Karel apek

Jak vznik divadeln hra Jak se dl film

Pokud v textu naleznete jakkoliv chyby, prosm, hlaste je na ne uvedench adresch!!!

Do elektronick podoby pevedl abalesa@hotmail.com

WWW: http://go.to/eknihy

Veker nalezen chyby/opraven verze poslejte na

abalesa@hotmail.com

Aktuln informace a jin knihy ke staen naleznete na

http://go.to/eknihy

mailto:abalesa@hotmail.comhttp://go.to/eknihymailto:abalesa@hotmail.comhttp://go.to/eknihy

VODEM Tento poun spisek by rd vyloil autorm, obecenstvu a

konec konc i kritice, jak vznik divadeln hra a jakmi promnami jest j projti, ne se vykukl v slv a skvlosti sv premiry. Nechceme podvodn pedstrat, e divadlu rozumme; faktum je, e divadlu nerozum nikdo, ani lid zestrl na prknech, ani nejstar editel, ba dokonce ani referenti. Paneboe, kdyby dramaturg mohl vdt, bude-li mt kus spch! Kdyby editel mohl pedvdat, udl-li kasu! Kdyby herec ml pedem njak znamen, e to vyhraje! pak, ano, pak by se divadlo dalo dlat stejn klidn a poestn jako truhlstv nebo vroba mdla. Avak divadlo je umn tak jako vlenictv a hazard tak jako hra v rulet; nikdy se nev pedem, jak to dopadne. Nejen o premie, ale i kadho veera je irm divem, e se vbec hraje, a kdy u se hraje, e se

dohraje a do konce; divadeln hra nevznik uskuteovnm njakho plnu, nbr ustavinm pekonvnm nesslnch a neekanch pekek. Kad laka v dekoraci a kad nerv v hrajcm lovku me kterhokoliv okamiku prasknout; obyejn sice nepraskne, ale pesto situace je dezoltn; prost neme ani bt jin.

Nebudi tu ei o dramatickm umn a jeho tajemstvch, nbr jenom o divadelnm emesle a jeho tajemstvch. Bylo by zajist vdnj uvaovat, jak by divadlo mlo bt a jak by se mlo ideln dlat; ale kad mluven o idelu zastr sloitou a divou skutenost toho, jak to opravdu je. Nerozjmme tu o monosti kolektivnho dramatu nebo konstruktivistick scny; v divadle je mono ve, je to dm div. Nejvtm divem ovem je, e to vbec b. Zved-li se o pl osm veer opona, bute si vdomi, e je to astn nhoda nebo pmo zzrak.

By jsme se vyhnuli pokuen mluvit zde o Umn, pece bychom rdi zaplili aspo v vodu sviku tak bosk Mze. Uzte ji, chudinku, nikoli v jej slv; spatte ji utahanou zkoukami, nachlazenou, podstupujc vemon strky, ohavnou dinu a vecky rozlaujc trampoty divadelnho rubu. A bude ped vmi na scn slavn ozen a nalen, vzpomete si, co jest j snet; nue, i to je hlub pochopen dramatickho umn.

A pak jsou rzn lid za scnou, pod n i nad n, kte spolu thnou a strkaj tu Thespidovu kru. I kdy tuto svou lohu ztlesuj velmi naturalisticky, kostmovni v obyejnm civilu nebo modrch blzch, hraj svou dleitou roli pi vzniku divadeln hry. Proe i oni bute zde oslaveni.

PRVN POTKY Ve svch prvnch, zrodench a tpavch zatcch vznik

ovem hra mimo divadlo, na psacm stole ctidostivho autora; do divadla vstupuje poprv, kdy se autor domnv, e je hotova. Ovem zhy (asi za pl roku nebo tak) se uke, e nen hotova; nebo v nejpznivjm ppad putuje potom zpt k autorovi s vzvou, aby ji zkrtil a mimo to pedlal posledn akt. Z jakchsi tajemnch pin je to vdycky posledn akt, co se mus pedlvat, prv tak jako vdy je to posledn akt, co na jeviti urit sele a v em kritika se vzcnou jednomyslnost objev slabinu dla. Je napodiv, e dramatit autoi pes tyto neodchyln zkuenosti trvaj na tom, aby jejich kus ml vbec njak posledn akt. Prost nemly by

bt psny dn posledn akty. Nebo by se ml posledn akt zsadn odznout, jako se uezv ocas buldokm, aby jim nekazil postavu. Nebo by se ml hrt kus obrcen, s poslednm aktem na zatku a s prvnm aktem, kter vdy je uznvn za nejlep, na konci. Zkrtka nco by se mlo stt, aby z divadelnch autor byla sata kletba poslednho aktu.

Kdy tedy je posledn akt dvakrt nebo tikrt sekrtn a

pedln a kus pijat, pon se pro autora doba ekatelstv. Je to obdob, kdy autor pestv cokoliv pst a dlat, kdy nen s to ani st noviny ani t v oblacch ani spt ani jakkoliv utloukat as, nebo ije v transu ekn, e bude hrn, kdy bude hrn, jak bude hrn, a podobn. S autorem, kter se ek, nen vbec

ei; jen zcela otrl autoi dovedou potlait svj nepokoj a tvit se, jako by chvlemi mysleli tak na nco jinho ne na svj pijat kus. Dramatick autor si snad pedstavuje, e by u pi dopisovn kusu ml za nm stt divadeln sluha a udchan vyizovat, aby pan autor u proboha poslal ten posledn akt, e pozt m bti premira a e on, posel, se nesm bez poslednho aktu vrtit, a kdesi cosi. Tak se to ovem nedje; je-li kus pijat, mus se v divadle po jistou dobu uleet; nabv tm vt zralosti a jaksi nacpi divadlem. Mus njakou dobu leet tak proto, aby se mohl pak ohlaovat jako dychtiv oekvan novinka". Nkte autoi neetrn zasahuj do tohoto procesu zrn osobnmi urgencemi, je na tst nemaj inku. Vc se mus ponechat pirozenmu bhu. Kdy se kus dostaten ule, zane ponkud jakoby pchnout a mus se s nm ven, na jevit; toti nejprve do zkuebnho slu.

OBSAZEN Ovem neli se zane zkouet, mus bt kus obsazen; a zde

uin autor cennou zkuenost, e vc nen tak jednoduch. M tam dejme tomu t dmy a pt pn; a na tch osm rol si vybere osm nebo devt nejlepch hvzd, ktermi divadlo disponuje, a prohls, e prv jim to il na tlo a e si pedstavoval zrovna je; div e nevyvol z hrobu nebotka Monu, aby mu tam zahrl jednu loku ona je sice mal, ale zle mi na n". Dobr; ten nvrh pod pidlenmu reisrovi a vc putuje jak se k nahoru".

Nyn se vak uke, e: 1. pan A. neme hrt hlavn roli, protoe m souasn

jinou hlavn roli; 2. pan B vrt roli, kterou j autor pidlil, s uraenm

protestem: tohle pece pro n nen; 3. slena C. pak neme dostat roli, jak si autor pl, protoe

mla roli minul tden a mus se zamstnat slena D.; 4. pan E. neme dostat hlavn roli; mus ji dostat pan F.,

protoe mu vzali roli Hamleta, o kterou se uchzel a kterou

dostal pan G.; 5. za to by pan E. mohl nhradou dostat ptou roli, ale pohchu ji vrt, nadosmrti dorn na autora, e mu

nepidlil tvrtou roli, je pece pat do jeho oboru; 6. pan H. se mus etit, protoe je nachlazen nsledkem

jakhosi konfliktu se fem inohry; 7. pan K. neme hrt roli slo 7, protoe tu nen nikdo

lep na vrcenou roli slo 5; nen to sice jeho obor, ale on to pinese;

8. osm role (telegrafn posel) se obsad se zvltn ochotou zcela podle pn autorova.

Tak se stane, e vc nejenom dopadne docela jinak, ne si nezkuen autor pedstavuje, nbr i k obecn hokosti vech pedstavitel, kte nemohou autorovi odpustit, e jm nepidlil roli pmo.

Od t chvle, kdy jsou role rozdny, rod se uvnit divadla dvoje mnn: jednak e jsou v tom kuse krsn role, ale e jsou patn obsazeny, jednak e tam jsou patn role, ze kterch se ned nic, ale zhola nic udlat, i kdyby si dal lovk nohu za krk.

REIE Reisr, jemu je kus pidlen, vychz z rozumnho

pedpokladu, e se mus kusu pomoci na nohy, jak se k: il, e se mus udlat jinak, ne jak to autor nadrobil.

J jsem si, vte, prav autor, pedstavoval takovou tichou, komorn hru

To by nic nebylo. odpovd reisr. To se mus hrt pln groteskn.

Klra, to je takov zakiknut, pasivn bytost, vysvtluje autor dle.

Co vs nem, namt reisr. Klra je vyloen sadistka. Koukejte, na strnce 37. j k Dane: Nemu mne, Klro. Pitom se Dane bude svjet na zemi a ona bude stt nad nm v hysterickm zchvatu, vte?

Ale tak jsem to nemyslel, brn se autor. To je zrovna ta nejlep scna, konstatuje sue reisr.

Jinak by prvn akt neml aktlus. Scna je obyejn mansk pokoj, vykld dle autor.

Ale muste tam mt njak schody nebo estrdu, prav

reisr. K emu estrdu? Aby na n Klra mohla stt, a zvol Nikdy. Ten moment

se mus vyzvednout, chpete? Aspo ti metry vysok estrda. A potom z n sko ve tetm vstupu Velk.

Pro by z n skkal?

Protoe tam mte poznmku ,Vpadne do pokoje. To je jedno z nejsilnjch mst. Vte, ta hra potebuje trochu vc ivota. Vy jste pece neml na mysli njakou tuctovou a konvenn utahaninu, no ne?

To se rozum, e ne, prav autor honem. Tak vidte. Mm-li vyzradit jist hlub tajemstv dramatickho umn,

tedy tvoiv autor je ten, kter nechce bt poutn jevitm, a tvoiv reisr ten, kter nechce bt poutn textem; co se te tvoivho herce, ten, chudk, nem jin volby, ne bu e se dr sama sebe (v tom ppad se vytkne patn pojet reii), nebo e se dr reisra (v ktermto ppad se vytkne patn pojet herci).

Stane-li se zvltn nhodou pi premie, e nikdo nekloptne v dialogu, e nespadne patn pivrtan kulisa, nepepl se reflektor a nestane se dn jin netst, dostane reisr v kritice pochvalu, e reie byla peliv". Je to ir nhoda; ale ne dojdeme k premie, musme jet projt martyriem zkouek.

TEN ZKOUKA Jste-li nebo hodlte-li bt divadelnm autorem, radm vm,

abyste nechodili na prvn neboli tenou zkouku. Je to zdrcujc dojem. To se sejde est nebo osm herc; vypadaj na smrt unaveni, zvaj a je jim zima; stoj nebo sed v hloucch a polohlasem kalaj. Tato pochmurn a bruiv chvle se vlee asi pl hodinky; konen reisr provol: Tak dmy a pnov, zaneme.

Na smrt unaven sbor se rozsad u rozviklanho stolu. Poutnka hl. Veselohra o tech djstvch, zane pedtat

reisr, nae rychle odbrept scn: Chudobn mansk pokoj. Vpravo dvee do pedsn, vlevo do lonice. Uprosted stl a tak dle. Vstoup Ji Dane.

Nic.

Kde je pan X.? vyjede reisr. Copak nev, e mme tenou zkouku?

On zkou na jeviti, zabru nkdo znechucen. Tak budu st jeho roli j, rozhodne se reisr. Vstoup

Ji Dane. Klro, stalo se mi nco neekanho. Klra. Nic. Tak sakra, povd reisr, kde je Klra? Nic. Kde je pan Y.? Mon, e stn, mn jeden hlas ponue. Jela na gapl, potv druh. Vera mn povdala Mry, zan nkdo vypravovat, e

pr Tak budu st j roli Klry, vzdychne reisr a honem,

jako by ho nkdo honil, odkv dialog Jiho Danee a Klry. Nikdo ho neposlouch. U druhho konce stolu se rozvj tich hovor.

Vstoup Katue, odfoukne si konen reisr s levou. Nic. No tak, sleno, hubuje reisr, dvejte pece pozor! Vy

jste Katue, ne? J vm, povd slena naivka. Tak tte! Prvn akt, vstoup Katue. J jsem zapomnla roli doma, prohls slena naivka

lbezn. Reisr zabru nco dsnho a odkv sm dialog Katue

a Klry, brebent rychle, jako kdy se knz modl oten na chudm pohbu. Jen ptomn autor se nut poslouchat; jinak se vc odehrv za obecnho nezjmu.

Vstoup Gustav Velk, kon reisr ochraptlm vkikem.

Jeden z mim sebou trhne a hled po kapsch skipec; kdy si jej nasad, listuje v roli. Kter strnka? pt se konen.

est". Mim obrac strnky a pone odkvat svj part hrobovm a

tragickm hlasem. Proboha, ds se ptomn autor, vdy to m bt vesel bonvivant! Zatm reisr zastupujc Klru a mim hrajc veselho bonvivanta odkvaj pochmurn responsoria, je maj bt jiskivm dialogem.

Kdy se vrt v manle, te mim mrtvoln. Manel, opravuje reisr. J tady mm manle, trv na svm mim. To je chyba v oklepku, opravte si to. Tak a to podn opisuj, prav mim s odporem a ryje

tukou do role. Zatm se agonizujc sbor ponkud rozjel, a to drn;

najednou pokat! v jedn roli chyb vta; pokat! tady je krt od byla prvn lska a po jte rd"; pokat, tady jsou zpehzeny role. Tak dl; huhlav, kobrtav, uchvtan sype se text dychtiv oekvan novinky. Kdo dok svou roli, sebere se a jde po svm, i kdyby chybly do konce jen ti strnky; nikoho, jak se zd, za mk nezajm, jak to dopadne. Poslze padne posledn slovo hry a nastane ticho, kdy je kus potkvn a souzen svmi prvnmi interprety.

