campylobacter jejuni/coli - vscht.czold-biomikro.vscht.cz/vyuka/pm/campylobacter_jejuni.pdf ·...
TRANSCRIPT
Campylobacter spp.
úvod
Termotolerantní kampylobaktery známe jako významné původce alimentárních onemocnění teprve posledních 20 let.
Roční incidence kampylobakterióz se v humánní populaci
pohybuje kolem 210 případů na 100 000 obyvatel.
C.jejuni patří k nejvýznamnějším
druhům tohoto rodu
postinfekční syndrom Guillain-Barré
Campylobacter
• Gram negativní, zkřivená, tvar S nebo
sférická tyčinka
• Mikroaerofilní / 5-10% O2 3-5%CO2
• Pohyblivá
• Neroste pod 30 oC
• Hlavní lidské patogeny: C.jejuni a C. coli
• Některé druhy působí systémové
onemocnění C. concisus
Rod Campylobacter - „zakřivená bakterie“
0,2-0,5 μm široká, 0,5-8,0 μm dlouhá
původně rod Vibrio
Gram-negativní, nesporulující, oxidasa pozitivní, indol
negativní, nefermentuje ani neoxiduje sacharidy, energii
získává se metabolismem aminokyselin.
GC obsah kolísá pro jednotlivé druhy mezi 29-39 mol%.
Vibrio fetus - původce potratů u ovcí, dysenterie
hospodářských zvířat
od 50.let organismus izolován z krve pacientů a
označen jako „podobný Vibriu“
Sebald a Veron 1963 - Campylobacter
Úvod
Zařazení rodu Campylobacter
Kmen Proteobacteria
Třída Epsilonproteobacteria
Řád Campylobacteriales
Čeleď Campylobacteraceae
Rod Campylobacter
Taxonomie
Bakterie rodu Campylobacter (čeleď Campylobacteriaceae) jsou charakterizoványnásledovně:
• Gram negativní, mikroaerofilní, malé spirálkovitě zahnuté tyčinky s charakteristickým vývrtkovitým pohybem
• Jsou oxidáza pozitivní s negativní reakcí na indol, redukují nitráty, ale nefermentují uhlohydráty
• K termotolerantním kampylobakterům (schopnost růstu při 42°C) patří C. jejuni, C. coli, C. upsaliensisa C. lari
Kultivace ze stolice pacientů -1972
v 80. letech pokračovala taxonomická
upřesnění mnoha druhů, která pokračuje
dodnes
Campylobacter pylori a Campylobacter
mustelae (Goodwin et al.1989)
přejmenován na Helicobacter pylori a
H. mustelae
Sekvence 5S a 16S rRNA pomohly k rozlišení
současných druhů
Kritické teploty
• Všechny druhy rodu Campylobacter rostou při 37 oC
• C. jejuni a C.coli mají optimum mezi 42 – 45 oC
• C. jejuni a C.coli nerostou při 28 oC
• Mohou přežít v mléce a vodě při 4 oC
• Rovněž mohou přežít v mrazení drůbeže
• Za nepříznivých teplotních a dalších podmínkách v
prostředí mění fyziologii a tvoří „viable non-culturable“
formy – VBNC
• Resuscitace VBNC probíhá v živočišném hostiteli.
Campylobacter – přežívání v
potravinách• Teplota v rozmězí 30 – 42/45 oC
• Velmi citlivý na teplotu
• Usmrcen pasterizací
• pH
• nejnižší hodnota při které je shopen růstu je 4,5
• aw
• Je citlivý vůči NaCl v koncentraci 1-2% v závislosti na na teplotě a druhu potraviny
• Atmosféra
• Mikroaerofilní redukované hladina kyslíku, zvýšená hladina CO2, růst je podporován H2
Campylobacter
• Zdroje infekce: domácí a volně žijící zvířata a ptáci
• Syrové mléko je hlavní zdroj infekce v USA, drůbež v UK
• Infekční dávka je velmi nízká, v potravině se nerozmnožuje
• Obecně je v současné době více rozšířen než salmonela, hlavně na jaře a v létě u dětí a starších lidí
• Pathogenese není ještě dostatečně popsána, a není jasné, který toxin je produkován
Patogeneze
Po požití kontaminované potravy pronikají bakterie do tenkého střeva, kde se množí.
