................................................................................

e-mail: ....................................................................................................................................................

FaktuRačNí ÚdajE: (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

organizace: ......................................................................................................................................

Adresa: ..................................................................................................................................................

PSČ a město: ....................................................................................................................................

IČ: ...............................................................................................................................................................

DIČ: ...........................................................................................................................................................

Telefon: .................................................................................................................................................

e-mail: ....................................................................................................................................................

Způsob úhrady: složenka faktura

Ob

jEd

Na

Cí k

upÓ

N

Šest velkých českých nemocnic uspořádalo 20. ledna další ročník telekonference Vzdělávání a role nelékařských zdravotnických pracovníků v r. 2011.

Přednášeli a diskutovali nelékaři z Ústřední vojenské nemocnice Praha (ÚVN), Všeobecné fakultní nemocni-ce Praha (VFN), Fakultní nemocnice v Motole (FNM), Fakultní nemocni-ce Ostrava (FNO), Fakultní nemocni-ce Olomouc (FNO) a Masarykova on-kologického ústavu (MOÚ).

Konference řešila obecné, dlouho-dobé otázky vzdělávání, ale i konkrét-ní problematiku na konkrétním pra-covišti. Hovořilo se o tom, že se mě-ní role sester a na tyto změny by měly reagovat i změny v jejich celoživotním vzdělávání (D. Jurásková, VFN).

Otázku, jak motivovat sestry, aby se chtěly samy vzdělávat, položila R. Ša-monilová z neonatologického odděle-ní VFN. Ocenila výhody vzdělávání na pracovišti, které nemocnice sestrám nabízí, přičemž budoucnost profesního rozvoje sester vidí mj. ve zdokonalování

teleKonFerence o VzděláVání V roce 2011

jazyků a stážích v zahraničí. Pak už by-la hlavně řeč o rolích nelékařů, hodně se mluvilo o roli zdravotnického asistenta (ZA) v období, kdy se čeká na platnost malé novely zákona č. 96/2004 Sb. Od ní se očekává, že některé funkce bude moci ZA vykonávat již bez odborného

dohledu. Od r. 2008 začala FNO zařa-zovat do provozu různých oddělení ZA. O zkušenostech s nimi hovořila vrchní sestra S. Fišarová. Jejich přínos vidí ve zlepšení ošetřovatelské péče, zvýšil se celkově počet personálu.

Eliška Němcová (ÚVN) hovořila o konkrétní nové roli sestry pro kontro-lu infekcí, kterou provádí, a kompeten-cích, které jí přináší. Popsala pracov-ní den takové sestry. Vzdělávání získá-vá v certifikovaném kursu nemocnice. Zazněla ještě celá řada příspěvků sester z různých pracovišť, přičem se potvrdi-la výchozí teze o tom, že role sestry se skutečně dynamicky mění.

Text a foto jš

zazNaMENaLi jsME

Velmi citlivá pleť, svědivá a ekzematická pokožka či pleť s projevy lupénky ocení staletím prověřenou péči. Tu nabízí konopný olej, který svým charakterem posiluje přirozenou bariérovou funkci pleti a napomáhá zlepšit její stav při nejrůznějších kožních onemocněních. Dokáže tlumit projevy aknózní pleti, lupénky, atopického ekzému, spálenin. Pleť hydratuje, regeneruje a zmírňuje její zánětlivé projevy.

Konopí seté (Cannabis Sativa L.)Lidové a jiné názvy: marihuana, tráva, pra-men štěstí, tabák smíchu, hašiš, hemp. Účin-né látky: organické kyseliny, sacharidy, fy-tosteroidy, terpeny a další. Konopí obsahuje asi 60 látek, které se obecně nazývají kanna-binoly, v semenech pak 35 % mastného oleje. Za studena lisovaný olej je bohatý na esenciál-ní mastné kyseliny (MK) omega-3 a omega-6 (obsahuje až 80 % nenasycených MK). Obsa-huje zejména kyselinu linolovou, alfa-lino-lenovou a vzácnou GLA kyselinu gama-lino-lenovou. Obsahuje rovněž kanabidiol – CBD, který léčí záněty, tlumí bolest a působí antimi-krobiálně. Delta-9-tetrahydrocannabiol nebo-li THC se používá jako „lehká“ droga. Běžný obsah THC v konopí je 5–15 %, u technického konopí je obsah THC 0,2 %. Z extraktu kono-pí je získávána kyselina kannabinolová, která má značný antibakteriální účinek. Konopí ob-sahuje i dva alkaloidy – trigonellin a nikotin. Zařazení: Sedativum, antiemetikum, analge-tikum, antiflogistikum, antioxidant, imuno-stimulant, kosmetikum.

