Campylobacter jejuni/coli

Campylobacter jejuni

Campylobacter spp.

úvod

Termotolerantní kampylobaktery známe jako významné původce alimentárních onemocnění teprve posledních 20 let.

Roční incidence kampylobakterióz se v humánní populaci

pohybuje kolem 210 případů na 100 000 obyvatel.

C.jejuni patří k nejvýznamnějším

druhům tohoto rodu

postinfekční syndrom Guillain-Barré

Campylobacter

• Gram negativní, zkřivená, tvar S nebo

sférická tyčinka

• Mikroaerofilní / 5-10% O2 3-5%CO2

• Pohyblivá

• Neroste pod 30 oC

• Hlavní lidské patogeny: C.jejuni a C. coli

• Některé druhy působí systémové

onemocnění C. concisus

Rod Campylobacter - „zakřivená bakterie“

0,2-0,5 μm široká, 0,5-8,0 μm dlouhá

původně rod Vibrio

Gram-negativní, nesporulující, oxidasa pozitivní, indol

negativní, nefermentuje ani neoxiduje sacharidy, energii

získává se metabolismem aminokyselin.

GC obsah kolísá pro jednotlivé druhy mezi 29-39 mol%.

Vibrio fetus - původce potratů u ovcí, dysenterie

hospodářských zvířat

od 50.let organismus izolován z krve pacientů a

označen jako „podobný Vibriu“

Sebald a Veron 1963 - Campylobacter

Úvod

Zařazení rodu Campylobacter

Kmen Proteobacteria

Třída Epsilonproteobacteria

Řád Campylobacteriales

Čeleď Campylobacteraceae

Rod Campylobacter

Taxonomie

Bakterie rodu Campylobacter (čeleď Campylobacteriaceae) jsou charakterizoványnásledovně:

• Gram negativní, mikroaerofilní, malé spirálkovitě zahnuté tyčinky s charakteristickým vývrtkovitým pohybem

• Jsou oxidáza pozitivní s negativní reakcí na indol, redukují nitráty, ale nefermentují uhlohydráty

• K termotolerantním kampylobakterům (schopnost růstu při 42°C) patří C. jejuni, C. coli, C. upsaliensisa C. lari

campylobacter

Kultivace ze stolice pacientů -1972

v 80. letech pokračovala taxonomická

upřesnění mnoha druhů, která pokračuje

dodnes

Campylobacter pylori a Campylobacter

mustelae (Goodwin et al.1989)

přejmenován na Helicobacter pylori a

H. mustelae

Sekvence 5S a 16S rRNA pomohly k rozlišení

současných druhů

Kritické teploty

• Všechny druhy rodu Campylobacter rostou při 37 oC

• C. jejuni a C.coli mají optimum mezi 42 – 45 oC

• C. jejuni a C.coli nerostou při 28 oC

• Mohou přežít v mléce a vodě při 4 oC

• Rovněž mohou přežít v mrazení drůbeže

• Za nepříznivých teplotních a dalších podmínkách v

prostředí mění fyziologii a tvoří „viable non-culturable“

formy – VBNC

• Resuscitace VBNC probíhá v živočišném hostiteli.

Campylobacter – přežívání v

potravinách• Teplota v rozmězí 30 – 42/45 oC

• Velmi citlivý na teplotu

• Usmrcen pasterizací

• pH

• nejnižší hodnota při které je shopen růstu je 4,5

• aw

• Je citlivý vůči NaCl v koncentraci 1-2% v závislosti na na teplotě a druhu potraviny

• Atmosféra

• Mikroaerofilní redukované hladina kyslíku, zvýšená hladina CO2, růst je podporován H2

Campylobacter

• Zdroje infekce: domácí a volně žijící zvířata a ptáci

• Syrové mléko je hlavní zdroj infekce v USA, drůbež v UK

• Infekční dávka je velmi nízká, v potravině se nerozmnožuje

• Obecně je v současné době více rozšířen než salmonela, hlavně na jaře a v létě u dětí a starších lidí

• Pathogenese není ještě dostatečně popsána, a není jasné, který toxin je produkován

Patogeneze

Po požití kontaminované potravy pronikají bakterie do tenkého střeva, kde se množí.