Bakterie adherují ke střevní sliznici v proximální části tenkého střeva a produkují toxin, který proniká do lymfatického a krevního oběhu.
U některých postižených osob se onemocnění vyvíjí v až v hemoragickou enteritídu a ulcerativní změny v kolonu.
U tekutin (voda, mléko) je průchod žaludkem rychlý a tím se zvyšuje množství živých buněk, které pronikají do tenkého střeva, kde se pomnožují.
Patogeneze
Infekční dávka je u zdravého člověka přibližně 102 - 103
bakterií
Inkubační doba je nejčastěji udávána 2 - 5 dní
Příznaky onemocnění jsou horečka, intenzivní bolesti
břicha, průjem
Výskyt v prostředí a v
potravinách
K nejpravděpodobnějším způsobům infekce člověka patří:
• nízká hygienická úroveň při manipulaci se syrovoudrůbeží v domácnostech i v provozech veřejného stravování a skladování drůbeže v lednici společně s ostatními potravinami určenými k přímé spotřebě,
• kontaminace pracovních ploch a kuchyňského náčiní při porcování a zpracováním drůbeže před tepelnou úpravou
Vzhledem k nízké infekční dávce je možný i přímý přenos kontaminovanýma rukama např. při přípravě syrového masa
z matky na dítě nebo při hře s domácími zvířaty.
Výskyt v potravinách
K nejčastěji kontaminovaným
potravinám patří:
• syrové maso (drůbeží, vepřové)
• syrové mléko
• některé mražené
potraviny (zelenina)
Taxonomie Campylobacter a Helicobacter
Druh Poddruh Biovar
C.fetus fetus,venerealis
C.jejuni jejuni,doylei
C.coli
C.laridis
„C.upsaliensis“
C.hyointestinalis
C.mucosalis
C.cinaedi
C.fennelliae
C.sputorum sputorum,bubulus,faecalis
C.concisus
C.cryaerophila
C.nitrofigilis
H.pylori
H.mustelae
Vliv technologií
Sušení je účinným prostředkem k eliminaci kampylobakterů.
Použití organických kyselin redukuje počty kampylobakterů a
proto je v některých státech na jatkách před chlazením
drůbeže zařazeno ošetření povrchů těl kyselinou mléčnou
nebo octovou.
Výskyt v prostředí a v
potravináchTermotolerantní baktérie rodu Campylobater se vyskytují ve
střevním traktu domácích i volně žijících teplokrevných zvířat často bez klinických příznaků onemocnění.
Těmito baktériemi může být člověk infikován buď:
• přímo (např. přímým kontaktem se zvířetem)
• nepřímo kontaminovanou vodou, potravinou
C. jejuni bývá velmi často izolován z drůbeže i volně žijících ptáků.
C. coli převažuje u prasat nad C. jejuni
C. lari bývá izolován z volně žijících ptáků, převážně racků
C. upsaliensis bývá izolován vzácně a to např. z faeces domácích mazlíčků (např. psů a koček).
Odolnost kampylobakterů vůči
vnitřním a vnějším faktorům
• optimální teplota je 42 °C, minimální teplota růstu je 32 °C,
maximální 45 °C,
• hraniční hodnota aktivity vody pro množení je od 0.98
• rozmezí hodnot pH při kterých se mohou pomnožovat jsou od
4.9 – 9.0, optimum je při neutrálním pH,
• koncentrace soli nad 1,5 % působí baktericidně
• optimální složení atmosféry pro růst kampylobakterů je 5 % O2
+ 10 % CO2 + 85 % N
• bakterie rodu Campylobacter jsou citlivé k většině
desinfekčních látek včetně chlorových preparátů (chlorování pitné vody je vhodnou obranou proti onemocnění)
Vliv technologií
Bakterie rodu Campylobacter jsou málo odolné k vnějšímu
prostředí, nepřežívají za přítomnosti kyslíku a v suchém
prostředí (živé, ale nekultivovatelné formy).
