antologie současné polské poezie

fra

12 .PoeziePolsko

Světová poezie

Antologie současné polské poezie


Justyna BargielskaTadeusz Dąbrowski

Jacek Dehnel Julia Fiedorczuk Szczepan Kopyt Bartosz Konstrat

Piotr Macierzyński Joanna Mueller

Edward Pasewicz Marta Podgórnik Krzysztof Siwczyk Wojciech Wencel

fra

Edice X

12 .

fra

12 .PoeziePolsko

Světová poezie


fra

Antologie současné polské poezieGrzegorz Jankowicz, Lucie Zakopalová

(eds.)

Světová poezieAntologie současné polské poezie

Uspořádali Grzegorz Jankowicz a Lucie ZakopalováPřeložili Michael Alexa, Jiří Červenka,

Jan Faber, Barbora Gregorová, Jan Jeništa, Renata Putzlacher-Buchtová, Lucie Szymanowská,

Jaroslav Šubrt a Lucie ZakopalováPředmluva Grzegorz Jankowicz

Redaktor Petr BorkovecVydalo Fra, Šafaříkova 15,

12000 Praha 2, [email protected], www.fra.cz,roku 2011 jako svou 107. publikaci

Vytiskla Tiskárna VS, PrahaVydání první

Náklad 450 výtisků

Czech edition © Fra, 2011Text © Justyna Bargielska, Tadeusz Dąbrowski,

Jacek Dehnel, Julia Fiedorczuk, Szczepan Kopyt, Bartosz Konstrat, Piotr Macierzyński, Joanna Mueller,

Edward Pasewicz, Marta Podgórnik, Krzysztof Siwczyk, Wojciech Wencel, 2011

Selection © Grzegorz Jankowicz, Lucie Zakopalová, 2011Foreword © Grzegorz Jankowicz, 2011

Translation © Michael Alexa, Jiří Červenka, Jan Faber, Barbora Gregorová, Jan Jeništa,

Renata Putzlacher-Buchtová, Lucie Szymanowská, Jaroslav Šubrt, Lucie Zakopalová, 2011

ISBN 978-80-87429-15-0

AD002

Kniha vychází za finančního přispění Knižního institutu – Překladatelského programu (c) POLAND

a Polského institutu v Praze.This publication has been funded by the Book Institute

– the (c) POLAND Translation Program.

Obsah

Grzegorz JankowiczPoetical Psycho 13

Justyna Bargielska (přeložila Lucie Zakopalová) Trauma o pejskovi 29

Léto a jaký má vliv na dívky z dobrých rodin 30Jak to zvládala bez M. 31

znovu je potom 32Dating sessions 33

Pamatujete si na náš poslední prázdninový večer? 34Ostrov na ohybu vln 35

Nejznámější fotografie 36Kukání 37

Zkrátka a dobře 38Zebra 39

jsem jenom já 40

Tadeusz Dąbrowski (přeložil Jiří Červenka)

Třicetiletý chlapec svatosvatě přesvědčený 43Naskenoval jsem svoji fotku z první třídy 44

Báseň ze současnosti 45Slovo jablko neobsahuje žádnou pravdu 47

Mezi odlivem myšlenky a přílivem 48Dobro a zlo se ve mně přestaly přít, vyrostly 49

důsledně 50věřím 24 hodin denně 51

Druhá část pravdy 52Živý nerozumí mrtvému mrtvý rozumí 53

Kolikrát už jsem v životě umřel – těžko říci 54Mikádo 55Večírek 56

Fragmenty milostného diskurzu 57To je první verš. Ten verš nemá žádný smysl 58

7

Jacek Dehnel (přeložil Jan Jeništa)

Il Sogno 61Muzeum anatomie – srna 62

Hostina 63Ars poetica 64

www.gaydar.pl 65Varšava 67Štěstí 68

Obr. 370, Hrb v důsledku tuberkulózy páteře 70Obleva 72Třešně 73

Julia Fiedorczuk (přeložila Barbora Gregorová)

Kyslík 77Po 78

Divadélko 79Ukolébavka 80

Sorella la luna 81Fotosyntéza 82

Pevniny a oceány 83Echo 84

Doma by mělo být místo i pro zemřelé 85Orionovo rameno 86

Milenci na otevřeném moři 87It has been played once more 90

chtěla bych mít mistra 92

Szczepan Kopyt (přeložila Barbora Gregorová)

m.c. raskolnikov 95postmoderna a syndrom nudy 96

běh 98telepatie, telefon 99

básnička z kyselého zelí 101

8

times new roman 102německá konverzace 105

vítěznej oblouk 106bez názvu 108

kavkaz 109ježíš 110

anarchist cookbook 111harmonie koloběhu 112budoucnost je světlá 113

Bartosz Konstrat (přeložila Barbora Gregorová)