Bakterie adherují ke střevní sliznici v proximální části tenkého střeva a produkují toxin, který proniká do lymfatického a krevního oběhu.

U některých postižených osob se onemocnění vyvíjí v až v hemoragickou enteritídu a ulcerativní změny v kolonu.

U tekutin (voda, mléko) je průchod žaludkem rychlý a tím se zvyšuje množství živých buněk, které pronikají do tenkého střeva, kde se pomnožují.

Patogeneze

Infekční dávka je u zdravého člověka přibližně 102 - 103

bakterií

Inkubační doba je nejčastěji udávána 2 - 5 dní

Příznaky onemocnění jsou horečka, intenzivní bolesti

břicha, průjem

Výskyt v prostředí a v

potravinách

K nejpravděpodobnějším způsobům infekce člověka patří:

• nízká hygienická úroveň při manipulaci se syrovoudrůbeží v domácnostech i v provozech veřejného stravování a skladování drůbeže v lednici společně s ostatními potravinami určenými k přímé spotřebě,

• kontaminace pracovních ploch a kuchyňského náčiní při porcování a zpracováním drůbeže před tepelnou úpravou

Vzhledem k nízké infekční dávce je možný i přímý přenos kontaminovanýma rukama např. při přípravě syrového masa

z matky na dítě nebo při hře s domácími zvířaty.

Výskyt v potravinách

K nejčastěji kontaminovaným

potravinám patří:

• syrové maso (drůbeží, vepřové)

• syrové mléko

• některé mražené

potraviny (zelenina)

Taxonomie Campylobacter a Helicobacter

Druh Poddruh Biovar

C.fetus fetus,venerealis

C.jejuni jejuni,doylei

C.coli

C.laridis

„C.upsaliensis“

C.hyointestinalis

C.mucosalis

C.cinaedi

C.fennelliae

C.sputorum sputorum,bubulus,faecalis

C.concisus

C.cryaerophila

C.nitrofigilis

H.pylori

H.mustelae

Vliv technologií

Sušení je účinným prostředkem k eliminaci kampylobakterů.

Použití organických kyselin redukuje počty kampylobakterů a

proto je v některých státech na jatkách před chlazením

drůbeže zařazeno ošetření povrchů těl kyselinou mléčnou

nebo octovou.

Výskyt v prostředí a v

potravináchTermotolerantní baktérie rodu Campylobater se vyskytují ve

střevním traktu domácích i volně žijících teplokrevných zvířat často bez klinických příznaků onemocnění.

Těmito baktériemi může být člověk infikován buď:

• přímo (např. přímým kontaktem se zvířetem)

• nepřímo kontaminovanou vodou, potravinou

C. jejuni bývá velmi často izolován z drůbeže i volně žijících ptáků.

C. coli převažuje u prasat nad C. jejuni

C. lari bývá izolován z volně žijících ptáků, převážně racků

C. upsaliensis bývá izolován vzácně a to např. z faeces domácích mazlíčků (např. psů a koček).

Odolnost kampylobakterů vůči

vnitřním a vnějším faktorům

• optimální teplota je 42 °C, minimální teplota růstu je 32 °C,

maximální 45 °C,

• hraniční hodnota aktivity vody pro množení je od 0.98

• rozmezí hodnot pH při kterých se mohou pomnožovat jsou od

4.9 – 9.0, optimum je při neutrálním pH,

• koncentrace soli nad 1,5 % působí baktericidně

• optimální složení atmosféry pro růst kampylobakterů je 5 % O2

+ 10 % CO2 + 85 % N

• bakterie rodu Campylobacter jsou citlivé k většině

desinfekčních látek včetně chlorových preparátů (chlorování pitné vody je vhodnou obranou proti onemocnění)

Vliv technologií

Bakterie rodu Campylobacter jsou málo odolné k vnějšímu

prostředí, nepřežívají za přítomnosti kyslíku a v suchém

prostředí (živé, ale nekultivovatelné formy).