Sterilační ani pasterační teploty nepřežívají,
Chlazení působí zastavení růstu, ale zlepší přežívání
buněk v porovnání s pokojovou teplotou
Mrazením je v potravinách počet kampylobakterů
redukován, ale ne eliminován a baktérie mohou
za příznivých podmínek přežívat i několik
měsíců.
Izolace a identifikace
• Mnoho typů nabohacovacích medií bylo testováno –
Prestonovo medium
• Směs antibiotik: polymyxin B, trimethoprim,a další
• Kultivační media obsahují „vychytávače“ kyslíku, krev,
FPB (směs FeSO4, Na2S2O5, Na pyruvát) + směs
antibiotik
Typical Formula*gm/litre
• Meat peptone 10.0
• Lactalbumin hydrolysate 5.0
Yeast Extract 5.0
Sodium chloride 5.0
Alpha-ketoglutaric acid 1.0
Sodium pyruvate 0.5
Sodium metabisulphite 0.5
Sodium carbonate 0.6
Haemin 0.01 pH 7.4 ± 0.2 @ 25°C
•
Obsah 1 vialky – každá stačí na 500ml
media
• na 1 vialku na 1 litr
• Cefoperazone 10,0 mg 20,0 mg
• Vancomycin 10,0 mg 20,0 mg
• Trimethoprim. 10,0 mg 20,0 mg
• Cycloheximide 25,0 mg 50,0 mg
• Návod13,8 g Boltonova media do 500 ml destilované vody. Sterilizace v autoklavu při 121°C po 15 min. Ochladit na 50°C. Asepticky se přidá 25ml Laked Horse Blood SR0048 a 1 vialka Bolton Broth Selective Supplement SR0183, rozpustí se podle návodu. Dobře se promíchá a rozdělí se do sterilních lahviček se šroubovacím uzávěrem.
Podstata zkoušky ČNS ISO 10272
Zkušební vzorek (x g nebo x ml)
buď + nebo
9x bujon podle Prestona 9x bujon podle Parka a
Sanderse
přímé vyočkování výchozí suspenze
pomnožení - inkubace inkubace
za mikroaerofilních za mikroaerofilních
podmínek (42oC, 18 h) podmínek (32oC, 4 h)
Vyočkování přidání roztoku antibiotik B
agar podle Karmaliho a inkubace za mikroaerofilních
2.selektivní půda podmínek (37o C, 2h)
inkubace za mikroaerofilních inkubace za mikroaerofilních
podmínek (42o C, až 72 h) podmínek (42o C, až 42h)
5 charakteristických kolonií
další testy a vyjádření výsledků
Přehled dalších patogenů přenášených
potravinami
• Aeromonas hydrophila
• Brucella
• Clostridium botulinum
• Clostidium perfringens
• Mycobacterium
• Plesiomonas shigelloides
• Shigella
• Vibrio
• Yersinia enterocolitica
Aeromonas hydrophila
• Gram – negativní, katalasa a oxidasa pozitivní
tyčinky, fermentujií glukosu, pohyblivé, jeden
polární bičík. Náleží nezi gama-proteobakterie.
• A. hydrophila netoleruje sůl (max. 5%), ani
kyselé prostředí, optimální pH 7 – 6.
• Optimální teplota pro růst 28 °C
• Působí gastroenteritidy – hlavně u dětí mladších
5 let.
• Klinické izoláty A. hydrophila - enterotoxiny
Patogenese A. hydrophila
• Enterotoxiny: aerolysin, teplotně labilní,
β-hemolytický cytotoxický enterotoxin o velikosti 52 kDa.
Byly popsány další 3 enterotoxiny působící jako cholera
toxin, pouze jeden z nich je strukturně podobný colera
toxinu.
Izolace a identifikace
Vetšinou přímý výsev na misky, možno také nabohacovat v
PV, půdy jako na enterobakterie, konfirmace
biochemickými testy.
Vazba na potraviny – ryby, maso drůbež, syrové mléko,
listová zelenina a voda. Citlivé na teplotu.