Ale jak si do toho mm vzt aty? vyhrkne hrdinka kusu do tkho mlen.

Autor se potc ven, drcen pesvdenm, e doposud nikdy v djinch svta nebyla napsna hra tak ediv a nespn jako jeho.

VE ZKUEBNM SLE Nyn nastv dal stadium: aranovac zkouky ve zku-

ebnm sle. Tadyhle jsou dvee, ukazuje reisr v przdnm prostoru,

a tenhle vk jsou druh dvee. Tahle idle je pohovka, a tahle dle je okno. Tady ten stl je piano, a tady, co nen nic, je stl. Tak. Milostpan pijde dvemi vlevo a postav se u stolu. Dobe. A te pijde druhmi dvemi Ji Dane. Sakra, kde zas je pan X.?

Zkou na jeviti, oznamuj dva hlasy. Tak budu markrovat Danee... vzdychne reisr a vbhne

imaginrnmi dvemi. Klro, stalo se mi nco neekanho. Milostpan, jdte mn t kroky naproti a dlejte trochu pekvapenou! Klro, stalo se mi nco neekanho. Potom se pehraje Dane k oknu Prosm vs, nesete mi na t idli, vdy je to okno! Tak jet jednou, milostpan. Vy vejdete zleva a Dane proti vm. Klro, stalo se mi nco neekanho.

Nikoliv, ote, te Klra ze sv role, nevidla jsem ho od rna.

Reisr ztuhne: Co to tete? Prvn akt, druh strnka, vysvtluje Klra pokojn. Ale tak to tam nen, ki reisr a vytrhne j roli... Kdepak

to mte? Nikoliv, ote... To pece... Ale milostpan, vy jste si pinesla jin kus!

Mn to vera poslali, povd milostiv klidn. Tak si vemte zatm inspicientovu knihu a dvejte pozor. J

pijdu zprava Klro, stalo se mi nco neekanho, spust milostpan. Ale to nen vae, zouf si reisr. Pece vy jste Klra, a

ne j! J myslila, e to je monolog, namt milostpan. Nen. J pijdu a eknu: Klro, stalo se mi nco nee-

kanho. Tak pozor! Klro, stalo se mi nco neekanho. ,Jak budu mt vlasy? te se milostpan. dn! Tak jet jednou: Klro, stalo se mi nco nee-

kanho. Do-se-li pviholile, slabikuje Klra. Coe? J na to nevidm, hls Klra. Jei Kriste, p reisr. Mte tam: Co se ti pihodilo?

tte to podn! Klra bere za svdky cel soubor, e to v oklepku vypad

jako do se li pviholile". Kdy je fakt dostaten prokzn, vt se reisr popt imaginrnmi dvemi, horen spaje: Klro, stalo se mi nco neekanho.

Ptomn autor s ustrnutm shledv v tto vt vechnu topornost a nesmyslnost svta. Nikdy, snad nikdy u se tento chaos nerozplete; nikdy se svt nevzpamatuje z faktu, e se stalo nco neekanho; nikdy se nedojde dle...

Vejde Katue, hls reisr. Mhm, ozve se z pozad, kde Katue zatm souasn

pohlcuje prek, tan paso doble a van. Bum! dv idle let na zem, Katue stoj prosted slu a dr si koleno. Katue vela, povd. Je, to jsem si dala!

Muste vejt zleva, sleno, vrac ji reisr. Kdy nemu, bduje Katue. J jsem si rozbila nohu. Tak pozor, ki reisr, vstupuje Gustav Velk. Gustav Velk se dv na hodinky. Musm te jt zkouet

na jevit, povd mraziv. ekal jsem tu zbyten celou hodinu. Mcta.

Autor m pocit, e tm snad je vinen on. Zatm se uke, e za neptomnosti Jiho Danee a Gustava Velka nen mono aranovat ani jedin dialog krom zatku tetho aktu:

Sluka: Pan Velk, milostpan. Klra: A vejde! Tuto scnu opakuje reisr sedmkrt, nae mu nezbv ne

aranovac zkouku rozpustit. Autor se vrac dom v smrtelnm dsu, e takhle se jeho kus nenastuduje ani za sedm let.

DAL ZKOUKY A pece se na tchto zkoukch v sle, kde rozviklan idle

znamen pohovku, trn, sklu nebo balkn, nadl nejvc divadeln prce. Autor prahnouc vidt svj kus nalz jej zde ve stavu rozcupovn a zpehzen, e by zaplakal; zkou se to od konce nebo od prostedku, njak nepatrn vstup se vrac dvacetkrt, zatmco na jin dosud vbec nedolo, polovina herc stn a druh polovina bh po jinch zkoukch; ale pece jsou minuty, kdy autor ct, e se to stv skutenost.

Za ti nebo za tyi dny pibude nov osobnost: npovda. Herci pestvaj st role a zanaj hrt, jsou p vci, jde to

skvle; autor prohlauje, e by premira mohla bt u dnes veer. Pokejte, a budeme na jeviti, brzd herci jeho naden. Konen nastane velk den, kdy se takto rozdlan kus dostane ke zkoukm na jeviti. Zkou se jet se sputnou oponou, npovda sed u stolku; rovn pan autor se vrt u stolku a t se, jak to pjde. Nue, nejde to vbec. Cestou ze slu na jevit se kus z nevyzpytatelnch pin rozkl. Ve je ztraceno.

Ne po dvou nebo tech zkoukch se i to sprav, jde to bezmla skvle; a reisr ke: Tak, opona nahoru a npovda do boudy. To je okamik, kdy i otuil herec zbledne. Nebo z tajemnch, nejsp akustickch dvod to zas naprosto nejde, jakmile npovda vleze do boudy. Znien autor z parteru pihl, jak na jeviti povlv jeho text jako zplihl hadr v pervanm vtru. A jet ke vemu se reisr jaksi pestv starat o to, co herci na jeviti povdaj, a jenom se vztek, aby tenhle stl vc napravo a tamten aby rychleji odeel. ertvpro mu na tom tak zle, mysl si autor, v textu je prost Dane odchz", to pece sta. Reisr nejsp zelel, nebo nyn ve jako blzen, e Klra m o krok ustoupit; i herci jsou njak navreni a zuiv se hdaj s npovdou, e pr jen mele hubou, ale nemluv. Ji Dane prohlauje, e m chipku a e si pjde lehnout. V pozad na sebe tk inspicient s rekvizitem v zchvatu atavick vzteklosti. Konen reisr se vyspe a zmlkne, zatmco po jeviti v smrtelnm ochabnut klopt vyklouben text.

Pan autor se kr v parteru jako hromdka netst. Je to dezoltn a nen u pomoci: pozt je generlka.

KUS DOZRV Obyejn posledn den ped generln zkoukou se rozsype

pytel netst. V ansmblu vypukaj epidemicky chipky, angny, zpaly plic, znty pohrudnice, slep steva a jin razy. Shnte jakou mm horeku, chr hlavn pedstavitel autorovi do ucha, jako kdy unik z kohoutku pra. Ml bych si jt lehnout aspo na tden, spe, duse se kalem a pohleje na autora vytavma, slzami zalitma oima obti veden na porku.

J neumm ani slovo, prav druh. Pane autore, eknte, a odlo premiru!

J nemu mluvit, chrapt Klra. Tady na jeviti tak dsn thne. Pane autore, a mne pust k doktorovi, nebo nebudu moci premiru hrt. A ke vemu jet vesel bonvivant posl lkaskou omluvenku: aluden kee. Tak.

(Budi po pravd eeno: hereck ivnost je tvrd ne vojna; a chce-li se nkdo z vs stt hercem, od eho ho se

sepjatma rukama a pozdvienm hlasem varuji namst jeho otce i matky, nu, ale chce-li tomu mermomoc, tedy a dve vyzkou svou rezistenci, trplivost, mchy, paly a rejstky, a zkus, jak se zapot pod parukou a jak pod lidlem, a uv, snese-li chodit nah na mrazu nebo zabalen ve vatonech v parn lzni, dovede-li osm hodin stt, bhat, kiet, eptat, jst sv obdy a veee na kuse papru, mt na nose mastix pchnouc tnicemi, bt opkn reflektory a ofukovn meluznou z propadu, vidt asi tolik dennho svtla jako hav, zamazat se o vechno, na shne, mt smlu v kartch, nesmt pl hodiny kchnout, nosit triko propocen dvaceti pedchdci, estkrt shazovat aty ze sv zapaen a zrovna dmajc nahoty, hrt se zntem okostice, s angnou a teba i s dmjovm morem a snet jet mnoho jinch trap, je podstupuje herec, kter hraje; kdeto herec, kter nehraje, podstupuje muka stokrt hor.)

Tak zanat, zanat, i necita reisr, a na jeviti se pone potcet nkolik spajcch postav, je odkvaj poslednm dechem jaksi na smrt odporn text, jej jim vnucuje npovda. Ale dmy, tohle nejde, ki bez sebe reisr. Jet jednou zptky! To nen dn tempo! A vy mte stt u dve! Tak jet jednou, vejde Katue.

Katue vejde krokem umrajc souchotinky a zstane stt. No tak, sleno, zante, hartus reisr. Katue cosi elest s oima upenma do neznma. Ale sleno, vy mte pejt k oknu, bsn reisr. Jet

jednou zptky! Katue se rozple a utee z jevit. Co se j stalo? ds se

ptomn autor. Reisr kr rameny a sy jako rozhaven elezo ve vod. Autor se sebere a let do divadeln kancele: e pr nen mono, aby pozt byla premira, e se to rozhodn

mus odloit a podobn. (Kad autor je den ped generln zkoukou toho nzoru.) Kdy se ponkud uklidnn po pl hodin vrac, zu na jeviti straliv konflikt mezi hlavnm pedstavitelem a npovdou. Hlavn pedstavitel tvrd, e mu npovda nedal jakousi narku, co npovda prudce popr a na znamen protestu opust budku. Nyn dostane vynadno inspicient, jen opt vynad oponi, nae kravl postupuje v bluditi divadelnch chodeb, vytrceje se a nkde v toprn. Zatm se podailo pimt npovdu, aby se vrtil do boudy roztrpen tak, e nadle u jen ept. Tak zaneme, ki reisr zlomenm hlasem a usedne, pevn odhodln neplst se u do cel vci; nebo vzte, e posledn akt nebyl jet na jeviti pezkouen.

Myslte, e to me pozt bt? pt se ho autor zkostn.

Ale vdy to jde bjen, povd reisr a vylet. Jet jednou! Zptky! To je vecko patn! Znovu, jak vejde Katue! Katue vejde, ale v tom okamiku propuk nov boue. Hergot, burc reisr, kdo dl ten rmus? Kdo to tlue? Pane inspiciente, vyhote toho lumpa, co dl v propadu ten hluk! Nyn se uke, e een lump je prost strojnk, kter m cosi spravit na propadu; nebo v kadm divadle se pod nco spravuje. Dle se uke, e si strojnk nenech tohle lbit a e se dovede brnit kype a obrn; poslze je uzaveno jaks taks pm s podmnkou, e strojnk bude bouchat kladivem trochu m.

Tak zaneme, chropt reisr, ale na jeviti stoj npovda s hodinkami v ruce a povd: Poledne. J odpoledne sufluju. J musm jt.

Tm se obyejn kon posledn zkouka ped generlkou; je to dusn a podrdn den, bouliv a mran; ale ztra se rozklene irok, ziv, pestr duha generln zkouky.

Pane reisre, poznamenv autor, snad by mohla Klra v prvnm aktu

Te u to musme nechat, urv reisr ponue. Pane reisre, hls Klra, prv mn vadlena vzkazuje, e nebude do premiry s mmi aty hotova. To je dsn!

Pane reisre, vol Katue, jak si mm vzt punochy? Pane reisre, ohlauje rekvizit, my tam nemme dn akvrium.

Pane reisre, prav divadeln mistr, ale my nememe mt ty dekorace do ztka hotov. Pane reisre, mte jt nahoru. Pane reisre, jakou mm dostat paruku? Pane reisre, to musej bt ediv rukavice? Pane reisre, nalh autor, snad bychom pece jenom mli premiru odloit. Pane reisre, j bych si vzala zelenou erpu. Pane

reisre, a musej bt v tom akvriu rybiky? Pane reisre, ale ty holinky mn mus zaplatit divadlo. Pane reisre, snad bych nemusela padnout na zem, kdy omdlm. J si zamau aty. Pane reisre, tady je korektura plaktu. Pane reisre, je tahle ltka na kalhoty dobe? Ptomn autor se pon ctit tou nejposlednj a nejzbytenj figurou na svt. Dobe mu tak, nemusel to dlat.

GENERLN ZKOUKA Generln zkouka je v teorii zkouka, kdy m bt vechno

jako veer", s dekoracemi, svtly, kostmy, lenm, zkulisnmi zvuky, rekvizitami a komparsy; v prax je to zkouka, na kter nen pohromad nic z toho veho, pi n je obyejn na scn polovina dekorac, zatm co druh polovina teprve schne nebo se rmuje nebo je jinak na cest"; kdy jsou doity kalhoty, ale ne kabty; kdy se uke, e v celm divadle nen jedin vhodn paruky; kdy vyjde najevo, e chybj zrovna ty hlavn rekvizity; kdy statist nemohou pijt, protoe jeden je u soudu za svdka, druhk nkde v ad a ostatn v nemocnici nebo kde; kdy zjednan fltnista me se dostavit a ve ti hodiny, protoe takto je oficilem v zdunm ad. Generln zkouka je zkrtka generln pehldka veho, co v posledn chvli jet chyb.