Prokázané účinky nejen na pokožku: Díky vysokému obsahu nenasycených MK posilu-je bariérovou funkci pokožky. Konopný olej se přímo podílí na zvýšení obsahu ceramidů v po-kožce, jejichž nedostatkem pokožka začíná vy-sychat, stává se svědivou, červenou a přecitli-vělou. Na tvorbě ceramidů v pokožce se přímo podílí kyselina linolová. Tlumí projevy nejrůz-nějších forem ekzémů a ostatních kožních one-mocnění, pokožku udržuje vláčnou, hladkou, hydratovanou a pružnou. Vlasy a nehty jsou po použití konopného oleje pevné, pružné a lesk-lé. Konopí má silné protizánětlivé účinky. Je to rovněž velice silný antioxidant a využívá se ta-ké k tlumení svalových křečí při skleróze mul-tiplex nebo při poškození míchy. Účinnost za-jišťuje kanabidiol, který na rozdíl od THC ne-má psychoaktivní účinky. Konopí je používáno k tlumení i ostatních symptomů sklerózy mul-tiplex – pomáhá proti bolesti svalů, křečím, tre-moru, depresím, mravenčení, ztrátám na váze, únavě, dvojitému vidění, inkontinenci a dal-ším. Celá řada výsledků však vyplývá ze sub-jektivního hodnocení pacientů. Terapeutický efekt konopí je popisován u Parkinsonovy cho-roby, doporučuje se k tlumení bolestí při Cro-hnově nemoci. Klinicky to potvrdila kaliforn-ská lékařská společnost. Konopí nejen ulevilo

KonoPná KoSmetiKa – PomocníK z PřírodY neJen Pro eKzematiKY

od bolestí, ale zlepšilo i chuť k jídlu, upravilo tělesnou hmotnost a ulevilo od zvracení, úna-vy a depresí. Konopí je účinné zejména na mír-nější chronickou bolest. Po inhalaci marihuany dochází ke zvýšení prahu bolesti. V některých zemích je THC na předpis a zvyšuje účinnost morfinu až o 500 %. Konopí je velmi účinné na migrénu. Klinické studie se rozcházejí v mož-nosti použití konopí na astmatické problémy. Jedna studie hovoří o bronchodilatačním pů-sobení konopí a naopak druhá o bronchokon-strikčním.

Použití konopí:• Různé formy ekzémů • Zlepšuje kvalitupokožkyavlasů•Problematickápleť•Te-rapieglaukomu•Přinevolnostianechuten-ství•Nádorovéonemocnění•Sclerosisce-rebrospinalismultiplex•Crohnovachoroba•Tlumeníbolesti•Navozeníklidnéhospán-kuarelaxace•Migrény•Revmatismus

Konopná kosmetika – vyberte si tu správnou!Zvlášť pro péči o citlivou pokožku je velmi vhod-né zvolit kosmetiku přírodní. To platí i pro ko-nopnou kosmetiku, jejíž základ by měl tvořit za studena lisovaný konopný olej. Na našem trhu ji v požadované kvalitě nabízí tradiční výrobce přírodní kosmetiky, firma TOPVET. Její ucele-ná řada prvotřídních produktů je rozdělena do tří kosmetických řad: regenerace, therapeutic a wellness. Nabízí tak pro každého široký výběr přípravků: pleťovou kosmetiku, masážní a kou-pelové oleje, tělová mléka a masti, vlasové pří-pravky. V řadě therapeutic je konopný olej obo-hacen o rakytníkový a rašelinový extrakt, a tak produkty této řady díky svému složení pomáha-jí tlumit artrotické a revmatické kloubní projevy a obtíže spojené s křečovými žilami, upravovat tonus cév a zesilovat elastickou vrstvu cév (více na: www.topvet.cz, kde je možné produkty za-koupit přes e-shop). Koupíte je také v lékárnách, prodejnách zdravé výživy, masážních a kosme-tických salonech a specializovaných obchodech.