Brucella
• Brucellosa, také zvaná Bangova nemoc, Gibraltarská horčka, Maltská horečka, Mediteránní horečka, nebovlnivá horečka je přenosná zoonosa působená požitím nesterilního mléka nebo masa z infikovaných zvířat, nebo kontaktem s jejich sekrety.
• Přenos z člověka na člověka, např. sexuálním kontaktem nebo z matky na dítě je velmi vzácný, ale možný.
• Brucella spp. jsou malé, Gram-negativní, nepohyblivé, nesporulující tyčinky, Jsou fakultativními intracelulárními parasity a působí chronické nemoci ohrožující na životě. Symptomy jsou mohutné pocení, bolesti kloubů a svalů. Brucelosa byla poznána u zvířat a lidí koncem 19. století.
Brucella
• Brucella abortus hovězí dobytek
• Brucella melitensis ovce a kozy
• Brucella suis vepři
• Brucella canis psi
• Profesní onemocnění u lidí ve styku se zvířaty.
• Inkubace od 1 do 6 týdnů, chronická, vracející se horečka s únavou, potem, bolestmi hlavy, nechutí k jídlu. Léčení smesí tetracyklinů a streptomycinu
Brucella
• Brucella se řadí k „fastidiosním“ = těžko
kultivovatelným organismům. Testy pomocí
protilátek.
• Spojení s potravinami – nedostatečně tepelně
opracovaná masa infekčních zvířat, syrové
mléko a smetana.
• Nepřežívá pasteraci.
Clostridium botulinum
• 1793 Wurtenburg 13 lidí onemocnělo po požití krvavé
klobásy, 6 zemřelo.
• Botulus = klobása
• 1896 – popis mikroorganismu van Ermengem, epidemie
botulismu v Belgii - 34 lidí po požití syrové neuzené
šunky. 3 zemřeli. Bacillus botulinum
• 1923 – přejmenován na Clostridium botulinum
• Gram-pozitivní, pohyblivá peritrichní tyčinka, 2- 10 μm
tvoří centrální nebo subterminální spory
Clostridium botulinum
• Kmeny C.botulinum – řada variant, všechny tvoří
neurotoxiny, které botulismus vyvolávají.
• Osm serologicky odlišných neurotoxinů: A,B,C1, C2, D, E,
F, G.
• 4 skupiny: I. A,B,nebo F, II. B, E. nebo F, III. C1, C2 nebo
D, IV. G
• U lidí je nejčastější A,.B, E. Skupina III. jen u zvířat.
• Minimální pH pro růst 4,7, max.8,5 -8,9 toxi je labilní v
alkalickém pH.
• Onemocnění je klasickou ukázkou otravy vyvolané
exotoxinem púrodukovaným bakterií.
Clostridium botulinum
• Patogenese – jedná se o neurotoxin, napadající cholinergické nervy
periferního nervového systému.
• Toxin přijatý s potravou se vstřebává v horní části tenkého střeva a
lymfatickými cestami se dostává do krve. Váže se na nervosvalová
zakončení a blokuje uvolňování acetylcholinu odpovědného za
přenos vzruchu a působí paralyzu.
• Symptomy od 8 h do 8 dnů, obvykle za 12 – 48 h : zvracení, zácpa,
zadržení moči, dvojité vidění, potíže při polykání, suchá ústa a
těžkosti při mluvení. Pacient je při vědomí, před skonem zástava
dýchání a srdeční selhání. Smrt nastává po 2 až 7 dnech.
• Přeživší pacienti - dlouhá rekonvalescence – až 8 měsíců.
• Antagonistou nervové blokády je 4-aminopyridin, částečné
zlepšení, přežití je kriticky závislé na časné diagnoze a léčení.
Clostridium botulinum
• Léčba: alkalický výplach žaludku, intravenosní podání
polyvalentních antitoxinů, případně mechanická podpora
dýchání.
• Úmrtnost: 20 – 50% v závislosti na typu toxinu, množství
kontaminované potraviny.
• Botulotoxin je nejjedovatější toxin, letální dávka pro
dospělého je 10-8g.
• Molekulová hmotnost je 150 kDa – snadná tepelná
inaktivace: 80 °C, 10 min.