Sterilační ani pasterační teploty nepřežívají,

Chlazení působí zastavení růstu, ale zlepší přežívání

buněk v porovnání s pokojovou teplotou

Mrazením je v potravinách počet kampylobakterů

redukován, ale ne eliminován a baktérie mohou

za příznivých podmínek přežívat i několik

měsíců.

Izolace a identifikace

• Mnoho typů nabohacovacích medií bylo testováno –

Prestonovo medium

• Směs antibiotik: polymyxin B, trimethoprim,a další

• Kultivační media obsahují „vychytávače“ kyslíku, krev,

FPB (směs FeSO4, Na2S2O5, Na pyruvát) + směs

antibiotik

Typical Formula*gm/litre

• Meat peptone 10.0

• Lactalbumin hydrolysate 5.0

Yeast Extract 5.0

Sodium chloride 5.0

Alpha-ketoglutaric acid 1.0

Sodium pyruvate 0.5

Sodium metabisulphite 0.5

Sodium carbonate 0.6

Haemin 0.01 pH 7.4 ± 0.2 @ 25°C

•

Obsah 1 vialky – každá stačí na 500ml

media

• na 1 vialku na 1 litr

• Cefoperazone 10,0 mg 20,0 mg

• Vancomycin 10,0 mg 20,0 mg

• Trimethoprim. 10,0 mg 20,0 mg

• Cycloheximide 25,0 mg 50,0 mg

• Návod13,8 g Boltonova media do 500 ml destilované vody. Sterilizace v autoklavu při 121°C po 15 min. Ochladit na 50°C. Asepticky se přidá 25ml Laked Horse Blood SR0048 a 1 vialka Bolton Broth Selective Supplement SR0183, rozpustí se podle návodu. Dobře se promíchá a rozdělí se do sterilních lahviček se šroubovacím uzávěrem.

Vzhled kolonií a buňky

• Karmali agar

Podstata zkoušky ČNS ISO 10272

Zkušební vzorek (x g nebo x ml)

buď + nebo

9x bujon podle Prestona 9x bujon podle Parka a

Sanderse

přímé vyočkování výchozí suspenze

pomnožení - inkubace inkubace

za mikroaerofilních za mikroaerofilních

podmínek (42oC, 18 h) podmínek (32oC, 4 h)

Vyočkování přidání roztoku antibiotik B

agar podle Karmaliho a inkubace za mikroaerofilních

2.selektivní půda podmínek (37o C, 2h)

inkubace za mikroaerofilních inkubace za mikroaerofilních

podmínek (42o C, až 72 h) podmínek (42o C, až 42h)

5 charakteristických kolonií

další testy a vyjádření výsledků

Přehled dalších patogenů přenášených

potravinami

• Aeromonas hydrophila

• Brucella

• Clostridium botulinum

• Clostidium perfringens

• Mycobacterium

• Plesiomonas shigelloides

• Shigella

• Vibrio

• Yersinia enterocolitica

Aeromonas hydrophila

• Gram – negativní, katalasa a oxidasa pozitivní

tyčinky, fermentujií glukosu, pohyblivé, jeden

polární bičík. Náleží nezi gama-proteobakterie.

• A. hydrophila netoleruje sůl (max. 5%), ani

kyselé prostředí, optimální pH 7 – 6.

• Optimální teplota pro růst 28 °C

• Působí gastroenteritidy – hlavně u dětí mladších

5 let.

• Klinické izoláty A. hydrophila - enterotoxiny

Patogenese A. hydrophila

• Enterotoxiny: aerolysin, teplotně labilní,

β-hemolytický cytotoxický enterotoxin o velikosti 52 kDa.

Byly popsány další 3 enterotoxiny působící jako cholera

toxin, pouze jeden z nich je strukturně podobný colera

toxinu.

Izolace a identifikace

Vetšinou přímý výsev na misky, možno také nabohacovat v

PV, půdy jako na enterobakterie, konfirmace

biochemickými testy.

Vazba na potraviny – ryby, maso drůbež, syrové mléko,

listová zelenina a voda. Citlivé na teplotu.

A. hydrophila vzhled v optickém mikroskopu

a na misce

Brucella

• Brucellosa, také zvaná Bangova nemoc, Gibraltarská horčka, Maltská horečka, Mediteránní horečka, nebovlnivá horečka je přenosná zoonosa působená požitím nesterilního mléka nebo masa z infikovaných zvířat, nebo kontaktem s jejich sekrety.