Autor sed v hlediti a ek, co se bude dt. Nejdv se

dlouho nedje nic, jevit je przdn; herci se schzej, zvaj a mizej v atnch, znepokojen si kajce: love, j jsem tu roli jet ani nevidl. Pak pijedou dekorace a na jevit se vyval technick personl. Autor m trhn, aby jim bel pomoci; tak u se t, e uvid hotovou scnu. Chlapci v modrch halench a overalech thnou stnu pokoje, vten. Nyn thnou druhou stnu, slva. Te jen tet stnu; ale tet stna je jet v malrn. Tak tam zatm dejte njak hadr, vol reisr. Nakonec se msto tet stny d malovan les.

Nato se cel dal prbh zadrhne u njak lati. Zane to

tm, e dva mui v modrch halench nco vrtaj u jedn kulisy.

Co to tam dlte? ki divadeln mistr. Ale mus se sem dt lajsna, povdaj mui. Divadeln mistr

b zakroit, sedne na bobek a vrt u een kulisy.

Tak co to tam sakra dlte? ki po tvrt hodin reisr. Ale mus se sem dt lajsna, odpovd divadeln mistr.

Reisr zakleje nco dsnho a b zakroit, to jest, sedne na bobek a studuje eenou kulisu.

Pane reisre, pro nezanme? vol po tvrt hodin autor.

Ale mus se sem dt lajsna, odpovd zahlouban reisr. Autor si znien sedne; tak vida, zle jim vc na njak

lajsn ne na mm kuse; co to vlastn je lajsna"? Pane autore, pro nezanme? pt se ve tm hledit

ensk hlas. Ale mus se tam dt lajsna, odpovd autor znalecky a

sna se potm rozpoznat, kdo to mluv. Pchne to jaksi pryskyic a mejdlkem.

To jsem j, Katue, zub se to ze tmy. Jak se vm lb m aty?

Ah tak, aty; autor je poten, e se vbec nkdo star o jeho mnn, i prohls naden, e prv tak si ty aty pedstavoval: prostik a nenpadn

Vdy je to model, uraz se Katue. Konen njakm divem je tajemn vc s lajsnou vyzena. Tak na msta, ki reisr. Pane reisre, tuhle paruku j si nemu vzt. Pane reisre, mm mt hlku? Pane reisre, piel jen jeden statista. Pane reisre, nkdo zas rozbil to akvrium. Pane reisre, v tch hadrech j hrt nebudu. Pane reisre, nm se peplily dv tiscovky. Pane reisre, j dnes budu jen markrovat. Pane reisre, mte jt nahoru. Pane reisre, mte jt dol.

Pane reisre, mte jt do dvojky. Zanat, zanat, ve reisr. Oponu dol! Npovda!

Pane inspiciente! Zan se, ki inspicient. Opona se snese dol, v hlediti je tma; v autorovi se tetel

srdce dychtivm oekvnm, e te, te konen uvid svj kus.

Inspicient cinkne poprv. Nyn se konen slovo stane tlem. Zvonek cinkne podruh, ale opona se nezved. Msto toho je

najednou slyet vztekl ryk dvou hlas, zduen oponou.

Zas se tam hdaj, bru reisr a let na jevit zakroit.

Nyn je slyet vztekl ryk t hlas, zduen oponou. Konen to jet jednou cinkne a opona se trhan zved. Na jevit vejde naprosto neznm pn s knrem a povd:

Klro, stalo se mi nco neekanho.

Njak dma mu pokro vstc: Co se ti pihodilo? Pokat, ki reisr. Vypnte spodn rivaltu! Pidejte

trochu lut! A pro nesvt slunce do okna? Vdy svt, vol hlas kdesi zpod jevit. Tohle je njak slunce? Muste pidat svtla! Ale honem! Tak tam musme dt dv tiscovky, hls podzemn hlas. Tak je tam sakra dejte! Kdy je nemme, a na jevit vylz lovk v blm

plti: Vdy jsem kal panu reisrovi, e se nm peplily! Reisrovi peskakuje hlas zuivost. Tak tam dejte jin!

A let na jevit, kde se rozpoutv kravl v prudkosti dosud nezait, jakm se zan kad vn generln zkouka.

Zatm autor sed jako na trn. Kristepane, mysl si, jakiv u nebudu pst divadlo.

K by to dodrel!

DAL PRBH Divadeln lid je, jak znmo, povriv; napklad nesmte

pti herece ped premirou Mnoho tst", nbr Prevte, breptej", ani herci Mnoho zdaru", nbr Sraz vaz", piem se m na dotynho naplivat. Podobn se prav, e m-li mt premira hladk prbh, mus bt pi generln zkouce kravl. Nco na tom snad je; nelze aspo dokzat opak, protoe nikdy dosud nebylo generln zkouky bez kravlu.

Velikost tohoto kravlu je rzn podle autority reisrovy; nejvt bv, vede-li reii sm f divadla. Je-li reisr pli slb, obstar potebn kravl f vpravy, inspicient, divadeln mistr, osvtlova, strojnk, alounk, rekvizit, npovda, f krejovny, garderobir, nbytk, mu v provaziti, paruk, jevitn mistr nebo jin technick sla. Jedinm pravidlem je, e se pi tom neuv stelnch ani sench zbran; ostatn

zpsoby toku i obrany jsou vce mn ppustn, zejmna kik, ev, ryk, pl, vpov na hodinu, urky na cti, stnosti k editeli, enick otzky a jin nsilnosti. Tm nechci ci, e divadeln prosted je njak zvlt divok, krvelan a nsilnick; je pouze ponkud, abych tak ekl, pratn nebo stelen. Sociologicky vzato, velk divadlo je soubor nejrznorodjch lid a povoln; mezi vlsenkem a muem, kter dl divadeln hrom, je vt odlehlost ne dejme tomu mezi poslancem Hakenem a poslancem Petrovickm, kte jsou pece jen jaksi kolegy v povoln.

Mez divadelnm rekvizitem a alounkem je vn

konflikt kompetenn; ubrus na stole je vc alounka, kdeto tal na stole je oblast psobnosti rekvizitovy, a stoj-li na stole jet lampa, tedy pslu osvtlovam. Divadeln krej zsadn podceuje innost divadelnho truhle, jen tento cit iv oplc. Ku lisa horliv pek nbytki a vice versa, kteto oba zase ztrpuj existenci osvtlovai s jeho kabely, reflektory a aparty; alounk se svmi taflemi nebo koberci jet komplikuje tuto tlaenici zjm a dostv obyejn

vynadno ode vech. K tto technick motanici pipotejte, e se rozvj co mon v nejvtm spchu a e obyejn nen nic dokoneno, e reisr hartus na nspicienta a inspicient na vechny, e u je poledne a zkouka se jet nezaala, a pochopte napjatou a katastrofln nladu generln zkouky.

Ale dobr, reisr u mchl rukou nad nedodlanm stavem

jevit, krej navlkl na herce nedoit kabt, vlsenk, mu nasadil zatmn paruku, garderobir mu sehnal jaksi zbyten velk rukavice, rekvizit mu vtiskl do ruky hl me to zat; opona se zvedne, hrdina spust Klro, stalo se mi nco neekanho a reisr se rozkikne hlasem hystericky peskakujcm na znamen, e je nco patn. Je to ovem svtlo.

l ekl Hospodin: Budi svtlo, a bylo svtlo. Jene Psmo neprav, bylo-li svtlo lut nebo erven nebo modr, nek

nic o rivaltch, lbcch, korytech nebo kornoutech, o jednice, dvojce a trojce, o padestkch, stovkch a tiscovkch, o regultorech a reflektorech, o horizontu a stnech a jinch svtelnch kazech; Hospodin nepikzal zapnte druhou rivaltu na est lut ani dejte do portlu modrou, sakra, dnou modrou, j nechci modrou, zapnte v lustru msc a zakrejte ho, to je patn, na horizontu m bt oran, a ten lustr mn nesm svtit na portl a tak dle. Hospodin to ml pohodln, protoe nejdve stvoil svtlo a pak teprve lovka a divadlo. Generln zkouka je zkouka na budi svtlo"; jene nejde to tak hladce jako za as geneze.

Pane reisre, vol konen hrdina hry na jeviti, u je

jedna hodina; tak mme zkouet nebo ne? A pro u nezkoute? chrapt ukien reisr rozlcen. Klro stalo se mi nco neekanho. Reisr vylet. To je patn! Sthnte tet rivaltu

napolovic! Co se ti pihodilo? Jet! Vc sthnout! No tak, bude to? Pane reisre, vol osvtlova, vdy u tet rivalta

nesvt! Tak co to tam svt? To je lustr. Pan reisr poruil, abych lustr zapnul. Po

tom vm nic nen, co jsem vm poruil, ry reisr. Zhasnte lustr a zapnte tet rivaltu na est!

Klro stalo se mi nco neekanho. Co se ti pihodilo? To je patn! Zapnte do lustru lutou a zhasnte rampu! Nastane chvilka zvltnho, ulevujcho ticha. Ach, k

potrv! Co to je? rozkikne se reisr, pro se nezkou? Na jevit vyjde inspicient. Prosm, pane reisre, Klra

nkam la. Te m zkouet, burc reisr. A jde na jevit, ale

hned!

Ale dn ale, sopt reisr, a nhle chab, zhroucen, jako

lovk, ktermu je u vechno jedno, zamru: Tak zaneme. Konen tedy zatek.

Klro, stalo se mi nco neekanho. Co se ti pihodilo? V tu chvli se vyhrne na scnu alounk se taflemi a postav

je k oknu. love, co tu chcete? vyjekne reisr praskajcm

hlasem.

Zclony povsit, povd alounk vcn a leze na tafle. Co vet? Jak zclony? Thnte pry! Pro jste je

nepovsil dv? Protoe mn dv neposlali ltku, povd technick sla na

taflch, ale tu ji se reisr t na jevit, aby ho srazil i s

ebkem, zakrtil, zadvil, rozdupal nebo co. Ptomn autor si zakryje oi i ui. Konen propukl kravl,

div, teskn, spav kravl dn generln zkouky, kravl, kter se podebral a kvasil od rna, kravl horen, chvatn, nespravedliv jako svt a nutn jako bouka v prod, kravl, kter napln vechny ptomn, autora i herce, technick personl i boucho reisra temnm, zoufalm vztekem, navou, znechucenm, steskem, touhou bt nkde venku, pry z toho zatracenho, neladnho divadla... Nebo to je prav nlada generln zkouky.

Poslze se reisr vrac na sv msto v hlediti, zestrl o deset let, vyslen, mran a nenvidn vemi. Tak zante, povd s odporem.

Klro, stalo se mi nco neekanho, odkv hrdina s hrdlem sekrcenm.

Co se ti pihodilo? ept Klra bezhlase. Vyerpan, tce, bez radosti vlee se generln zkouka.

patn, chropt reisr. Zptky! Vy muste pijt rychleji! nava pad na herce, nohy jim brkaj, hlas se lep k hrdlu,

pam najednou selhv; co nikdy nebude konec? patn, urv reisr. Zptky! Kryjete svho partnera! Te u jen aby byl konec; hraje se zrovna se zaatmi zuby,

text se rychle oddrkotv, reisr by chtl jet jednou zastavit, ale mvne bezmocn rukou a sete si studen pot. Konec.

Herci se beze slova vytrat z divadla skoro vrvorajce pod derem svho vzduchu tam venku; a pan autor b dom s oima k zemi, nesa na svch bedrech navu a skleslost vech. Ztra tedy je premira; dobr, te u je vecko jedno.

Ale vy vichni se pes to ve budete zas tit na sv pt generln zkouky, vy autoi, i vy herci, reisi i divadeln misti i paruki i oblkaky; je to dlouh a chmurn den, tk

jako ernov a zl; ale snad proto se budete na nj tit, e je tak naprosto vyerpvajc.

VPRAVA SCNY Napsal Josef apek S nramnou trefnost bylo tu u vypsno, jak to chod, kdy

autor nape hru a zad ji divadlu; jak to vypad p prvn ten zkouce, pi zkoukch aranovacch a pak pi generlce. Jmavm zpsobem bylo tu vyleno, co vechno tu autor ct a prov, kdy konen stv se asten toho, jak jeho slovo dochz svho divadelnho tla. Vidli jsme tu autora i s jeho hrou, jak se stv osou, kolem kter se zane oteti cel

divadeln provoz. Pozorovali jsme, jak skpav, v zdnlivm zmatku a v nejhroznjm binci se tu vechno stav do slueb vzneenho mzickho ducha, jemu dal autor prchod svou hrou. Zrove jsme tu vidli, jak autor se tu i pes svou nezbyt-nost (vdy kdo jin ne autor me napsati divadeln kus?) ct bti pln zbytenm a dokonce i oputnm. Nebo on jedin uprosted veho, co se tu rozpoutv, nen pedmtem shon ani kravl; jeho fyzick osobnost nen tu osvtlovna reflektory ani lbky, nen teba zdokonalovati a zajiovati ji njakou lajsnou, natrati klihovmi barvami nebo pjce m, ovovati drapriemi nebo zakrvati trvnkem. K jeho tetelc se bytosti nen teba pistavovati divadelnch schdk nebo pivrtvat dve. Nen pochyby, e by v zjmu kusu s nejvt ochotou tohle vechno podstoupil, ale je to u takov, e s nm se nic nedje, co s ustrnutm dv se na vavu, kterou zpsobil, stav se divadelnm autorem. I ct se tu velmi zbytenm a peklivm, uhbaje se nbytkm, kte pinej stl, a vreje do kulisk, kte se tu hmod se stnou. Provinile bloud a stra po divadelnch prostorch a nikde neme se ukzat prospnm a inlivm; chtl by nco ci reisrovi, ale reisr pro nho nem pokdy, a herci si v garderob povdaj o rybain, o stevnch kolikch a o tom, jak nkdo hrl ped ticeti lety v Hradci Krlov a jak se kdysi kdosi jmenoval. I astuje se autor, aby dlal hrdinu a ukzal, e nen tak docela zabrn trmou a starostmi o svj kus.