• Toxin typu C a D je kódován bakteriofágem, které
přežívá v buňkách jako profág. Lysogenie.
Clostridium botulinum
• Dětský botulismus: odlišný scénář – dochází ke kolonizaci střeva
C.botulinum, a toxin je produkován in situ.
• Poprvé popsán r.1976 v USA. Postihuje kojence od 2 týdnů do 6
měsíců věku.
• Vehikulum musí obashovat spory C.botulinum, byly nalezeny v
medu.
• Identifikace: nabohacovací medium se předem tepelně ošetřuje,
aby se redukovala doprovodná mikroflora. Doporučená doba . 10
min při 80 °C. Po 7 dnech se čárkuje na krevní nebo žloutkový agar
– anaerobní kultivace po 3 dny. Kolonie mají lipolytickou aktivitu se
naočkují do tekutého media a sleduje s eprodukce neurotoxinu.
Clostridium botulinum
• Test produkce neurotoxinu: vyšetřovaný extrakt se rozdělí na 3 části.
• 1. část se zahřeje na 100 °C po 10 min.
• 2. část se oštřečí přídavkem trypsinu.
• 3. část – žádné úpravy.
• Každý typ „toxinu“ se intraperitenoálně naočkuje do 2 myšek.
• Myši se pozorují 4 dny a sledují se typické symptomy.
• Přítomnost toxinu se potvrzuje naočkováním polyvalentními antitoxiny, typ toxinu pomocí monoklonální protilátky.
Clostridium perfringens
• Clostridium perfringens – původce infekcí ran, plynová
gangréna identifikován 1892
• Původce gastroenteritid od r. 1940
• Celkem 5 typů: A – E, 4 hlavní exotoxiny α,β,ε,ι, 8
minoritních
• Nejčastější typ C.perfringens je A, tvoří α toxin-
lecitinasová (fosfolipasa C) aktivita , také vyvolává
plynovou gangrenu
• Grampozitivní tyčinka, anaerobní, 1x 3-9 μm, pouzdro,
nepohyblivá.
Clostridium perfringens
• Roste od 12 - 50 °C. Teplotní optimum 43-47 °C.
• Vegetativní buňky jsou citlivé na kyseliny, opt.pH 6,0-7,5
• Vodní aktivita pro růst 0,95-0,97
• 6% NaCl zastavuje růst
• Onemocnění – otrava z jídla, bez horeček, zvracení,
bolesti břicha, průjem. Inkubace 8 – 24 h po požití
velkého množství vegetativních buněk.
• Bakterie přežijí průchod žaludkem, v tenkém střevu se
začnou množit, sporulují a sekretují enterotoxin.
• Enterotoxin je tvořen ve sporulujících buňkách.
Clostridium perfringens
Clostridium perfringens
• Malé množství enterotoxinu i vegetativní buňky.
• Enterotoxin 35 kDa protein, inaktivace zahřátí na 60 °C
po 10 min. Je citlivý na některé proteasy.
• Izolace a identifikace – značně ubikvitní, nabohacování
není nutné.
• Selektivní ztužená media k zjištění počtu, organismus
redukuje sulfity, černé kolonie: tryptosa-sulfit-
cykloserin(TSC) medium, nebo oleandomycin-polymyxin
sulfadiazin-perfringens (OPSP) – anerobní inkubace po
24 h při 37 °C
serotypizace
Clostridium perfringens
• Obvyklé zdroje infekce: masitá jídla obsahující spory
C.perfringens jsou uvařena.
• Spory var přežijí, získají po zchladnutí ideální prostředí
bez konkurence a začnou klíčit a množit se.
• Potrava je podaná buď studená nebo nedostatečně
ohřátá a tak se vegetativní buňky dostanou do
zažívacího traktu, množí se, sporulují a produkují toxin.
• Dušená masa, masové šťávy, masove koláče.
Mycobacterium
• Rod Mycobacterium obsahuje většinou neškodné
environmentální organismy, až na dvě výjimky:
tuberkulosa (TB) a lepra.
• Mycobacterium tuberculosis – až 98% plicních TB, šíří
se většinou přenosem z člověka.