• Přenos z člověka na člověka, např. sexuálním kontaktem nebo z matky na dítě je velmi vzácný, ale možný.

• Brucella spp. jsou malé, Gram-negativní, nepohyblivé, nesporulující tyčinky, Jsou fakultativními intracelulárními parasity a působí chronické nemoci ohrožující na životě. Symptomy jsou mohutné pocení, bolesti kloubů a svalů. Brucelosa byla poznána u zvířat a lidí koncem 19. století.

Brucella

• Brucella abortus hovězí dobytek

• Brucella melitensis ovce a kozy

• Brucella suis vepři

• Brucella canis psi

• Profesní onemocnění u lidí ve styku se zvířaty.

• Inkubace od 1 do 6 týdnů, chronická, vracející se horečka s únavou, potem, bolestmi hlavy, nechutí k jídlu. Léčení smesí tetracyklinů a streptomycinu

Brucella

• Brucella se řadí k „fastidiosním“ = těžko

kultivovatelným organismům. Testy pomocí

protilátek.

• Spojení s potravinami – nedostatečně tepelně

opracovaná masa infekčních zvířat, syrové

mléko a smetana.

• Nepřežívá pasteraci.

Clostridium botulinum

• 1793 Wurtenburg 13 lidí onemocnělo po požití krvavé

klobásy, 6 zemřelo.

• Botulus = klobása

• 1896 – popis mikroorganismu van Ermengem, epidemie

botulismu v Belgii - 34 lidí po požití syrové neuzené

šunky. 3 zemřeli. Bacillus botulinum

• 1923 – přejmenován na Clostridium botulinum

• Gram-pozitivní, pohyblivá peritrichní tyčinka, 2- 10 μm

tvoří centrální nebo subterminální spory

Clostridium botulinum

• Kmeny C.botulinum – řada variant, všechny tvoří

neurotoxiny, které botulismus vyvolávají.

• Osm serologicky odlišných neurotoxinů: A,B,C1, C2, D, E,

F, G.

• 4 skupiny: I. A,B,nebo F, II. B, E. nebo F, III. C1, C2 nebo

D, IV. G

• U lidí je nejčastější A,.B, E. Skupina III. jen u zvířat.

• Minimální pH pro růst 4,7, max.8,5 -8,9 toxi je labilní v

alkalickém pH.

• Onemocnění je klasickou ukázkou otravy vyvolané

exotoxinem púrodukovaným bakterií.

Clostridium botulinum

• Patogenese – jedná se o neurotoxin, napadající cholinergické nervy

periferního nervového systému.

• Toxin přijatý s potravou se vstřebává v horní části tenkého střeva a

lymfatickými cestami se dostává do krve. Váže se na nervosvalová

zakončení a blokuje uvolňování acetylcholinu odpovědného za

přenos vzruchu a působí paralyzu.

• Symptomy od 8 h do 8 dnů, obvykle za 12 – 48 h : zvracení, zácpa,

zadržení moči, dvojité vidění, potíže při polykání, suchá ústa a

těžkosti při mluvení. Pacient je při vědomí, před skonem zástava

dýchání a srdeční selhání. Smrt nastává po 2 až 7 dnech.

• Přeživší pacienti - dlouhá rekonvalescence – až 8 měsíců.

• Antagonistou nervové blokády je 4-aminopyridin, částečné

zlepšení, přežití je kriticky závislé na časné diagnoze a léčení.

C.botulinum

Clostridium botulinum

• Léčba: alkalický výplach žaludku, intravenosní podání

polyvalentních antitoxinů, případně mechanická podpora

dýchání.

• Úmrtnost: 20 – 50% v závislosti na typu toxinu, množství

kontaminované potraviny.

• Botulotoxin je nejjedovatější toxin, letální dávka pro

dospělého je 10-8g.

• Molekulová hmotnost je 150 kDa – snadná tepelná

inaktivace: 80 °C, 10 min.

• Toxin typu C a D je kódován bakteriofágem, které

přežívá v buňkách jako profág. Lysogenie.