Náš TIP pro péči o pleť: V regenerační řa-dě této kvalitní přírodní kosmetiky najdete ko-nopné čisticí pleťové tonikum, konopné čisti-cí pleťové mléko, konopný pleťový krém i oční gel. Pro důkladnou péči je v nabídce kosmetiky TOPVET i pleťová konopná maska.

(Zdroj: www.topvet.cz) KP

vOLNÉ ChvíLE

aKtIvNí látKy KONOPNé KOSmetIKy• Olej lisovaný ze semen konopíjebohatýnaomega-3aomega-6esenciálnímastnékyseliny,olejjichobsahujeaž80%.Doolejesepřilisovánívyloučírovněžkanabidiol(CBD),kterýefektivnětlumízánětyadourčitémíryibolest.Olejdáleobsahujefytosteroly,antioxidanty,terpeny,vitaminyastopovéprvky.

• extrakt získávaný z květů konopí obsahuje větší množství kanabidiolu.

• Konopná semínka obsahují vysoký podíl proteinů imunoglobulinů, které stimulují imunitní systém.

• tHc tetrahydrokanabiol,jehožobsahvtechnickémkonopíjevminimálnímmnožství(0,2%).

OzDOBNýPřEDMěT

STOLNíHRA

VYSOKáKARTA

OSOBNízáJMENO PříSTROJ

SOUKE-NICKýTOVARYš

2.čáSTTAJENKY LUPáNí

SNížENíCENY

ÚDERNOHOU

MATERIáLNASYPáNíSILNIC

zKRATKANEPáLSKéRUPIE

----------VRANíK

MUžSKéJMéNO

DRUHPAPOUšKA----------DřEVěNýNOSNíK

POBíDKA----------OSOBNízáJMENO

NEPří-JEMNáSITUACE----------

SAň

KRáTKéSPOJENí

3.čáSTTAJENKY

čIDLAzRAKU

UKAzOV.záJMENO----------záPOR

čáSTSPáRU----------DRUH

BOROVICE

zKR.VESL.KLUBU----------zPěVNíPTáCI

BICíHUDEB.NáSTROJE

čISTITPRáDLO----------KRáTKéKABáTY

PáDOVáOTázKA----------VESPOD

MLáDěKACHNY

ST.NázEVTHAJSKA----------RANNíNáPOJ

VANOUT----------KOBKA

žITA

RUD.žíLA----------POSTAVAzPAN-TOMIMY

NěCO----------PRůKAz

POSU-zOVAzEL VLáčET

STARšíSPOJKA

JEDNODU-CHýSTROJ----------zVířECíHUBA

PřESTU-PEK

----------AMERICKýLITERáT

čáSTLUKU

zEMěDěL.POzEMEK----------HALIT

zNAčKARADIA

1.čáSTTAJENKY

SLůVKOREzIG-NACE

žENSKéJMéNO----------NATOTOMíSTO

RUDODřEV----------OSOBNízáJMENO

SVěTOVáSTRANA----------VýHRAVšACHU

PříTOKDUNAJE

DRAVýPTáK

----------říMSKýMIčíSL.150

ODPLATA----------PřED-LOžKA

4.čáSTTAJENKY

šESTE-REčNýNEROST

UšPINIT KONTAKT

POMůCKA:ISAR,KANK,NPR.