• Mycobacterium bovis – původce tuberkulosy u dobytka-
přenos na člověka mlékem
• Mycobacterium paratuberculosis – vyvolává
paratuberkulosu- Johnova nemoc, může také navozovat
Crohnovu nemoc u lidí
Mycobacterium
• Příslušníci rodu Mycobacterium – Gram-pozitivní,
nesporulující, aerobní tyčinky, pasterační teploty je
usmrcují.
• Chemické složení stěny: zvýšený obsah lipidů- estery
kys. mykolové. Obecný vzorec – R1CHOH.CHR2.COOH
R1 a R2 velice dlouhé alifatické řetězce.
Výsledkem je hydrofobní stěna, dává odolnost k
vyschnutí, těžko barvitelná, speciální postupy barvení.
Přenos mlékem – max. 10% případů M. bovis.
Ochrana - pasterace mléka
Plesiomonas shigelloides
• Plesiomonas shigelloides – jediný zástupce rodu.
• Onemocnění podobná Aeromonas.
• Není nacházen v lidských faeces, s výjimkou Thajska
5,5% kontaminováno.
• Náleží do čeledi Vibrionaceae – Gram-negativní krátká
tyčinka, oxidasa a katalasa pozitivní, pohyblivá s bičíky.
• Roste od 8-10 do 40-45 °C. Toleruje pH do 4,5.
• Ubikvitní v povrchových vodách a půdě tropů a subtropů.
• Ryby, korýši, měkkýši onemocnění do 48 h po požití.
• Průjem bez dalších následků.
Shigella
• Rod Shigella popsán r.1898 - původce bacilární
dysenterie Kiyoshi Shiga .
• 4 druhy: Shigella dysenteriae
• Shigella flexneri
• Shigella boydii
• Shigella sonnei
• Všechny jsou lidskými patogeny tropů, nyní i v mírném
pásu.
• Primárně se šíří mezilidskými kontakty, fekálně-orální
přenos a také potravinami.
Shigella
• Shigella je biochemicky značně neaktivní, ale studie
DNA odhalily velmi blízkou příbuznost s E.coli.
• Náleží do čeledi Enterobacteriaceae, nepohyblivá Gram
negativní tyčinka, katalasa pozitivní, oxidasa negativní,
tvoří kyseliny, žádný plyn, většinou nefermentují laktosu.
• Typický mesofilní, 10 - 45 °C, pH 6 – 8, nepřežije 4,5
• Může přežívat v mouce, pasterizovaném mléku, vejcích,
korýších a měkkýších.
• Patogeneze: velmi nízká infekční dávka 10 – 100 buněk
(pokusy na dobrovolnících), Inkubace 7 h- 7 dnů, 36 h
Shigella
• Symptomy:bolesti břicha, zvracení, horečka, krvavý
průjem.
• Nemoc trvá od 3 do 14 dnů, může persistovat několik
měsíců.
• Tekutiny, v těžších případech antibiotika.
• Izolace a identifikace: nutná resuscitace a nabohacení,
selektivní agarové půdy.
• DNA/DNA hybridizace, k deteekci virulenčního plasmidu.
Vibrio
• Původce cholery – v 19. století pandemické
onemocnění, 1854 Pacini – první popis zakřivená
tyčinka,
• Robert Koch kauzálně potvrdil vazbu mezi Vibrio
cholerae a cholerou (Egypt 1996).
• Biotyp Vibrio cholerae odpovědný za všechny epidemie
až do roku 1961.
• Biotyp El Tor poprvé izolovaný r.1906 z poutníků do
Mekky je odpovědný za současnou pandemii (7.) Objevil
se na Celebesu 1961, dosáhle Afriky v 1970 a ameriku
1991.
Vibrio
• Vibrio cholerae, O1 cholera, infekce ran
• Vibrio cholerae, non-O1 c, gastroenteritida, inf.ran
• Vibrio mimicus průjem, gastroenteritida, inf.ran
• Vibrio parahaemolyticus gastroenteritida, inf.ran,otitida
• Vibrio fluvialis průjem
• Vibrio furnissii průjem
• Vibrio hollisae průjem
• Vibrio vulnificus inf.ran, prim.a sek. septikemie
• Vibrio alginolyticus inf.ran, otitida
• Vibrio damsela infekce ran
Vibrio
• Vibrio jsou Gram-negativní pleomorfní krátké tyčinky,
pohyblivé pomocí polárního bičíku.
