Vnitrozemské sladké bezodtokové jezero ve střední Asii, na hranicích mezi Uzbekistánem a Kazachstánem. Zdrojnicemi jsou řeky Amudarja a Syrdarja.

Aralské jezero vysychá. Postupné zmenšování plochy jezera je monitorováno od počátku 60. let. Při sledování procesů spojených se zánikem jezerní pánve Aralského jezera hrají významnou roli metody distančního snímání zemského povrchu. Na internetových stránkách je možné nalézt velké množství snímků dokumentujících postupné mizení Aralského jezera.Aralské jezero Aralské jezero 19601960Rozloha 66.500 km2 (4. největší na světě)

Nadmořská výška vodní hladiny 53 m.n.m.Salinita 11 g/l

Aralské jezero Aralské jezero 19901990

Rozloha 2.950 km2 Nadmořská výška vodní hladiny 38 m.n.m.Salinita 30 g/l

Malý AralMalý Aral

Velký AralVelký AralRozloha 26.500 km2 Nadmořská výška vodní hladiny 30 m.n.m.Salinita 61 g/l

Aralská poušťAralská poušťRozloha 43.000 km2

Vzniklo asi před 10.000 lety, kdy se v oblasti Aralské pánve setkaly řeky Amudarja (Oxus) a Syrdarja (Jaxartes) napájené z tajících ledovců Pamíru Ťan-Šanu. Podle archeologických výzkumů Amudarja v historii často měnila svůj tok.

Co je příčinou vysychání?1. kolísání klimatu 2. Důsledek činnosti člověka Střední Asie je důležitou oblastí pěstování bavlny.

Střední Asie je ohrožena globální změnou klimatu.

V 60. letech se prudce zvýšila plocha, na které se pěstovalo „bílé zlato“ – bavlna. Jejími nejvýznamnějšími producenty se staly státy střední Asie, především Uzbekistán a Turkmenistán.

Obdělávaná plocha v oblasti se zvýšila o 50.000 km2, z toho v deltě Amudarji o 28.000 km2.

Hlavní oblasti Hlavní oblasti pěstování pěstování

bavlnybavlny

BAVLNABAVLNA

Bavlník se pěstuje na plantážích v tropických nebo subtropických oblastech. Při dozrávání potřebuje zavlažování, při sklizni naopak sucho. Sklízejí se tobolky velikosti vlašského ořechu s vlákny. Nejlépe ručně. Měří se v žocích (asi 170 kg.)

VYSYHÁNÍ ARALUVYSYHÁNÍ ARALUV 60. letech se prudce zvýšila plocha, na které se pěstovala bavlna. Na Amudarje a Syrdarje byly vystavěny přehrady, které zavlažovaly bavlníkové plantáže. Přítok

vody do jezera se prudce snížil a Aralské jezero začalo vysychat.

PROBLÉMYPROBLÉMYPROBLÉM EKOLOGICKÝ

Do jezera přitékalo ročně přes 60 km3 vody (hlavní zdrojnicí byla Amudarja). Dnes má jezero pouze občasný přítok (asi 1,5 km2). Z bývalého jezerního dna je slaná poušť. Denně vítr roznese do vzdálenosti až 300 km asi 200.000 tun soli a písku.Došlo ke změně mikroklimatu. Zvýšily se teplotní extrémy, v oblasti zuří písečné bouře.

Extrémně stoupla salinita vody v jezeře. Ekosystém se zhroutil a většina druhů vyhynula. Z 24 druhů ryb 20 vyhynulo.

PROBLÉMYPROBLÉMYPROBLÉM EKONOMICKÝ A SOCIÁLNÍ

V oblasti jezera se živilo asi 60.000 obyvatel rybolovem (ročně vylovili 48.000 tun). Ryby v jezeře vyhynuly a lidé ztratili obživu. Od bývalých rybářských měst je dnes pobřeží až 250 km vzdálené. Zvýšil se počet nádorových a alergických onemocnění, prudce stoupla úmrtnost.

ŘEŠENÍ?ŘEŠENÍ?

Byla ustavena komise OSN, která dohlíží na hospodaření s vodou obou řek.Kazaši oddělili v roce 1997 12 km dlouhou hrází Malý Aral na severu od Velkého Aralu. V Malém Aralu. Tím zvýšila hladina vody v malém jezeře a klesla její salinita. Do jezera se vrátily některé druhy ryb.

ŘEŠENÍ?ŘEŠENÍ?

Uvažuje se o přivedení vody do jezera ze sibiřských řek. Problémem je obrovská ekonomická náročnost (naplánováno ještě za SSSR).

Znovunaplnění jezera

ODKAZYODKAZYHistorie katastrofy, dopady – pouze text.

Vše o Aralském jezeře – text i satelitní snímky.

Základní údaje o Aralském jezeře – česky.

Desertifikace, syndrom Aralského jezera – zajímavá stránka, německý projekt (anglicky).

Odkaz na projekt Malého Aralu

Minulost a budoucnost aralské oblasti – výborná stránka.

Snímky NASA – bez komentáře.

Konkurence z ESA – Američani jsou lepší.

USGS - severní jezero – satelitní snímky.

Fotky z Aralu – ruská stránka (anglicky).

Spousta dalších odkazů