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 21. 3. 2011 pomocí SMS ve tvaru FLO KR3 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR3 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu. Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.

znění tajenky z minulého čísla: „Jak se vám daří?“ ptá se lékař pacienta. „Špatně, pane doktore, už mi nechutná ani to, co jste mi přísně zakázal.“ Úspěšné luštitelky z minu-lého čísla: Kristýna Hofmanová, Poděbrady; Dana Linková, Červený Kostelec; Lenka Partschová, Brandýs nad Labem; Hana Smetanová, Černožice; Jana Staszková, Třinec; Lenka Kubínová, Červený Kostelec; Dagmar Krejčíková, Všetaty; Jarmila Pernicová, Blansko; Dana Dvořáčková, Česká Kamenice; Eva Kozáková, Lety.

bylinné přírodní sirupy TOPVETVyhrajte 10 ×

Přírodní sirupy TOPVET – doplňky stravy zcela bez konzervačních látek a alkoholu. Vhodné na zvýšení imunity, pro lepší trávení, pro kvalitnější spánek...

Speciální řada pro děti – přírodní sirupy s fruktózou.

„tak dneska z vás mám opravdu radost, pane nožička.“ „Jak to?“ „no, celá léta, co jste sem chodil, jste simuloval, a dneska ...“ (viz tajenku)

Pro boj s nachlazením, chřipkou, kašlem, nespavostí či jarní únavou jsou vhodné pří-rodní bylinné sirupy. širokou nabídku doplňkůstravy právě ve formě bylinných sirupů bez kon-zervantů nabízí na našem trhu firma TOPVET.Její široká nabídka obsahuje nejen dětskou řadu sirupů slazenou fruktózou, ale také například speciální bylinné sirupy z čerstvé šťávy. Všechny sirupy TOPVET jsou výhradněbez alkoholu a konzervačních látek.

Speciální dětská řada obsahuje sladidlo fruktóza, po kterém se nekazí dětem zuby. Díky jeho nízkému glykemickému indexu jsou tyto sirupy vhodné i pro diabetiky.

více informací a e-shop: www.topvet.cz. žádejtevlékárnách,prodejnáchzdravévýživy a specializovaných obchodech.

Sirupy tOPvet – přírodní a bez konzervantů!

NESPORNÉ VÝHODY OPROTI GÁZE: › Vysoká savost = nižší spotřeba › Jemnost materiálu = citlivost k měkkým tkáním › Nízká prašnost = redukce rizik srůstů tkání

Další vlastnosti a možnosti výběru › RTG detekovatelné vlákno

= bezpečnost pro pacienta › Sterilní i nesterilní varianty

= rozdílné požadavky jednotlivých pracovišť › Různé velikosti a síly materiálu

= výběr pro vhodný typ výkonu

Budete-li mít zájem vyzkoušet si na vašem pracovišti BARRIER břišní roušky, tampony i komprese z netkané-ho materiálu, obraťte se na naše obchodní zástupce nebo zavolejte na telefonní číslo: 221 890 517

Mölnlycke Health Care, s.r.o., Hájkova 2747/22, 130 00 Praha 3. tel. 221 890 511. Fax 224 817 582. www.molnlycke.comNázev a logo Mölnlycke Health Care a ochranná známka BARRIER® jsou celosvětově registrovány pro společnost Mölnlycke Health Care

BŘIŠNÍ ROUŠKY Z NETKANÉHO MATERIÁLU PŘEDČÍ GÁZU

HOSPITAL SERVICE prostředky pro hojení ran a intenzivní péči HOSPITAL SERVICE prostředky pro hojení ran a intenzivní péči

A care a.s. Nikoly Vapcarova 3274/2, 143 00 Praha 4 – Modřany, www.acare.cz, [email protected], zelená linka: 800 111 123

Dermacyn Wound CareSuper-oxidovaný pH neutrální roztok na ošetřování akutních i chronických ran

ReposeAntidekubitální systém

MelMax®

Sterilní, inertní krytí na rány impregnované směsí PHITM a pohankovým medem

NOVINKA od 1. 1. 2011

Synergie hyaluronanu a jódu řešení pro chronické i traumatické rány

RevamilHydrofi lní gel s medem

na léčbu akutních a chronických ran

TMCerdakRegulace sekretu v ráně

pomocí biokeramiky

RevamilRevamilRevamil

florence 3_2011

Documents