Takhle to tedy doopravdy je. V tomhle vem, a vce ne tuil, stv se tu autor osobou valn zbytenou. Vechno jeho dlo se pekld na jin bedra. Reisr si udlal svou koncepci a ocit se v trzni, shledvaje, e mu ji autor svm kusem vlastn kaz. Reisr hraje krsnou hru, kterou mu autor zaasto zle ohrouje, vpadvaje do n naprosto nevhodn a

pekliv svm textem. A tak by vlastn nejlep divadeln hra byla takov, kter by nemla ani autora, ani textu a snad ani herc, protoe to vechno jsou sloky, kter zhusta ohrouj zdar reie. Tvr reisrovo dlo jest tedy nadmru tk a tragick, nebo reisr usiluje o nco, co by se jevilo lep ne to, co je tu sepsno, hrno a rerovno. Jest tedy reisr jakmsi druhem proklatce, pletoucm zaiva z psku provazy, ale nedv toho na sob znt.

Ve sv svrchovanosti se zajiuje reisr spoluprac v-

tvarnkovou, nebo kulisy, zvsy a kostmy jsou nco, bez eho se na divadle obejti nelze. T vtvarnk je zle vzn pedpisy autorovmi. Zajist e velmi by ho to tilo, postaviti na jeviti Eiffelovu v s pozadm sopek nebo kubistick polrn krajiny, nebo vykouzliti tu nevdan konstrukce, kolotoe, skluzavky, majky a visut mosty. Autor vak d

chudobn zazenou svtnici vdovy Podlkov, nebo jenom mansk pokoj. Nkdy se sna reisrovi i vtvarnkovi poskytnouti pleitost a vyjti jim vstc rznmi poukazy, jako e uprosted jsou dvee, napravo zase dvee na balkn, vlevo pak jet dvee do lonice a ovem na okn e je klec s kanrkem.

Jsou ovem tak jin autoi, kte vedeni vbivmi ped-stavami malebnch efekt pedep si adu skvlch promn, kde v nkolika vteinch m se divok les promnit v krlovsk palc, palc ve venkovskou hospodu a hospoda zase ve skalnatou rokli, m reisrovi, vtvarnkovi a divadelnmu mistru poskytnou pleitost, aby si lmali hlavu, jak to za danch podmnek s tmi vemi praktikbly, plastikami a propadly v minut udlat.

Vtvarnk si tedy pete kus, nedbaje mnoho jeho slovnch

krs; kouk hlavn, kde maj bti jak dvee a jakch

peklivch nbytk si tu autor vydal, aby se to potom po ad s reisrem udlalo jinak. Pekvapen autor pak prohls, e prv tak a ne jinak si to pedstavoval. To prv je u divadla to zvltn, e vbec vci vypadnou ponkud jinak, ne se zprvu zdlo. Kdy pijdou dekorace na jevit, bv vtvarnk pekvapen, e kusy jsou vy, ir, krat, men, vdy jina, ne si pedstavoval, a je pekvapen i reisr, e scna se prezentuje ovem zcela jinak, ne si pedstavoval, ukldaje ji vtvarnkovi. I nezbv tedy ne se s tm smiti, a nejzvltnj jest, e m he to v tomhle ohledu dopadne, tm spe kritika i s publikem jednomysln prohls, e tentokrt dekorace byly pilhav a zdail.

Vtvarnk tedy urob nvrhy na dekorace a pinese je

reisrovi, aby pak veli v poradu s divadelnm inspektorem.

Inspektor zalom zoufale rukama a prohls rozhodn, e to absolutn nepjde, protoe truhlrna i malrna vbec nemaj asu, to e by se musily dlat zzraky. Nue, nakonec se d uprositi, a v truhlrn i v malrn, jakkoliv na to nen asu, ponou se dti zzraky. Lajsna se klade k lajsn a vznikaj obrysy les a skal. V malrn se vyvine siln zpach klihu, a zaslouil muov, kte jsou u divadla u pes ticet let, s fezy na hlavch a s ibuky v zubech se daj do malovn. Zase njak kubistika, vr takov star pamtnk, kdyby ns tak vidl Raffael! Ono te u to nen takov jako ped ticeti lety, kdy divadeln malrna byla bezmla jakousi Akademi krsnch umn, kde se pstoval pejemn baumlk na bjen propracovanch panoramatickch prospektech. Dnes se vylv barva na pltno pmo z putnek, aby to lo rychleji, a kottem se to rozmae, a ejhle, na jeviti se pak z toho kouzl ndhern brokt nebo stinn hvozd. Moderna sem vtrhla na svch hrubch, sedmimlovch botch, je veta po veker bval jemn prci; te se na jeviti vce maluje svtlem, a na starch mistrech z divadeln malrny se nyn d spe kvantum ne nkdej dovednost, a do nov techniky se tu jet docela nevili.

Zrove s malrnou se pust do dla divadeln krej, krejov a vlsenk. Tohle vechno jsou vesms velmi ctidostiv lid, nebo, jak aty dlaj lovka, tak divadeln krejovna pedpokld, e dl herce. Takhle nzkou tajli nemohu panu Vydrovi udlat, povd divadeln krej vtvarnkovi, kter pi nvrhu na kostm vyel tu drobeek z proporce. S nejvt rozko ze zdrnho dla se zde ij nejnemonj palovit nohavice, vydut bicha a zadky, kabty pli krtk nebo pli dlouh, tsn nebo nevdan voln, podle toho, jak toho figura vyaduje. Zde se vynakld

nejvt krejovsk dvtip a um na to, aby aty co nejvce nepsly, d-li si to tak komika kusu. Zde se dl z klotu hedvb a z pytloviny brokt a pevaj se star rakousk vojensk kabty na lechtick i sluhovsk kabtce pro njakho Shakespeara nebo Molira.

A kdy se vypravuje kus cele nebo sten ze starho", tu je divadeln garderobir okouzlen, me-li vybrajcmu vtvarnkovi nabdnouti pro njakou Shawovu hru kalhoty, v nich hrval pan maha jet ve hrch Bozdchovch. Nebo v divadeln garderob panuje zvltn nouze o takzvan civil, ili kroj soudob. Najdete tu jist padest andl, deset indickch rd, mandel ryt z doby Rudolfovy, sto mandarn nebo mskch centurion, ale, dejme tomu, dn modern svtl kalhoty, take nezbv ne vzti pak zavdk se starmi rakouskmi oficrkami, tzv. pejaevikami, ve kterch obvykle hraje Ongin. Nic tak divadelnho garderobira net jako takov star kus garderoby, majc za sebou slvu mnoha nejrznjch kus, v nich s spchem hrl na tle proslulch mim, kte jsou slavnou histori divadla.

Pi premie se tsn divadeln krejovna mezi kulisami a

pan mistr vis oima na kadm pohybu tragdov. Rozvj se hrozn zpletka, kdov, nebude-li z toho sebevrada nebo hromadn mord, tragd je tsnn intriknem, nevinnost trp, hle, tragd hraje jako bh, vkld si ruku na srdce, mluv v ndhernch verch, sed si, vstv, tas me, kles, me, nebo vtz a vstupuje na trn, nebo konen po vech protivenstvch se bude enit s prvn milovnic divadeln krej vis oima na kadm jeho pohybu, hlt jeho gesta, a co publikum ple bu dojetm nebo smchem a hleditm zan hmti naden tleskot, on si epce ve vrcholnm dojet: Jak krsn ty aty hraj na panu X. Y.! Vak tak obtav zbhal pl Prahy, aby nael flanel prv t prav nuance, na prsa je pidno vatelnu s dovednost pmo sochaskou a na odstvajc uky vnovn

dmysl hodn inenra.

A nezapomeme t na vlsenke. Jeho dlna, skryt nkde

v nejhlubch hlubinch divadla, se podob chrmu divoskmu z Melansie nebo indinskmu vigvamu. Povaluj se zde skalpy kuerav, dlouhovlas, ern, zrzav, prokvetl i stbrn ediny vedle plavho dvho vrkoe, i plee vech druh. Na stolech stoj hlavy, jim podstavcem jest jejch krk, hlavy uat a vedle nich nosy, piat nosy

hlupk, pijck bambule, orl nosy ryt a intrikn, huat obo, vousiska i frousy veho druhu, knry zbrojno i hajnch, plnovousy bandit, lechetnch otc i mnich, vousy a vlasy veho chlupu i barvy, vechna vlasat i vousat ozdoba

lidskho plemene, jakou si lze jen vymysliti. A k tomu jet lidla, jimi vykouzlena krvav svest rt, ona rud znivost rt krsn milovnice, o n blouzn student a slutika z druh galerie, k tomu jet pudr a rumlka, z nich vytvoena ona podmaujc nha lek, a er pro vymalovn o tak hlubokch a znch, e je to a k zblznn.

Tady je svtl pleov minka pro spanilomysln zjevy, i

nejtmav pleov pro pytlky, ciknky a pro mskou lzu. je tu vechno, co nalepeno a rozeteno po hercov tvi vypad zblzka tak odpudiv, pinav a mastn, e by tomu divk, blaen pihlejc ze svho plyovho sedadla, sotva chtl uviti. Vechen divadeln vindl je tu zblzka nabledni, onen

vindl, kter je zaehnn teprve vzncujcm kontaktem a publikem. Je hrozn ve zkoukch, na zkouce generln i pi premie za kulisami. Teprve kdy lustr zhasne, opona jde nahoru a obecenstvo se dv, tu ped jeho oima se vindl tav, ustupuje do pozad, a miz, aby uinil msto pravd a krse divadeln podvan, aby prost pomalovan kulisa se stala podivuhodnou krajinou, plechy zlatem, koudel vousem prorokovm a karmnov minka rozncujcmi rty, o jejich polibek se na jeviti pobjej hrdinov. Dlo zblzka velmi hrub a nedokonal. A pece, kdy se poda, pichz na nm usednout iluze; a kdy se docela astn uda, setrv na nm a do konce, aby pak divka provzela tak i dom a jet dle.

PREMIRA Avak vrame se k dalmu bhu vci. Premira je fatln okamik, kdy se divadeln kus stv

udlost. Jet do posledn zkouky se mohlo nco na vci mnit a zachraovat; bylo to stle jet dlo, na nm se pracuje, svt ve vzniku, hvzda rodc se z chaosu. Premira je vraz zoufalho rozhodnut nechat vc konen bet samu o sob, dj se co dj. Je to okamik, kdy autor i reisr definitivn odevzdaj vc rukm jinch, ani by mohli nkde piskoit na pomoc. Ani autor ani reisr nepoznaj jakivi uspokojen dejme tomu mistra truhle, kter me nechat nov uroben stl nleit vyschnout, nae znalecky jede

palcem po vech hranch a sprch, ute dlan desku, zaklepe na n, koukne se na celou vc a ekne: No, dobr je to. Ach, kdyby mohlo bt aspo o jednu zkouku vc!

Rno ped premirou je posledn repetice. Herci odbreptvaj sv role rychle, ediv a skoro eptem, aby se ped veerem nepekieli; odemelou text, jako by drtili psek v zubech, a spchaj, zamkli a zaraen, jako by byla v dom mrtvola. Z hlubin divadla vylz jaksi strnul a mrkotn ticho. Ned se u nic dlat. Je to potek konce.

Jak znmo, premiry maj sv stl premirov obecenstvo.

Jsou lid, kte chod jen na premiry. k se, e to in z vnivho divadelnictv nebo ze zvdavost nebo ze snobismu nebo kvli atm nebo kvli znmm, j nevm; ale myslm, e tam chod z neuvdoml a zvrhl krutosti. Chod tam pst se rozkonicky na trm herc, na mukch autora a agnii

reisra; pichzej, aby se krvelan pokochali stralivou situac na jeviti, kde kadou vteinu me nco selhat, nco se zmotat a vecko se pokazit. Na premiry se chod, jako se chodvalo ve starm m do arn na muen kesan a zpasy elem. Je to div poitek z trzn a rozilen obtovanch.

V t chvl, kdy se premirov obecenstvo ustc a

blahosklonn evelc rozsazuje po zc arn, bh autor kolem divadla s divnm a nesnesitelnm tlakem v aludenm dlku, herci u nalen vykukuj sklkem v opon do hledit, trp stevnmi katary a zvracenm z premirov paniky a zu v atnch, e dostali patnou paruku nebo e nemohou dopnout kostm, garderobii a oblkaky ltaj mezi atnami, protoe v kad nco chyb, reisr na jeviti pebh sye a stnaje,

protoe dosud nedoel z dlny posledn kus dekorace do prvnho aktu, vztekle urv stnost herc a tah na jeviti idle, krej uhn do dlny s njakmi aty, inspicient naposledy zvon do aten, hasii jsou na mst, na chodbch in zvonky, jet se rozpout horen kravl mezi rekvizitem a alounkem, a konen ti minuty po sedm doraz na jevit posledn kus dekorace.

Kdybyste v tto chvli vy, kdo sedte v bzucm hlediti, dvte se na hodinky a pravte: No, u by mli zat, kdybyste v tto chvli piloili ucho k opon, slyeli byste bouchn kladiv a udchan hlasy:

Kam to mm dt? Nestrkej to sem, ty vole! To se mus pivrtat. To se mus dt lajsna. Co tu chcete? Jemarj, honem! Pozor, kulisa padne! To se mus spravit a zejtra. A co s tmhle? Tak dlejte, lidi, jemar Cink! Prvn znamen na oponu. Hledit se zatm a uti. Je

slyet nkolik poslednch ran kladivem, smkn tkho nbytku a rozilen voln:

Tak jdte u pry! Uznte tu la! Nechte to u bt a thnte! Tak pithni to! Honem! Cink! Opona se zved za patami poslednho dlnka,

osvtlen jevit se vzne do tmy a Klra stoj na scn, rychle se poznamenvajc kkem svatm.