Rtuť, kámen 117Pískot 118

Contes barbares 120Dvě básně 122

Na houpačkách 123Porto Anne 124Tonno intife 126

Kyvadlo 129Zkratka 130

Smrt v Benátkách (či kdekoli) 131Vetřelci 132

O tirácích a tirech 133O dvojakém půvabu sebejistoty 134Mystérium nedokonalosti (XVI) 135

Piotr Macierzyński (přeložil Jan Jeništa)

měl byste chvilku na vyplnění stručné ankety 139takže za předpokladu že je Bůh 140

nikdy jsem ti to neřekl 141kdyby se tak láska dala skladovat v lahvích

nebo bateriích 142Těm co se chystají skočit pod vlak 143

viděl jsem že křesťané 144

občas se vidím na pravé 146nějaká holka na ulici mi podala leták 148

co jsem mohl čekat 151Když jsem si přečetl oznámení 152

Joanna Mueller (přeložili Renata Putzlacher-Buchtová a Michael Alexa)

Bol tabule 155Korektura 156

Metagenerace 157Aneb vždy citát 158

Šklebím se do zrcadla 159diptych. domovská stránka 160

nedůmluva. biografická notička 161zdobníček. ad benevolum lectorem 162bratříčku, volám, bratříčku. šoulet 164

zmizík. autokenotaf 165

Edward Pasewicz (přeložil Jan Jeništa)

Exotické rybce z akvária v Café 2000 169Prokofiev andante sognando 170

Malta 171Hry a hříčky 172Použité zboží 173

Pohádka 174Divoká městská opice 175

Kluk v červených teniskách 176Ještě není ráno 177

Koňak pro Mahákálu 178

Marta Podgórnik (přeložil Jan Faber)

nekrvavé lovy 181uprchlík bez příčiny 182melodické pozadí 183

pravá k levé 184paradiso 185ročník 186

vliv měsíce 187nová prohlížečka 188Radost a Relax 189

Šestitýdenní stipendium v Sanockém sanatoriu 190korporace 191

Festival zpívané písně 192bilancování 193

Latinskoamerické epizody 194Děvčátko v červené 195

Krzysztof Siwczyk (přeložil Jan Faber)

Zbytečná diagnóza 199Němě 200

Vize na obrazovce 201Hlavy 202

Profil fotek 203S koncem 204Apel, stav 206

Tabu z armádního výprodeje 207Zeď echa 210

Vzájemná dohoda 212

Wojciech Wencel (přeložil Jaroslav Šubrt)

Píseň písní 215Óda na slivovici 217Podzemní motýli 220

Konipas 221Uragán šílí v sadu 222Zmrtvýchvstání 223

Imago mundi: Devátý zpěv 224(přeložila Lucie Szymanowská)

Poetical PsychoPoznámky k současné polské poezii

Psychotický charakter naší doby

Jen málo textů se pokouší nastínit úplný přehled nejnovější polské poezie, tedy tvorbu generace na-rozené v sedmdesátých a osmdesátých letech. Pro-ti podobným absolutním kritickým přístupům nej-častěji stojí argument, že současná polská básnická scéna je – z estetického, myšlenkového, politického i společenského hlediska – příliš různorodá. Existu-je příliš mnoho rozmanitých básnických projektů, mezi nimiž často nejsou žádné bezprostřední vzta-hy, než aby z nich bylo možné utvořit nějaký model. Navíc nejsou v řadě případů programově jednolité, vyžadují individuální, ne komplexní kritický přístup. Několik pokusů představit mapu nejnovější polské poezie skončilo fiaskem – plnily především propa-gační funkci, obracely pozornost čtenářů k nej-novějším jevům a vyvolávaly literární diskuze, ale z časového odstupu vidíme, že jejich kritický přínos byl malý1.

Na proměny dnešního básnického jazyka se ale můžeme podívat z perspektivy literárních a spole-čenských podmínek, ve kterých funguje, hledat kul-turní činitele ovlivňující v posledních přinejmenším třech desetiletích polskou poezii. Pohled na modální rámec společnosti z odstupu nám umožní pochopit

13

1 V roce 2003 se o něco podobného pokusil Igor Stokfi-szewski v zajímavém kritickém textu Europa. Poetical Fiction, v němž se snažil představit proměny poezie v devadesátých letech. O šest let později popsali Bartosz Sadulski a Przemy-sław Witkowski poetickou mapu generace narozené v osm-desátých letech v článku Rozponanie pola walki. O poezji rocz-ników 80. (Rita Baum 13/2009).

dynamiku myšlenkových a estetických změn. Poznat a popsat určité diskurzivní strategie polských básní-řek a básníků pak bude jednodušší.