Clostridium botulinum

• Dětský botulismus: odlišný scénář – dochází ke kolonizaci střeva

C.botulinum, a toxin je produkován in situ.

• Poprvé popsán r.1976 v USA. Postihuje kojence od 2 týdnů do 6

měsíců věku.

• Vehikulum musí obashovat spory C.botulinum, byly nalezeny v

medu.

• Identifikace: nabohacovací medium se předem tepelně ošetřuje,

aby se redukovala doprovodná mikroflora. Doporučená doba . 10

min při 80 °C. Po 7 dnech se čárkuje na krevní nebo žloutkový agar

– anaerobní kultivace po 3 dny. Kolonie mají lipolytickou aktivitu se

naočkují do tekutého media a sleduje s eprodukce neurotoxinu.

Clostridium botulinum

• Test produkce neurotoxinu: vyšetřovaný extrakt se rozdělí na 3 části.

• 1. část se zahřeje na 100 °C po 10 min.

• 2. část se oštřečí přídavkem trypsinu.

• 3. část – žádné úpravy.

• Každý typ „toxinu“ se intraperitenoálně naočkuje do 2 myšek.

• Myši se pozorují 4 dny a sledují se typické symptomy.

• Přítomnost toxinu se potvrzuje naočkováním polyvalentními antitoxiny, typ toxinu pomocí monoklonální protilátky.

Clostridium botulinum

Clostridium perfringens

• Clostridium perfringens – původce infekcí ran, plynová

gangréna identifikován 1892

• Původce gastroenteritid od r. 1940

• Celkem 5 typů: A – E, 4 hlavní exotoxiny α,β,ε,ι, 8

minoritních

• Nejčastější typ C.perfringens je A, tvoří α toxin-

lecitinasová (fosfolipasa C) aktivita , také vyvolává

plynovou gangrenu

• Grampozitivní tyčinka, anaerobní, 1x 3-9 μm, pouzdro,

nepohyblivá.

Clostridium perfringens

Clostridium perfringens

• Roste od 12 - 50 °C. Teplotní optimum 43-47 °C.

• Vegetativní buňky jsou citlivé na kyseliny, opt.pH 6,0-7,5

• Vodní aktivita pro růst 0,95-0,97

• 6% NaCl zastavuje růst

• Onemocnění – otrava z jídla, bez horeček, zvracení,

bolesti břicha, průjem. Inkubace 8 – 24 h po požití

velkého množství vegetativních buněk.

• Bakterie přežijí průchod žaludkem, v tenkém střevu se

začnou množit, sporulují a sekretují enterotoxin.

• Enterotoxin je tvořen ve sporulujících buňkách.

Clostridium perfringens

Clostridium perfringens

• Malé množství enterotoxinu i vegetativní buňky.

• Enterotoxin 35 kDa protein, inaktivace zahřátí na 60 °C

po 10 min. Je citlivý na některé proteasy.

• Izolace a identifikace – značně ubikvitní, nabohacování

není nutné.

• Selektivní ztužená media k zjištění počtu, organismus

redukuje sulfity, černé kolonie: tryptosa-sulfit-

cykloserin(TSC) medium, nebo oleandomycin-polymyxin

sulfadiazin-perfringens (OPSP) – anerobní inkubace po

24 h při 37 °C

serotypizace

Clostridium perfringens

• Obvyklé zdroje infekce: masitá jídla obsahující spory

C.perfringens jsou uvařena.

• Spory var přežijí, získají po zchladnutí ideální prostředí

bez konkurence a začnou klíčit a množit se.

• Potrava je podaná buď studená nebo nedostatečně

ohřátá a tak se vegetativní buňky dostanou do

zažívacího traktu, množí se, sporulují a produkují toxin.

• Dušená masa, masové šťávy, masove koláče.

Mycobacterium

• Rod Mycobacterium obsahuje většinou neškodné

environmentální organismy, až na dvě výjimky:

tuberkulosa (TB) a lepra.

• Mycobacterium tuberculosis – až 98% plicních TB, šíří

se většinou přenosem z člověka.