Jej partner (po jeho ele se ine pot rozilen, ale z hledit to nen vidt) vejde a hod klobouk na idli msto na stl. Dobr jitro, Klro, prav hlaholn a zaraz se: Proboha, vdy jsem ml hned zat Klro, stalo se m nco neekanho!

Klra ztuhla hrzou: nedostala svou narku. Dobr jitro, extemporuje stsnn.

...stalo se mi nco neekanho, sy npovda. Herec hled zoufale pechod k tomu, co ml ci; vzpomnl

si, e podle autora nen jitro, nbr pozdn odpoledne. Tak zani, sy Klra znien. Hm ano, pokou se herec, tak si pedstav, Klro ano

tedy Stalo se ti snad nco neekanho? pomh mu Klra

odhodlan.

Ano, vpad partner naden, tedy pedstav si, Klro,

stalo se mi nco neekanho. Co se ti pihodilo? vpad Klra do textu. Z autorovy le

je slyet sten levy po minut smrteln zkosti. Situace je zachrnna; ale v prvnm okamiku se autor keovit chytil paen le, aby u u skoil do parteru kie: Zptky, tak to nen! Zante jet jednou! Nyn se pomalu ukliduje; na jeviti hr dialog, jako by namazal. Po chvli m Klra klesnout na idli, jako by j nohy podal; ale dobr boe, vdy ten neika partner poloil klobouk na idli msto na stl! Tu to mme, te si Klra sedne zdrcen na klobouk svho manela; cel akt bude zkaen; boe na nebi, jak tomu zabrnit? Autorovi vlhnou dlan zkost; nesly nic, nevid nic ne zloeen klobouk na idli; katastrofln okamik se bl neodvratn a vlekle. K by te vznikla njak panika v divadle! Co abych zaal kiet ho"?

Te, te pad narka jako blesk; te si Klra sedne na proklet klobouk Ach, bosk a duchaptomn Klra! Vzala jednodue klobouk a teprve pak se zhroutila na idli, s neastnm kloboukem v ruce! ale co s nm udl? Bude jej snad dret v ruce a do konce aktu? Pro jej nepolo na stl? Ach, konen! konen se ho zbavuje, klade jej na stl, ale tak njak nevhod, tak straliv npadn Autor se ohl do publika; vid kalajc a chrchlajc koule; zd se, e nikdo si neviml pohromy s kloboukem. Autor se obrac zase k jeviti; jake, dialog jet pod nepokroil dl? Pro to tak dlouho trv? Autora pon zalvat nepjemn horko; snad je to pli dlouh; pro ivho boha, vdy se to vlee bez konce, a nic se nedje! Autor se zan potit trapnou trzn; tady jsem to ml sekrtat, tohle je slab a patn, nemon, pitom, bez-vznamn... A pro to nehraj rychleji? Nejlpe by bylo vstt a volat: J to sekrtm! Pokejte chvilku!

Chvlabohu, u je to odbyto; te pijde nejdleitj st exposice, kl k celmu dji, krtk a napjat hovor na tech strnekch, a pak Bum! Autor ztuhl zdenm. Na jevit vraz Katue, je mla pijt a za pt minut, a po tch tech strnkch. Proboha, co si te pot? Opona, opona, chce kiet autor, ale hrdlo m seveno hrzou. Ti dva na jeviti jsou tak jako strnul, ale Katue u tbet svj text; druz dva s levou vpadaj, ti strnky jsou peskoeny, kl k celmu dji padl pod stl; tak, te nebude nikdo he rozumt, nikdo nepochop, o jde, vechny motivy jsou ty tam, zpletka je v pekle; vdy, prokristapna, bez tch t strnek je cel hra nesouvisl nesmysl! Co to ta Katue provedla? jak ji mohl inspicient pedasn pustit na scnu? Te zane publikum pskat, podrdno nesmyslnost dje; kad dt mus ctit, e to nem hlavy ani paty; pro reisr neperuil hru? Autor se honem ohl do publika, nezan-li u protestovat. Avak obecenstvo klidn smrk, odkalv a chvlemi jm pebhne zeen smchu; zd se, e Katue m spch. Nejsp budou pskat a syet a na konci aktu. Autor by se chtl propadnout; prch z le a vrh se do zkulis, snad aby zaplil budovu jako stavitel Karlova. Nikdy u nikomu nepjde na oi, mysl si zoufale, skryt v njak garderob, kde se zhrout svraje hlavu dlanmi. Ano, ano, tedy ve je ztraceno.

A po nepedriteln dob, nejspe po nkolika hodinch

nebo kdy, zvedne hlavu: co se to dje? Je to, jako by nkde tekla voda na dladice; tee pleskajc a umc, prudk a vzdlen Cink! Pleskn vody se najednou zesiluje v prudk um, kdosi vraz do garderoby a ki: Tady je pan autor, nkdo ho popad za ruku a thne ho tryskem za sebou, njak ruce ze vech stran jm strkaj a cloumaj, je prkem vleen a smkn, klopt, vrvor, nevid a nechpe, brn se, kope kolem sebe, ale supajc hlouek ho kamsi un a postrkuje, a up! autor vylet na scnu jako vystelen, Katue a Klra ho zvlhlmi prsty chyt za ruce a thnou k ramp, dole to plesk jako vodopd hydrant, autor vid plavat dokola tisc bambul s lidskma oima, pokus se o idiotsky smv a nkolikrt po sob se rychle zlom v tslech.

Opona sjd, pleskot vody se vzdaluje, cink, opona zas jede nahoru, autor honem natahuje ruce po Kle a Katui, ale je na scn sm a sm, vyvren a vydn na pospas tiscm o, klan se a pitom si s dsem uvdomuje, e sek poklony jakmsi neobyejn smnm zpsobem, jako loutka, ale neme si

pomoci, klan se napravo i nalevo, nahoru i dol, vycouv pozptku, znm i neznm v kulisch mu zuiv potsaj zpocenma rukama se samm gratuluju, gratuluju", cink, opona jde jet jednou nahoru, autor se znovu ocit na jeviti, ani nev jak, a rozhazuje rukama smrem ke kulism, e on jako nic, to e herci, no ale kdy mermomoc chcete, poklona, poklona, to mm radost, takov nezaslouen spch Uf! Konen se autor vymot za kulisy, najednou ochabl jako onuka, oputn a zase naprosto zbyten, zatmco kulisci kcej stny pokoje, pozor! thnou stojky a praktikble, vlekou nbytek a nco pitloukaj; inu, lovk jim vude pek. Dlejte, dlejte, ki reisr, a autor se mu vrh do nrue: Pane reisre, bjen, bjen to lo!

Jen kdy se nestalo nic horho, odpovd reisr sue. A poslyte, brept autor naden, chytaje ho za knoflk,

nemohla by si Klra na zatku sednout na ten klobouk? Vte, j myslm, e by se lid smli.

Tam se nemaj co smt, namt reisr. Tak dlejte, sakra, a to netrv do jedencti!

Zbyten autor b dkovat hercm; hrdina zrovna vee a na autorovy dky skromn namt: Copak, to nen dn role. Klra nen dobe k mluven, jeliko si roztrhla o hebk aty. Katue vztekle vzlyk ve sv atn, protoe j reisr hrozn vynadal. Copak j za to mohu, stk usedav, e tam je dvakrt ta sam narka? J mm jt na scnu, kdy Klra ekne: Nikdy, a za to j nemu, e to tam je dvakrt! Autor se pokou ji tit, ale Katue ple tm ltji: Tak mn... vynadat... zrovna o premie! Jakpak... mm te... hrt!

Zbyten autor ji lechetn chlchol: Ale, sleno, vdy si toho nikdo neviml, e tam chyb kousek textu!

Nue, v tomto bodu ml autor vce pravdy, ne sm tuil.

Nikdo si opravdu neviml, e prvn akt neml hlavy ani paty. Takov vc se pehldne.

Cink, opona jde nahoru k druhmu aktu; autor klopt pes

kabely a praktikble v temn zkulis, vraz do horizontu a mlem pad do zejcho propadu; poslze ho napadne, aby sledoval hru skryt nkde mezi kulisami. Ale mezi kulisami je hlava na hlav; vechen technick personl, kulisci, krejov a krejovky, sluhov, oblkaky a strojnci, muov v blzch, jejich eny a tetiky a komparsov a jejich sestenice a znm jejich sestenic a velijac zhadn habitus pikukuj he natlaeni mezi kulisami, psuj nahlas, pechzej po skpajcch prknech, jed, hubuj, vrzaj dvemi, hrdl se s inspicientem, pekej hercm, vyluzuj veho druhu hluk, tartas a nepokoj a div e nevystrkuj nos na jevit. Zbyten autor se mezi nimi tla a stav se na piky; rd by pochytil, co se dje na scn, ale msto toho sly, jak si mu v modr blze ulevuje:

To je ale votrava. Je to moc dlouh, povd druh mu. To pudem a v jedenct! Bc! nkdo v zkulis porazil eleznou idli. Zatm se na scn vrk milostn dueto. Zbyten autor se od krada po pikch pern vrzaje

prkny; vymot se z bludit chodeb a prch na vzduch. Je noc, nco mlo lid se trous po ulicch myslce bhvna, tramvaje cinkaj a ivot vzdlen um. Autor se zachvv nonm chladem a steskem. Je sm a sm jako nikdy v ivot, a za jeho zdy se odehrv den jeho slvy.

K by tomu byl konec!

PO PREMIE Po premie zstv autor v naprost nejistot, propadl-li na

cel e nebo ml-li obrovsk spch. Nu ano, byl vyvolvn; ale snad si publikum jen dlalo legraci, nebo ho litovalo i co... S zkost a pln podezen zkoum autor pohledy i slova svch znmch.

To mte radost, e? J bych trochu sekrtal prvn akt. Ale hezky vm to zahrli. To vm gratuluju. Snad by se mohl zkrtit tet akt. Ale mli to sehrt jinak. J bych udlal jin konec. Klra byla prost nemon. Nejlep byl konec.

Jen druh akt se trochu thne. No, mete bt spokojen. J vm to srden peju. Autor se potc ve tm nejistot: Byl to spch nebo ne? A nazt si skoup vechny noviny, aby se dovdl aspo z

hlas kritiky, jak to vlastn dopadlo. Nue, dozv se z novin toto:

e jeho kus ml jaksi dj, ale kad kritik vypravuje njak jin.

e jeho hra 1. mla spch, 2. byla pijata vlan, 3. st publika syela, 4. spch byl srden a zaslouen.

e reie 1. nemla co dlat, 2. inila, co mohla, 3. nebyla dosti pozorn a 4. byla peliv.

e hrno bylo 1. sve, 2. vlekle, 3. s nadenm, 4. herci neumli role a 5. pispli k spchu hry.

e Klra byla 1. skvl, 2. zejm indisponovna, 3. ne-pochopila sprvn roli, 4. naplnila ji vroucm ivotem, 5. mla plav vlasy, 6. mla ern vlasy. (Dokonce se i dote, e slena Jarolmov v roli Klry byla znamenit, akoliv podle jeho vdom hrla Klru pan Nov.)

e vprava 1. byla pilhav a 2. nehodila se k rzu hry. e souhra byla sice 1. dokonal jako vdy, ale 2. velmi

chatrn. Nsledkem toho se autor nikdy nedozv, ml-li jeho kus

spch; ani poet reprz nic nedokazuje, nebo podle di-vadelnch pranostik plat, e m-li hra mlo reprz, je to proto, e je nemon a propadla; doshne-li velkho potu reprz, je to proto, e je to k.

PRVODCE PO ZKULIS Bhem dosavadnho, ponkud chaotickho len (je vak

zdaleka se nevyrovn divmu zmatku divadeln skutenosti) jsme se dotkli cel ady osobnost, jich existence, povaha, zvyky, vsady a kompetence nejsou snad publiku, ptm autorm a kritice zcela jasn. Chceme-li vs s nimi aspo bn seznmit, ocitme se v rozpacch, kde zat: zda dole u portra i nahoe v divadeln kanceli, u topie nebo u fa inohry, u pokladnho oknka nebo v tajemnch rozlohch divadelnho skladit. Nue, zanme teba tam nahoe"; tam nahoe v divadeln hantrce znamen divadeln kancele; dolen vbek toho nahoe je trna, kde se podle dvnho zvyku (a elednho du) vyplc hercm ge prvnho a

trnctho, kdeto divadelnm ednkm jenom prvnho a technickmu personlu kad soboty. Ale kdy u jsme u toho mamonu, musm vm ci, e krom ge brv herec takzvan pehran honore, honor za druhou roli, taxu za tanec nebo za zpv, pplatek za zaskoen a extra za nahotu a minkovn tla; z eho veho vak obyejn nijak npadn nezbohatne. Jinak trna je lokl ponkud zasmuil, s oknkem vtinou zavenm. Zde se vyplcej zlohy.

TAM NAHOE Nejvy instance divadelnho organismu je tajemn trojice:

editel, f inohry a intendant; z tto bosk trojice je to obyejn f inohry, komu jest veejn stoupati na kalvrii a bti obas kiovn. editel jest osobnost odsouzen pro njak tk hchy k tomu, aby se vn zlobila a vyizovala vechny nepjemnosti, aloby a kompetenn konflikty, hromovala a strala slzy, hrdlila se o zven ge a podpisovala zlohy; jeho moc je velik, ale ist intern. Pokud se intendanta te, je to ad ponkud neohranien a obesten jistmi vymi tajemstvmi. Lokality, kde tito nejmocnj prodlvaj, jsou vyzdobeny koberci a kesly a jinm pepychem, kter vak, je-li teba, dl pardu v lepch salnech na jeviti.

Nsleduj nkter ni dstojenstv, je zanaj tituly ikontrolora nebo tajemnka a kon se takzvanmi silami sly in u telefonu a pekotn bubnuj do psacch stroj, opisujce role, memoranda a dopisy. Vypad to jako obyejn, ale jaksi posedl kancel, ve kter je dsn naspch a dl se pt pes devt nebo naopak; to u pat k vci.

ad dramaturga nebo ppadn lektora je velmi tich a odehrv se v njakm zastrenm pokojku; je to oza klidu a hlubok, pmo osvujc nudy v uchvtan divadeln fabrice.