• Katalasa a oxidasa pozitivní, fakultativně anaerobní.
• NaCl podporuje růst opt.3%, až do 8%
• Vodní aktivita 0,937 až 0,986 v závislosti na typu media.
• Teplota od 5 do 43 °C, neutrální pH , dobré přežívání v
prostředí VBNC formy.
• Patogenese: inkubace 1 – 3 dny, pro zdravé jedince je
nutná vysoká infekční dávka , ale někdy stačí 103 .
Vibrio
• Izolace a identifikace : nabohace v alkalické peptonové vodě (pH
8,6 – 9,0) pouze 8 h. Užije-li se medium s telluritem a žlučovými
solemi je možné inkubovat přes noc.
• Selektivní půda obsahuje thiosulfát, citrát, žlučové soli a sacharosu
(TCBS)- původně jen pro V.parahaemolyticus. V.cholerae – žluté
kolonie, ostatní zelené (nefermentují sacharosu).
• V.cholerae mnoho serotypů O antigeny a K (pouzdro) antigeny
• Cholera je primárně spojena s infikovanou vodou, ale také ovoce a
zelenina prané v inf. Vodě. Všechny typy mořských plodů a žabí
stehýnka.
• V. parahaemolyticus – ryby, syrové ryby, suši, křížová kontaminace
Yersinia enterocolitica
• Yersinia enterocolitica jeden ze tří druhů rodu Yersinia ,
působí gastroenteritidy.
• Yersinia pseudotuberculosis – mesenterické adenitidy
• Yersinia pestis – dýmějový neboli černý mor
• Alexander Yersin 1994 popsal původce moru, původně
nazýván Pasteurella, název rodu od r.1964
• Yersinia enterocolitica onemocnění yersiniosa, časté v
chladném klimatu severských států.
• Náleží mezi Enterobacteriaceae Gram- negativní
tyčinka, oxidasa negativní, katalasa pozitivní, fakultativní
anaerob.
Yersinia enterocolitica
• Přežívá teploty od -1 do +40 °C optimum 29 °C, jedná se
psychrotrofa, pří vyšších teplotách ztrácí pohyblivost.
• D hodnota v mléce pro 62,8 °C je od 0,7 do 57,6 s.
• Organismus byl izolován z environmentálních zdrojů :
půda, povrchová voda, zažívací trakt mnoha zvířat.
Mléko a mléčné výrobky, maso, zvláště vepřové, drůbež
ryby, měkkýši, ovoce a zelenina.
• Některé serotypy jsou nepatogenní.
• Virulentní kmeny – plasmid 40 – 48 MDa
Yersinia enterocolitica
• Většina nemocných jsou děti mladší 7 let.
• Inkubace 1 – 11 dnů, nemoc trvá 5 – 14 dnů. Symptomy
jsou bolest břicha, průjem a mírná horečka. Zvracení je
vzácné.
• Termostabilní enterotoxin (9000 -9700 Da) má v
patogenesi nejasnou úlohu.
• Izolace – nabohacení za nízkých teplot v pufrované
peptonové vodě nebo TSB , až 21 dní při 4 °C. Pevné
půdy obsahují deoxycholát, novobiocin, manitol.
Inkubace při 28 °C .
• Prevence – chovy zvířat bez patogenů.
Opatření: vnitřní teplota tzv. „v jádře“
• Tepelná úprava mas: Mletá masa (hovězí, telecí, jehněčí, vepřové) + vepřové plátky71° čas 15 s
• Mleté drůbeží maso 74° 15 s
• Plátky masa (hovězí, telecí, jehněčí),ryby, plody moře 63° 15 s
• Drůbež, prsa 77° 15 s
• Drůbež, vcelku 82° 15 s
• Ohřívání tepelně upravených potravin 74° 15 s
• Tabulka zpracována podle http://www.nzfsa.govt.nz/science/data-sheets/yersinia-enterocolitica.pdf