• Mycobacterium bovis – původce tuberkulosy u dobytka-

přenos na člověka mlékem

• Mycobacterium paratuberculosis – vyvolává

paratuberkulosu- Johnova nemoc, může také navozovat

Crohnovu nemoc u lidí

Mycobacterium

• Příslušníci rodu Mycobacterium – Gram-pozitivní,

nesporulující, aerobní tyčinky, pasterační teploty je

usmrcují.

• Chemické složení stěny: zvýšený obsah lipidů- estery

kys. mykolové. Obecný vzorec – R1CHOH.CHR2.COOH

R1 a R2 velice dlouhé alifatické řetězce.

Výsledkem je hydrofobní stěna, dává odolnost k

vyschnutí, těžko barvitelná, speciální postupy barvení.

Přenos mlékem – max. 10% případů M. bovis.

Ochrana - pasterace mléka

Plesiomonas shigelloides

• Plesiomonas shigelloides – jediný zástupce rodu.

• Onemocnění podobná Aeromonas.

• Není nacházen v lidských faeces, s výjimkou Thajska

5,5% kontaminováno.

• Náleží do čeledi Vibrionaceae – Gram-negativní krátká

tyčinka, oxidasa a katalasa pozitivní, pohyblivá s bičíky.

• Roste od 8-10 do 40-45 °C. Toleruje pH do 4,5.

• Ubikvitní v povrchových vodách a půdě tropů a subtropů.

• Ryby, korýši, měkkýši onemocnění do 48 h po požití.

• Průjem bez dalších následků.

Shigella

• Rod Shigella popsán r.1898 - původce bacilární

dysenterie Kiyoshi Shiga .

• 4 druhy: Shigella dysenteriae

• Shigella flexneri

• Shigella boydii

• Shigella sonnei

• Všechny jsou lidskými patogeny tropů, nyní i v mírném

pásu.

• Primárně se šíří mezilidskými kontakty, fekálně-orální

přenos a také potravinami.

Shigella

• Shigella je biochemicky značně neaktivní, ale studie

DNA odhalily velmi blízkou příbuznost s E.coli.

• Náleží do čeledi Enterobacteriaceae, nepohyblivá Gram

negativní tyčinka, katalasa pozitivní, oxidasa negativní,

tvoří kyseliny, žádný plyn, většinou nefermentují laktosu.

• Typický mesofilní, 10 - 45 °C, pH 6 – 8, nepřežije 4,5

• Může přežívat v mouce, pasterizovaném mléku, vejcích,

korýších a měkkýších.

• Patogeneze: velmi nízká infekční dávka 10 – 100 buněk

(pokusy na dobrovolnících), Inkubace 7 h- 7 dnů, 36 h

Shigella

• Symptomy:bolesti břicha, zvracení, horečka, krvavý

průjem.

• Nemoc trvá od 3 do 14 dnů, může persistovat několik

měsíců.

• Tekutiny, v těžších případech antibiotika.

• Izolace a identifikace: nutná resuscitace a nabohacení,

selektivní agarové půdy.

• DNA/DNA hybridizace, k deteekci virulenčního plasmidu.

Vibrio

• Původce cholery – v 19. století pandemické

onemocnění, 1854 Pacini – první popis zakřivená

tyčinka,

• Robert Koch kauzálně potvrdil vazbu mezi Vibrio

cholerae a cholerou (Egypt 1996).

• Biotyp Vibrio cholerae odpovědný za všechny epidemie

až do roku 1961.

• Biotyp El Tor poprvé izolovaný r.1906 z poutníků do

Mekky je odpovědný za současnou pandemii (7.) Objevil

se na Celebesu 1961, dosáhle Afriky v 1970 a ameriku

1991.

Vibrio

• Vibrio cholerae, O1 cholera, infekce ran

• Vibrio cholerae, non-O1 c, gastroenteritida, inf.ran

• Vibrio mimicus průjem, gastroenteritida, inf.ran

• Vibrio parahaemolyticus gastroenteritida, inf.ran,otitida

• Vibrio fluvialis průjem

• Vibrio furnissii průjem

• Vibrio hollisae průjem

• Vibrio vulnificus inf.ran, prim.a sek. septikemie

• Vibrio alginolyticus inf.ran, otitida

• Vibrio damsela infekce ran

Vibrio

• Vibrio jsou Gram-negativní pleomorfní krátké tyčinky,

pohyblivé pomocí polárního bičíku.