Sem dochzej skromn autoi (ti mn skromn oblhaj fa inohry) a pinej ist opsan kusy, vykldaj o nich iroce a dlouze, vracej se urgovat je a chtj moc mermo vdt, kdy se to bude dvat. Dramaturg, mu pokojn a rozmysln, odpovd, e to bude. Je vak brn vn jenom od autor; herci jm jaksi pohrdaj, nebo jej prvem povauj za paprovho patrona. Kdepak, divadlo, to nen literatura.

Sluhov divadeln se podobaj sluhm redaknm nebo ministerskm; jsou velmi literrn, nebo vdycky po prvnm roznej autorm tantimy.

Zd se, e jsem tu smchal sprvu umleckou a hospo-dskou v jeden galimaty; ale ono to u tak v divadle chod; editel k, e vecko dl pro umn, kdeto dramaturg stle dv najevo kasovn ohledy.

Nyn vak sestupme tam dol. ANSMBL Ansmbl je napchovn vdycky po nkolika kusech do

aten; ty atny jsou mal drky, je tam trumeau a umyvadlo a bu stran zima nebo stran horko; dle ped kadm hercem zrctko, zaje noha nebo unt, pudr, flaky, vazelna, utrky, karmn, ernidlo, papr od unky, kousek housky a pomakan role. Je to ctit lidskmi tly, spnou vee, lidly, stednm topenm, starmi kostmy, mastixem a parukami; v dmskch atnch nadto rznmi mejdlky a prdlem. V nejvt pnsk atn se trvale hraj karty; vbec u pn je hluno a veselo, tady se podaj rzn divadeln prmy, chorly, men sil, vzpomnky a jin kozck zbavy, zatmco v dmskch atnch je spe nedviv a poeptm ticho, pervan pobhnm garderobirek, cvaknm nek na kulmovn a ustnm vb; ti se toti dr u dmskch aten, protoe tam se j cukrov. My vak se, jak se na ns slu, drme pnsk

atny; podivujme se rytskm nohavicm a kabtcm, je, mohutn vatovny, odstvaj z vk; potkvejme divadeln mee a plbice s chocholy a pekejme garderobirovi, kter obouv polonahmu hrdinovi vysok holen, a vlsenki, kter mu naechrv paruku, a krejmu, kter mu utahuje tajli, usednme na jeho koili a aty a pispjme takto k tlaenici, kter se rozvj v pnsk atn mezi prvnm a tetm zvonnm inspicientovm.

Hereck soubor se tedy dl na pnsk a dmsk. K pn-

skmu souboru pslu: tragd, dle hrdinsk milovnk neboli held, veselohern milovnk il milas nebo libec, naturbur (esky se nejmenuje nijak), bonvivant, jen je z profese pn ponkud tlnat, komik, rzn charaktery (otec, intrikn, neurastenik, robustn charakter a tak dle) a are a po okly neboli psy. Hranice nejsou zcela pesn; nejvzcnj je tragd a milas obyejn se z angaovanho milovnka vyklube

bohuel charakter. K dmskmu souboru pak pslu tragdka nebo heroina, je hraje v kostmech, prvn milovnice neboli hadrka (protoe potebuje nejvc toalet), lyrick milovnice (t fukna), lechetn matka, zvan t smrdnka, drastick matka, ensk charaktery, naivka ili mrcek, a komorn, zvan t slundry nebo piiandy. Ani zde ovem nejsou hranice ostr; obyejn ppad je, e role, kterou herec prv dostal, jaksi nepat do jeho oboru, kdeto role, kterou dostal jin, do nho pat. Z toho vznik vracen rol a rzn divadeln bolesti, s nimi se chod nahoru". Jako by nahoe za to mohli, e vrtk autor napsal tak mal role. A kdy u napsal malou roli, a ji nethne vemi akty; a se to odbude v prvnm akt a hotovo, dom.

Rd bych vs provedl jet ivotem herc a odhalil vm jejich minulost, jejich trampoty, citlivosti i tkosti jejch emesla, jejich trmu, povrivost, lsky i nenvisti, psy i nky, krtk radosti i stl vybiovn; ale pohchu nepi romn ze ivota, nbr jen krtkho prvodce; proe pestvm se vrtt u aten mezi openmi kulisami, reflektory, zbranmi a divadelnmi trny a obracm se k lidu obho pohlav. k se mu kompars ili statisti.

KOMPARS Pedpisuje-li autor ve svm kuse lid", pedstavuje si

mnostv jedinc starch i mladch, otylch, plecitch, silnch ramen a j a mocnch hlas, jak u patrn lid bv; je pak citeln zklamn, kdy uz na jeviti hlouek zkoramennch, tenkohlasch a vce mn vychrtlch vylat, kterm se jaksi nedostv prav lidov tlesnosti a iv vhy. Jsou to toti studenti, kus po pti korunch; za pt korun neme bt lovk zavalit ani ramenat ani bruntn. Protoe na n reisr z kulis sy sakra, hejbejte se trochu", hbaj se trochu, komhaj trupem a ouchaj do sebe, snace se vyvolat pedstavu, e jsou iv. Jsou ovem stl komparsov, kte se hbaj s jistou ctidost; jsou tak lenov technickho personlu, kte statuj v pauze pak vidte mskho vojka, kterak nese na hlav lavici, nebo gaskoskho kadeta, jen pivrtv lajsnu. Rovn hrajc dti jsou obyejn zplozeny divadelnm lidem. Je-li zvlt lidnat vpravn kus, tu hraj

na jeviti vechny vadleny, garderobii, nbytki, kulisci, zamstnanci zdunho adu, ukrajint vojci, inspicienti, rekvizit, uklzeky, studenti kol vysokch i odbornch a div ne i sprva divadla. Bv to a padest lid. Za hluk je pplatek. Obyejn ropot davu pozstv z tajemnho slova rebarbora".

INSPICIENT Inspicient pobh za kulisami s knihou v ruce, posl herce v

prav okamik a pravou drou na jevit, diriguje nebo i vyluzuje zvuky za scnou a dv znamen, kdy m jt opona nahoru; dle zvon do aten, ki po chodbch zanme", hraje men role, dupe jako k (kdy je v kuse k pedepsn), tyk si s herci a dostv vynadno za vechno, co se pihod. Jako jsou velc a men reisi, jsou tak velc a men inspicienti. Inspicient mus bt souasn v prav i v lev kulise, za scnou i v propadu, mus dohlet, je-li vechno na jeviti, mus vdt o vech rekvizitch a konec konc o reprzch zastupuje reisra. Je to mu na roztrhn.

Co se te zvuk za scnou, tedy je tu rzn kompetence: hrom spout strojnk v provaziti, meluznou to kulisk, kdeto d, zvony, sirny a stelba jsou vc rekvizite; inspicient dl pak zpv pta, houk na automobilov houkaky, in ndobm a provozuje jin pedepsan zvuky krom tch, je psluej hudebnkm.

UPLR

Je chybn pont, e npovda jen tak mechanicky ped-

kv herc m text. Tedy tak tomu nen. Velk a poehnan npovda ije s hercem; rozjede-li se herci huba, nebrebent mu do toho; v o dv vteiny pedem, kdy bude herci teba podat slovo. Herce jen drd, zur-li mu npovda do e, ale jet vc, utee-li mu ve vtein nejistoty o pr slov naped; je tu tajemn kontakt a jaksi bosk posln bti npovdou. Proto dobr suflr je hkn jako nikdo jin. Npovda m ke kusu svj osobn pomr; jsou hry, kter sufluje rd, a jin, kter k nerad; nud se pi nudn he a bav se, kdy je to vesel. Kdy si autoi vymiuj obsazen, zapomnaj na suflra; to svd o jejch neznalosti jevit.

OPON Opon sed v takov sklenn budce hned vedle jevit a na

znamen od npovdy spout oponu. Opona pad rychle nebo se sn tragicky a pomalu, podle vyznn kusu. Opon je povinen, kdyby hoelo divadlo, setrvat na svm mst tak dlouho, dokud nespust eleznou oponu. Vdom si tohoto heroickho msta a posln m soustedn vraz pedn exponovan hldky a vedle sebe pllitr piva.

HASII Hasii stoj hned za portlem, kde zrovna nejvc pekej.

Jsou ern a vn, nezasmj se ani nezaslz; jen kdy na jeviti ho nekryt svka nebo si herec zapaluje cigaretu, sleduj tento ohniv dj s napjatm zjmem, pipraven vniknout na jevit s vytasenou sekyrkou.

REKVIZIT Rekvizit ije v rekvizitrn, co jest msto tko

popsateln; nebo je tu ve, na si vzpomenete: mee, vycpan kanr, dbny, bubny, e, ndob, vky, fajfky, monstrance, antick vzy, folianty, koe, kufry, kalame, samovary, diadmy, prsteny, karty a kostky, polnice, biskupsk berle, halapartny, indinsk toulce, kafemlejnky, katule, pistole, dky, nemluvata, bie, vhy, bankovky a mince, etzy, hole, karovan peen a dorty, rybsk pruty, vci civiln i

vojensk, nad vech dob, nin vech zem, ve, co kdy bylo a jest.

Rekvizit mus sehnat, na cokoliv si autor vzpomene:

automobil, kon, akvrium, blho slona, mrtvou koku, ivho pva, decimlku, Aladinv prsten, pinav prdlo, hrac strojek, vodotrysk, pekeln stroj, eskymckou harpunu nebo rnovu hl nebo modr tulipn nebo iv koloto nebo zpvajc kolovrat, zkrtka ve, a na tato omezen:

ve, co se pitlouk na stny a co vis, pslu alounkovi; co svt, nle pod kompetenci osvtlovae;

co se krom perk a zbran nos na tle, je vc garderobira. Rekviziti dle pslu obstarat ve, co se sn, vypije a

vykou na scn bhem hry; dle chovat a vydvat vechny depee, dopisy a buly, je maj dojt na jevit; opatrovat iv zvata; zvonit a stlet; dodat vechny patin vci na jevit a zase je odnst; a mnoho jinho.

Z hlediska rekvizite tk hry jsou hry realistick. Ani byste nevili, jak je nesnadno sehnat dejme tomu rezav obrue nebo kratiknot nebo hl z kosodeviny"; a zrovna takov vci si realistit autoi se zlibou pedpisuj. Lpe by uinili, kdyby dali papeskou tiru nebo Neptunv trojzubec; takov pamtky v rekvizitrn jsou; ale kde propnaboha vzt rezav obrue? jak opatit svazek tenho konop? kde koupit povsla nebo rozbitou krosnu? To jsou dsn nroky.

OSVTLOVA Osvtlovac mistr m sv psobit pod prkny jevit nebo v

portle a hraje na takov svteln varhany; kad ten rejstk, pka nebo knoflk roznt njak svteln zdroj v barv bl, lut, oranov, erven, svtle modr, tmavomodr nebo msn; jsou to pak doln a hoen rampa il rivalta, hoen dvojka, trojka a tyka, koryta v kulisch ili na glajsn, dle tlesa v portle, le, lustr, lampy na galerii, dle penosn tiscovky, uhlov lampy, rovkov reflektory, koryta, lbky a kornouty na voln kontakty, baterie, kapesn lampiky, projekn aparty, mrakov film, transparenty a j nevm co jet; co vechno dohromady i s kabely, regultory, transformtory a jinmi tajemnmi mainami se jmenuje osvtlovac park. Ono to vypad zdola jakoby nic, kdy je hrdina pkn ozen; ale zatm do nho pa reflektor z provazit a z kulis a jet njak kornout odspodu, a ty lampy se pomalu rozhavuj a chudci elektriki je dr v holch

tlapch, a dch to jako hork pec; nebo se neme doshnout svtlem do nkterho kouta, nebo se dlaj stny ili panci, nebo to je osvtleno jinak jako koln svtnice;

reisr by chtl nco ze svtla vyarovat, ale osvtlova u

nem dn voln kabel. A ono tam svt teba deset tisc svek, a jet pod to nen dost krsn a zc; a horliv osvtlova by u chtl svtit vlastnma oima a prsty, aby vyhovl panu reisrovi, mch vechny barvy, tah kabely po celm jeviti, zapn a stahuje vechny pky, hon sv mustvo do l, do propadu a na mstky v provaziti, aby do toho pustili jet njak reflektor, a najednou pokat! Te, te je to

dobe, ki reisr; zapite si to honem! Tesoucmi se prsty zapisuje osvtlovac mistr na svj kus papru: di pan vydra stane na II na 1/2 oran kornout III erv na pana Vidru lustr luti dol rampa O hoeni lut 3 stahovat di se svli msic zakrejvat a tak dle. Nue, nic pltno: tento zzran svteln efekt se ji nikdy podruh nepoda; v divadle vdycky nco sele, dlej co dlej. Ale j km, e jsme teprve v zatcch osvtlovac techniky.

Co se reisra a fa vpravy, ppadn inscenujcho vtvarnka te, bylo o nich u pojednno; ale jet nm zbv

INSPEKTOR SCNY, zvan t divadeln mistr, vldce nad truhlrnou, malrnou a

skladitm, ten, jemu vtvarnk odevzd sv nvrhy, a te to, bo love, njak prove z pltna a ltek. To se lehko ekne; na pape se d namalovat vechno, ale aby to stlo a drelo dohromady, to je jin. Proto divadeln mistr vdy k jeimarj, to nejde a jeimarj, kdy to mme udlat? Nakonec se uke, e to pece njak jde a e to dokonce bv i tm hotovo; jak se toho doshne, nevm; ale v divadle se vdycky pracuje s holmi nemonostmi.