Současná polská poezie svým způsobem připomí-ná všežravá zvířata, v jejichž žaludku najdeme staré pneumatiky, plechovky, lana a další náhodné před-měty. Můžeme-li básnický proces přirovnat k tráve-ní, pak je nová polská poezie schopná pozřít (a zá-roveň vyloučit) všechno, představuje se čtenáři jako druh bezedného archivu skutečnosti. Nutnost uspo-řádat tento archiv je úkolem pro autora i pro čtená-ře. I v případě, že se z obsahu archivu nedaří vytvo-řit jednotný model a sám archiv se víc a víc utápí v chaosu, můžeme popsat podmínky, v nichž fungu-je, dokážeme načrtnout hranice území, po kterém se všežravé zvíře zvané poezie pohybovalo. Trasy jednotlivých cest nejsou sice ještě stále prozkouma-né, ale už víme, kde hledat.

Mým průvodcem po tomto území bude spisova-tel, jenž s polskou poezií (a někteří by dokonce řekli, že s poezií vůbec) nemá nic společného. Je to Bret Easton Ellis, který před více než dvaceti lety napsal román American Psycho, příběh mladého mu-že Patricka Batemana, makléře na Wall Street. Ten tráví čas především nakupováním stylového obleče-ní, sledováním porna, pravidelně navštěvuje newyor-ské restaurace a kluby, souloží a zabíjí ženy. Neví-me, jestli popsané vraždy opravdu spáchal Bateman, nebo jsou jen výtvorem jeho představivosti. Hlavní hrdina každopádně žije v rytmu konzumu – hltá další jídla, kupuje si nové obleky, vyměňuje elektro-niku, hromadí lifestylové časopisy, zneužívá a zabíjí další ženy. Cílem autora románu bylo vyvolat spole-čenský skandál, prodat knihu v gigantickém nákladu a získat slávu a mnohamilionové tantiémy. Jen tak „mimochodem“ se mu podařilo stvořit jeden z nej-

14

převratnějších literárních textů poslední doby. Wal-ter Benn Michaels upozorňuje na fakt, že Ellisův román má kritický potenciál, kterého si na první pohled nepovšimneme, protože se soustředíme na detailní popisy dalších vražd. Ellis narušil jedno z nejsilnějších tabu americké společnosti: jeho hr-dinou je bohatý člověk, který pohrdá představiteli nižších společenských tříd. Jinak řečeno, spisova-tel nepokrytě odhaluje mechanismy utvářející tříd-ní rozdíly, které se Amerika, a nejen ona, pokouší všemožně ukrýt.

American Psycho zmiňuji ovšem z jiného důvodu. Román skvěle vystihuje roli, kterou v naší psychotic-ké kultuře plní poezie. Čas od času Bateman analy-zuje texty písniček svých oblíbených interpretů. Ellis vyprávění prokládá dlouhými vnitřními monology hrdiny, svébytnými kritikami. Ve filmu pronáší Pat-rick své „kritiky“ v přítomnosti známých, což pře-krucuje původní záměr. Bateman analyzuje básnické texty jen pro svou vlastní potřebu. Písničky a básně potřebuje jako pojivo prvků roztříštěné skutečnosti, v níž se pohybuje. Jsou jediným – nestálým, ale vy-touženým – stabilizátorem symbolického řádu, ve kterém si Bateman neumí najít své místo. V jistou chvíli pronáší: „Proklínám celý svět a vše, čemu mě učili: principy, pocty, morálku, kompromisy, znalos-ti, soulad, modlitby – to všechno bylo špatně, to všechno se minulo účinkem.“2 Celý symbolický řád je tedy nedokonalý, pomýlený, nekoherentní – veške-rá jednota je jen předstíraná. Neexistuje žádný pr-vek, který by se mohl stát vztažným bodem, neexis-tuje cíl, k němuž bychom měli spět. Pocit prozatímní plnosti a řádu se objevuje jen tehdy, když hrdina

15

2 Přeložil M. Konvička (Bret Easton Ellis, Americké psycho, XYZ 2007, s. 357).

všechno zapomněli a začali tančit a zpívat, a vyvola-li tak vlnu pohybu. Tento ironický verš můžeme číst mnoha způsoby a umožňuje nám porozumět, proč román Ellise končí totálním fiaskem. Místo posle-chu hudby a analýzy textů písniček měl Patrick Bateman tančit. A k tomu bych chtěl vyzvat i vás po přečtení této antologie.

Grzegorz Jankowicz

26

Justyna Bargielska1977

Básnířka a prozaička, laureátka jednoho z nejpres-tižnějších polských ocenění – Literární ceny Gdynia (2010). Poezie Bargielské vyrůstá z každodennosti, kterou básnířka přetváří do fantastických obrazů

a metafor, snových situací. Jedním z ústředních té-mat jejích básní je smrt – blízká, tělesná i fantaskní a obrazná, ale najdeme v nich také konkrétní obra-

zy a situace, jež autorku obklopují: rodina, děti, přátelé, byt nebo okolní krajina.