• Katalasa a oxidasa pozitivní, fakultativně anaerobní.

• NaCl podporuje růst opt.3%, až do 8%

• Vodní aktivita 0,937 až 0,986 v závislosti na typu media.

• Teplota od 5 do 43 °C, neutrální pH , dobré přežívání v

prostředí VBNC formy.

• Patogenese: inkubace 1 – 3 dny, pro zdravé jedince je

nutná vysoká infekční dávka , ale někdy stačí 103 .

Vibrio

• Izolace a identifikace : nabohace v alkalické peptonové vodě (pH

8,6 – 9,0) pouze 8 h. Užije-li se medium s telluritem a žlučovými

solemi je možné inkubovat přes noc.

• Selektivní půda obsahuje thiosulfát, citrát, žlučové soli a sacharosu

(TCBS)- původně jen pro V.parahaemolyticus. V.cholerae – žluté

kolonie, ostatní zelené (nefermentují sacharosu).

• V.cholerae mnoho serotypů O antigeny a K (pouzdro) antigeny

• Cholera je primárně spojena s infikovanou vodou, ale také ovoce a

zelenina prané v inf. Vodě. Všechny typy mořských plodů a žabí

stehýnka.

• V. parahaemolyticus – ryby, syrové ryby, suši, křížová kontaminace

Yersinia enterocolitica

• Yersinia enterocolitica jeden ze tří druhů rodu Yersinia ,

působí gastroenteritidy.

• Yersinia pseudotuberculosis – mesenterické adenitidy

• Yersinia pestis – dýmějový neboli černý mor

• Alexander Yersin 1994 popsal původce moru, původně

nazýván Pasteurella, název rodu od r.1964

• Yersinia enterocolitica onemocnění yersiniosa, časté v

chladném klimatu severských států.

• Náleží mezi Enterobacteriaceae Gram- negativní

tyčinka, oxidasa negativní, katalasa pozitivní, fakultativní

anaerob.

Yersinia enterocolitica

Yersinia enterocolitica

• Přežívá teploty od -1 do +40 °C optimum 29 °C, jedná se

psychrotrofa, pří vyšších teplotách ztrácí pohyblivost.

• D hodnota v mléce pro 62,8 °C je od 0,7 do 57,6 s.

• Organismus byl izolován z environmentálních zdrojů :

půda, povrchová voda, zažívací trakt mnoha zvířat.

Mléko a mléčné výrobky, maso, zvláště vepřové, drůbež

ryby, měkkýši, ovoce a zelenina.

• Některé serotypy jsou nepatogenní.

• Virulentní kmeny – plasmid 40 – 48 MDa

Yersinia enterocolitica

• Většina nemocných jsou děti mladší 7 let.

• Inkubace 1 – 11 dnů, nemoc trvá 5 – 14 dnů. Symptomy

jsou bolest břicha, průjem a mírná horečka. Zvracení je

vzácné.

• Termostabilní enterotoxin (9000 -9700 Da) má v

patogenesi nejasnou úlohu.

• Izolace – nabohacení za nízkých teplot v pufrované

peptonové vodě nebo TSB , až 21 dní při 4 °C. Pevné

půdy obsahují deoxycholát, novobiocin, manitol.

Inkubace při 28 °C .

• Prevence – chovy zvířat bez patogenů.

Opatření: vnitřní teplota tzv. „v jádře“

• Tepelná úprava mas: Mletá masa (hovězí, telecí, jehněčí, vepřové) + vepřové plátky71° čas 15 s

• Mleté drůbeží maso 74° 15 s

• Plátky masa (hovězí, telecí, jehněčí),ryby, plody moře 63° 15 s

• Drůbež, prsa 77° 15 s

• Drůbež, vcelku 82° 15 s

• Ohřívání tepelně upravených potravin 74° 15 s

• Tabulka zpracována podle http://www.nzfsa.govt.nz/science/data-sheets/yersinia-enterocolitica.pdf