Tedy divadeln dekorace pozstvaj: 1. z praktikbl, to jest z rznch schod, stup, sokl, pdi a tabul, z dvactek a padestek, skldacch leen a jinho takovho bednn, ktermu se tak k plastick jevit; 2. z prospekt a horizont, co jsou ty velk pomalovan plachty, co vis vzadu; 3. ze stojek, co jsou rmov dekorace, kter se pivrtvaj na podlahu; 4. z vandlk a haksen a oblouk, co jsou opt malovan pltna, visc na takzvanch tazch; 5. z drapri; 6. z rzn krytiny, kter jenom maskuje dry do zkulis. To je vecko, a z tchto frovch ltek a hadr se maj vykouzlit svty, oblohy, zmky v povt a jin krmy. A kdy to na

generln zkouce u stoj na jeviti, poveno, pivrtno k zemi, vzepeno lajsnami a jet vonc dvm a klihem, z dole v parteru divadeln mistr; nevid herce, nev, co tam na jeviti kaj, ale prov vechny ty stojky, haksny a schody a prospekty. To nm to hraje, co? povd s oprvnnou hrdost.

A kdy vy, divci premir, brute, e ta pauza trv tuze

dlouho, mli byste se podvat na bojit divadelnho mistra. Opona jet nesjela, kdy tyicet rukou popadne stojky a praktikble a zane bourat". Vandlky a prospekty jedou nahoru, rekvizit hz do koe sv vci, alounk sbaluje

koberce zvedaje mraky prachu, nbytki odklzej stoly a idle, drne sjd propad pod nohama, a pozor, z provazit let na hlavy lid nov prospekt. A u tu jsou nov stny, alounk pitlouk draprii, osvtlovai tahaj po scn kabely, rekvizit se pival s novm koem vc a nbytki s jinmi stoly a sknmi. Tak honem, honem! love, jdte s tm te! Pozor! Ale jimarj! Pozor na hlavu! Di nkam s tma taflema! Franto, dr to! love, co to dlte? Tak to pivrtej!

Z cesty! Kam pijde tohle? Dy to pad!

Sakramenckej vole zatracenej Ale vdy jsem vm kal vera Jeimarj, dlejte! Kam to vrt? Prsk, te to opravdu spadlo; zvltnm divem nen nikdo zabit. Pozor, propad! Pozor!! Pozor!!! Jdte pry! Dejte to pry! Vono se to ulomilo. Schody! Vono to nebude dret! Dejte to zas dol! Hergot, kdo mn vzal kladivo? Tady se mus kousek uznout. Cink! Do toho inspicient poprv na oponu. Jeimarj, dy to mte patn! Tady dt lajsnu. Nechte to tam! Odneste to! Herci u jsou na scn. Kde mm to it? Ty dvee nejdou zavt! Ale ta idle stla jinde! Dejte mn to psan, honem! J dnes nedohraju! Je, kde mm tu lu? J neumm ani slovo! Cink! opona se zved pomalu a neodvolateln. Rny bo, jen aby se nic nestalo do konce aktu!

TECHNICK PERSONL Technick personl, jak zejmo, je velmi zamstnn v me-

ziakt; bhem hry, je-li to premira, je natlaen v kulisch, kde poslouch, psuje a pot, kdy to bude hotovo. O reprzch hraj v karty nebo le na lavicch ve sv svtnici. Pl minuty ped koncem aktu na n zadrn zvonek, a tu se duniv hrnou na jevit, kde se zrovna doeptv lyrick dialog. Mldenci, bourat!

NBYTKI Tito se vtinou zdruj v nbytkrn a ve skladech, kde

jsou narovnny trny ponkud oden, selsk sesle, Louis XV. a Louis XVI. s roztrhanmi povlaky, antick lehtka, gotick olte, almary, etary, krby a rakve a vbec vechno, na em kdy lid sedali, jdali a ulhali. Jene antickmu lehtku se nek antick lehtko, nbr to kanape, co hrlo v Quo vadis"; pokoj Louis XVI. sluje zcela strun ty sesle, co hrly v Sttnkovy zkouce nebo kterm jinm kuse. Kad kus invente v divadle m sv jmno; stejn jako v garderob vis ten kabt, co ml pan Bittner ve Furiantech nebo lze vyhledat

ty holen, co hrly v Oteloj".

GARDEROBII A GARDEROBIRKY ij jednak v krejovnch a nekonench garderobch,

jednak v hereckch atnch. V takov garderob byste mohli oblknout celou praskou posdku, ovem ponkud nesourod; vis tam ticet mskch sentor, tucet mnich, tyi kardinlov, jeden pape, padest mskch zbrojno s plbami i mei, dvacet Chod, sedm drb, dva nebo ti kati, pr Ongin, sametov a hedvbn kavali, panlt ryti s tykvovitmi gaaty, dle cel trsy pastskch a muketrskch irk, hrozny ik a k, beranice a bojarsk papachy, kupy korn, brslenek, valdtejnskch tulpen,

opnk, holinek a panlskch bot, mee, avle, palae, rapry a kordy, psy a emeny, postroje, krejzlky, epolety a erpy, brnn a tty, trikoty, usn, koiiny a brokty, koenky, koile a domina, attily a amary, nesmrn a nicotn invent, kde je vechno, ale nikdy to, eho je teba. Ctihodn star invent je it z dobrch a drahch ltek; dnes se ije z papru, podv-kovho klotu nebo pytloviny, pomaluje a postk se to barvami, a je to; lidi, to to zblzka vypad!

I garderobii maj svj pomr k divadeln he. To nic nen, eknou, tam nen dnej pevlek.

RZN LID Dle je tu strojnk a topi, a uklzeky, a pak obyejn jeden

star lovk, jmenuje se pan Kalous nebo pan Novotn nebo njak podobn, o nm nikdo nev, na tu je a co dl, a kter zpravidla chod pro pivo. A jet nkte lid v podzem, kter jakiv nikdo nevidl. Mimo to jsem jist na nkoho zapomnl. Divadlo je tleso sloit a dosud neprobdan.

ABONENTI Abonenti pat do jist mry do divadelnho invente. Co do

druh dl se na abonenty pondln, tern, steden a tak dle. Sobotn jsou pr nejvdnj, pondln jsou zdumiv a chladn; kad tvrtka m jin temperament, jin zliby a osobn sympatie.

DOMC AUTOR je autor, kter pe jen pro sv divadlo; obyejn ije

hercm role na tlo, zae pov jistch vsad, napklad e si sm jt do jejich aten zakouit.

DIVCI GENERLNCH ZKOUEK nejsou zvan host jako v Pai, nbr spe takzvan ne-

zvan host; jsou na kad generln zkouce, ale nikdo nev,

kdo to je, nebo v hlediti je tma, ani odkud pili, nebo pstup je zakzn. Je to tich a tajemn dav, kter neust paprovmi sky a dokonce se snad ani nenud.

Jak se dl film

JAK SE DL FILM Na prvnm mst, ne eknu by jen jedin slovo o filmu,

stj toto dtliv upozornn:

e zde nebude len dn skuten film ani filmov mag-nt, producent, reisr, scenrista a vbec initel, e se nsledujc prost len netk dn skuten filmov spolenosti, dnch kinohvzd a vbec skutench osob, s vjimkou osvtlova, technickho personlu, statist, pomocnk a jinho drobnho lidu, kter i u filmu zstv naprosto a poctiv skuten jako v kadm jinm lidskm povoln. Autor in toto ohrazen pedn proto, e u tch ostatnch osobnost bv ta nepochybn skutenost ponkud poruena rznmi filmovmi triky a fikcemi, a za druh proto, e je velk rozdl mezi filmem a filmem; napklad film za ti sta tisc se dl docela jinak ne film za dva miliny; jenom ten technick personl zstv pitom celkem t. Ale musme mt jet trplivost, ne se atelirem rozlehne velk povel reisrv: Ticho, jedeme! Tak daleko jet nejsme, chceme-li lit film od jeho vzniku.

Zasvcen osoby tvrd, e vlastnm zatkem filmu jsou prachy; zkrtka nejdv se mus najt nkdo, kdo je ochoten vrazit do vci penze, aby se mohl koupit a rozpracovat nmt, uzavt smlouvy s reisrem, herci a operatrem, najmout ateliry a tak dle. To je sice pravda; ale aby se ten nkdo nael, mus se zpravidla do nho nalhav huet, e tady je, pane, bjen umleck nmt na nejspnj lidov film sezny a e se na tom zaruen mus vydlat nejm sto procent, i musme chtj nechtj zat nmtem, i kdy nm

pipad sebedivnj, e na potku podniku tak modernho, velkorysho a technicky pokroilho, jako je film, stoj nco tak starodvnho a technicky primitivnho, jako je pouh mylenka nebo literrn fikce.

KRTK, ALE NUTN VKLAD O LIDECH Avak dve ne budeme mluvit o tom, jak se dl film,

musme zhruba roztdit lidi, kte na to dln maj vt nebo men vliv. Jsou to:

1. Lid nad filmem neboli pes film, kte ten vliv vy-konvaj z moci edn; krom cenzury jsou to rzn minis-tersk komise, poradn sbory a jin instituce, jejich skalmi proplouvaj filmov producenti, dv ne se film zane toit;

2. lid za filmem, kte film financuj, dle producenti, editel filmovch spolenost, editel produkce, komern editelov, jet njac editelov, prost editelov, zstupci editel a vbec takzvan filmov magnti;

3. lid kolem filmu, kte sice nestoj v sluebnm pomru k filmovmu prmyslu, ale plat za ohromn znalce filmu a jsou z toho jaksi ivi; vyskytuj se ve spolenosti producent a editel, maj styky s tiskem, herci i autory, dvaj tipy, co by se mlo toit a co bude na beton ohromn spch, objevuj nmty a nkdy dokonce nco opravdu dlaj, napklad scenria; ale to ve, jak dvaj najevo, in jen z lsky k umn;

4. lid u filmu jsou ti, kte film opravdu dlaj a to, tedy scenrist, reisi, operati, herci a tak dle a po technick personl; ale s tmi se bl seznmme v dalm prbhu;

5. konen jsou lid mimo film, k nim napklad obyejn nle i autor filmovho nmtu.

HONBA ZA NMTEM Zvltn na filmovm nmtu je, e je

s nm vdycky ukrutn kalup. Nikdy se filmov nmt nerod tak, e by se nkomu (dejme tomu v zaduman hodince u krbu) eklo: love, a vs jednou ve astn chvli samo od sebe napadne nco ikovnho pro film, napite nm to, nu, a promluvme si o tom. To by nebylo, abych tak ekl, dost filmov. Filmov je, e nmt se mus honit. Mus bt ztra. Mus bt hned. A mus bt uloven tak kajc v divokm stavu. Kdyby nmt sm od sebe, jako bernek, picupal do ateliru a ekl tady m mte", byl by asi zapuzen s kikem a lanm, co tu chce. Nebo pravidla hry daj, aby filmov nmt byl polapen (iv nebo mrtv) v panenskch hvozdech mimofilmovho svta. Mus bt vtzn dovleen do ateliru jako loveck koist. Na nmty se mus hat. Nmty se musej objevit, Na nmty se podnikaj vpravy do neprostupnch houtin literatury, divadla, ba i skutenosti. Aby se nco stalo filmovm nmtem, mus to zpravidla vyhovovat jistm podmnkm:

a) pokud mono, m to mt za sebou spch jako kniha nebo divadeln hra;

m vt spch, tm je ten nmt filmov doucnj; b) pokud mono, m obsahovat nco nesmrn originlnho

a novho, co jet ve filmu nebylo, napklad zamilovanho kominka nebo potpe;

c) pokud mono, m se pitom co nejvc podobat filmm, kter v posledn dob dlaly nejlep kasy;

d) bezpodmnen tam mus bt vedouc role pro slenu X. Y. a pana W. Z.;

e) pokud mono, m tam slena X. Y. mt roli skotaivho diblka pesn jako ve sv spn filmov veselohe Nanynka m enicha", a role pana W. Z. m obsahovat co nejm mluvenho textu, protoe pan W. Z. neum vbec mluvit; ale po tch strnkch se me nmt upravit a dodaten;

f) pokud mono, m mt njak dj, kter potom scenrista pedl nebo nahrad jinm;

g) m lit njak zajmav a malebn prosted, piem budi ponechno scenristovi, aby tam vpravil pepychov saln, pohdkovou lonici, tanen sl a jin filmov nle-itosti, o nich se k, e je obecenstvo d;

h) mus mt lkav titul; i) mus mt nco (se znaleckm pimhouenm oka); k) mus to bt to (ble nedefinovateln); l) m to bt nco vysoce avantgardnho neboli umleckho,

ale pitom, vte, se mus jaksi brt zetel na irok obecenstvo, e ano;

m) nmt mus mt takzvan filmov kvality; filmov kvalita nmtu pak vznik tm, e njak vznamnj osobnost za filmem, kolem filmu nebo u filmu v nhlm vnuknut prohls, e z tohohle nmtu by se dal udlat ohromn film;

a pipoteme-li k tomu jet nkolik tajnch znak sub n) a

z), shledme, e stt se filmovm nmtem nen dno kadmu npadu, o kterm si ledaskdo mysl, e by se mohl filmovat. Prav filmov nmt se prost ned umle produkovat; me vzniknout leda tajemnou shodou okolnost, je nejsou zeny dnm plnem nebo rozumovou vahou.

TYI FILMOV NMTY Snad jste u vidli zfilmovan lov na tygry nebo vorvan.

Kdyby ml bt natoen lov na filmov nmty, muselo by to vypadat asi takto (veker prva, zejmna filmov, vyhrazena);

1. Velik szka Pedstavte si chudobnou, zasnenou mansardu, ve kter autor Jan Duhan prv psk kudlu, aby uspal sv dtko. Do tto idyly zazn drsn zaklepn.