Vydala tři básnické sbírky Dating sessions (2003), China Chipping (2005) a Dwa fiaty (Dva fiaty, 2009),

naposledy soubor poetických próz Obsoletki (Obsoletky, 2010).

27

Trauma o pejskovi

Při čištění zubů jsem řekla manželovi:bojím se, jestli poznám, že jsem umřela.Je smrt jako snít sny jakoby ne vlastnínebo spíš připomíná dvě stě tisícčerných perliček, které za námi padají do odpadu. Keep dying, řekl muž, zjistíš to. Pluj, světlá plachetničko,dopověděla jsem pro sebe, nemysli teďna děravé oko, kterým tě pozorují,aby tě potopili. Ale přiznávám, vyděsil měten souboj pejska s tramvají,když muž řekl: nedívej se a za listem dlaně se pejsek zvedl, byl tak velkýa zval nás všechny do svéhorozpáraného břicha, kde už čekal kněz,nahé stromy a město postavené z písku.

29

Léto a jaký má vliv na dívky z dobrých rodin

V noci vyl pes, od dvou do čtyř,žádné okno v ulici se nerozžehlo.Jen já ho slyšela? Ohlušená srpnemprospávám poledne, v lipové narkózenetečná k žáru, který líže stěny.V noci slyším líp. Nesvírá mě vedro, beru tedy tvou ruku bezvládnou a těžkoua dávám si ji na bok, abych nevyskočilaa neutekla tam, kam bych se ve sluncimusela plazit. Zdá se ti o mém těžkémdechu a pulzování krve černé nocí. Ránomi radíš, dej životu zase rytmus, taktpříměstských vlaků, cinkání kapek rosy,zvonku zmrzlináře z cívkového magnetofonu,dechu jiného muže. Ne, to já si samatvým jménem – protože ty mi vždycky jen dobře – radím už nadobro se zaprodatlízátkům ze stánků a dusným roklím.

30

Jak to zvládala bez M.

Vešla do kuchyně, otevřela kredenc,nadzvihla víko cukřenky, kleštičkamijak prsty souchotináře vyjmula kostku,položila ji na stůl, proudem připlulimravenci. Otevřela ledničku. Otevřela skříňkupod dřezem, sklenici s homunkulem stojícívedle koše na smetí, plechovku šprotůvylila do záchodu, ach, svoboda. Otevřela skříň,trochu pozdě, mezitím už uschnul steskem ten,který tam seděl. Zpola vysunulavšechny šuplíky. Svlékla si šaty.

Dostat se z těla jako z hořícího autanež bude pozdě.

31

znovu je potom

teprve teď vidím kolika způsoby lze psát básně o smrti

na takovou tetu maruš z podlesí čekají po těžké večeři horké sny o cikánecha za dlouhou srpnovou zdí nekonečné kamení

ty mě v ojíněném autě vezeš s horečkou do mrazujazyk se mi lepík okénku ale tahle část mě nepálí nejvíc

jsem velmi nemocnátak moc jsem hvězdičkou sněhu budíkem

který odkrajuje další minuty

na šest kratších dílků důkladněji schovaných uprostřed

sněžné výšivky chci mít takové šaty zařiď to a pakať mě z ní klidně vyloví nebo ať ležímpod sklem jak fotka panny marie kterou sousedpořídil když se stal zázrak na zahrádce

32

Dating sessions

Jasně, že chci: zmrzka, pak na skokdo Sopot, taxikář nás tam hodí za pánbůhzaplať. A spropitné půjdena haciendu, aby se měl kdehonit kolem stolu. Na dobrou noc vrtpři hledání Austrálie a randev hořícím tunelu. Pokud to zrovna nedostanu.A tak vůbec to chci.

Skousnutý jazyk otekl a konečněvystrčil, co chtěl dodat. Myslijako ten muž, co leží vedle,a svět roztáhne kolena. Požádejho o ruku, až vstane. Mezitímmu tě zlé ženy v měsíčních žlutích a prázdné baloňáky chtějívzít: ať se mu o nich zdáco nejdéle, když křičí a otéká.

33

Současná polská poezie svým způsobem připomíná všežravá zvířata, v jejichž žalud-ku najdeme staré pneumatiky, plechovky, lana a další náhodné předměty. Můžeme-li básnický proces přirovnat k trávení, pak je nová polská poezie schopná pozřít (a záro-veň vyloučit) všechno, představuje se čte-náři jako druh bezedného archivu skuteč-nosti. Nutnost uspořádat tento archiv je

úkolem pro autora i pro čtenáře.

Grzegorz Jankowicz

fra.cz

antologie současné polské poezie

Documents