Dle, ekne bsnk a shne si k srdci. Vejde pok (hraje pan Pitk). Pan Duhan? pt se

dobrcky. Tady mte telegram. Teba vm vynese penze. Autor se truchliv usmje (detailn zbr) a tesouc se

rukou otevr depei. te. Promt se text telegramu: NABZME STO MILIONU ZA FILMOV PRAV VAEHO ROMANU VELIK SAZKA STOP IHNED TELEGRAFUJTE ODPOV STOP ALFA FILM

Autor Jan Duhan, pekonn tstm, se zhrout. Venku pta zpv, jaro. Pak se autor vzchop a nape odpov: PIJMM STOP JAN DUHAN STOP

Nato pistoup ke kolbce svho synka a pohnut prav: est let je tomu, co jsem krv srdce svho napsal Velikou szku, romn vtzn lsky. A vid, svt mne nepochopil. Nyn teprve mne objevuj, kyne mi slva a ivot jak zzrak dvactho stolet je film! Konen ti koupm dudlka a Maruce vatovan zimn kabt

Nov zaklepn, a do chudobn mansardy vkro Mu Kolem Filmu, uvdjc Filmovho editele. Miste, hlahol Mu, vedu vm editele Alfa-Filmu. Jde podepsat smlouvu na vai Velikou szku ohromn nmt, pane! To je mj nejvt

objev dvacet let u mm co dlat s filmem, ale takovou trefu jsem jet neudlal! Velik szka, turf, kon prost geniln filmov lgr!

Kon? kokt pekvapen autor. Jak kon? No pece dostihy! Vdy vae Velik szka, to je szka na:

konky, ne? Mte tam pece dostihy, e ano? Vbec ne, zajk se Jan Duhan. Ta velik szka, to je

milujc srdce, vte? O konch tam toti nic nen Filmov editel obrac tzav pohled na Mue Kolem

Filmu. To nen o konch? div se Mu. Vidte, to mi ulo. Ale to

nevad, pane. To u tam n scenrista njak vprav. Dostihy,

trnink, pes, szky a dopovn, vechno. To u bude nae vc. Vte, v hrdina vsad vechny sv penze na outsidera

Ale mj hrdina nem dn penze, brn se autor. To je jedno. Ve filmu mus mt penze. Obecenstvo chce

vidt pepychov mldeneck byt. My nesmme etit. Ale s tm si nelamte hlavu, drah pane, to u je nae starost. Rozum se, e se jinak budeme pesn dret vaeho umleckho nmtu

/ Prolnaka / Prolne se scenrista s treatmentem v ruce. Je to vten

nmt, prav k Janu Duhanovi, ale musel by se filmov upravit. Publikum by dobe nepochopilo, v em je ta velik otzka, vte?

Jak otzka? osmluje se autor. Vdy se ten film jmenuje Velik otzka, ne? pt se

scenrista se zdvienm obom. dn otzka. Szka. Velik szka, upozoruje autor

ostchav. A jejej, div se scenrista. J jsem to etl otzka! Ale to

nevad, j jsem vm na ten titul udlal bjen nov dj. Budete jist spokojen, pane. Vte, majitel dostihovch stj se trp otzkou, je-li mu jeho ena vrna; ale pak se dov, e ona pi velkch dostizch sz na jeho kon a vyhraje ohromn penze i tst, rozumte? To je idea, co? Te teprve je to zral pro film

/ Prolnaka / Prolne se filmov reisr se scenriem v ruce. N

scenrista je idiot, prav autorovi znechucen. Nem tady dnou podnou milostnou scnu. Musel jsem to sm pedlat. Ta pan mus utci s tm Fredem.

S jakm Fredem? pt se Jan Duhan nesmle.

Toho jsem tam pidlal. Mus tam bt njak milenec, kdy se ten film jmenuje Velik lska, no ne?

Velik szka", opravuje autor. Filmov reisr mrkne na oblku scenria. To m bt

Velik szka? Tady to vypad jako Velik lska. Poslouchejte, Velik lska je lep titul. Na to se lid pohrnou

/ Prolnaka / Prolne se autor Jan Duhan v pepychov pracovn; m na

kln rozkon plavovlas dtko a v zubech tlust doutnk. Tak vid, synku, muml spokojen, pece se nakonec tvj otec doil zaslouenho uznn za sv bsnick dlo!

II. V plnm lt Starosvtsk pokojk, pln panenskch

pamtek. Staik bsnka, slena Marie Pokorn-Podhorsk, se prv chyst tie a rezignovan skonat selost vkem v kesle po nebotku tatkovi. Vtom zazn energick zazvonn, a star vrn sluebn Magdalna vyden hls: Je tu njak pn, sleinko.

Necha vejde, vydechne bsnka a rovn si zvadlou rukou starodvn stbrn es.

Vejde svinm krokem Mu Kolem Filmu s aktovkou v ruce a hluboce se ukln. Dovolte, milostiv, abych vm blahopl. Nae nejlep filmov spolenost Beta-Film mn zakoupit provozovac prva na v ndhern romnek V plnm lt.

V plnm lt? ept slena Pokorn-Podhorsk. To jsem psala... boe, u tomu bude padest let! Kde jsou ty asy! V plnm lt... V och bsnky se tpyt slzy. (Detailn zbr.) Vte, e to byla pohdka mho mld? Tehdy jsem trvila przdniny ve mln v X.,... byl to takov starodvn mln v lesnm dol Jet dnes slym jeho klapot v huen les a

potoka. Bjen zvukov efekt, podotk Mu. Bsnka se zapila. Kdy jsem chodila trhat kvtiny,

potkval mne varn lesn adjunkt z panstv hrabte Z. Ne e by se kdy odvil m oslovit, pane; tehdy jet nebyli lid takov Ale m fantazie vetkala do toho romantickho rmce romnek lsky mezi Jarmilou, dvkou z msta, a mladm myslivcem. V plnm lt, ano; chtla jsem, aby ten nevinn pbh dchal loukami a lesy

To je prv to, vpad naden Mu. My toti mme zrovna voln termn pro ervenec na toen exterir. A publikum, milostiv, dnen publikum u m dost tch rozilujcch a modernch ltek; chce romantiku, chce poezii, chce nvrat k prod Vidla jste n film Pohdka jara?

Jet nikdy jsem nebyla ve filmu, piznala se star dma. Ohromn spch. Lid chtj vidt lsku. Dejte nm u

jednou pokoj s problmy, kaj lid, my si chceme v biografu odpoinout. Dejte nm skutenost, kaj lid. V Pohdce jara jsme taky mli dvku z msta, ale ta se jmenovala Mrinka a ila u strka fare na star fae; za n chodil mlad uitel a hrl j na housle. Tam je vm bjen scna, jak se panna Mrinka koupe a nkdo j odnese aty; pak j strek mus poslat svou kleriku, aby se mohla vrtit dom no, lgr. Taky bude muset bt ve vaem filmu aspo jedna scna, jak se slena Jarmila koupe v lesn tni. To bude prima zbr.

Mus to tam bt? te se star dma stydliv. My za naich as jsme se nekoupvaly, pane. My jsme nebyly takov.

Nco tam musme dt pro lidi, mvne zkuen rukou Mu Kolem Filmu. Taky napklad bude slena Jarmila v tom mln krmit kuata a chovat na kln seltko. To vdycky

psob. A ten myslivec bude hrt na lesn roh a zpvat u okna. Vte, aby ten film ml tu pravou poezii venkova a lta. V plnm lt, to je skvl titul. Budete pekvapena, milostiv, co z toho nmtu udlme...

/ Straka / Star bsnka Marie Pokorn-Podhorsk oivla. Rovn

radostn sv star dopisy a vneky a mluv pitom s vrnou Magdalnou. Ju mme z, prav. Jist zakrtko uvidm svj film V plnm lt. Pedstav si, dobr Magdalno, e uzm znovu sv mld, ten star, klapajc mln v X. a zkou lvku, po n jsem chodvala s nru plnou kvtin! Jsem vru zvdava na toho mladho myslivce bojm se, Magdalno, aby nezael ve svch citech pli daleko. Ach, Magdalno, jak je to zzran vc, vidt, jak se uskuteuj nae nejluznj sny!

/ Zatmvaka / (Detailn zbr.) Zvadl ruka bsnky utrhv na nstnnm

kalendi list s datem 30. listopad. / Prolnaka /

(Detail.) Na nstnnm kalendi je datum 27. leden Pod kalendem sed bsnka Marie Pokorn-Podhorsk a Mu Kolem Filmu, jen s politovnm kr rameny. Nu ano, museli jsme trochu posunout datum. V ervenci jsme toti nemli volnho reisra, v srpnu pracoval operatr na jinm filmu, v z zas nebyli herci. Ale pt tden, milostiv, zaneme opravdu toit scny v prod.

Ale vdy nastala zima, namt bsnka nesmle. Ji nekvetou louky, mlnsk potok onml

Inu, proto jsme museli scenrio drobtko zmnit. Ten film se bude te jmenovat Na horch, tam je vanda. A dj se bude odehrvat na lych a v prima horskm hotelu. To vte,

lid chtj vidt mondnn prosted. Ta Miss Daisy bude dcera americkho miliarde, a z toho myslivce udlme lyaskho trenra. Bude tam bjen scna, jak se v noci krade z jejho pokoje Te teprve to bude to prav. Budete jist nadena, milostiv, co jsme udlali z vaeho rozkonho poetickho nmtu...

/ Prolne se npis: Dobrou noc! /

III No starch zmeckch schodech Slovutn mistr Jan

Korb se prochz po kolond v Karlovch Varech a pije svou tet sklenici vody, nebo m nsledkem svho naturalismu zatvrdlou lu. Tu zakrou nad kolondou letadlo a z nho se snej dva padky. Miste", vol jeden pn, jet ne se padk snesl, dovolte, abych vm pedstavil editele Gama-Filmu! Mme pro vs ohromnou ideu! Druh mu cen na autora estatyicet zlatch zub a natahuje k nmu mocnou pravici.

Jakou ideu? pt se autor. Na film. Bjenou. Co byste tomu ekl, e byste pro ns do

ztka napsal nmt pod titulem Na starch zmeckch schodech?

Hm. A pro zrovna Na starch zmeckch schodech? To je prv ta idea, miste! Pedstavte si ty malostransk

prejzov stechy, teba s kominkem nebo kocourem To vm pece mus samo dt njak npad! Napklad nco s bsnkem Mchou... nebo milostn idyla z revolunho roku tyicet osm... Ohromn, e? Ta ltka m nesmrn monosti, ne?

J nevm, bru autor. Ale j bych ml jinou ltku na film. Co byste tomu ekli, natoit film ze ivota esa chmele?

Skvl mylenka, vykikuje naden prvn pn. Film ze

ivota esa chmele, to tu jet nebylo! Co tomu kte, pane editeli?

Eh hm ehm, prav magnt. Ovem. Beze veho. Ale muselo by se to jmenovat Na starch zmeckch schodech.

To nejde, mn autor. Na starch zmeckch schodech dn chmel neroste.

To je malikost, d oviln prvn pn. Teba se ti esai chmele jedou podvat na Prahu, ne? A tam k jedn esace chmele pistoup bsnk Mcha... nebo mlad hvzd tefnyk, zatmco ona zpv pse na Prahu, ne? Bjen, e? Gratuluju, miste!

Pokejte, j mm jinou mylenku. Je to drama divok lsky. esa chmele ukrt svou milou

Aha. Ohromn efektn. A nemohl by ji zakrtit na starch zmeckch schodech? Vte, ty prejzov stechy dole

Nemohl. Ukrt ji na chmelnici, a pak prch nonm krajem

a na star zmeck schody! Bjen! Prosm vs, pro tam chcete ty schody mt? To je prv ta idea, pane. Skvl titul: Na starch zmeckch schodech. Nemte pont, jak ten titul thne. Ale mj nmt by se musel jmenovat Chmel. Promite, miste, ale to se nm jaksi nehod. My musme toit film, kter se bude jmenovat Na starch zmeckch schodech. Pro?

Inu, takov nemil situace. Loni nm toti ekl reisr Kudlich, e m v hlav bjen filmov nmt na ten titul. A e u m scenrio hotov. Tak jsme to ohlsili jako nejbli velik lgr Gama-Filmu. A zatm nm mizera Kudlich utekl do Hollywoodu i s tm nmtem. A my u to mme pedem prodno do pti set biograf. Pt set smluv na film Na starch zmeckch schodech, pane. Nejvt umleck spch sezny.

Pt tden to musme zat. A tak jsme si ekli, miste, e by to byla velkolep idea prv pro vs

/ Prolnaka / Prolne se plakt s npisem:

NA STARCH ZMECKCH SCHODECH Velkofilm na nmt mistra

Jana Korba Hudba

Freda Myrtena

/ Zatmvaka /

IV Trosenci Autor Ji Duben se vypotcel z kulis, opojen

ovacemi premirovho obecenstva. Ano, jeho sociln drama Trosenci promluvilo svtu do due. Dovolte, dovolte, povykuje nkdo a prodr se mezi kulisky. Dovolte, miste, abych vm pedstavil producenta Delta-Filmu! tyi ruce pumpuj pravikou i levikou autorovou. Ohromn! Ohromn! To musme toit! Tak jak to stoj a le, vyloen film! Ta asn sociln dynamika! Ten hork aktuln ivot! Ta prbojn tendence!

Ani slovo se na tom nesm zmnit! Hotov bible! To se mus rozit filmem i do nejmench vesniek! Co? Ten film pjde do celho svta, pane! Co? Do celho vesmru! Rum za to! Miste, to nesmte nikomu dt neli Delta-Filmu! My z toho udlme svtovou udlost! Hned meme podepsat smlouvu

/ uplyne msc / Scenrista: Ani slovo jsem nezmnil. Jenom jsme museli,

hm, z ist filmovch dvod, hm, sem tam nco pidat

Autor: Pidat? Scenrista: A-ano. Aby se film neodehrval pod v jedn

dekoraci. Napklad jedna scna se bude dt na jezee Auto